465

Zfamfrnělý = zfanfrnělý, toll, närrisch.
Je celá z-lá Us. — po kom.

Zfamfrněný; -ěn, a, o = zfamfrnělý. —
po kom. Ta je po něm celá z-ná. Us. Msk.

Zfamfrněti, vz Zfanfrněti.

Zfanatisovaný; -án, a, o, fanatisirt.

Zfanatisovati, fanatisiren. — koho čím
jak. Takovýmto nemoudrým podněcováním
shůry lid obecný skutečně na mnohých
místech z-ván byl v míře nebezpečné. Pal.
Děj. V. 2. 67.

Zfanfrnělý, toll, närrisch. Je celá z-lá.
Us. — po kom.

Zfanfrněný; -ěn, a, o = zfamfrněný. Vz
Zfanfrněti. Je po něm celá z-ná. Us. Všk.

Zfanfrněti, ěl, ění, zfanfrniti se = ztře-
štiti se, zblázniti se, toll, vernarrt, närrisch
werden. D. — se po kom. Jg., Všk. —
se čím. Já se láskou z-ním. Us. Hvlk. Na-
dějí se z. Us. Dch.

Zfantělý Jiřík. Vz Zfantilý.

Zfantilý = který se zfantil, ztřeštil, zbláz-
nil, närrisch. Cf. Zhovadilý. Sych.

Zfantiti, il, ěn, ění = zmámiti, zblázniti,
bethören, närrisch o. verrückt machen. —
koho. Hos., D. — se. D., Puch., Tyl.

Zfičeti = sfičeti, zischend ertötien.

Zfikati, abpeitschen, abklopfen. — koho
čím jak: metlou přes košilku. Er. P. 408.

Zfintovati si co, erdichten. Tabuli tu
sobě zfintovali. Ler.

Zfladrovati, fladerig machen. V. — co.

Zflákati, vz Sflákati.

Zflekati, vz Sflekati.

Zflekovatěti = sflekovatěti, fleckig wer-
den.

Zfoliovati, foliiren. — co: knihu (strany
číslicemi poznamenati). Us. Šd.

Zformovati = formu dáti, způsobiti, for-
men. V.

Zforteliti, verfälschen. Dch. Vz Zfortelo-
vati.

Zfortelovati co, auskünsteln, auslügen,
erlisten. Na Ostrav. Tč. Cf. Zforteliti.

Zfoučilosť, i, f. = ztřeštěnosť. Z. mysli,
der Leichtsinn.

Zfoučilý = ztřeštěný, flatterhaft, geschos-
sen.

Zfoučiti, il, en, ení = ztřeštiti, flatter-
haft machen.

Zfouknouti, vz Sfouknouti.

Zfousatěti, svousatěti, ěl, ění, bärtig wer-
den, Bart bekommen. On již zfousatěl. Us.

Zfrancouzenec, nce, m. = kdo se zfran-
couzil, wer ein Franzose geworden ist. Šd.

Zfrancouzený; -en, a, o, zum Franzosen
geworden. Šd.

Zfrancouziti se, il, en, ení, zum Fran-
zosen werden, sich französiren, französisch
werden. Šd.

Zfrejmarčiti = směniti, vyměniti, D.;
prodati, aus-, vertauschen, verkaufen. —
co: šaty (prodati). Rkv. arch.

Zfŕkaný; -án, a, o = potřísněný. Cf.
Zafrkaný. Na Slov. — čím. Nesuď jich.
Čistá duša mladá — bárs aj zbroj krvou
zfřkaná. Btt. Sp. 5.

Zfrkati, zfŕknouti = potřísniti. Vz Zfř-
kaný. — Z. = zmizeti, verschwinden? Na
Slov. — abs. Ak náhle sa zmrkne, hned

slanina zfŕkne. Dbš. Sl. pov. IV. 83. Víta
ho Popeľčík s naostrenou šabľou. Drak sa
pustil Do bitky a tu prvých šest hlav zfŕklo
len ako zfŕklo. Ib. 1. 518.

Zfrungati = spadnouti, sřítiti se, zu-
sammenstürzen. Na Slov. V tom zápory
a hever vzali, obratne pritkli k úhlom a
zakrútili, podvážili — zvrt jeden — dva,
i zfrungal dom. Phld. IV. 4.

Zfučiti = zfuknouti, pannu panenství
zbaviti, die Jungfrau entehren. V Kunv. Msk.

Zfuknouti, vz Zfučiti.

Zg slýchati v násloví u Slovákův: zgabať.
Ht. Sl. ml. 56., 104. Také na Mor. Vck.,
Tč. a v Čech. Vz násl.

Zgabaj, e, m., os. jm. na mor. Val. Vck.

Zgabati = obrati, oloupiti, bestehlen,
berauben. — koho. Na Slov. Zátur.

Zgablý, in der Erwartung getauscht. Na
Slov. Bern.

Zgabnělý, fehlschlagend. Na Slov. Bern.

Zgabnouti, bnul a bl, ut, utí, in der Er-
wartung tauschen, hintergehen, tauschen,
zum Besten haben. Na Slov. Nadej me
zgabla. Bern. — Z., fehlschlagen, nepoda-
řiti se, sklapnouti. — komu. Mysliľs, že
cosi dostaneš, ale zgablo ti, nic jsi nedostal.
Na Ostrav Tč.

Zgabnutí, n. = zklamání, die Täuschung,
das Hintergehen, Fehlschlagen. Na Slov.
Bern.

Zgabnutý; -ut, a, o = zgablý.

Zgabný. A pozorujte na húsenicu, aká
to nezgabná žížala! Na Slov. Hdž. Čít. 188.

Zgabra, y, f. = žába na jazyku, Mund-
schwamm, m. Na Slov. Bern. Cf. Pajeď.

Zgágať = gágati, káchati. Zgágajú ako
husy. Na Slov. Dbš. Obyč. 162. Ktorá husa
je trefená, ta najprv zgaga (zgävdží). Poř.
Zátur.— kde jak. Húska zgaga radostným
už hlasom, zgaga triraz na brehu Dunaju.
Phld. III. 467.

Zgajdati, zgajdovati, schlecht machen,
verhunzen, verhudeln. — co : práci. Na
Ostrav. Tč.

Zgalganiti se, il, ěn, ění = galganem,
darebákem se státi, verlumpen. Na Ostrav.
Tč.

Zgalibiť, il, en, ení = rozmrzeti, mrzu-
tosť způsobiti. Na Slov. Němc. VII. 22.

Zgálo, a, n., pl. zgále = veliké oko (s pří-
hanou), grosses Auge. Na Hané. Bkř., Vck.,
Hlvk.

Zgambatěti, zgembatěti = velikou gambu
(gembu = hubu) dostati, ve tváři ztloust-
nouti, dickbackig werden. Mor. Šd.

Zgame, e, f = kaše na způsob škubánků.
U Frenšt. na Mor. Dšk.

Zgáňať = těkati, herumschweifen. U Niv-
nice. Kch.

1. Zgarba, y, f. = dřevěný domácí ná-
bytek, Hölzernes Hausgeräth. Na mor. Val.
Č. Staré zgarby = odrabaný nábytek, abge-
nützte Meubeln. Na Zlínsku. Brt. — Z. =
stará, nepatrná věc, haraburdí, alles Rumpel-
zeug. U Nezamyslic. Bkř. Vynes ty zgarby
ven. Mor. Šd., Vck. Cf. Zgarbí.

2. Zgarba, y, m. = spustlý člověk, ein
Halunke. U Příbora. Mtl. — Z., os. jm. Na
mor. Val. Vck.

319