470

Zhlidnúť se čeho. Zhlid se čehose (da-
remných věcí), zhlidni se hlóposti. V Bo-
huslav. na Mor. Neor.

Zhlídný = zhlédný.

Zhlídoň, ě, m. = kdo zhlídá, škaredě
hledí, wer finster, sauer sieht. Mor. Šd.

Zhlinovatěti, ěl, ění, thonig werden.
Puch.

Zhlístlý, zchlístlý = hubený, mager.
Us.

Zhlizadlo, a, n. = zrcadlo, der Spiegel.
V Bohuslav, na Mor. Neor.

Zhlízeti, el, ení. — se kde: v zrcadle.
Rk. Vlasť zhlíží se v něm jako matka v na-
dějném synu. Tč. exc. Ve vás zhlíží se vlasť
ráda jako v zrcadle. Hlk. Vz Vzhlednouti.

Zhlíznatěti, ěl, ění, Beulen bekommen.
Nohy z-ly. Ms. bib.

Zhlížeti, vz Zhlízeti.

Zhlobiti = sčiniti, znsammenthun, bauen.
— co z čeho: z prken. Kom. Lab.

Zhlodati, vz Shlodati,

Zhlodek, dku, m. = ohlodek, ohryzek,
obkusek, špatný zbytek. U Dalečína na
Mor. Knrz.

Zhlomoziti, il, žen, ení: zhlomožovati =
velice unaviti, abrackern, abstrappiciren, ab-
müden. — koho čím. Č. — Z. = rozjezditi,
rozcuchati, zerzausen. — co. Zhlomoziľs
postel a nespíš. U Kr. Hradce. Kšť.

Zhloubčiti, il, en, ení = hlubokým uči-
niti, vertiefen. Plk.

Zhloubení, n., die Vertiefung. Nicohla-
vové slouží k z. kola. Us.

Zhloubený; -ben, a, o, vertieft. Z. země.
Koubl. Z. obraz, vertieftes Bild, intaglio.
Nz.

Zhloubí = co do hloubky, der Tiefe nach,
tief. Z. tří prstů, Har.. sáhu, Zlob., muže.
D. V tom dlážení jest díra okrouhlá z. skůro
čtvrti lokte. Pref. Tři střevíce z. D. Tedy
lépe s gt. než s akkus. Vz Dnes. Zdélí.

Zhloubiti, il, en, ení = vyhloubiti, ver-
tiefen. — co: kolo mlýnské. Us. Honza tu
cestu zhloubil. Us. Msk. — co čím jak.
Díru do dvou sáhů rýčem z.

Zhloubka, y, f. = hloubka, die Tiefe.
Mor. Vck., Tč.

Zhloucaný; -án, a, o, verhudelt. Dch.

Zhloucati, verdhudeln. Dch.

Z hloupa, dumm, dummer Weise. Člověk
z h. zpupný. Koubek.

Zhloupělosť, i, f. = zhloupilosť. Boč.

Zhloupělý = kdo zhloupěl, dumm ge-
worden. Rd. zv. Vz Zhlupělý.

Zhloupění, n., die Verdummung. Z. lidu.
Kos. 01. I. 119.

Zhlupěti, el, ění, zhloupnouti, dumm
werden, verdummen. — abs. Moudrý ne-
může zhloupnouti tak, jako bohatý schud-
nouti. Sb. uč. — čím, od čeho: pádem,
od pádu na hlavu. Us. Tč Vz Zhlupěti.

Zhloupilost', i, f. = zhloupělosť, das Dumm-
sein, die Dummheit. Boč. exc.

Zhloupnouti, pnul a pl, utí, vz Zhlou-
pěti.

Zhltání, n., das Verschlucken, Verschlin-
gen.

Zhltaný, verschluckt, verschlungen. Us.

Zhltati, vz Zhltiti.

Zhltávati, wiederholt gierig verschlingen.

Zhltiti, zhltati, zhlcovati, vz Sehltiti.

Zhltnouti, tnul a tl, ut, utí, gierig ver-
schlucken, verschlingen, auffressen. — co.
Chcú všetok tuk země zhltnút. Zbr. Lžd.
247.

Zhltnutí, n. = ,shltnutí, das Verschlucken,
Verschlingen. Bern.

Zhltnutý; -ut, a, o, gierig verschluckt,
verschlungen.

Zhltovati, nach und nach gierig ver-
schlingen, auffressen.

Zhlúbati, erforschen. — co: prírodu.
Let Mt. S. IX. 1. 73.

Zhlúbia, adv. = zhloubí, tief. Na Mor.
Vck.

Zhlúbiti = zhloubiti. Mor. Tč.

Zhlúbka, y, f. = hloubka. Na Zlinsku.
Brt Vz Z.

Zhluboka, z hluboka, aus der Tiefe,
aus dem Grunde. Z. vyskoumati. D. Z. od-
kašlává. Us. Šd. Hřímalo z. na západě. Kmp.
Č. 131.

Zhlubšiti (= zhloubiti), zhlubšovati, tie-
fer machen, vertiefen. — co: příkop.

Zhlubšovati, vz Zhlubšiti.

Zhlučiti, vz Shlučiti.

Zhlučněti, ěl, ění = hlučným se státi,
laut o. lärmend werden. Div. z ochot. 30.

Zhluchnouti, chnul a chl, utí = oddech-
nouti, taub werden. Bern., Tč. — čím:
stářím.

Zhluchnutí, n. = ohluchnutí, das Taub-
werden.

Zhluk, vz Shluk. — Z. = hluk, ohlušení:
Kat. 1095.

Zhluknouti = shluknouti.

Zhluknutí, n. = shluknutí. Bern.

Zhluknutý = shluknutý. Bern.

Zhlukovati, vz Shloučiti.

Zhlupělosť, i, f., die Verdummung. Obecná
z. Dch.

Zhlupělý = zhloupělý. Z. mysl. Jel.

Zhlupění, n., das Dummwerden. Bern.

Zhlupěný, dumm geworden. Bern.

Zhlupěti, ěl, ění = hloupým se státi,
dumm werden, verdummen. Br., D. — čím:
prílišným namáháním ducha.

Zhlupitel, e, m., der Verdummer. Šp.

Zhlušení, n., vz Zhlušiti. Bern.

Zhlušený; -en, a, o, vz Zhlušiti. Bern.

Zhlušeti, el, ení = hluchým se státi,
taub werden. — Pšenice zhluší. Koubl. —
čím: věkem.

Zhlušiti, il, en, ení: zhlušovati = hluchým
činiti, taub machen. — koho. Pam. kut.
Všecky by mohl z. Vš. Jir. 40.

Zhlušovati, vz Zhlušiti.

Zhlybka, y. f. = zhloubka, die Tiefe.
Na Ostrav. Tč.

Zhmážděný; -ěn, a, o, vz Zhmožditi.—
čím. Údové ranami z-ní hnis ze sebe vy-
dávají. Ottersd.

Zhmážditi, vz Zhmožditi.

Zhmouřiti = zamhouřiti oči, die Augen
zumachen, schliessen. Puch.

Zhmoždění, n. = zmačkání, obražení,
die Quetschung, Kontusion. Nz. lk. Suchá
rána dělá se z-ním atd. Kom. Z. oka, con-
tusio bulbi. Schbl.