473

Zhořeknouti. vz Zhořknouti.

Zhořelec, Hořelec, lce, m., Zhořelice,
Hořelice, dle Budějovice, mě. v Lužici,
Görlitz. Dal. Jir. 133. Vz Tk. II. 70., 398.,
III. 317., 403., IV. 746., V. 230.. VT. 358.,
Pal. Děj. II. 1. 54.. 479. — Zhořelčan, a,
m. — Zhořelecký, Us., Zhořelský. Z. hory.
Rkk. 35. — Vz více v S. N.

Zhořelice, vz Zhořelec.

Zhořelisko, a, n., die Brandstätte. Šm.

Zhoření, n. = shoření, das Verbrennen.
Bern.

Zhořený; -en, a, o = spálený, uhořený,
verbrannt. Bern.

Zhořeti = shořeti.

Zhoří, n., jm. lesa. Ptr.

Z horka. Hlava z h. nakvašená, der
Hitzkopf, Heissporn. Dch.

Zhořklý, bitter geworden.

Zhorknouti, knul a kl, utí, heiss werden.

— komu. Hlava mu zhorkla. Na již. Mor.
Šd.

Zhořknouti, knul a kl, utí; zhořeknouti,
bitter werden. Zhořeklo. V. — komu. Ta
radosť nám hned zhořkla. Kom. — Br.,
Sych. Máslo nám zhořklo. Us.

Zhořknutí, n., das Bitterwerden. Z. vína,
mléka, másla. Us.

Zhořknutý; -ut, a, o = zhořklý, bitter
geworden. Na Slov. Bern.

Zhorleti. el, ení, eifrig werden. — čím:
pochvalou. Us. — se, sich ereifern. Vus.

Zhorliti, il, en, ení, zhorlovati, eifrig
machen. — koho čím: pochvalou. Us. —
se = zhorleti. Vus.

Zhorlivěti, ěl, ění = horlivým se státi,
eifrig werden, sich ereifern. — čím. Duch
národu rozbroji zhorlivěl. Mus.

Zhorliviti = zhorliti.

Zhornatělosť, i, f., vz Zhornatělý, Hor-
natosť.

Zhornatělý, gebirgig. Kraj, země z. Us.
Šd.

Zhorník, shorník, a, m. = kdo nahoře,
výše bydlí, der Hochländer. Dch.

Zhornilý, Bergwerks-. Z. lid = hornický.
Pam. kut, Nar. o h. a k.

Zhorný, ého, m., ves u Neveklova. PL.

Zhoršení, n., die Verschlimmerung, Dete-
rioration. Z. nemoci. Us. — Z. = rozhněvání,
pohoršení, urážka, die Beleidigung, das Aer-
gerniss. Na Slov. Bern.

Zhoršený; -en, a, o, verschlimmert,
schlechter, deteriorirt. Z. zdraví, pole. Us.

— Z. = rozhněvaný, pohoršený, uražený,
beleidigt, zum Aergerniss gebracht. Na Slov.
Bern.

Zhoršiti, il, en, ení; zhoršovati = horším
činiti, schlechter machen, verschlechtern,
deterioriren; uraziti, rozhněvati, pohoršiti,
ärgern, zum Aergerniss bewegen; se =
horším se státi, ärger werden, sich ver-
schlechtern ; pohoršení vzíti, Aergerniss neh-
men. V. — co čím. Sych., Ojíř. Polívku
kořením z. Us. — se na čem, nad čím
(kdy) = pohoršení vzíti. Zhoršili se na
Kristu proto, že tělesným králem nebyl.
Kom. Z. se nad čím, Záv., Koc, nad něčí
řečí. Sych. Všichni zhoršíte se na mně této
noci; By se všickni zhoršili na tobě, avšak

ne já. Sš. Mr. 64. Potupně o něm mluvivše
na něm se zhoršili. BR. II. 152. Dobrý pří-
klad dávati, aby nebylo nad čím se zhor-
šovati. Listin. literatů třebíčských. Nebo
nad tím skutkem z-li jsou se mnozí; Bez
dotvrzení od královny englické, jenž se nad
tím zhoršovala, sťata. Dač. T. 87 . 161. —
se. Postavení jejich se z-lo. J. Lpř. Zákon-
níci se zhoršili (ärsrerten sich). BR. II. 218.

— se na koho. Wtr. exc. — jak (čím).
Nemoc se povážlivě z-la. Us. Pdl. Od té
doby valně se z-lo postavení krále. Ddk.
V. 149. Vinou hříchu vsecken člověk dle
těla i duše zhoršen. Proch. Děj. bibl. I. 12.

— kde. Z-lo se u těch špatných lidí. Dch.
Zhoršivě, ärgerlich ; anstössig. Bern.
Zhoršivosť, i, f., die Aergerlichkeit;

Anstössigkeit; Geneigtheit zum Aergernisse.
Jg. Slov,

Zhoršivý = kdo jiné horší, pohoršuje,
anstässig, ärgerlich. Háj. — Z. = kdo se
nad čím horší, zum Aergerniss geneigt, leicht
sich ärgernd. Jg.

Zhoršování, n., vz Zhoršení.

Zhoršovati, vz Zhoršiti.

Zhóru, auf. Aby vojensky z. byli. Pal.
V. 2. 417.

Zhory, vz Žhery.

Zhospodaření, n., die Erwirthschaftung.
Bern.

Zhospodařený; -en, a, o, erwirtschaftet.
Bern.

Zhospodařiti, vz Shospodařiti.

Zhost, u, m. = výhost, zhostný list, der
Abschied, die Entlassung. 1680. Vz Zhostný.
Z. dáti. Reš. Sirotci neb i jiní lidé, kteří
by od pána svého zhostu neměli. Arch. IV.
208.

Zhostinný = zhostný.

Zhostitelný = čeho se dobře jest zhostiti,
etwas, dessen es gut ist sich zu entledigen.
Měst. bož.

Zhostiti, il, štěn, ění, zhostívati, zhošto-
vati = zbaviti, zprostiti, losmachen, befreien,
entledigen, frei machen. Jg. — koho čeho.
poddanosti, práce. Ros. — Kom., Har. —
se čeho: úřadu, V., hříchu. Kom. Sotva
jsem se ho zhostil. Ros. Z. se obav, sporů.
Vrch. Nov. bs. ep. 9. Knih těch se zhostil.
Kom. D. 151. Ten se mne tak lehko neshostí
(nezbaví). Kld. II. 333. Ješto jste z-li Boha
se svatého, víry žeh shasili srdce zmámeného.
Nitra VI 177. Shosťte se všech nepravostí.
Sš. I. 403. Z. se koho. Dh. 6. Zlého se
zprostíš a i smutku se zhostíš. Č. M. 196.

— Br., Sych., Lom. — se čeho čím: útěkem.
Ten takovým obdarováním a erbem pána
svého dědičného zhoštěn není a býti nemá.
Zř. F. I. A. XXIII. Kdoby se království
čes. z. chtěl. Vz Zř. z. Jir. U. 18. — se
odkud. Nikdy by se nebyla čistosť jazyka
z prostředka učených zhostila (vyhostila).
Hlas. — jak. Svého smýšlení ze základu
se z. Dch.

Zhostní, vz Zhostný.

Zhostný, -ní = výhostní, Entlass-, Ab-
schieds-. Z. list, ein Brief, mittelst dessen
ein Unterthan entlassen wird. Že mně pod-
daného Vašeho listem zhostným propustíte.
Žer. List. II. 508. Okaž prve list z. Pal.



	473

	Zhořeknouti. vz Zhořknouti. Zhořelec, Hořelec, lce, m., Zhořelice, Hořelice, dle Budějovice, mě. v Lužici, Görlitz. Dal. Jir. 133. Vz Tk. II. 70., 398., III. 317., 403., IV. 746., V. 230.. VT. 358., Pal. Děj. II. 1. 54.. 479. — Zhořelčan, a, m. — Zhořelecký, Us., Zhořelský. Z. hory. Rkk. 35. — Vz více v S. N. Zhořelice, vz Zhořelec. Zhořelisko, a, n., die Brandstätte. Šm. Zhoření, n. = shoření, das Verbrennen. Bern. Zhořený; -en, a, o = spálený, uhořený, verbrannt. Bern. Zhořeti = shořeti. Zhoří, n., jm. lesa. Ptr. Z horka. Hlava z h. nakvašená, der Hitzkopf, Heissporn. Dch. Zhořklý, bitter geworden. Zhorknouti, knul a kl, utí, heiss werden. — komu. Hlava mu zhorkla. Na již. Mor. Šd. Zhořknouti, knul a kl, utí; zhořeknouti, bitter werden. Zhořeklo. V. — komu. Ta radosť nám hned zhořkla. Kom. — Br., Sych. Máslo nám zhořklo. Us. Zhořknutí, n., das Bitterwerden. Z. vína, mléka, másla. Us. Zhořknutý; -ut, a, o = zhořklý, bitter geworden. Na Slov. Bern. Zhorleti. el, ení, eifrig werden. — čím: pochvalou. Us. — se, sich ereifern. Vus. Zhorliti, il, en, ení, zhorlovati, eifrig machen. — koho čím: pochvalou. Us. — se = zhorleti. Vus. Zhorlivěti, ěl, ění = horlivým se státi, eifrig werden, sich ereifern. — čím. Duch národu rozbroji zhorlivěl. Mus. Zhorliviti = zhorliti. Zhornatělosť, i, f., vz Zhornatělý, Hor- natosť. Zhornatělý, gebirgig. Kraj, země z. Us. Šd. Zhorník, shorník, a, m. = kdo nahoře, výše bydlí, der Hochländer. Dch. Zhornilý, Bergwerks-. Z. lid = hornický. Pam. kut, Nar. o h. a k. Zhorný, ého, m., ves u Neveklova. PL. Zhoršení, n., die Verschlimmerung, Dete- rioration. Z. nemoci. Us. — Z. = rozhněvání, pohoršení, urážka, die Beleidigung, das Aer- gerniss. Na Slov. Bern. Zhoršený; -en, a, o, verschlimmert, schlechter, deteriorirt. Z. zdraví, pole. Us. — Z. = rozhněvaný, pohoršený, uražený, beleidigt, zum Aergerniss gebracht. Na Slov. Bern. Zhoršiti, il, en, ení; zhoršovati = horším činiti, schlechter machen, verschlechtern, deterioriren; uraziti, rozhněvati, pohoršiti, ärgern, zum Aergerniss bewegen; se = horším se státi, ärger werden, sich ver- schlechtern ; pohoršení vzíti, Aergerniss neh- men. V. — co čím. Sych., Ojíř. Polívku kořením z. Us. — se na čem, nad čím (kdy) = pohoršení vzíti. Zhoršili se na Kristu proto, že tělesným králem nebyl. Kom. Z. se nad čím, Záv., Koc, nad něčí řečí. Sych. Všichni zhoršíte se na mně této noci; By se všickni zhoršili na tobě, avšak	ne já. Sš. Mr. 64. Potupně o něm mluvivše na něm se zhoršili. BR. II. 152. Dobrý pří- klad dávati, aby nebylo nad čím se zhor- šovati. Listin. literatů třebíčských. Nebo nad tím skutkem z-li jsou se mnozí; Bez dotvrzení od královny englické, jenž se nad tím zhoršovala, sťata. Dač. T. 87 . 161. — se. Postavení jejich se z-lo. J. Lpř. Zákon- níci se zhoršili (ärsrerten sich). BR. II. 218. — se na koho. Wtr. exc. — jak (čím). Nemoc se povážlivě z-la. Us. Pdl. Od té doby valně se z-lo postavení krále. Ddk. V. 149. Vinou hříchu vsecken člověk dle těla i duše zhoršen. Proch. Děj. bibl. I. 12. — kde. Z-lo se u těch špatných lidí. Dch. Zhoršivě, ärgerlich ; anstössig. Bern. Zhoršivosť, i, f., die Aergerlichkeit; Anstössigkeit; Geneigtheit zum Aergernisse. Jg. Slov, Zhoršivý = kdo jiné horší, pohoršuje, anstässig, ärgerlich. Háj. — Z. = kdo se nad čím horší, zum Aergerniss geneigt, leicht sich ärgernd. Jg. Zhoršování, n., vz Zhoršení. Zhoršovati, vz Zhoršiti. Zhóru, auf. Aby vojensky z. byli. Pal. V. 2. 417. Zhory, vz Žhery. Zhospodaření, n., die Erwirthschaftung. Bern. Zhospodařený; -en, a, o, erwirtschaftet. Bern. Zhospodařiti, vz Shospodařiti. Zhost, u, m. = výhost, zhostný list, der Abschied, die Entlassung. 1680. Vz Zhostný. Z. dáti. Reš. Sirotci neb i jiní lidé, kteří by od pána svého zhostu neměli. Arch. IV. 208. Zhostinný = zhostný. Zhostitelný = čeho se dobře jest zhostiti, etwas, dessen es gut ist sich zu entledigen. Měst. bož. Zhostiti, il, štěn, ění, zhostívati, zhošto- vati = zbaviti, zprostiti, losmachen, befreien, entledigen, frei machen. Jg. — koho čeho. poddanosti, práce. Ros. — Kom., Har. — se čeho: úřadu, V., hříchu. Kom. Sotva jsem se ho zhostil. Ros. Z. se obav, sporů. Vrch. Nov. bs. ep. 9. Knih těch se zhostil. Kom. D. 151. Ten se mne tak lehko neshostí (nezbaví). Kld. II. 333. Ješto jste z-li Boha se svatého, víry žeh shasili srdce zmámeného. Nitra VI 177. Shosťte se všech nepravostí. Sš. I. 403. Z. se koho. Dh. 6. Zlého se zprostíš a i smutku se zhostíš. Č. M. 196. — Br., Sych., Lom. — se čeho čím: útěkem. Ten takovým obdarováním a erbem pána svého dědičného zhoštěn není a býti nemá. Zř. F. I. A. XXIII. Kdoby se království čes. z. chtěl. Vz Zř. z. Jir. U. 18. — se odkud. Nikdy by se nebyla čistosť jazyka z prostředka učených zhostila (vyhostila). Hlas. — jak. Svého smýšlení ze základu se z. Dch. Zhostní, vz Zhostný. Zhostný, -ní = výhostní, Entlass-, Ab- schieds-. Z. list, ein Brief, mittelst dessen ein Unterthan entlassen wird. Že mně pod- daného Vašeho listem zhostným propustíte. Žer. List. II. 508. Okaž prve list z. Pal.