474

Děj. V. 1. 126.. Apol., Schön. — Z. = mi-
lovník hostí. Reš. — Z., frei. — čeho. A krov
dej mu (paláci) sloty každé zhostný. Sš. Bs.
176.

Zhošelý = zhošilý.

Zhošeti, el, ení, knabenhaft, bübisch
werden 'von Mädchen). Us.

Zhošilý = zchlapčilý. von bübischen
(nicht mädchenhaften) Sitten, bübisch ge-
worden. Z. děvče (dovádivé jako hoch). Jg.
— Zhošilá = která za hochy běhá, die den
Burschen nachlauft. Us.

Zhošiti, il, en. ení, zhošavati, knabenhaft
mahen, zum Knaben machen: se = zhošeti.

Zhoštění, n. = sproštění. das Losmachen,
Loswerden, die Befreiung. (Vzešlo mu) z.
útrap. Msn. Or. 3.

Zhoštěný; -ěn, a, o = sproštění, losge-
macht, befreit. Vz Zhostiti.

Zhošťovati, vz Zhostiti.

Zhotíkati = zutíkati. davonlaufen. Mor.
Tč. — komu. Zlýho pána máme v modrým
baladráně, nesce nás dúm pustiť, me mo
zhotíkáme. Sš. P. 512.

Zhotovení, n.. die Verfertigung, Aus-
fertigung, Herstellung. Způsob z., při zho-
tovení usní. Šp. Z. spisu (zdělání). J. tr.
Vz Shotovení.

Zhotovenina, y, f. = něco hotového, das
Erzeugniss. Z. soustružnická. Svět. — Mus.

Zhotovený; -en, a, o, verfertigt, fertig
gemacht. Z. spis, J. tr.. Mus. 1880. 84.,
obraz. Sš. P. 41.— z čeho: z kůže. Ddk.
V. 223. — jak. Řemeslně z-né nářadí. Mus.
1880. 448. — Často zbytečně: kabát z. ze
sukna (— k. soukenný), lenoška rákosová,
z rákosu. Brt. S. 179. — Vz Shotovený.

Zhotovitel, e, m. = kdo zhotovil, der
Verfertiger, Erzeuger. Šp., J. tr. N. N.,
zhotovitel truhel atd., lépe: hotovitel n.
zhotovovatel. Cf. Brs. 272.

Zhotovitelka, y, f., die Verfertigerin,
Erzeugerin. Us.

Zhotoviti, il, en, ení; zhotovovati = ho-
tovým učiniti, uchystati, spraviti, přistrojiti,
verfertigen, fertig machen. — co: spis. D.
Seznam jmění z. Ddk. III. 60. — co čím:
nějakým nástrojem. — co komu z čeho :
ze sukna. Přílby své zhotovují z kůže nebo
ze železa, Ddk. V. 223. Z hedbáví z-vovali
polštáře pod hlavu. Ddk. IV. 253. — se
kde. Co nejsilněji na moři se z., sich rüsten.
V. Biskup Zdík dal u nich 'jeptišek) z.
bohaté mešní ornáty. Ddk. IV. 256. — co
komu zač: za drahý peníz. — se k čemu.
V. Zhotov se k smrti! Us. Zpoza dverí
dnuká kýsi padúch kuká: Zhotuj dušu k od-
chodu! blízka tvá hodina. Lipa II. 265.,
Btt. Sp. 22.

Zhotovování, n., vz Zhotovení. Z. obrazů.
ZČ. Předml.

Zhotovovati, vz Zhotoviti.

Zhouba, y, f. = záhuba, zkáza, zhubení,
zrušení, roztržení, pojití, das Verderben,
der Rum, Untergang, die Zerrüttung, Ver-
wüstung, Verheerung. Na z-bu někoho při-
vésti; k z-bě někoho přivésti; na zhoubu
přijíti; On byl zhouba vlasti. V. Z-bou
někomu hroziti. Sych. On na zhoubu po-
hanů přijel. Sš. exc. Dílo zhouby veleradou

zamýšlené. Sš. Sk. 60. Jak bych mohla
hleděti na zhoubu rodiny své? Br.

Zhoubce (zastr. zhúbce), e, m. a f., vok.
zhoubče, vz -ce. Z. = hubitel. záhubce,
der Verderber, Beschädiger, Vertilger, Ver-
wüster, Verheerer. Zerstörer. Jg., V. Z. zem-
ský. Zříz. těš. Z. a škůdce zemský. Rb.
274.. Václ. VII., Půh. I. 112., IT. 120., Arch.
II. 272. Vz o nich Zř. z. Jir. R. 24., U. 4.,
Z. 6.. K. 4L, L. 16.. 25 , 27. Cf. Zahaleč.
Z. lidský. Zlob. Kočka jest myší zhoubce.
Rd. zv. Abychom v hromadu se strhli proti
takovým nepřátelům a zhoubcům jazyka
našeho; Dávní z. víry katolické: Proti
zjevným zhoubcům zemským. Pal. Děj. IV.
4. 205., IV. 2. 29., V. 1. 398. Z-ce zemské
honiti. Exc. Nebyl dobrý člověk nezzhúbce
statku jeho. NB. Tč. 214.

Zhoubkyně, ě, f., die Verderberin. Tč.

Zhoubnatěti ěl, ění = houbnatým se
státi, schwammig werden. Dříví zhoubnatělo.
Um. les.

Zhoubný = záhubný, verderblich. V. Z.
vášeň, Krok, povodeň, válka, škůdce, Us.
Pdl., nájezdy, Šmb. S. II. 213., jed, Čch,
Bs. 141. Vyrovnání sporu tak trapného a
zhoubného bylo zase posunuto do dálky
neurčité. Ddk. III. 282. — čemu: životu
lidskému. Zlob. Zhubní kanci žitám. Hol.
331.

Zhoubovatěti, ěl, ění = zhubnatěti,
schwammig werden. Šp.

Zhoukati, zhouknouti, knul a kl, utí.
Z. si na někoho, J. anfahren, anschreien.

Zhoupati; zhoupnouti, pnul a pl, ut. utí.
Vz Shoupnouti.

Zhousník, u, m. = housenák, das Raupen-
eisen. D.

Zhoustnouti, stnul a stl, utí. dicht wer-
den, sich verdichten. — čím. Povidla va-
řením zhoustla.

Zhoustnutí, n., die Verdichtung. Z. par.
Mj. 3.

Zhouštiti, il, ěn, ění, zhušťovati =
hustším učiniti, dichter machen. — co, se.
Us.

Zhouževnatěti, ěl, ění, zäh werden. Kos.
01. L 175.

Zhoužovatěti = houžovatým se státi,
zähe werden.

Zhovadělý, zum Vieh gemacht, viehisch,
verwildert. Z. lid, člověk. Us. Vz Zhovadilý.

Zhovadění, n., die Verwilderung, Ver-
dummung. Kos. Ol. I. 148.

Zhovaděti, zhovadněti, ěl, ění = hovadem,
hloupým, surovým se státi, viehisch, dumm
werden. Všechen zhovaděl. Ros — z čeho.
Z toho by lidé zhovaděli. V. — čím. Ko-
řalkou člověk zhovadí. Us. Tč. — Z. =
vousem zarůsti, bärtig werden (žertem). Tyś
zhovaděl! U Kr. Hrad. Kšť.

Zhovadile, viehisch. Z. si počínati. Ros.

Zhovadilec, lce, m., ein Verthierter. Dch.

Zhovadileti, el, ení = zhovaděti. Reš.

Zhovadilosť, i, f., die Bestialität, viehi-
sches Wesen. Brikc, Kram. Loupíce a ple-
nice v nelidské z-sti Ddk. V. 230.

Zhovadilý = zhovadělý, který se zhova-
dil, hovadské mravy na se vzal, viehisch,
brutal, verwildert. Vz Zdivočilý, Zhošilý,