477

Zhrozívati, vz Zhroziti.

Zhroznělý = v hrozen proměněný, in
eine Traube verwandelt Rst. 524.

Zhrozný = hrozný, entsetzlich. Kamar.

Zhrožený. Nezhrožený, unerschrocken.
Dch.

Zhrožovati, vz Zhroziti.

Zhrtousiti, il, šen, ení, ab-, durchwür-
gen, drosseln. Us. Tč.

Zhruba, z hruba, hrubě, grob. Z. něco
dělati, D., tlouci, Ros., chybiti, Sych., mlu-
viti a otevřeně. V. Z. tesáte. Prov. D.

Zhrube. Napadol sneh na such z. Let.
sl. I. 152.

Zhrubělosť, i, f., die Vergröberung. Vz
Zhrublosť. SP. II. 19.

Zhrubělý, etwas grob, vergröbert. Dch.
Z-lý a ztučnělý odstúpil. Hus I. 221. —
čím. Ruce prací z-lé. Us. — Vz Zhrublý.

Zhrubění, n., die Vergröberung. Z. vkusu.
Dch.

Zhruběti, ěl, ění, gross, grob werden.
Hlas jeho zhruběl. Us. Zhruběl jest a ztučněl.
Hus III. 137. — kde. An na tváři zhruběl.
Boč. — Troj. — čím Postava její tlustostí
zhruběla. Troj. — proti komu. Tč.

Zhrubiti, il, en, ení, zhrubovati, gross,
stark, grob machen, vergröbern. — koho,
co. D., Dch.

Zhrublosť, zhrubělosť, i, f. = hrubosť,
die Vergröberung. Aqu.

Zhrublý, zhrubělý, zhrubnělý, etwas
grob, vergröbert. Z. kůže (mozol), Reš.,
hlas, C., ruce. Us. Srdce zhrublé a tvrdé.
BR. II. 161. a. — na čem čím. Způsoba
života ani tlustostí na čem zhrubělá, ani
churavostí posvadlá. Troj.

Zhrubnělý, vz Zhrublý.

Zhrubněti, vz Zhruběti.

Zhrubnouti, bnul a bl, utí = hrubým se
státi, gross, stark, grob werden o. wachsen.
Tvář zhrubla. Us. — komu. Zhrubly mně
ruce. Strom zhrubnul. Us. Tč., Jel. — čím:
špatnou společností. Ruce prací mu zhrubly.
Kká. Td. 360.

Zhrubnutí, n., das Grob-, Vergröbert-
werden. Z sleziny. Jád.

Zhrubovati, vz Zhrubiti.

Zhrumiti = zhromiti na koho, mit Don-
nerwetter auf Jem. kommen. Na Ostrav. Tč.

Zhrútiti = zřítiti, sesouti, sbořiti, ein-
stürzen. Mor. Vck.

Zhrůzbiti se = zhroziti se. Na mor. Val.
Vck.

Zhrůziti se = zhroziti se. Na Ostrav.
Tč. Na mor. Val. Vck.

Zhrúžiti, il, en, ení = stáhnouti, zusam-
menziehen. — co jak. Ten počujúc to, čelo
zhrúžil v mrak. Phld. IV. 8.

Zhryzati, vz Zhrýzti.

Zhryzek, zku, m. = výhryzek, ohryzek.
Na Ostrav. Tč.

Zhryzený; -en, a, o. Nevypečený chléb
jest z-ný (zkažený, brouskovitý, schliefig).
U Rychn. Ntk.

Zhryzota, y, f. = péče hryzoucí, nagen-
der Kummer, Gram, Harm, die Kränkung.

Zhrýzti, vz Shrýzti.

Zhrzati = zhrdati. Uzřela sě zhrzanu.
BO. — čím. Králem zhrzala. Výb. II. 19.

Zhrzení, n., die Verachtung.

Zhrzený = pohrdaný, verachtet, ver-
schmäht. Z. nepřítel. V.

Zhrzeti, vz Zhrdati.

Zhrzovati, vz Zhrdati.

Zhuba, y, f., na Mor., ve Slez. a zastr.
zhúba = zhouba. Slov. Hroznů od ľudu a
všetkej otčiny vzďáľte zhubu. Hol. 380.
Zhúba a zetřenie veliké. BO. To je zhúba!
Mor. a slez. Šd.

Zhubatěti, ěl, ění, grossen Mund, grosses
Maul bekommen. Us. Tč.

Zhúbce, e, m. = zhoubce. Vz toto.

Zhubec, bce, m. = zhoubce. Na Slov.
Bern. Prehrozne rúbem, odporní zakaváď
na místě zhubci neľahnú. Hol. 421.

Zhubenělosť, i, f., emaciatio, die Ab-
gezehrtheit.

Zhubenělý, abgemagert, abgezehrt. Do-
bytek v zimě z. D., Šm.

Zhubenění, n., das Magerwerden, das
Ausgezehrtsein. Jád.

Zhubeněti, ěl, ení, mager werden, ver-
magern. V. Všechen zhubeněl. Ros. — čím.
Město válkami zhubenělo (oslablo). Plác.

Zhubení, n., das Verderben, die Ver-
derbung, Vertilgung, Vernichtung.

Zhubenilý = zhubenělý. Zlob.

Zhubeniti, il, ěn, ění, mager machen.
V. — co, koho: koně. Ros. Nemoc ho zhu-
benila. D. Z. zemi. — čím: pole nehnojením.

Zhubený; -en, a, o, verdorben, vertilgt,
vernichtet. V. A to aby bylo ouročníkům
na ourocích sraženo pro polehčení té příliš
z-né chudiny. Pal. Děj. III. 3. 135. — čím:
země válkami zhubená. Us. — Z., nadávka
na jihových. Mor. Brt.

Zhubičkovati, abküssen. Sm. — koho
kd- kdy.

Zhubitelný, vertilgbar. Ž. wit. 1. l.,glossa.

Zhubiti, il, en, ení; zhubovati = zahu-
biti, pohubiti, vyhubiti, zkaziti, verwüsten,
verheeren, aufreiben, vertilgen; vyžiti, se-
slabiti, ztenčiti, abmärgeln, entkrätten. Ž,
wit. 93. 6. — co, koho: krajinu, D., město,
Har., pole. Jindy člověk nezhubil oděvu
za dlouhý čas. Vsetín. Vck. Z-li celé po-
říčí, Ddk. IV. 16., celou úrodu. Us. Tč. —
co kde. Kroupy všecko obilí na polích
zhubily. Kram. — co čím: krajinu válkou,
zvěř střílením. Pal. Děj. III. 3. 134. Z. ně-
koho bitím, bodením. Alx. Proroky jejie
rozličnú smrtí z-li sú. Hus III. 6. — se.
V. Tak sě země zhubi všecka. Alx. (Anth.
Jir. I. 3. vyd. 33.)

Zhublý, abgemagert. Z. tvář. Us.

Zhubnouti, bnul a bl, utí = zhubeněti,
mager werden. — čím: nemocí, špatnou
stravou, nedostatkem obroku.

Zhubnulý = zhublý. Šm.

Zhubný = zhoubný. Na Slov. Hol.

Zhubovati, vz Zhubiti. — Z. koho —
vyhubovati komu, ausschelten, ausmaulen.
Us. Tč.

Zhučati, zhučeti, el, ení = zahučeti, er-
tönen. — abs. Tmavé oči preds'sa zblisnú ako
hviezdy ligotavé, tiché prsá predsa zhučia
ako mora vlny dravé. Phld. Hl. 473. A keď
zhučí hlas smrtného zvona. Sldk. 303. Za-
spievaj, že zhučia hory, doly, polia: Kto



	477

	Zhrozívati, vz Zhroziti. Zhroznělý = v hrozen proměněný, in eine Traube verwandelt Rst. 524. Zhrozný = hrozný, entsetzlich. Kamar. Zhrožený. Nezhrožený, unerschrocken. Dch. Zhrožovati, vz Zhroziti. Zhrtousiti, il, šen, ení, ab-, durchwür- gen, drosseln. Us. Tč. Zhruba, z hruba, hrubě, grob. Z. něco dělati, D., tlouci, Ros., chybiti, Sych., mlu- viti a otevřeně. V. Z. tesáte. Prov. D. Zhrube. Napadol sneh na such z. Let. sl. I. 152. Zhrubělosť, i, f., die Vergröberung. Vz Zhrublosť. SP. II. 19. Zhrubělý, etwas grob, vergröbert. Dch. Z-lý a ztučnělý odstúpil. Hus I. 221. — čím. Ruce prací z-lé. Us. — Vz Zhrublý. Zhrubění, n., die Vergröberung. Z. vkusu. Dch. Zhruběti, ěl, ění, gross, grob werden. Hlas jeho zhruběl. Us. Zhruběl jest a ztučněl. Hus III. 137. — kde. An na tváři zhruběl. Boč. — Troj. — čím Postava její tlustostí zhruběla. Troj. — proti komu. Tč. Zhrubiti, il, en, ení, zhrubovati, gross, stark, grob machen, vergröbern. — koho, co. D., Dch. Zhrublosť, zhrubělosť, i, f. = hrubosť, die Vergröberung. Aqu. Zhrublý, zhrubělý, zhrubnělý, etwas grob, vergröbert. Z. kůže (mozol), Reš., hlas, C., ruce. Us. Srdce zhrublé a tvrdé. BR. II. 161. a. — na čem čím. Způsoba života ani tlustostí na čem zhrubělá, ani churavostí posvadlá. Troj. Zhrubnělý, vz Zhrublý. Zhrubněti, vz Zhruběti. Zhrubnouti, bnul a bl, utí = hrubým se státi, gross, stark, grob werden o. wachsen. Tvář zhrubla. Us. — komu. Zhrubly mně ruce. Strom zhrubnul. Us. Tč., Jel. — čím: špatnou společností. Ruce prací mu zhrubly. Kká. Td. 360. Zhrubnutí, n., das Grob-, Vergröbert- werden. Z sleziny. Jád. Zhrubovati, vz Zhrubiti. Zhrumiti = zhromiti na koho, mit Don- nerwetter auf Jem. kommen. Na Ostrav. Tč. Zhrútiti = zřítiti, sesouti, sbořiti, ein- stürzen. Mor. Vck. Zhrůzbiti se = zhroziti se. Na mor. Val. Vck. Zhrůziti se = zhroziti se. Na Ostrav. Tč. Na mor. Val. Vck. Zhrúžiti, il, en, ení = stáhnouti, zusam- menziehen. — co jak. Ten počujúc to, čelo zhrúžil v mrak. Phld. IV. 8. Zhryzati, vz Zhrýzti. Zhryzek, zku, m. = výhryzek, ohryzek. Na Ostrav. Tč. Zhryzený; -en, a, o. Nevypečený chléb jest z-ný (zkažený, brouskovitý, schliefig). U Rychn. Ntk. Zhryzota, y, f. = péče hryzoucí, nagen- der Kummer, Gram, Harm, die Kränkung. Zhrýzti, vz Shrýzti. Zhrzati = zhrdati. Uzřela sě zhrzanu. BO. — čím. Králem zhrzala. Výb. II. 19.	Zhrzení, n., die Verachtung. Zhrzený = pohrdaný, verachtet, ver- schmäht. Z. nepřítel. V. Zhrzeti, vz Zhrdati. Zhrzovati, vz Zhrdati. Zhuba, y, f., na Mor., ve Slez. a zastr. zhúba = zhouba. Slov. Hroznů od ľudu a všetkej otčiny vzďáľte zhubu. Hol. 380. Zhúba a zetřenie veliké. BO. To je zhúba! Mor. a slez. Šd. Zhubatěti, ěl, ění, grossen Mund, grosses Maul bekommen. Us. Tč. Zhúbce, e, m. = zhoubce. Vz toto. Zhubec, bce, m. = zhoubce. Na Slov. Bern. Prehrozne rúbem, odporní zakaváď na místě zhubci neľahnú. Hol. 421. Zhubenělosť, i, f., emaciatio, die Ab- gezehrtheit. Zhubenělý, abgemagert, abgezehrt. Do- bytek v zimě z. D., Šm. Zhubenění, n., das Magerwerden, das Ausgezehrtsein. Jád. Zhubeněti, ěl, ení, mager werden, ver- magern. V. Všechen zhubeněl. Ros. — čím. Město válkami zhubenělo (oslablo). Plác. Zhubení, n., das Verderben, die Ver- derbung, Vertilgung, Vernichtung. Zhubenilý = zhubenělý. Zlob. Zhubeniti, il, ěn, ění, mager machen. V. — co, koho: koně. Ros. Nemoc ho zhu- benila. D. Z. zemi. — čím: pole nehnojením. Zhubený; -en, a, o, verdorben, vertilgt, vernichtet. V. A to aby bylo ouročníkům na ourocích sraženo pro polehčení té příliš z-né chudiny. Pal. Děj. III. 3. 135. — čím: země válkami zhubená. Us. — Z., nadávka na jihových. Mor. Brt. Zhubičkovati, abküssen. Sm. — koho kd- kdy. Zhubitelný, vertilgbar. Ž. wit. 1. l.,glossa. Zhubiti, il, en, ení; zhubovati = zahu- biti, pohubiti, vyhubiti, zkaziti, verwüsten, verheeren, aufreiben, vertilgen; vyžiti, se- slabiti, ztenčiti, abmärgeln, entkrätten. Ž, wit. 93. 6. — co, koho: krajinu, D., město, Har., pole. Jindy člověk nezhubil oděvu za dlouhý čas. Vsetín. Vck. Z-li celé po- říčí, Ddk. IV. 16., celou úrodu. Us. Tč. — co kde. Kroupy všecko obilí na polích zhubily. Kram. — co čím: krajinu válkou, zvěř střílením. Pal. Děj. III. 3. 134. Z. ně- koho bitím, bodením. Alx. Proroky jejie rozličnú smrtí z-li sú. Hus III. 6. — se. V. Tak sě země zhubi všecka. Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 33.) Zhublý, abgemagert. Z. tvář. Us. Zhubnouti, bnul a bl, utí = zhubeněti, mager werden. — čím: nemocí, špatnou stravou, nedostatkem obroku. Zhubnulý = zhublý. Šm. Zhubný = zhoubný. Na Slov. Hol. Zhubovati, vz Zhubiti. — Z. koho — vyhubovati komu, ausschelten, ausmaulen. Us. Tč. Zhučati, zhučeti, el, ení = zahučeti, er- tönen. — abs. Tmavé oči preds'sa zblisnú ako hviezdy ligotavé, tiché prsá predsa zhučia ako mora vlny dravé. Phld. Hl. 473. A keď zhučí hlas smrtného zvona. Sldk. 303. Za- spievaj, že zhučia hory, doly, polia: Kto