478

zná, či ti zajtra spievať už dovolia. Č. Čt.
I. 16. Keď liják zhučí, zšustí dážď. Phld.
V. 53. — kdy. V tom zhučal vietor. Phld.
III. 418. — kudy. Aj tu víchor lesom
zhučí. Btt. Sp. 45. — jak. Ten velikým
hrmotem na ne zrúkol, až celá hora ukrutno
zhučala. Dbš. Sl. pov. VIII. 70.

Zhučeti, vz Zhučati.

Zhudice, dle Budějovice. Ze Zhudic Cti-
bor. Tk. V. 40.

Zhudlařiti, il, en, ení, verpfuschen. —
co. Ros.

Zhudlati, zhudlovati = zkaziti, verhun-
zen. — co. D. — Zhudlati, aufrütteln, hý-
báním zdvihnouti. Na Ostrav. Tč.

Zhudovice, dle Budějovice, Sudowitz,
ves u Dobříše. Tk. IV. 642., Blk. Kfsk.
935., Arch. III. 504.

Zhudovský, ého, m. Z. z Hyršova Jak.
Vz Blk. Kfsk. 934., 1270., Jan, 935.

Zhuk, u, m. = hluk, shon, der Lärm,
das Getümmel. Na mor. Val. Vck.

Zhúkanie, n., vz Zhúkati. Slov. Snad
nevedeli ani sami, kde, jak se poznali; no
jeden stret: i boli známi; zrak jeden, hlá-
sok prehodený, prask biča, z. na tráve: a
osud jich bol zpečadený. Phld. IV. 16.

Zhúkati, zhúknut, vz Zhoukati. Keď
viezli truhlu maľovanú a na nej zhúkla
rúšnica: les celý ozývnul sa plesom. Phld.
IV. 19. Na svých od veselej prešli Tatranci
radosti zaplesajú myslách i na velkú ďáľu
jačácím zhúknu výskáním, a Slávovi slávu
zahlásá. Hol. 304. Tnú, kácu ďalej lesa
skvosty, pád horou duní — počujem. Ozo-
nom vše to zhúkne, zšviští, jak keby kle-
sal jeden národ v poslednom vzdore na
bojišti. Phld. V. 54. Cf. Vyhouknouti.

Zhulačiti, il, en, ení = hulákem učiniti,
zum Schlemmer machen. Ta holka se zhu-
lačila. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Zhumplovati = zhubiti. Na Mor. a Slov.
Šd., Bern. Vz Humplovati.

Zhuňatěti, ěl, ění, zottig werden. Vše-
chen zhuňatěl. Ros.

Zhunit = zhoniti, aufjagen. Ostrav. Té.

Zhuntovati = zkaziti, zhyzditi, zchvátiti,
verderben, besudeln, zu Grunde richten. —
co, koho: koně, Vrat., šat, Ros. — koho,
co čím: koně čerstvou jízdou. — koho
kdy: z mladosti. Vrat.

Zhupnouti, herabfallen, -springen.

Zhurdati = zburcovati, vyburcovati. —
koho. Brávek dycky leží, když mu nese
žrádlo, třá ho z. Slez. Šd.

Zhuře, něm. Shursch, ves u Blovic. PL.,
Blk. Kfsk. 280.

Zhurec, rce, m., Shuretz, sam. u Nepo-
muk.

Zhuří, n., Haidl, ves u Sušice.

Zhurkati = zbuditi spícího. Na Mor. Mřk.

Zhurta, z hurta = čerstvě, ochotně,
hurtig, frisch. Z. na ně. Puch. Z. do toho!
Frisch darauf los! Dch. Z. do díla se dáti.
Us. Dch. Zhurta koho odbyti. Oho, ne tak
zhurta! To švec na neho zhorta: Neřekl
jsem ja tobě, abys .... Er. Sl. čít. 48. Z.
rozkázati. Bkř.

Zhurtati, zhurtovati = zburcovati, auf-
lärmen, aufrütteln. — koho. Hned pro něho

běžel, tam ho zhurtoval, aby hned vstával.
Kol. ván. 160. A veru som všetko zhurtal,
ale o tej ti ja nic poviedať neviem. Dbš.
Sl. pov. VIII. 22.

Zhůru, adv., lépe: vzhůru, hinauf, auf-
wärts, in die Höhe. Jg. Z. patřiti, hleděti,
vzezříti. V. Skály z. strmí; páry z. se ne-
sou. Kom. Povstaň na pravú nohu, pohleď
zhůru i dolů; Jide tam s húlečkú, z. po
chodníčku; Chodí z., chodí dolů okolo na-
šeho domu; Z. ke krchovu cestička dlážena;
Běžela ovečka z. do kopečka. Sš. P. 15.,
119., 224., 490., 719. Jde mně to z. (zvrací
se mi). V Kunv. Msk. Z. pácem, z. nohama
(převrácený). Us. Vch. Pořád jezdí z. dolů.
Us. Šd. Ta má hlavu z. jako panský kůň.
Us. Šd. Visel z. nohama. Kuchařka mě peče,
ona mne z. nohama obrací. Pís. slez. Z.
bradou, z. nohama. Us. Šd. Muzikanti z.,
že já nesu koláč s ďúrú. Mor. Brt. Krákala
vrána, když z. letěla, a když dolů, i křídla
svěsila (o chlubných). Pořek. Šd. Ptáci z.
létají. Jde mu z. (daří se mu). Jde jim z.
(jsou dražší). V. Skoč z., neb dolů. Prov.
Vz Dnes. — Z., interj. Zhůru! Z. troubiti,
lermo bíti; z. troubení; se vším vojskem
z. býti. V. Všickni z. byli. D., Ehr.

Zhůrubitný = zhůru bijící, auffluthend,
hinauf schlagend. Háj 2. 16.

Zhuseti, el, sen, ení = pohusiti se, husi-
tisch werden, Šd.

Zhusnouti, snul a sl, utí. Zhuslo se mu =
omýlil se. V Krkonš. Kb.

Zhuspeninovatěti, ěl, ění, gallertartig
werden. Rostl.

Zhusta, z husta, dicht, häufig, zahlreich,
in Menge. Z lidé mřeli. V. Z. to u nás ví-
dáme. Kram. Z. se o tom rozpráví. Ros.
Pršelo z husta (silně). Us. Tč. Při volbách
biskupů povstávaly z. nepořádky a různice.
Ddk. II. 457. Tak vodí sa z.: Mocný sebe
(sobě) utiera čelo, chytrý ústa. Zbr. Báj. 4.
Padaly na něho z. (rány) = nasypali mu
jich. Pořek. slez. Šd.

Zhustěti, ěl, štění, dicht werden. Nz. lk.

Zhustitelnosť, i, f., das Verdichtungsver-
mögen. Šm.

Zhustitelný, verdichtbar, verdichtungs-
fähig.

Zhustiti, il, stěn, ění; zhuštovati = hu-
stým učiniti, dick machen, verdichten, ver-
dicken. Vz Shustiti.

Zhustlosť, vz Shustlosť.

Zhustlý, vz Shustlý.

Zhustnouti, vz Shustnouti.

Zhuštění, n., die Verdickung, Verdich-
tung, Kompression. Nz. Z. vzduchu, Mj.
119., zvuku, hlásky, Nz., vody, krve. Ja.

Zhuštěními, y, f. = zhuštěná tekutina,
verdickte Flüssigkeit, Verdickung. Ja.

Zhuštěný; -ěn, a, o, verdickt, verdichtet,
komprimirt, kondensirt. Z. mléko. Vck.,
Dch. Z. páry. Z. květenství, jehož stopečky
k ose přiblížené tedy hustokvěté jsou, asi
jako směstnaný, gedrungen. Rst. 524. —
čím. Strom listím z. Aesop.

Zhušťovací, Verdichtungs-, Kondensi-
rungs-. Z. stroj. Mj. 122., Hrk., komora,
trouba. NA. IV. 167., 171.