481

zhyzdiece. Arch. II. 248. Aniž móž kdo ob-
žalovati člověka a z. před Bohem, když
hřiechu nemá. Hus II. 299. Nás vždy jim
pod tajdinky a pěknými řečmi z. chtiece.
Arch. II. 267.

Zchaběti, ěl, ění, zchabnouti ochabnouti,
schlaff, schwach werden. — čím: horkem,
namáháním, nemocí Mor. Tě. — kdy, kde :
po nemoci celý zchabl na duši i na těle.
Ib. Tč.

Zchabiti, il, en, ení, zhabovati = schabiti,
schlaff, schwach machen, lähmen. — co,
koho: rámě spravedlnosti z. Dch. — čím.

Zchachotati sa = zachachotati sa. Keď

ubehla, sa zchachotala. Slov. Phld. IV. 23

— kdy. Lež v tom jej priechod zaskočil
i zchachotal sa pri tom znovu. Phld. V.
60.

Zchal, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zchaměti, ěl, ění, verbauern, chamem se
státi. U Místka na Mor. Škd.

Zchamlati, mlu, eš, aufessen. — co. Pes
zchamle i skořepinu vejčí. Na Ostrav. Tč.

Zchamtnouti, vz Shamtnouti.
Zchandobený; -en, a, o = utrmácený.
Slez. Šd.

Zchápati, vz Schopiti.

Zchátralosť, i, f., die Schlechtigkeit. Vz
Schátralý. Kos. Ol. I. 247.

Zchátralý = schátralý. Bgl., Šmb. S. II.
175. — čím. Otec jeho z. vojnou odešel
na pensi. Kos. v Km. 1884. 630.

Zchatrnělosť, i, f., die Armseligkeit, der
Verfall.

Zchatrnělý, armselig, dem Verfall nahe,
baufällig.

Zchatrněti, ěl, ění, gering werden. Jg.

— čím, kdy: nemocemi, po nemoci. Us.
Tč.

Zcházeti, vz Sejíti.

Zchechtati = špatným, tupým nožem
zřezati, mit stumpfem Messer schlecht ab-
schneiden. — co čím. Chléb zahybákem.
Na Ostrav. Tč. Vz Pižlati.

Zchejtiti. Kat sklidil! kat zchejtil. Č. M.
613.

Zchiavnúť = zachvěti, schütteln. — čím.
Guboš skočí raz do peci, zchiavne devätraz
tými gubami. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I.
552.

Zchladiti, vz ochladiti. Sd., Šml. — co
komu čím. Svěžesti mi oči zchlaď. Kká.
K sl. j. 56.

Zchladlý, abgekühlt. Z. horlivosť, Kká.
Td. 94., 171., Krb. Ib. 244.

Zchladnouti, dnul a dl, utí = schladnouti,
auskühlen, kalt werden, sich abkühlen. —
abs. Či sa kde mojim starosťam smeje? či,
ach, Bože! mrtvý zchladol? Sldk. 28. —
čím. Pokoj otevřením oken zcela zchladl.
Mtc. — kde: v hrobě. Kká. K sl. j. 133.
Jídlo na okně zchladlo. Us. Tč. — kdy.
Brzy zchladneš = umřeš. Němc. I. 133.
Prudká láska brzo zchladne. Us.

Zchlácholiti, vz Schlácholiti.

Zchlamtati = schlamtati. — co : polívku.
Dch.

Zchlapčelý, vz Zchlapčilý.

Zchlapčeti, el, ení, bübisch werden. Us.

Zchlapčilý, knabenartig, bübisch. Z-lá

holka; lépe prý: zchlapčelá. Jg. Ale Cf.
Zdivočilý, Zhovadilý.

Zchlapěti, ěl, ění, zchlapívati, den Adels-
rang verlieren, zum chlap d. h. unadelig
werden Živnosť městskou provozuje zchlapěl.
Zer. Záp. I. 265. A nastala zatím i v ze-
manstvu změna taková, že drobného zeman-
stva velice ubylo a tak vznikla místo mno-
hých malých statků veliká panství a zemané
dřívější zchlapěli. Pk. Čeština 20. — Dal. —
Z., bäurisch werden. I ten nejučenější na
vsi mezi sprostým lidem zchlapí. Mor. Tč.

Zchlapilosť, i, f. = neurozenosť, die
niedere Herkunft.

Zchlapilý = chlapu podobným učiněný,
neurozený, unadelig. Jel.

Zchlapiti, il, en, ení = chlapem učiniti,
šlechtictví odníti, entadeln. Jg.

Zchlapívati, vz Zchlapěti.

Zchlemtati, vz Schlemtati.

Zchlípělosť, i, f., die Niedergeschlagen-
heit.

Zchlipělý = chlipný, geil, weibisch. Jg.
Vz Schlípělý.

Zchlípenosť, i, f., die Lappigkeit.

Zchlípený, lappig, herabhängend. Jg.

Zchlipěti, ěl, ění = chlípnosti pozbyti,
die Geilheit verlieren, Kos.; chlipným se
státi, geil werden. Jg.

Zchlípiti, vz Schlípiti.

Zchlipněti, ěl, ění = přestati chlipným
býti, aufhören geil zu sein; 2. chlipným se
státi, geil werden. Ros.

Zchlístnouti, ul, utí = zhubnouti, mager
werden. — proč: úzkostí. Us. — co komu
čím = politi, begiessen. Hanka.

Zchlouba, y, f. = chlubení se, das Prahlen.
Jel.

Zchlubený = vychlubený, vychválený.
Kat. 3056.

Zchlupacenosť, i, f., die Haarigkeit.

Zchlupacený; -en, a, o, haarig.

Zchlupatěti, ěl, ění, haarig, zottig wer-
den. Dch., Tč.

Zchlupatiti, il, ěn, ění, haarig machen. —
co. Reš.

Zchlupilý = chlupatý, haarig, rauh. Z.
sukně. Jel.

Zchmatnouti, ergreifen, ertappen, er-
schnappen. — co. Poletuje si tam dakde
vtáča ze stroma na strom a skacká z ko-
nára na konár. Prikráda sa za nim náš
vičko, že si ho zchmatne. Ale vtáča mu
vždy uletelo a chmatnul za každým na prázdno.
Dbš. Sl. pov. VIII. 15.

Zchmýřovatěti, ěl, ění, zaserig werden.
Puchm.

Zchňápati, vz Schňápati.

Zchod, vz Schod, Schodek. — Z. =
vzchod, východ, der Aufgang. Z. slunce.
Troj.

Zchodek, vz Schodek.

Zchodí, n. Na zchodie leta, in exitu anni.
Zlomek strč. exodu 23. 16.

Zchodilý = vyšlý, aufgegangen. Z. hrách.
Papr.

Zchoditi, vz Sejíti.

Zchodné, ého, n., das Abzugsgeld, wenn
der Unterthan auf ein anderes Dominium
zog. Vz Odchodné, Odpuštění. Gl. 386.,. Nz.

320