484

Ziesť = sjísti, snísti, zusammenessen, auf-
essen, aufzehren. Na Slov. — abs. Zistě
sami. Slez. Šd. — co. Taký prorok, čo len
kus chleba zedou, prorokuje jen z plnej
misy. Hdž. Ds. 8. Veľa vrán aj koňa zedia.
Frsc. Zor. I. 79. — Ž. wit.

Zify, dle Dolany, Seiften. Sdl. Hrd. I.
108., 114.

Ziga, y, m. = Zigmund. Vz Jir. H. 1. II.
356. Řezník zamožný Sigmund Vaníčkovic,
obyč. jen pan Ziga zvaný. Pal. Děj. V. 2.
201.

Zigartice, dle Budějovice, Siegertsau, ves
u Libavé na Mor. Tč.

Zigať sa = pohybovati se, sich bewegen.
Slov. Ssk.

Zighartice, dle Budějovice, Setzdorf, ves
u Vidnavy ve Slez. Tč.

Zigliti, il, en, ení = mazati, mydliti,
schmieren, seifen. Moc mýdla vyzigliti. —
co komu: hlavu (mastnotou tříti, mazati).
Na mor. Val. Vck.

Zigmund, a, m. = Zikmund. NB. Tč.
272.

Zih, a, m., stilia, jm. hadí, zastr. Rozk.

Zihanek, nku, m., spirabulum, eine Luft-
röhre in den Schächten. Nomencl.

Zihličiti se, il, en, ení, Schwindel be-
kommen, schwindelig werden. Cf. Zmotoli-
čiti sa. Na Slov. Bern. Hovado se z-lo =
dostalo černou ihlici (nemoc). V jihových.
Mor. Brt. Vz Osv. 1884. 157.

Zihrať= hráti. — kde. Čierny, havraní,
vo vetríku zihrávajúci si vlas. Na Slov.
Klčk. VI. 80. — si s kým. Jak sa buděš
zihrávať s dětmi, buděš mať zarmútok. Na
Slov. Tč. — čím kde. Vlas vánkom zihral
v jeho čele. Phld. V. 62.

Zich, a, m., ze Sigismundus. Pal. Rdh. I.
128., Záp. Měst. 1452. Z. z Gryfí Hory. Sdl.
Hrd. III. 71.

Zicha, y, m., osob. jm. Šd., Vck.

Zichati = zívati, gähnen. Obyčejne ku
zicháňu ústa otvárame, když na jiných zi-
chajícich z blízka sa dívame. Na Slov. Tč.

Zichlínek, nka, m., Sichelsdorf, ves u Lan-
škrouna.

Zichrov = Sichrov.

Zíje, e, f., mlž. Krok.

Zijelo kto, vz Zielo kto.

Ziji, vz Záti.

Zika, y, m., os. jm. Arch. III. 366. Z.
Jos., violončelista v 18. stol. Vz S. N.
Z Puchova Zika Zikm. a Jan. Vz Mus. 1884.
304.

Zikmund, a, m., lépe: Sigmund ze Sieg-
mund, Sigismundus. Jg. Z., král český. Vz
S. N., Tf. Odp. 214., 255. - - Z. Václ., kněz,
prof. a spisov. † ⁴/₁₀74. Vz Tf. H. 1. 173.,
Šb. H. 1. 309., S. N.

Zikovy (Zvíkov), ves v Písecku. Blk.
Kfs. 1217.

Ziloš, e, m., pherusa, kývoš. Krok II.
245.

Zilvarové z Pilníkova. Sdl. Hrd. I. 71.,
227., III. 132.

1. Zima, zimečka, y, f. (zejma ze zíma,
cf. Zejma, Gb. Hl. 76.). Cf. Šrc. 131., Stč.
Zmp. 523. V zímě = hieme, in der Winters-
zeit, im Winter, v zimě = ve chladě, in der

Kälte. Na Zlínsku, Brt., na Hané. Bkř. —
Z. = studeno, chladno, sychravo, sychravice,
die Kälte. Z. tuhá, krutá, třeskutá, suchá,
příkrá; zimu trpěti; zimou zkřehnouti, se
třáśti, trnouti; třesení zimou. V. Z. hlohová
(koncem května, když hloh kvete). Na mor.
Val. Vck. Dnes jest tam veliká zima. Zimou
údy mi křehnou. Zimou se krčiti, Sych.,
mříti; z. ulevuje; zimy ubývá; z. se pře-
trhla; z. mne rozráží, drobí, láme, louští,
mnou potřásá. D. My (psi) na dvore o hladu
a zime. Zbr. Báj. 58. Sobě ustele peřinu a
mňa vyžene na zimu. Pck. Ps. 54. Máte tu
zimu. Us. Šd. Z. dodržuje přes obyčejnou
dobu; Udeřila zima. Sych. Nepohodlí od
zim (pl.) snášeti. Kom. Z. jako jed; Z. do
člověka leze; Mám od zimy ruce jako hrábě,
že nemohu nic popadnouti; Pořádná, kapi-
talni, palčivá z.; Z povolila; To jsou zimy!;
Z. leze za nehty; Už je venku z., nastane
zase topení; To je ňáká (nějaká) z.; Hoří
v kamnech a přec mám v pokoji zimu; Ne-
chce se mu ze sednice do té zimy; Zimou
dělá se led; Dnes je větší z. nežli včera.
Us. Dch. Hle, kterako škaredá zima po-
všudy v úprku pádí. Dch. Thom. Poč. I.
11. Stupně zimy. Nz. Za třeskuté zimy ne-
byly stráže bedlivě rozestaveny. Ddk. IV.
28. Není ptáčka, není křepelice, samé zimy,
samé Metelice. Sš. P. 5. Zima při odpařo-
vání, die Verdünstungskälte. Šp. Ta zima
letos blázní (je veliká). Us. Sd. Zima běží
dveřmi mně na nohy. Us. Šd. Z. běží do
světnice oknem. Us. Šd. Musí ubohý zimú
mříti. Kol. ván. 73. To z. opálila (povedia,
keď bolenie hlavy na zime dostane). Dbš.
Obyč. 106. Morena donášela zimu a smrť.
Dbš. Pm. 6. Od těch dob, co je přeložen
svátek sv. Cyrilla a Methoděje (z ⁹/₃.na ⁵/₇.),
Bývá prý vždy větší zima a i léto bývá prý
chladné a škaredé. Mor. Vek. Z. přikvačila;
Zima šibe, že len tak páli. Mt. S. I. 112.
Uhly trieskajú od zimy; Dobre som ne-
zkrepenel od zimy; Z. ako v ráštubni (jako
v šalandě ve mlýnici); Z. ako v Sibérii. Na
Slov. Zátur. Ančička byla na dříví v lese,
všecka se zimou třese. Kol. slez. Šd. Z. ci-
kánská, tříkrálová (veliká). Na Hané. Bkř.
Údy zimou přemrzlé. Us. Ztratí svoj plášť
u velikú zimu. BO. Ani vlk zimu nesjie. Mt.
S. I. 124. Zimu vlk nezožerie (je-li z počátku
zimy teplo, potom zima k jaru dotahuje).
Slov. Zátur. Na Šimona Judy, zima spadne
s půdy. U Žerovnic. Vlk. Pankrác, Servác
a Bonifác něráz do leta zimum plác. Slez.
Šd. Na sv. Lukáša všecka zima naša; Na
tři krále zima stale; Na sv. Mikuláše, tu je
z. všecka naše; Na sv. Valentina z. sílit se
počíná; Budú-li psi ve vánoce zimú výti,
včely hojně medu budú míti. Slez. Šd. Je-li
v únoru sucho a zima, bude horký srpen;
Zima-li na Kateřinu, přilož o peřinu; Ši-
mona Judy, zima je všudy. Poř. Tč. Není-li
hřibů, nebude sněhu; je-li mnoho hřibů,
Bude mnoho sněhu (zima). Mor. Vck. Fabian-
ské zimy (²⁵/1) i cikáni se bojí. Na Zlinsku.
Brt. Z. zimou přejde. Bž. Kde z., tam drž
plášť. Lb. Přibývá dne, přibývá i zimy;
Roste den, roste i zima. Vz Matěj. Č. —
Z. = zimavosť, mráz, drkotání, ku př. při