Předchozí (485)  Strana:486  Další (487) |
|
|||
486
|
|||
|
|||
od zimy. Dobře na zimu zaseti do hrud).
Slez. Šd. Nepamatuje kráva zimy, když se léta dočká. Prov. Šd. Co se v létě rodí, pro zimu se hodí; Umnožil Bůh léto hmyzem a zimu mrazem; Léto sbírá, zima sžírá; Léto schranitelka a zima travitelka; Trvá-li dlouhá tuhá zima, dočkají se lidé vysokého stáří; Kdo růže v létě neurve, neurve jí ani v zimě. Přísl. Tč. Ide slnce do hora, ide zima do dvora. Mt. Sl. I. 177., 90. Přijde čas, že se zeptá z., cos dělal v létě (kdo j v létě se nezaopatří, má v zimě nouzi). V z Mládí, Léto. Lb., Jg., Č. Zima matka, vyspíš se do hladka; Krátký masopust, dlouhá zima. Hrš. — Z. = zimní, či půlnoční strana, sever, der Nord. Č. — Z., adv., komp. zi- měji, na Slov. zimšje = studeno, kalt. Bž. 137. Také na Mor. Brt. Cf. Tma, tměji. Bž. 137. Jest mi z. na nohy, na ruce; jest tuze, velmi z. D. Dnes je ziměji než včera. Us. Jest mu ziměji. Tkad. Bylo zima, až hvě- zdičky skákaly. Us. Je tu z. jako v psinci, Č., jako v ledovni. Mor. Šd. Dělá se z., es wird kalt; Jest hodně zima. Us. Dch. Bylo mu zima. Us. Km. Je tu z. na zmrznutí, jako ve psírni, jako v kolni. Mor. Šd. Je tam z., až mi zašlo za nehty. Šd. Nahému je všude zima. Slez. Šd. Zima je mně, zima. pod okénkem státi. Čes. mor. ps. 209. Lebo nám je z. pod oblokom státi. Sl. ps. 383. Z. je, na ruky si chúka. Hdž. Šlb. 11. Chuchám si na ruky, je mně z. Slez. Šd. Bylo tam z., až sem se tak osykoval (třásl se jako osyka). Slez. Šd. Děvča, doma bývaj, na kraj peci líhaj, až ti bude z., vlez si do komína. Pčk. Ps. 53. Z. je, jen tak hviždí, len tak ten sňáh pod sľapami nôh vrždí. Hdž. Čít. 143 Starodávny galán jak stará halina, keď sa ňú zakrýje, že je pod ňú z. Brt. P. 63. Vystri sa len, pokial je perina, ak sa väčmi vystřeš (vystrčíš), tak ti bude z. Zátur. Kde ti zima, drž tam plášť. Č. — Z., lok. zimě bez předložky. Ran hlavních i letie (= v letě) i zimie (= v zimě) snažně chraň. Šal. Zimě i létě; Kakžkoli zimě bylo. Pass. Když v jednu chvíli přinesl jemu otec mój úrok, bylo zimě, a on sám kúpil mi kabátec. Arch. I. 176. Mravenec shro- mažďuje ve žni, což zimě (= v zimě) jie. Bbl. Aby zimě i létě ovoce na tobě bylo. JMl. A když zíma příde, poznajíť, coť sú létě učinili. Hus. III. 285. 2. Zima, y, m., os. jm. Z. Jan z Klatov.
Blk. Kfsk. 644., Tk. V. 141. Z. Ant., spisov. Vz Jg. H. 1. 657. — Z. Ant. Jos.; Z. Václ. Vz Jir. H. l. II. 357., Bačk. Pís. I. 153., 167., 174. Zimačky, pl., f. = zimní hrušky. U N.
Bydž. Kšť. Zimák, u, m. = zimní, skalní dub, zimnák,
šišák, křemelák, drnák, dub drnák, quercus robor, die Steineiche. Mor. Vz Rstp. 1396., Kk. 140. — Z. = zimník, zimní kabát, der Winterrock. Us. Msk. — Z., a, m., os. jm. Tč. Zimavky, pl., f. = druh hrušek. Us.
Zimavo, kalt, Jest tam z. (studeno). Jg.
Zimavosť, i, f. = sychravosť, zima, zimo-
mřivost, drkotání, der Schauder, das Frösteln. Ja., Volk. |
Zimavý = studený, kältlich, kalt. Z. den,
nemoc, Us., světnice, Ros., krajina, Ler., Rd. zv., byt, Dch., počasí, Hrp., přeháňka, Kurz., rok. Cimrhnz. Větrem z-vým sme trápeni byli. Ler. — Z. = zimní, winterhaft, winterlich. Zem celou skrývá tma a sněhu oděv zimavý. Mus. Zimbold, a, m., jm. lesa u Břevnice blíže
N. Brodu. Hvlk. Zimčák, a, m., osob. jm. na Vsacku. Vck.
Zimdava, vz Zindava.
Zimečka, y, f. = malá zima. Bern.
Zimek, mka, m., osob. jm. Šd.
Ziměti, ěl, ění, kalt werden. Zimie. Na
Slov. Hdž. Šlb. 55. Zimice, e, f. = zdrobnělé ,zima'. Na
hromnice půl pivnice a půl zimice. Slez. Šd. Zimina, y, f. = zima. Na Slov. Phld.
IV. 47. Zimiti, il, ení, zimovati = přezimovati,
überwintern. Lex. vet. — se = do zimy jíti, se postaviti, sich der Kälte aussetzen. Na Slov. Plk. — Zimí, zimilo se = jest zima, es wintert. Na Slov. Plk., Šd. — se kde jak. Co by se tam člověk na polu zimil. Na Ostrav. Tč. Zimka, y, f., vz Zima. Bern.
Zimlatky, pl., f. = druh hrušek, eine
Birnart. Šm. Cf. Zimavky, Zimnatky. Zimmermann, a, m. Z. Jan, spisov., t
1836. Vz Jg. H. 1. 657., Šb. H. 1. 309., S. N. Z. Jos. Václ., nar. 1804., kněz a spisov. Vz Jg. H. 1. 657., Šb. H. 1. 310., S. N. Zimnačky, pl., f. = zimní hrušky, Winter-
birnen. Mor. Brt., Šd., Vck. Zimnák, u, m., vz Zimák. Rstp. 1396. —
Z. = kobzol, eine Art Wintererdäpfel. Na Ostrav. Tč. Zimnář, e, m. = pták mořský, alcione.
Aqu. — Z., ornus, die Blumenesche, rostlina. Z. ostroplodý (manový jasan), o. europaea, tupoplodý, o. rotundifolia. Vz Rstp. 1036., Čl. 93., Čl. Kv. 221., FB. 51., Slb. 374., Kk. 171., Schd. II. 286., S. N. Zimňátko, vz Zimně.
Zimňatky, pl., f. = hrušky, Winterbirnen.
Cf. Zimnačky. Zimnatosť, i, f. = zimavosť, die Kälte.
Ros. Zimnatý = zimavý, kalt. Pulk.
Zimnavo = zimavo. Bylo tam z. Slez. Šd. Zimnavý = zimavý. Z. čas. Na Ostrav.
Tč.
Zimně, ěte, zimňátko, a, n. = mladé v zimě
narozené, ein im Winter geborenes junges Thier. Dch. Zimněti, ěl, ění = stydnouti, auskühlen,
kalt werden. Na Slov. Zimní = k zimě náležící, co se v zimě
potřebuje neb děje, Winter-, winterhaft. Z. čas, ležení, V., tažení, Ros., šaty, vlna, sla- vík (vlk), Us., ovoce. D. Zpívají co zimní slavíci po lesích (neshodně). Har. Z. jablko, hruška, okno, zahrada, obilí, zelí, srsť, ba- hnění, setba (s. na zimu), ložiště, lípa, dub (vz Zimák), oděv, Šp., byt, palác, spaní, vz S. N. Z. král (Bedřich Falcký r. 1619.). — Z. = studený, kalt. Z. krajiny. Zák. sv. |
||
|
|||
Předchozí (485)  Strana:486  Další (487) |