487

Ben. 97. Z. semester či běh, Us. Pdl., dlouhé
noci, Šd., cestování, dráha, die Winterbahn,
dvorec, Winterpalais, n., pěnkava, Winter-
fink, m., Dch., krmení, vlhkosť, práce, hno-
jení, veltrh, měsíc, spaní, spánek, teplota,
zboží, škola večerní, Šp., kazajka, punčochy,
oblek. Us. Pdl. — Vz Zimný.

Zimnice, e, f., v již. Čech. zimjice, oby-
čejně: studenka. Kts. Z., horečka, febris.
das Fieber. Z., studenka, hodonka, psotnice
psota, studená zimnice, studeníce, třesavice,
třesutka, horečka, horučka, žehavice, das
kalte Fieber, das Kalte, Kaltweh, der Rütt,
das Rütten. Jg., Šp., Rk. Z. s třesením stu-
dená slove (každodenní, f. quotidiana, tří-
denní či třetidenní či z. ob den, f. tertiana,
čtvrtodenní či čtvrtačka n. čtvrtého dne se
vracející či čtverní či čtvrtodenka, f. quar-
tana). Kom., Rk. Z. zánětná, suchá, pyae-
mická, uremická, žlutá, omladnic, f. puer-
puralis, vz více v S. N. Z. střídavá, f. in-
termittens, vz Střídavka. Z. prostá či jedno-
duchá a složená (s jinými neduhy spojená);
popřestávající, přestávající, přeskočná; usta-
vičná. Jg. Z. trvalá, febris continua, žlutá,
f. flava, úbytná, f. hectica. Nz. lk. Umrlčia
z-ca (keď dakto zrazu ochorie, vytrasie ho
a skoro na to zemrie). Slov. Dbš. Obyč. 106.
Z. tajná, tajemná, f. lenta, zastaralá, mořivá,
suchá, L.; palčivá, horká, ostrá, horoucí
(palčivka, horečka, horoučka, hořící nemoc),
f. calida, ardena. Us. Z. žlučná, nervová
(hlavnice), lepkovlhká (slizovka), shnilá, f.
putrida (hnilá, Dbš. Obyč. 106.), potová
(potnice, potnička), ranná (od rány), šesti-
nedělek (omladnic), k mléku, katarová č.
rýmová, morová (morní, morová rána, morní
hlíza), k vyraženinám, od červů, Ja., k zu-
bům, z lásky, D., v kůži, Lk., bahenná,
Sumpf-, lampová (strach herců n. hereček
při prvním vystoupení na divadle), Rk.,
hospitalská (která bývá v hospitalech), hu-
moralní, hostec. Zimnice palčivé, od nichž
drahně vojáků scházelo se světa. Skl. Sl.
387. Zimnici míti, na z-ci stonati. Ros., BR.
II. 140. a. Napadá mne z.; z-cí rozpálený.
Jel. Z. Naň připadla; lík pro z-ci. D. Z-ci
uhoniti, dostati. Z. nepřišla; z. tělo tráví;
z. se zbýti. Us. Z. se ho chytila. Sal. Z
jím lomcuje. Br. Přestala mi z., ztratil jsem
z-ci. Ostala ji z. Bib. Z. nepřišla. Us. Ná-
pad z-ce (zimniční); lék, prostředek proti
z-ci; nauka o z-ci; střídání z-ce. Ty z.!
Ten člověk je jako z. (neodbytný); Po malé
zimničce velikou dostati, vz Prodělání. Č.
Vz Škodlivý. Z. tě stluc, suchotiny tě za-
sušte. Tkad. Z. mnou klepala. Dch. Ona
leží v z-ci. Sl. spv. V. 175. Bodaj ťa, milý
môj, toľko zimnic triaslo, koľko ťa večerov
moje oko páslo. Sl. ps. 170. Z., která ho
v Uhrách popadla, učinila konec životu
jeho. Ddk. 111. 27. Chodila po dochtoroch,
vymýšľala lieky: no z-ca ju len drvila a
drvila. Phkl. IV. 65. Otec Publiův sklíčen
byl zimnicemi (o jednotlivých nápadech
z-ce). Sš. Sk. 290. Jakž toho příkladem
svým Pavel sv. potvrdil, když Publia na
z-ci a červenou takovým způsobem uzdra-
vil. BR. II. 189. a. Ten je jako čtvrtodenní
z. (neodbytný). Us. Frch., Kšť. Z-ce jest

99 druhů. Vz Kld. II. 333. Pomoc od zim-
nice : Napiť se červeného vína se solí, skle-
nici nedívaje se odložiť a utíkati pryč;
Z každého druhu trávy v zahradě rostoucí
vykrútiť ščavu a vypiť v kořalce; Také
pomáhá bílý psinec v kořalce. Na mor. Val.
Vck. Z-ci dostávají lidé ze ščívu (šťovíku),
z kozí brady, z nezralého ovoce n. z če-
meru. Prostředky od ní: Buď ji prodávají
druh druhu, nebo dává se nemocnému snísti
nalezený někde na cestě chléb nebo zemák
pečený nebo uvařený, při čemž se takto
mluví: N. posýlá ti toto. Také chodívají ji
utopiť. Naberou z potoka vody po proudu
a nemocný se jí napije a v ní umyje. Pak
se táž voda zase zanáší do potoka, ale vlévá
se do něho odvrácenýma od potoka očima
a utíká se od něho pryč. Z. po těchto pro-
středcích vždy prý přestane. Na Vsacku.
Vck. Kdo z-ce pozbyl, nesmí jíti přes vodu
nebo po mostě nad vodou, jistě by se vrá-
tila. Sk. Kdo jídá chléb přes devatery hra-
nice přenešený, z-ce pozbude. Sk. Kdo má
z-ci, nechť vezme křížového pavouka, zaváže
ho do šatku a šátek si uváže na krk — z.
ho nechá. U N. Bydž. Kšť. Kdo má z-ci,
nesmí se strojiť, ani do kostela chodiť, sic
by jím tím více lomcovala. Kld. II. 333.
Kdo má z-ci, nesmí se mýti ani přes vodu
jíti. Kld. Kdo uzří ponejprv žito kvetoucí,
utrhni tři květy ze tří rozličných klasův a
pozři je; ten nedostane toho roku ani z-ci
ani žloutenku. Mus. 1883. 476. Kdo má z-ci,
polkni pavouka a pomůže prý si od ní. Kšť.
Kdo pozři tři kočičky svěcené o květné ne-
děli, nedostane prý z. po celý rok. Us. Ft.
Z. je panská nemoc. Mt. S. I. 121. Štěstí
jako z., koho chce, toho napadá. Hkš. Jak
zahánějí z-ci? Vz Mus. 1853. 477., 1854.
537., 1856. 63. Pověry o z-ci, vz Mus. 1855.
54., Sbtk. 343. — Z., pl., f., druh hrušek
na mor. Val. Brt., Vck.

Zimničár, a, m. = zimničkář. Slov. Plk.

Zimnička, y, f., das Fieberchen. Bern.
Vz Zimnice.

Zimničkář, e, m., der Fieberpatient. Zlob.

Zimničně, fieberhaft. Ros. Z. si počí-
nati, Us., rozechvěný. Sbr. Oko dívá se z.
před sebe. Hrts. Ret z. se chví. Čch. Bs.
81. Z. se svíjeti. Vrch.

Zimniční, vz Zimničný.

Zimničník, a, m. = zimničkář. Bibl. —
Z., u, m., bylina. Lek. kn. 1544.

Zimničnosť, i, f., die Fieberhaftigkeit.
Ros.

Zimničný, -ční = od zimnice, Fieber-,
fieberhaft. Z. třesení, rozpálení, Kom., hor-
kosť, Čern., horko, blábolení, Ja., nemoc,
Krab., nápad, mráz, mrazení. Šp. — Z. roz-
čilenosť, Šbr., radosť, Šml. I. 39., sen, der
Fiebertraum, Posp., nespokojenosť, Lipa 204.,
třesení, der Fieberschauer, Bern., snažení po
odpustcích, Ddk. VIII. 169., dvižení země,
Zbr. Lžd. 71., spánek, Hrts., touha. Vrch.—
Z., ého, m. = zimničník.

Zimník, u, m. = zimní salát, der Winter-
salat; zimní kabát, der Winterrock.

Zimniti, il, ěn, ění, kalt, kühl machen.—
koho kam. Zimní mě na hřbet (mor.: stu-
dená mě na hřbetě). Slez. Šd. — se, sich