488

abkühlen. — kde. Jídlo za okny se zimní
(chladne). Na Ostrav. Tč.

Zimno, a, n. = studeno, zima, die Kälte.
Pr. Chym. I. 26., Techn., Mj. 36., Slez. Šd.
Z. mu. Zbr. Báj. (Dod. 58.). A keď z. ode-
tým, mne musí býť nahému a bosému teplo
vo najtuhšom mraze, blate a sňahu. Zbr.
Lžd. 22. No, akože chcete: či na z., či na
teplo (něco připraviti, uchystati). Dbš. Sl.
pov. I. 569.

Zimňok, u, m. = zemňák, kobzol, der
Erdapfel, Kartoffel.

Zimný = studený, zimavý, kalt. Ros.
Něbrodz se, Janičku, přes zimnú vodičku.
Sš. P. 388. Z. vítr, voda, jídlo, koltún (kal-
tes Schleimfieber, rheumatismus, když při
hostci údy jsou studeny nebo zima je drobí).
Slez. Šd. Opálil se na zimném (ošidil se);
Suchý březen, mokrý duben, zimný máj,
y stodole ráj. Slez. Šd. Má zimné ruce. Slez.
Šd. A to bylo v zimný čas. Dbš. Sl. pov.
I. 85. Zimná rosa a já bosa, němožem ob-
stáť. Sl. ps. Šf. I. 128. Z. huňa. Mt. S. I.
58. Púšťali šípy, ktoré tak husto padaly
na hradby, jako zimné sňahy. Sl. let. V.
111. Ona mu dáva svoje zimné rúčky. Č.
Čt. I. 301. Zimná je vodička, mám-li přes ňu
brodić?; Je tam zimná rosa a já sem včil
bosa, budu ozabať. Sš. P. 388., 587. Zhaslo.
Tma, ticho jako v kostnici, len čo tie múry
hrkajú. A mne pot zimný tečie po líci a
vlasy dúbkom vstávajú. Btt. Sp. 68. Z. ví-
chor z hora veje. Sldk. 266. Láska vystr-
nadila z prostředku prvocírkve ona chladná
a zimná slova: moje a tvoje. Sš. Sk. 52.
Z. sňah napadá a celú pašu zastre do rána.
Hol. 358. Ona je rodom z zimnej krajiny.
Ppk. I. 88. — Z., jm. potoku v Karpatech.
Mor. Škd.

Zimohrádek, dku, m. = zimní hrádek,
das Winterschloss. Vlč. Osv. 1884. 540.

Zimokeř, e, m., celastrus, der Celaster,
rostlina. Z. niťovitý, kadeřavý, tupý, bob-
kový, olivový, křídloplodý, zobanitý, stkvělý.
drobnolistý, eliptičný, hruboplodý, dvoj-
chlopný, bublinatý, pnivý, tečkovaný, na-
chýlený, latnatý, olšolistý, drobnoplodý, za-
končitý, kasinovitý, kustovníkový, čárko-
vaný, jedlý, trojženný, položený, sítkovaný,
niký, čeřitý, zejkovaný, rozkladitý, rozší-
řený, myrtolistý, čtverobočný, čtyrúhelnatý,
cesmínový, kloubnatý, křídlatý, vyříznutý,
shloučený, řešetlákový, pýřitý, mexikánský,
magellánský, vyseknutý, čárkovitý, celolistý,
celý, vykrojený, tuhý, senegalský, zimostra-
zolistý, mnohokvětý, červenotrný, okrouhlo-
listý, prohýbaný, drobnokvětý, kopečný. Vz
Rostl. III. b. 447., Rstp. 298. Cf. S. N., Jg.
Slov.

Zimokvět, u, m. = zimovít. Na Ostrav.
Tč.

Zimola, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zimolaz, vz Zimoléz.

Zimolencový, vz Zimolenec. Z. věnec.
Sš. P. 395.

Zimolenec, nce, m., vinca minor, rostl.
Sak si já uviju (věnec) z teho z-lenca. Sš.
P. 395.

Zimoléz, zimolaz, u, zimolézek, zimolízek,
zku, m. (místy: zemolez, zemolíz) = ptačí

zob, rostlina, ligustrum vulgare, die Rain-
weide, spanische Weide, Greisshülse, Tinten-
beere, der Hartriegel. — Z., lonicera, die
Lonicere. Z., kozí list, růže z Jericha, lo-
nicera caprifolium, das Gaisblatt. Jhlč., Rostl.
Z. černý, prohýbavý, čtyrlistý, srdčitý (za-
hradní), brvitý, ruňatý, obecný (červený,
psinky), sivý, šedivý, draslavý, bobkolistý,
horní, malolistý, modrý. Rostl., Schd. II.
283., Rstp. 786., Čl. 97., Čl. Kv. 219., FB.
50., Slb. 489., Kk. 172.

Zimolézek, zku, m., vz Zimoléz.

Zimolezovitý. Z. rostliny, carpifoliae:
kozílist, zimoléz, pámelník, zanice, troj-
pecka, zimozel. Vz Rstp. 785.

Zimolisna, y, f., ristina, rostl., zastr.
Rkp vodň. Vz Zimolezie.

Zimolist, u, m., v obec. mluvě pušpan,
z něm. Buxbaum. Us. Vz Zimostráz.

Zimolízek, zku, vz Zimoléz.

Zimolizie, vz Zimolisna. Zastr. Rozk.

Zimolka, y, m., osob. jm. Šd.

Zimolýz, u, m. = zimoléz. Rstp. 786.

Zimomárný = zimomřivý. U Petrovic.
Dch. U N. Kdýně. Rgl.

Zimomáry, ův, pl., m., zimomra, y, f. =
zima člověka přecházející, zimavosť, der
Schauder, Frost im Körper. Až z. po mně
jdou (mráz, hrůza). Ros.

Zimomorka, y, f. = mráz, husí kůže. Z.
mne obešla; Z. na člověku vyrazí. Sá. Vz
Zimomravky.

Zimomorný = zimomřivý.

Zimomra, y, f., vz Zimomáry.

Zimomravky, pl. = husí kůže na těle cd
zimy. Na Slov. Plk. Má z. (bojí se). Slov.
Mt. S. 1. 99. Cf. Zimomorka.

Zimomrazky = zimomravky.

Zimomřivě, kalt, frostig. Bern.

Zimomřivec, vz Zimomřivý.

Zimomřivěti, ěl, ění = zimou mříti. Phld.
V. 53.

Zimomřivosť, i, f., die Frostigkeit. Bern.

Zimomřivý, zimomárný = zimomřivec
(vce), m. = komu hned zima bývá, der leicht
friert, frostig, erfroren. D., Sych., Šd., Hrt.
Z. údy, fröstelnde Glieder. Dch. Jeden z těch
psů je pořád z-vý. Us. Ntk. Koza je z-vá
a začne se na pastvě otřásať. Kld. II. 131.
Chtěl býti s námi lačným, z-vým, žiezni-
vým, bolestivým. Hus II. 24.

Zimonosný, Kälte bringend. Z. vítr. Sš.
Bs. 96.

Zimopán, a, m., der Winterkönig. Z. vládne
v báji nad zimou. Dch.

Zimoplod, u, m., prinos, die Winter-
Beere, rostl. Z. padavý, pochybný, lesklý,
dvojdomý, střemcholistý, hlazený, kopinatý,
lysý, tečkovaný, kožnatý, chlumní, stkvělý,
okrouhlý. Rostl., Rstp. 302.

Zimoplodný, Kälte erzeugend. Z. stroj.
Dch.

Zimoplodový, vz Zimoplod. Z. řešetlák,
rhamnus prinoides. Rostl. III. 6. 480.

Zimoř, e, m , Simmer, ves u Úště. PL.
Z. hořejní a dolejní, vsi u Mělníka. PL.,
Blk. Kfsk. 117., 506.

Zimorádka, y, f., hamadryas, rostl. Z.
lysá, plsťnatá. Rostl. III. a. 27.