490

Zinačiti = zjinačiti. Na Slov. Bern., Loos.

Zincum. Sfk. Poč. 268., 269. Vz Zinek.

Zinčeti, el, ení = zníti, tönen, hell gel-
len. — kde. Z-elo mi v hlavě. Mor. Šd —
abs. Kovová nádoba zinčí, tepe-li se do ní.
Ib. Šd.

Zinčice, vz Žinčice.

Zinčitý = ze zinku, Zink-. Z. dvojuhlan,
chaluzičník, kostan, kysličník, siran (skalice
bílá), siřičník, soli, uhlan. Pr. Chym.

Zindava, žindava, y, f., rostl. = arci-
sléz, husí noha (nožička, nůžka), alchemilla
vulgaris, das Sinau, der Löwenfuss, Marien-
mantel. Jg.

Zindžeti = zinčeti. Mor. Železo zindží.
Šd.

Zinečnatý, Zink-. Z. kysličník, das Zink-
oxyd, Nz., Nz. lk.; síran (skalice bílá, bílý
nickamínek, schwefelsaures Zink, Zinkvitriol,
weisses Vitriol; valeran z., baldriansaures
Zink; z. octan, essigsaures Zink; z. chlorid,
das Chlorzink, salzsaures Zinkoxyd; z. ky-
anid, Cyanzink, blausaures Zinkoxyd; ferro-
kyanid z., Ferrocianzink, eisen Blausaures
Zinkoxyd. Nz. lk.

Zinek, nku, m. = kov, podobný cínu, der
Zink. Z. bílý, zamodralý, zrnitý, křehký,
tažný. Vz Kov, S. N., Šfk. 268., 272., Schd.
II. 54., Šfk. Poč. 268. Leptání zinku. Vz
Prm. III. č. 17. Barvení zinku živými bar-
vami cestou lučební. Exc.

Zingálek, lka, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zingati = zpívati, singen. — komu. Zin-
gaj mně, hubo má, dokud jsi svobodná, šak
zingat nebudeš, až za vdovca půjdeš. Sš
P. 781. Budú ti z. jeho drobné děti, ked
budú chleba ptať, nebudeš ho měti. Šš. P.
781. — Z. Dobře cingá = táhne, hat einen
guten Zug (o pijanech). Na již. Mor. Šd.

Zingnúť = udeřiti, Rána (střelná) zingla.
— koho. Zing ho. Na Zlínsku. Brt. — koho
kam: do hlavy. — kým. Z. sebou = upad-
nouti, fallen. Na mor. Val. Vck. Vz Zinkati

Zinkárna, y, f. = místo, kde se zinek
přehání, die Zinkhütte. Techn. I. 242.

Zinkati, zinknouti, knul a kl, ut, utí =
tlouci, udeřiti, Huknouti, schlagen, hin-
schmeissen. U Chrud. Kd. — co, koho.
Mor. Knrz. U Král. Hrad. Kšť. — koho
kam. Ten Ras ho zinkl do prsou, až bylo
hanba. Ve vých. Čech. Kal., Kb. — nač;
na buben (hřmotně naň tlouci). U Vysok.
Lng. — oč. U Vysok. Lng. — čím. Sebou
z. = padnouti, fallen. Ta sebou zinkla.
U Hrad. Kšť. U Vysok. Lng. — Z. = umříti
sterben. Už zink. Puch.

Zinkenit, u, m., nerost. Vz Schd. II. 56

Zinklava, y, f., Senftleben, ves u Štram-
berka. PL.

Zinknouti, vz Zinkati.

Zinkografie, e, f. = umění ryjecké v kovu
za účely tiskařskými, Zinkographie. Vz S. N.

Zinkojem, u, m., der Zinkstuhl, Zink-
fang (in der Schmelzhütte). Šm.

Zinkovati, z něm. sinken, lépe : hlou-
biti (v horn.). — co: šachtu. Vys. — se
kam (pod co). Vys.

Zinkovna, y, f. = zinkárna.

Zinkový = ze zinku. Zink-. Z. popel.
Pr. Chym. Z. ruda, das Zinkerz, hory, báně,

die Zinkgrube, der Zinkbergbau. Hř. Z. květ,
z. běloba, kysličník zinečnatý bílý, pravé
nic, das Zinkoxyd; skalice z., skalice bílá,
síran zinečnatý, nickamínek bílý, schwefel-
saures Zink; z. plech, das Zinkblech; z. deska,
zinkenes Falzbrett; z. pól, der Zinkpol; z.
běl, das Zinkweiss; z. ozdoba, okrasa, die
Zinkverzierung; z. trouba, das Zinkrohr;
z. rosetka, die Zinkrosette; z. litina, der
Zinkguss, Šp.; barvení zinkového plechu na
střechy. Prm. III. č. 18. Z. amalgam, das
Zinkamalgam. Nz.

Zinnie, e, f., zinnia, květina. Dlj. 56. Vz
Zinnka.

Zinnka, y, f. = zinnie. Rostl. I. b. 254.

Zinnober = rumělka (jasně červená barva).
Rk. Vz S. N.

Zinventovati, inventiren. — co. Us. Šd.
— co kdy. Po smrti spoluměšťané statky
sirotčí hned bez odtahů z. a popsati dáti
mají. Kol. 5.

Zion, a, m., nejvyšší vrch města Jerusa-
lema. Bibl.

Zípati == těžko oddychovati, jakoby kdo
dodělával (o nemocných), schwer athmen.
On už jen zipe. Na Mor. D., Vck.

Zipnouti, pnul a pl, utí = usupiti se,
obořiti se. — na koho. Zipnul naň, až se
otřásl. Us. U N. Bydžova. Kšť.

Zipp-e, a, m. Z. Frant, přírodozpytec,
† 22/2 1863. Vz S. N.

Zipser, sra, m., osob. jm. Jg. H. 1. 658.

Zírati, vz Zříti.

Zircadlo, a, n. = zrcadlo.

Zirkoni-um, a, n., vz Šfk. 213., Šfk.
Poč. 311., S. N.

Zirp, u, m. = srp. MV., Bž. 32.

Zisček, vz Zisk.

Zisčen, zastr., zištný.

Zisk (na Mor. zejsk), u, zišček, čku, zištěk,
šťku, zisteček, čku, m. = co se získá, vydělá,
užitek, výdělek, der Gewinn, Vortheil, Erwerb,
Behuf, Profit, Nutzen. Žádosť mrzkého zisku;
prodati se ziskem; svého zisku vyhledávati;
z-u žádostivým býti; po hanebném, po
mrzkém z-u dychtiti; z. míti; na z. kupo-
vati; z. odvrátiti (škoditi); v naději chatr-
ného z-u; pro chatrný z. V. Z. čistý, der
Reingewinn, hrubý či z hruba, der Brutto-
gewinn, úrokový, der Zinsenüberschuss, kur-
sový, Coursgewinn. Us. Pdl. Účet ze zisku,
das Gewinnkonto, die G.;winnrecbnung; z.
větší, der Mehrgewinn. Šp. Zisku chtivý;
Z. bráti; K zisku a prošpěchu něčímu něco
činiti; To je můj osobní z., eigener Vortheil;
Smyšlený z. (v obchodu), imaginäner Gewinn ;
By o z. nám bylo, um unseren Vortheil zu
wahren. Dch. Z. podnikatelský. Kaizl. 275.
Vlastního z-u žádosť, žádostivý; z. přiná-
šeti; K z-u býti. D. Zboží ne bez z-u pro-
dávati. Kom. Činí si z. z cizí škody. Jel.
A jaký z. na tom, budeme-li to činiti. Br.
Z-em se sdělíme; za z. něco si pokládati;
zisček i nepatrný jmění zvětší. Sych. K zisku
i k ztrátě. Ms. 1629., Flav. Vz Společník
na zisk. Z. nadávkový n. z láže, Agiogewinn,
m.; spolek na z. i na ztrátu (k zisku i k ztrátě);
z. počítati; odbyti něco se ziskem Šp. Ž.
přestávající, škoda povstávající; ušlý z.,
přišlá škoda. J. tr. Koupě na z.; na z. a na