491

ztrátu. Nz.., J. tr. Nevím, jaký z. toho míti
budete. Žer. L. I. 150. Nalézti někomu
k zisku, zu Jem. Vortheil erkennen. Exc.
Z. připadající, přijatý. Us. Kovářům dědič-
ným, kteříž druhdy z. měli jsú, ale nyní již
že z. přestal; K zisku přijíti. CJB 313.
Poručníci mohú miesto polmaného otpověď
dáti na zisk i na ztrátu. O. z D. K těm
půhonům původ i pohnaný mohú poručníky
každý k své při na z. i na ztrátu udělati.
Vl. zř. 29., Zř. F. I. C.XXXV., XXV. Malé
škody jak veliký z. Žal. Vůně z-u vždy
do nosu zaráží. Kom. Pozorujme dříve,
půjde-li nám to pod z. Exc. Č. Býti někomu
k zisku. Zk. Z. knihkupecký. Hřivnu na
zisk vydati. Us. Z. nespravedlivý škodu
vždy přináší. Rb. Mrzký z. škody horší.
Ros. Zřídka z. bez podvodu. Us. Víc sa
o svoj než o z. obce bojí. Slov. Tč. Jen
tam jdi, dostaneš zisku aneb po pysku. Na
Ostrav. Tč. Dělá to jen pro svůj z. Us. Šd.
Beda tomu, kto pre z. a mrzké obžerstvo
zapredá svobodu. Zátur. Při nějakou někomu
k zisku a ztrátě poručiti. Mus. 1880. 494.
Symforian nevěda zisku proč se jemu dá-
vati. Výb. II. 44. Z. svůj v něčem obmýšleti.
Bart. IV. 25. Volně své móž dáti, zastaviti,
prodati na zisk i na ztrátu; Ziskóv svých
hlediece; Aby strana místo sebe s plnú
mocí poslala (někoho) na z. i na ztrátu
Arch. 1. 340., II. 249., IV. 289. Poručníka
činím Jana z P. na zisk i na ztrátu. Půh.
1. 147., 221. Bez hledání mrzkého zisku.
BR. II. 43. b. Imáš v těstě kvasnic třetinu,
tiem vybéřeš vši jistinu, a jinéť v zisku
ostane, cožkoli potom ostane. Hr. rk. 411.
Zisku hledati; Přilnuli sú k nehodným ziskóm
a obyčejóm tohoto světa; Neb by viece
hledali zisku najvyššieho pastýře, tehdy by
pilněji pracovali o spasenie nežli o z. tě-
lestný; Nájemník jistě jest, kterýž pastýřovo
miesto drží, ale ziskóv duší nehledá; tělest-
ných ziskóv pilen a ctí prelatskú vesel jest;
Olejování i pohřeb a jiné věci duchovnie
sú na z. tělestný obrátili. Hus I. 332., II.
52., 167., 169., 313. Nebo nenie nic tak zlého,
by v tom Nebyl z. jiného; Z. se ztrátú vždy
na váze. Alx. H. v. 278., Alx V. v. 1992.
(HP. 66., 48.). Duchovní z.; Aby jen na jedné
kúpi hledali zisku. Št. Kn. š. 4. Kupci zisku
hledají. Št. Z. se zlou pověstí za škodu po-
važuj. Sb. uč. Hledej sobě zisku bez jiných
nátisku. Šk. exc. Tomu z. jde neomylně,
kdo vzdělává roli pilně. Bž. Z dobroty pokoj
a ze zlého zisku muka; Bez dolu nebude
hráz, bez nákladu z. Pk. Žadosť vlastního
zisku a užitku původ všeho zlého. Hkš.
Z. falešný škodu plodí, a i to, co máš
spravedlivé na zkázu uvodí; Kdo bohatne
z falešného zisku, smrť nachádza na cudzém
smetlisku. Na Slov. Tč. Z. falešný není z.
ale škoda; Kdo na z. hledí, v přátelství
nesedí; Do pysku neb po pysku, přijdeš
přec ku zisku; Z. je velmi milý, každý
k němu cílí; Nenávisť nepřátelskou múdrý
v zisk obrátí. Mor. Tč. To má čižmár v zisku,
čo natiahne v pysku (řemen vytažený, ovšem
potom ztenčený). Slov. Zátur. Mnoho vřesku
málo zisku. D. Mnoho pisku málo zisku.
Rk. Není z. na medvědí kůži píti. D. Lepší

malý z., než veliká škoda. V., Č. Lepší
žíštěk než škodka. Kdo zle hrá, zisku ne-
pozná. V. Kdo miluje z., Jidášovu píseň
zpívá. Vz Lakomý. Č., Lb. Stran přísloví
a pořekadel vz ještě: Dluh, Chtíti (s inft.),
Chvála, Jistota, Karty, Kůň, Lepší, Pří-
tomný, Pták, Rak, Smrť, Škoda, Vejce, Víno,
Vydělati, Vyhráti, Zajíc.

Získanec, nce, m. = získaný člověk, der
Proselyt. Budovec Ant. 73.

Získání, n., das Gewinnen, Profitiren,
die Erwerbung, Gewinnung, der Profit. Bern.,
Dch. Vz Získati.

Získaný; -án, a, o, gewonnen, erworben,
profitirt. Vz Získati.

Získatel, ziskatel, e, m., der Gewinner,
Erwerber. Kon., Ddk. IV. 227. Krista tu
považuje nejen za z-le. Sš. II. 186.

Získati (v obec. ml. zejskati), získám a
zíšti, eš; získávati = dobyti, erlangen; vy-
hráti, zvítěziti, siegen, gewinnen; užitek míti,
vydělati, gewinnen, erwerben, profitiren, ver-
dienen. Z. od jískati (hledati) Cf. Ziskovati.
Původně hledané právo nalézti, později tro-
picky: při obdržeti, vyhráti. Bdl. Obr. 147.

— abs. Neutrácej víc, než získáš, sic se
na hlavu potřískáš. Us. Šd. S obú stranú
pilně váživše výnosem dali smy tomu Zbyň-
kovi za získáno. Arch. IV. 345. — co: bitvu,
pole, přátele, lásku, pověsť, chválu, slávu,
V., nenávisť, Kom., všechen svět, Hus., při
(gewinnen). O. z D., Tov. 69., Bdl. Obr.
148. Ten svú při zíště. Řád pr. z. čl. 83.
Z toho vychodí, že často pravý ztratí a
křivý zíští (při). Arch. II. 502. Z. lásku
všech. Us. Píšcelenko, velkú hambu získaš.
Sl. ps. 13. Účelem myšlení jest získati pravdu.
Jd. Slušné shovení a pozornú získal ochot-
nosť. Hol. 11. Malou poctivosť získal p.
mincmejstr; Vilém Trčka pochvalu zejskal.
Dač. I. 98., 189. A srozuměv, že tu nic ne-
zíštie, skryl jest se v Praze. Let. 51. Pobitie
z-li. Kšch. 49. Čechové boj z-li. Kn. Zíštie
vešken svět. ZN. Musíš všem dobré přáti,
chceš-li přítele z. Prov. Tč. — Br., Sych.
Zíščiemy duši jeho. M. — čeho. Získal opět
blaženého života. Ráj. Ten tam získal peněz
(neurčitou měrou). Jinak správně: akkus.

— sobě co, koho čím. Někoho dobrodiními
si z. V. Z. si něčí lásku slušným chováním.
Ml. Získal si dílem tím slavné jméno. Us.
Srdce mladé, nezkušené získáme jediným
vlídným úsměvem. Hrts. Něčím mravně z.
Osv. I. 157. Sliby a přímluvami hodlal Bo-
řivoj z. sobě úředníky zemské v Praze;
Aby nepřítomností svědka odklad získal.
Ddk. II. 415., III. 32. Z. něco koupí. Mus.
1880. 393. Svědomím chtěl svú při a žalobu
z. NB. Tč. 272., 11. Onen smyslem a snaž-
ností zíště a druhý nedomyslem a leností
ztratí; a protož sám sobě laj ztrativ a onen
sám sobě děkuj získav. O. z D. Lidi řečí
příhodnou z. usilujeme. BR. II. 599. b. Tehdá
póvod chtěl tím zjískati. Kn. rožm. 282.
Bojovníci mnohými lžmi chtie z.; Také
pochlebník pilen jest kupčením převráceným
z milosť od toho, jehož chválí. Hus I. 163.,
261. Dobrodiním člověka nejspíš získáš. Us.
Té. Bitím řezník získá, ale ne učitel. Us.