Předchozí (490)  Strana:491  Další (492) |
|
|||
491
|
|||
|
|||
ztrátu. Nz.., J. tr. Nevím, jaký z. toho míti
budete. Žer. L. I. 150. Nalézti někomu k zisku, zu Jem. Vortheil erkennen. Exc. Z. připadající, přijatý. Us. Kovářům dědič- ným, kteříž druhdy z. měli jsú, ale nyní již že z. přestal; K zisku přijíti. CJB 313. Poručníci mohú miesto polmaného otpověď dáti na zisk i na ztrátu. O. z D. K těm půhonům původ i pohnaný mohú poručníky každý k své při na z. i na ztrátu udělati. Vl. zř. 29., Zř. F. I. C.XXXV., XXV. Malé škody jak veliký z. Žal. Vůně z-u vždy do nosu zaráží. Kom. Pozorujme dříve, půjde-li nám to pod z. Exc. Č. Býti někomu k zisku. Zk. Z. knihkupecký. Hřivnu na zisk vydati. Us. Z. nespravedlivý škodu vždy přináší. Rb. Mrzký z. škody horší. Ros. Zřídka z. bez podvodu. Us. Víc sa o svoj než o z. obce bojí. Slov. Tč. Jen tam jdi, dostaneš zisku aneb po pysku. Na Ostrav. Tč. Dělá to jen pro svůj z. Us. Šd. Beda tomu, kto pre z. a mrzké obžerstvo zapredá svobodu. Zátur. Při nějakou někomu k zisku a ztrátě poručiti. Mus. 1880. 494. Symforian nevěda zisku proč se jemu dá- vati. Výb. II. 44. Z. svůj v něčem obmýšleti. Bart. IV. 25. Volně své móž dáti, zastaviti, prodati na zisk i na ztrátu; Ziskóv svých hlediece; Aby strana místo sebe s plnú mocí poslala (někoho) na z. i na ztrátu Arch. 1. 340., II. 249., IV. 289. Poručníka činím Jana z P. na zisk i na ztrátu. Půh. 1. 147., 221. Bez hledání mrzkého zisku. BR. II. 43. b. Imáš v těstě kvasnic třetinu, tiem vybéřeš vši jistinu, a jinéť v zisku ostane, cožkoli potom ostane. Hr. rk. 411. Zisku hledati; Přilnuli sú k nehodným ziskóm a obyčejóm tohoto světa; Neb by viece hledali zisku najvyššieho pastýře, tehdy by pilněji pracovali o spasenie nežli o z. tě- lestný; Nájemník jistě jest, kterýž pastýřovo miesto drží, ale ziskóv duší nehledá; tělest- ných ziskóv pilen a ctí prelatskú vesel jest; Olejování i pohřeb a jiné věci duchovnie sú na z. tělestný obrátili. Hus I. 332., II. 52., 167., 169., 313. Nebo nenie nic tak zlého, by v tom Nebyl z. jiného; Z. se ztrátú vždy na váze. Alx. H. v. 278., Alx V. v. 1992. (HP. 66., 48.). Duchovní z.; Aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Št. Kn. š. 4. Kupci zisku hledají. Št. Z. se zlou pověstí za škodu po- važuj. Sb. uč. Hledej sobě zisku bez jiných nátisku. Šk. exc. Tomu z. jde neomylně, kdo vzdělává roli pilně. Bž. Z dobroty pokoj a ze zlého zisku muka; Bez dolu nebude hráz, bez nákladu z. Pk. Žadosť vlastního zisku a užitku původ všeho zlého. Hkš. Z. falešný škodu plodí, a i to, co máš spravedlivé na zkázu uvodí; Kdo bohatne z falešného zisku, smrť nachádza na cudzém smetlisku. Na Slov. Tč. Z. falešný není z. ale škoda; Kdo na z. hledí, v přátelství nesedí; Do pysku neb po pysku, přijdeš přec ku zisku; Z. je velmi milý, každý k němu cílí; Nenávisť nepřátelskou múdrý v zisk obrátí. Mor. Tč. To má čižmár v zisku, čo natiahne v pysku (řemen vytažený, ovšem potom ztenčený). Slov. Zátur. Mnoho vřesku málo zisku. D. Mnoho pisku málo zisku. Rk. Není z. na medvědí kůži píti. D. Lepší |
malý z., než veliká škoda. V., Č. Lepší
žíštěk než škodka. Kdo zle hrá, zisku ne- pozná. V. Kdo miluje z., Jidášovu píseň zpívá. Vz Lakomý. Č., Lb. Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Dluh, Chtíti (s inft.), Chvála, Jistota, Karty, Kůň, Lepší, Pří- tomný, Pták, Rak, Smrť, Škoda, Vejce, Víno, Vydělati, Vyhráti, Zajíc. Získanec, nce, m. = získaný člověk, der
Proselyt. Budovec Ant. 73. Získání, n., das Gewinnen, Profitiren,
die Erwerbung, Gewinnung, der Profit. Bern., Dch. Vz Získati. Získaný; -án, a, o, gewonnen, erworben,
profitirt. Vz Získati. Získatel, ziskatel, e, m., der Gewinner,
Erwerber. Kon., Ddk. IV. 227. Krista tu považuje nejen za z-le. Sš. II. 186. Získati (v obec. ml. zejskati), získám a
zíšti, eš; získávati = dobyti, erlangen; vy- hráti, zvítěziti, siegen, gewinnen; užitek míti, vydělati, gewinnen, erwerben, profitiren, ver- dienen. Z. od jískati (hledati) Cf. Ziskovati. Původně hledané právo nalézti, později tro- picky: při obdržeti, vyhráti. Bdl. Obr. 147. — abs. Neutrácej víc, než získáš, sic se
na hlavu potřískáš. Us. Šd. S obú stranú pilně váživše výnosem dali smy tomu Zbyň- kovi za získáno. Arch. IV. 345. — co: bitvu, pole, přátele, lásku, pověsť, chválu, slávu, V., nenávisť, Kom., všechen svět, Hus., při (gewinnen). O. z D., Tov. 69., Bdl. Obr. 148. Ten svú při zíště. Řád pr. z. čl. 83. Z toho vychodí, že často pravý ztratí a křivý zíští (při). Arch. II. 502. Z. lásku všech. Us. Píšcelenko, velkú hambu získaš. Sl. ps. 13. Účelem myšlení jest získati pravdu. Jd. Slušné shovení a pozornú získal ochot- nosť. Hol. 11. Malou poctivosť získal p. mincmejstr; Vilém Trčka pochvalu zejskal. Dač. I. 98., 189. A srozuměv, že tu nic ne- zíštie, skryl jest se v Praze. Let. 51. Pobitie z-li. Kšch. 49. Čechové boj z-li. Kn. Zíštie vešken svět. ZN. Musíš všem dobré přáti, chceš-li přítele z. Prov. Tč. — Br., Sych. Zíščiemy duši jeho. M. — čeho. Získal opět blaženého života. Ráj. Ten tam získal peněz (neurčitou měrou). Jinak správně: akkus. — sobě co, koho čím. Někoho dobrodiními
si z. V. Z. si něčí lásku slušným chováním. Ml. Získal si dílem tím slavné jméno. Us. Srdce mladé, nezkušené získáme jediným vlídným úsměvem. Hrts. Něčím mravně z. Osv. I. 157. Sliby a přímluvami hodlal Bo- řivoj z. sobě úředníky zemské v Praze; Aby nepřítomností svědka odklad získal. Ddk. II. 415., III. 32. Z. něco koupí. Mus. 1880. 393. Svědomím chtěl svú při a žalobu z. NB. Tč. 272., 11. Onen smyslem a snaž- ností zíště a druhý nedomyslem a leností ztratí; a protož sám sobě laj ztrativ a onen sám sobě děkuj získav. O. z D. Lidi řečí příhodnou z. usilujeme. BR. II. 599. b. Tehdá póvod chtěl tím zjískati. Kn. rožm. 282. Bojovníci mnohými lžmi chtie z.; Také pochlebník pilen jest kupčením převráceným z milosť od toho, jehož chválí. Hus I. 163., 261. Dobrodiním člověka nejspíš získáš. Us. Té. Bitím řezník získá, ale ne učitel. Us. |
||
|
|||
Předchozí (490)  Strana:491  Další (492) |