492

Bž. Něco obchodem z. — se komu čím,
sich gewinnen, geneigt machen. Někteří se
ponižují, aby se tím získali lidem. Chč. P.
89. a. — co odkud. Lásku znamenitou od
nich jsem získal. Cyr. Od něho si to získáš.
Mt. S. I. 108. Olomouckému biskupskému
kostelu získal Jan od knížete Fridricha
všecky pozemky. Ddk. II. 285. Odkaď sobě
radost bereš, odtaď žalosť získáš. Mor. Tč
Vz Z. co čím. — co na kom, na čem
(kdy). Co na síle se získá, ztratí se na
času. ZČ. I. 284. Na statcích získalo za
něho (Jana) biskupství Olomúcké krásné
panství Kroměříž; Mezi tím získal papež
na Filippovi mocného spojence. Ddk. III
14., V. 47. Na mně nic nezíštíš. Hod. 86.
a. Kupec opatrný, vidi li, že by na něčem
získal. BR. 11. 62. a. Jest někto, jenž pro
stud slíbí přieteli a získal jest na něm ne-
přítele darmo. (Eccl. 20.); I zíště devět
grošuov na jednom groši. Hus I. 271., 436
Ve hře na někom z. Ms. pr. kut. Z. 100 zl.
na obilí. Ros. Bitvu na něm získal. Kuth.
Už jsme získali jako Michal na sviních. C.
Ctib. Cimb. Hád. Město získalo tím na kráse
lépe: městu přibylo tím krásy. Brs., Ht
Brs. Čím báseň na formě zíští, tím více jí
v materii ubývá. Č. Sbr. 1. str. 13. — při
čem. Ml. — co komu (kde): užitek, Troj.,
sobě dobré oko u někoho z. Šm. O zem
mnoho zásluh si získal. D. Přízeň a lásku,
zásluhy u někoho si z. D. Nechvalno nám
v Němcech iskati pravdu. Rkk. 74. Z. si
něčí přátelství, úctu, Us., nesmrtelné zásluhy,
Osv. 1. 43., odpuštění. Vrch. Byltě skrze
manželku svú pěkný hrádek rodu svému
získal; Chtěl krále Štěpána tomuto úmyslu
svému z.; Získal ho výpravě křižácké; Z-li
si zvláštní zásluhy o tamější chrám. Ddk.
II. 335., 453., III. 149., IV. 249. Náboženství
evangelickému někoho z. Mus. 1880. 94
Náhlý dar ti velkú milosť získá, neskorý
dar s nevděčností píská. Na Mor. Tč. Z. si
u někoho náklonnosť. Osv. I. 275. Strachoval
se, že u ní získá (utrží) posměch. Kká. Td.
34. Což jinde ziščí. Pass. 417. — kdy.
Učinil to, aby Svatopluka získal si věrným
pomocníkem při válce s Uhry. Z jedné
listiny se dovídáme, kdo si při tom získal
největší zásluhu. Ddk. II. 396., V. 349. Zdá
se, že ho Pavel již při první své po Frygii
pouti víře získal. Sš. II. 191. Jednu věc
mnohokrát prodá a vždy zíště, že druhdy
ta věc úplně jemu darmo přijde. Hus 1.
218. Vz Z. co komu. — jak. Ale má to
dskami ukázati, po kterýchž By on chtěl
z. (= při obdržeti. Vz nahoře). Půh. II. 271.
Křestiané šťastně vítězství zejskali; Co
předkové udatně zejskali, to potomci jich
ničemně zmrhali. Dač. I. 178., 292. Žalob-
nice chtieci svú při podlé žaloby získati
odvolala se jest. NB. Tč. 18. Některýť ji
(sukni) ziště rychle. Výb. II. 31. — co zač,
za koho. Získal to za 100 zl. Us. Pdl. Za
smrtelného muže neumierajícieho krále ziščeš.
Kat. 3009., Hr. rk. 168. — koho kam: Na
svou stranu. Lpř. J.—co proti komu.
Z. proti komu stín a závětří, Jem. Sonne
und Wind abgewinnen. Posp. Ten že proti
Onomu získal (vyhrál). Hus 1. 472.

Získávání, n., das Gewinnen, Erwerben.
Vz Získati.

Získávaný; -án, a, o, wiederholt ge-
wonnen, erworben. Vz Získati.

Získávati, vz Získati.

Získavě = zištně, Bern.

Získavý = zištný. Reš.

Zislernatiti = zjiskřiti, entflammen.
Slov. Nech Porýnsko víno z-tí. Phld. III.
1. 87.

Zisklivosť, i, f., die Gewinnsucht. Koll.
Cest.

Zisklivý, gewinnsüchtig. Cf. Zisklivosť.

Ziskně, einträglich. Bern. Cf. Zištně.

Zisknosť, i, ť. = zištnosť. Jg.

Ziskný, vz Zištný. Já myslil, kdo ví,
jak nebude z. U Rychli. Ntk.

Ziskovati = zisk bráti, míti. Nutzen
ziehen, profitiren, gewinnen. — na čem.
Ms. bib. — co čím. Martim. — co jak:
s něčí pomocí Martim. — co komu. Udě-
lování dober duchovních bezplatně větší
Blaženosti člověku ziskuje. Sš. Sk. 241. —
kdy Nedržeti peněz mrtvých, ale vždy z.
mají. Pal. Děj. IV. 2. 117.

Ziskovno, gewinnsüchtig. Slov. Šd.

Ziskovnosť, i, f. = zištnosť. Slov. Všetko
to vidíme upadať do špinavej ziskovnosti.
Phld. I. 2. 19.

Ziskovný = zištný. Cf. Ziskovnosť.

Ziskrit sa vz Zjiskřiti. Na Slov.

Ziskrz = skrz na skrz. Vše to z ziskrz.
pozná. Št. N. 107.

Ziskuchtivosť, i, f. = žádosť zisku, zišti-
vosť, die Gewinnsucht. Mluví z tebe z. MM.

Ziskuchtivý = zisku chtivý, zištivý, ge-
winnsüchtig. Hanebně, mrzce z. Lpř. Slov.

I. 20.

Zísť, vz Zjíti, Sejíti. Na Slov. Bern.

Zisteček. V. Vz Zisk.

Zistení, u. = zjištění. Slov. Bern.

Zistěný = zjištěný. Slov. Bern.

Zistiti = zjistiti. Slov. Bern.

Ziščeš = získáš, zastr. Kat.

Zištivosť, i, f. = ziskuchtivosť, zištnosť.
Pk , Hdž. Ds. 64.

Zištivý = ziskuchtivý, gewinnsüchtig. Pk.

Zištně, komp. zištněji = užitečně, nützlich.
Ros. — Z. = zisku žádostivě, gewinn-, eigen-
süchtig. Jg. — Z. = výnosně, s užitkem, mit
Nutzen, mit Gewinn. Z. se živiti. Kom.

Zištnost', i, f. = užitečnosť, výnosnosť,
die Nützlichkeit, Nutzbarkeit, der' Nutzen.
Ros. -- Z. = zisku žádost, der Eigennutz,
die Gewinnsucht. J. tr., D. Přečin pošlý ze
z-sti. ŘZ. 1856. Ze zištnosti jal se podpo-
rovati fanatické soudce kacířů. Ddk. V. 159.
Pohnutka, jež druhý sňatek káže, ne k lásce,
k z-sti jen srdce váže. Shakesp. Haml. III.

2. Tč.

Zištný, nützlich, einträglich, vortheilhaft
(zastr. zištěn, na, o); komp. zištnější =
užitečný. Užitečný a z. býti. V. Z. dědina.
Jel. — komu. Pánům zištné bylo, aby
všecky věci v nejistotě zůstávaly. V. Ne-
buď samému sobě z. Rad. zv. — k čemu.
Místo k boji z. Pal. Děj. III. 1. 300. —
Z. = zisku žádostivý, gewinnsüchtig. Z.
kupec. Z. žádosť, cupiditas acquirendi. BO.
Z. tento kníže použil útěku Belova. Ddk.