493

V. 239. Vz Sobec. — jak. Hanebně, mrzce
z., schnöde gewinntüchtig. Lpř. Sl. I. 20. —
Z. = užitek mající, Nutzen habend. Mohl
jsem o mnoho býti zištnější (mohl jsem více
získati). Us. — na čem. Mnohemťby zišt-
nější na duši i na těle byli. Br. — čeho
čím. Nevymluvíš sobě nic, aniž toho čiem
ziščen budeš. Tkad.

Zít, a, m., os. jm. Z. Jos. Vz Tf. H. 1.
193.

Zíta, zítka, y, f. = zeď. U Jilemn. Ktk.

Zitek, tka, m , os. j m. Z. Jan, prof. a
stavitel v Praze. Vz S. N., KP. I. 182. —
Zítek Em., dr., právník a básník.

Zíterek, rka a rku, m. = zítřek. Na Slov.
Bern.

Ziteřen, a, m., sam. u Hodkovic. PL.

Zíti, vz Záti.

Zítkov, a, m., Zítkové. Vz Sdl. Hrd. II.
247.

Zítra, zejtra (zastr. a sotva dobré: zeytra,
zýtra, V., Br., zaytra, Ben). Zítra povstalo
z zjitra, změnou ji v í (odsutím a zdlouže-
ním) : zítra; ze zajitra vzniklo vysutím zajtra
a přehláskou zejtra. Zýtra sotva po právu
se píše a jest tento tvar nejspíše zůstatek
po pravopise bratrském, který mimo to
i v zejtra oporu nalezl, když se (ovšem
chybně) soudilo, že proti zejtra má býti
spisovné zýtra, jako proti obecnému pejcha
je spisovné pýcha, a prý proti prej. Gb.
Hl. 75. — Z. = na druhý den, morgen.
Z. ráno, o poledni, po poledni, večír, k ve-
čerou (k večeru). D. Zjutra rozpálímy krutosť
vśu. Rkk. Inhed zítra (časně ráno), ne k ve-
čeru vstavše. Kat. 27. Zajtra u prvej zoře
by Čech sám jedin na hoře. Dal. 2. 25. Do
zejtra, lépe: do zejtří. V zejtra mne odvezou
(= zejtra). Č. Co z. býti má. Kom. Udělám
to zejtra, dá-li pán Bůh, so Gott will; Přijdu
zítra, dá pán Bůh. Dch. Dnes onen, ten
zítra se řítí. Msn. Or. 114. Každé dnes nebo
zejtra rozpadává se jako kus staré hlíny
(dny zacházejí bez památky). Šml. Aby
přišel zajtra ráno. Tristr. Co možná, dnes
udělejme, na zejtra nečekejme; Bych umřel
dnes neb zejtra, odkáži vše jemu. Us. Kál.
Da-li Bůh zítra. Na Zlínsku. Brt. Do zajtra
rána kým sa naspím . . . Dbš Sl. pov. I.
251. Povedz ty mi, moja milá, povedz, kam
ty zajtra na trávičku pôjdeš?; Lúčka ze-
lená, nepokosená, daj, Bože, rosy, lúčka sa
skosí zajtra do rána. Sl. spv. I. 8., IV. 149.
Ve dne zítra ušla. NB. Tč. 148. V noci jeli
pryč a zítra (z jitra) zase přijeli. Pč. 12.
A prosím tebe, aby sve tovaryše zajtra
buohdá velmi ráno proti mně poslal; A zajtra
týden bude, měl jest knieže lidi své pohro-
madě. Arch. IV. 4., 407. Opaš sebe pásik
zajtra na sobášik, milá moja ľalija! Mt. S.
I. 149. Ač dnes jest zlý, zajtra muož býti
dobrý. Hus III. 180. Nedojdou-li dnes, dojdou
zítra; Dnes tlusto, zítra pusto (o marno-
tratném). Proch. Nepřijdu-li dnes, přijdu
zítra (o lenochu). Hš. Tak buď živ, jak bys
měl zítra umříti. Hkš. Co máš dnes snísti,
schovej na zejtří, a co máš zejtra dělati,
dělej dnes; Co dnes propustíš, zítra nedo-
honíš. Hkš. Co máš urobiť zajtra, urob dnes
a co máš zjiesť dnes, nechaj si na zajtrá.

Slov. Zátur. On je tu dnes a zejtra kdes.
Pamatuj, že je i zítra den. Vz Šetrnosť.
Nepůjdu-li dnes, půjdu zítra. Vz Loudal.
Dnes ne, ale až zítra. Vz Nikdy. Lb. Prestaň
robiť, veť i zajtrá svitne; Keď sa nahneváš
dnes, len zajtrá sa vyvŕš (nemsti se v hněvě);
Pojedz do čista, aby bylo zajtrá pekne (ne-
nechávej nic na talíři). Slov. Zátur. Zajtrá
Budú krivých páliť a rovnými podpalovať;
Čo môžeš dneska urobiť, neodkladaj na
zajtrá. Mt. S. I. 121., 113. Dnes člověk, že
by skály lámal, zítra by ho větřík povalil;
Který hospodář nemyslí večer: Co zejtra?
ten už dohospodařil. Slez. Šd. Třeba se
dnes nedohonili, zítra se potkáme; Není
dobře toho hněvati, koho zítra musíš od-
prošovati; Dnes jsme zde a zítra kde! Us.
Bž. Kdo včera lhal, tomu i zítra se nevěří.
Č. Ne dnes, však je zejtra čas (říká lenoch).
Dch. Lepší dnes kus, než z. hus. Z. také
clen bude (říká se příliš pracovitým). Z. se
také bude chtít jíst (říká se mrháčům). Ros.
Lepší jedno dnes, než dvoje zítra. Koll.

Zítrajší = zítřejší. Na Slov.

Zítřejšek, ška, m. = zítřek. Počkej mi
až do z-ška. Us. Žiaden o zajtrajšok sa ne-
trápil. Syt. Táb. 45. Princ velmi piano spal,
čo ho ten zajtrajšok trápil; Počkaj, veď ty
do zajtrašku prestaneš jankať. Dbš. Sl. pov.
I. 80., 118.

Zítřejší, zejtřejší, morgig. Z-šího dne;
k z-šímu dni; z-ším dnem. V. Vz Zítra.
Z-ším dnem se nechlub. Br. Vz Nynější
Ani dňa zítrajšího nemáš slúbeného. Mor.
Té. Na zajtrešnú očekávali pótku ; Zajtrešná
všetkých dá psom za kořisti porážka. Hol.
133., 269.

Zítřek, zejtřek (zastr. zajtřek, zýtřek),
třka, m. = zítřejší den, der morgige, mor-
gende Tag. Máť své z. povinnosti. Puch.
Jeden dnešek za víc stojí než dva zejtřky.
Hlas. Dá-li nám Bůh zejtřka se dočkati.
Sych. Mějte strpení do zejtřka. Solf. Před
zejtřkem nepřijde. Us. Tč. Necháme si to
až na z. Us. Šd. Keď by som ja mala, ej,
kľúče od svitania, nedala bych svitať, ej,
do zajtreka rána. Sl. spv. III. 109. Život
od dneška do zítřka. Dch. Kdo zná, čo
zajtrok životu pripraví? Sldk. 389. Schovej
to k zítřku, do zítřka. Na z., od zejtřka
(za 8 dní), D., po zejtřku. Ros. Přes z. tam
zůstanu. Us. O z. se nestarati. Prov. Vz
Zítra.

Zítření, n., die Verschiebung bis morgen,
von einem Morgen zum anderen. Na Slov.
Bern.

Zítrešiti = zítriti. Na Slov. Bern.

Zítří, zejtří, zýtří, n., der Morgen, mor-
gige Tag. Až do z., k z. V. Schovej to
k z. D. Jsem pozván k z. Br. Na z. (druhý
den po svatbě) přínos nevěsty bývá. Kom.
V pondělí na zejtří po sv. Trojici. Zlob.
Po zejtří, übermorgen. Jg. Na z. toho dne.
Kos. Sluha Páně do kostela pozýval na z
věřící lid. Kos. Neměl chleba k z. Er. P.
391. Potom hned na zejtřie veliký vietr
byl. Let. 164. Vz Zajtří.

Zítriti, il, en, ení, bis morgen verschie-
ben. Na Slov. Bern. — co.