494

Zívačka, y, f. = ustavičné zíváni, zíva-
nice, die Gähnsucht. V.

Zívák, a, m. = ryba, der Gähnfisch, das
Gähnmaul. D.

Zívala, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Zívání, n., das Gähnen. Cf. Zívačka. V.
Popadlo mne z. Us. Tč. Z. křečovité, der
Gähnkrampf. Nz. lk.

Zívanice, e, f. = zívačka, die Gähnsucht.
D.

Zívati (zastr. zievati, zývati), zívávati;
zívnouti, ul a vl, utí; vz Žáti. Z. ze zějati
= ústa otvírati, gähnen; zývati (vy-, nazý-
vati) z koř. zu, 8r. zovu = volati, pobízeti.
Cf. Šrc. 186. — MV. — abs. Komu se chce
spáti, ten zívá. Kom. Když jeden zívá, zívá
i druhý. (Když jedna husa pije, pijí jiné
všecky. Vz Tělo). Č., V. Dostal bití, až
zíval. Na mor. Val. Vck. Jen zívl, umřel.
Eos. Hus zíve, jak by chtěla uštípiti; Dítě
zíve (otvírá ústa), chce cosi říci. Na Ostrav.
Tč. Proč zívajice děláme kříž na ústa? Vz
Mus. 1853. 485. Zívá-li kdo, zpomínají naň
přátelé. Kld. — si. Víťaz si zívnul a po-
stavil se na nohy. Dbš. Sl. pov. V. 63. —
kde. Zívám okolo, afiyvyän-At». Lpř. Sl. I.
42. Zíva sa mu ako psovi na pazderí. Slov.
Zátur. V skalách sluj zívá. Vrch. — jak.
Z. na celé kolo, na dvě kola. Vlč. V ohni.
I. 5. Zívá přes celý přístav široce. Osv. I.
86. — se komu kde za kým. Psovi
i medzi ľuďmi vždy len za psami sa zívá.
Zbr. Báj. 58. — proč: hladem. Kom. —
čím. Dokud člověk ústy zíva. Kom. — se
komu. Zívá se mi = chce se mi zívati.
Sotvy sa míňalo pátym slnko behom, na-
porád zívat sa mu ústami začne. Hol. 344.
Vyčkáva, ale nemôže vyčkať nikoho. Takto
už aj zívlo sa mu niekoľkoraz. Dbš. Sl.
pov. VIII. 3. Zívá se chrtům (psům), nebude
dobré štváni (když se komu do práce nechce,
těžko ho hnáti). Ros. — Z. se = rozvírati se,
rozsedati se, sich aufthun, klaffen. Lex. vet.
Zívla se mu lávka a padla do vody (zavi-
klala). Koll.

Zívavě = nebedlivě, gähnend, schläfrig,
nachlässig. V.

Zívavosť, i, f., die Gähnsucht. Nz. lk
Vz Zívačka. — Z. = ospalosť, nebedlivosť,
die Schläfrigkeit, Nachlässigkeit. Jg.

Zívavý, gähnend. Bern., Bž. 231. — Z. =
ospalý, nebedlivý, gähnend, schläfrig, nach-
lässig. V.

Zívek, vz Zivko.

Zivel, vz Zevel.

Zivko, a, n. = zívek, zívnutí, zívání.
Najprv Zivko, potom Kyvko, za ním Dremko
a pak Spanko (napřed se zíve, potom kývá,
podřimuje a konečně spí). Na Slov. Zátur.

Zivlovati, vz Zevlovati.

Zívnouti, vz Zívati.

Zívnutí, n., das Aufgähnen. Dítě na z.
(poslední = na smrť). Mor. Knrz. Na boží
narození o komárovo z., na nový rok o kuří
krok, na tři krále o krok dále (přibývá
dne). Na Zlínsku. Brt.

Zívota, y, f. = zívání. Novoroč. 1824.

Zivoun, a, m., der Klaffschnabel. Rk.

Ziz = žízeň, zastr. Šb. Lit. 120.

Zizák, a, m. = špehýř, der Späher. Slov.
Bern. Cf. Zizati.

Zizán, u, m., zizania, tráva. Rostl.

Zizati = vzírati, nahlédati, begierig hinein-
sehen. Slov. Plk. — kam, kudy. Zizal na
vaše krásne líce, cez cudzie ploty. Na Slov.
HVaj. BD. I. 62.

Zizlati = šp. mluviti, z na místě ž říkati.
— Z. = žváti, pleskati, schwätzen, faseln.
Us.

Zižďati se = sjížděti se. Na Ostrav. a
ve Slez. Tč.

Zjabra, y, f., das Mundgeschwür. Slov.
Bern.

Zjačení, n., vz Zjačiti, Zjačeti.

Zjačený; -en, a, o, vz Zjačiti.

Zjačeti, el, ení, einen Schrei thun, zkřik-
nouti. Na Slov. a Ostrav. Domorodý však
zjačí: Stoj! Zbr. Báj. 52. Kykyriky! kohút
zjačí, čert už ďalej ísť nestačí. Lipa 365. —
na koho. Na Ostrav. Tč.

Zjačiti, il, en, ení = zvěsti, způsobiti,
arten. Dobře zjačený (zvedený) člověk, gut
geartet. D.

Zjadání, n., vz Zjadati. Z. múdrosti, in-
vertigatio sapientiae. BO.

Zjadati, zjadovati = vyptati, zvěděti, er-
forschen, zastr. — co. Střeň kořene naj-
projatěji zjadovati. Výb. I. 788. Věštbu z.
Bj. Hospodin zjaduje srdce. BO.

Zjadovati, vz Zjadati.

Zjadovný, scrutabile, vyzpytatelný, er-
forschbar. Srdce nezjadovné. BO., Pror. Jer.
17. 9.

Zjadrnatěti, ěl, ění = v jádro přijíti,
kernig werden, einen Kern bekommen. —
kdy. Žito již suché po tom dešti opět
zjadrnatí. Us. Žito teprv později zjadrnatí
vzjadrní). V Kunv. Msk.

Zjadrněti, ěl, ění = jádro dostati, kernig
werden, einen Kern bekommen. — kde.
Obilí na rose zjadrní. D., Tč.

Zjagati sa, erglänzen. — kudy jak.
Na Slov. Zaleskly sa hviezdy a otvorom
v kruh zjagala sa sláva plemenná. Phld. III.
1. 41.

Zjahodnělý = mající podobu jahod, beerig
geworden. Z. semena, nažky. Z. kalich. Rostl.
I. a. 89.

Zjahodněti, ěl, ění, zur Beere o. beerig
werden. Rostl. I. a. 89.

Zjajknúť, knul a kl, utí =jaj zvolati, jaj
aufschreien. Slov. — abs. Bo to tie gajdy
zjajkly. Dbš. Sl. pov. IV. 83. — proč. Žiak
mu frknul medzi oči svätenej vody a čert
zjajknnl od ukrutnej bolästi. Ib. II. 20.

Zjalověti, ěl, ění; zjalovívati = jalovým
se státi, unfruchtbar, gelt, mager, saftlos,
schmacklos, hohl, leer werden. Zjaloví strom,
pole atd. Mand. Rudná žíla z-la. Hř. Kráva
z-la. Us. Vtipy tvoje všecky z-ly. Zbr. Lžd.
193. — kde. Osení ctnosti v jeho mysli
zjalovělo. Ryt. kř. Celý obor myslný byl
již jakoby z-věl v národu. Pal. Děj. V. 1.
120.

Zjankověti, ěl, ění, ein Koller werden.
Kůň z-věl. Us.

Zjapati, auffangen, aufschnappen. — co.
Pes zjapal všecky kúsky, co sem mu hodil.
Na Ostrav. Tč.