495

Z jara, mit Beginn des Frühlings. Z. děvy
provodí hru na Helenu. Sš. P. 724. Vz Jaro.
Zjaravieť = zjařiti se. Slov. Loos.

Zjárčený = zryhovaný, gefurcht. Slov.
No z chrbtov skalných, divo obnažených,
z úbočí strmých, hlboko z-ných šta pomstva
božia rúťa sa prívaly, aby ti role i tebe
zobraly. Hrbň. Rkp. Vz násl.

Zjárčiti, il, en, ení = járků nadělati,
furchen. Slov. Vz Zárčiti. — co komu.
Voda zjárči nám často lúky, polia, stráne
a úbočia. Zátur. Priat. I. 22.

Zjaření, n., vz Zjařiti.

Zjařený; -en, a, o, vz Zjařiti. Z. srdce
tluk. Hdk. Les. kv. 14.
Zjařiti, il, en, ení = jarým, jarním uči-
niti, zum Lenz machen. — co. Zem z. Hrbň
Rkp. Slunce kraje tyto zjařilo. Koll. — Z. =
popuditi, aufreizen. — koho. Jg. — se =
rozhněvati se, zürnen, zastr. Jir. — se komu.
Nezjařte (sě) bozi svému sluzě. Rkk. 20. —
co čím: řečí. Proch. Děj. bibl. I. 265. —
Kká. K sl. j. 209. — se kdy. Dy se pozno
(pozdě) zjaří, úroda se zdaří. Na Ostrav
Tč.

Zjarmení, n., die Unterjochung.

Zjarmený; -en, a, o, unterjocht. Z. lid.
Kká.

Zjarmiti, il, en, ení, zjarmovati, unter-
jochen. — co komu: domovinu. Kká. K sl.
j. 138.

Zjasati, erhellen, erglänzen. — kde, kdy
jak. Iskra za iskrom nech letí do výsosti,
že tmavé nebo (nebe) nad námi zjasá no-
vými zorami slávy, krásy, velebnosti. Phld.
III. 472. Oko v mžiknutí rekovným ohněm
zjasá. Nrd. — se. A raz oko se zjasalo.
Hdk. C. 16. — se komu. Treba otvoriť
oči a zjasajú sa vám krásy. Phld. III. 1. 11.
-- se kde. Tu odrazu zjasalo sa mu pred
očima, jakoby sa bylo pred ním zablisklo.
Dbš. Sl. pov. III. 95., Bož. Němc. VII. 188.,
Hdk. C. 33. — se čím. Vstalo, všetko zasi
vstalo svitom jasnej ráno doby, kvieťä per-
lou sa zjasalo, co v suchotách vädlo v hroby.
Čjk. 34.

Zjásati, vor Freude aufschreien.

Zjasna, z jasna, beim hellen Lichte. Z.
sa blysklo. Hol. 414., 69. — Z. = za léta,
zur Sommerszeit. Má panenko krásná, ne-
stíhaj mia z., trhaj mia na podzim. Sš. P.

Zjasnějšiti = jasnějším učiniti, heller
machen. Koll.

Zjasnění, n., die Klarstellung. Ostatně
vz Zjasněti a Zjasniti.

Zjasněný, vz Zjasniti. Z. čelo, Hrts.,
Kká. Td. 145., mysl. Msn. Or. 106. — čím.
Drobné okienka, ktoré zjasnené boly kozu-
bovými ohňami; Z jej šedých očú svietila
dobrota, tvár bola z-ná citom a nežnou sta-
rostlivosťou. HVaj. BD. I. 15., 131.

Zjasněti, ěl, ění, klar, hell werden. — abs.
I tváre z-ly. Phld. III. 2. 114. — kdy. Hore
Slovák, vstávej hore! Zjasnie Kriváň v ran-
nej zore. Btt. Sp. 177. — čím. Oči radostí
z-ly.

Zjasniti, il, ěn, ění; zjasňovati, klar,
hell machen, erhellen, klarstellen. — co.
(Anděl) zjasnil jeho dráhu. Čch. Dg. — co

čím kdy. V noční době cestu světly z. Us.
Ty čeľaď svoju hanou pokrytú zjasňuješ
slavianskou slávou. Sldk. 635. Tehdy mu
už ponadýchni, mysel tvým zjasni mi světlom
a všelikú rozplaš tmu. Hol. 3. — co (komu).
Povztýčí hlavu, zjasní zrak. Nitra VI. 81.
Zjasnil své přísné tahy. Vrch., Prorockou jí
zjasňujíce líc. Osv. VI. 518. Úsměv rty mu
zjasnil. Vrch. Z-la se mu tvář. Vrch. Ra-
dosť zjasnila mu líce. Čch. Dg. 610. — se.
Představy souhlasné se zjasňují. Dk. P. 28.
Nemrač se a nermuť, zjasni se. Hdk. C 59.
Už se z-lo, bude pohoda. Us. — se jak.
Lampa se dvojmo z-la. Sldk. 295.

Zjasoniti, zjasňovati = jasem osvítiti,
aufhellen. To božie slniečko vše vyššie pu-
tuje, všetky božie tvory mocne zjasoňuje.
Slov. Č. čt. I. 226 , Phld. IV. 467.

Zjastřabený = zjestřabený. Slov.

Zjastřabiti = zjestřabiti. Slov.

Zjastriti = zpozorovati, erblicken. —
co kde. Janko sa obzerá, a nado dvermi
zjastrí dač pekného. Č. Čt. II. 58.

Zjašení, n. = zděšení, zplašení Vz Zja-
šiti.

Zjašený; -en, a, o = zděšený, splašený,
erschreckt, aufgescheucht. Slov. Behal ako
z-ný. Č. Čt. I. 202. Zlatovláska z-ná, na-
stráchaná vybehla von. Dbš. Sl. pov. I. 12.
Z. svět. Phld. III. 581. Veľký sul se bu-
chot, z-ní až pohli sa strážní; Z. ľud; Z-né
lúčom neb sirkou mesto zapálí. Hol. 47.,
57 , 116. Z-ní psi zavývali. Hol. 315.

Zjašiti = zděsiti, zplašiti, wild, scheu
machen. — koho: vola. Koll. Z. krávy.
Tč. Hdž. Rkp.

Zjať, nehmen, aufnehmen. Slov. Loos.

Zjatriť = zjitřiti. Na Slov.

Zjatý; -at, a, o, gefangen, eingenommen.
Vem si statku všeho dosti a co bude k tvé
libosti, vem si stříbra, vem si zlata, má du-
šička už je zjata. Sš. P. 14. Vz Zejmouti.

Zjav, u, m. = zjev. Slov. Dbš., Šd., Tč.

Zjavení, n. = zjevení. Slov.

Zjavený = zjevený. Slov.

Zjavisko, a, n. = zjev. Hrozné z. Na
Slov. Sldk. 481. Strašné to bylo z. Lipa
323.

Zjaviti = zjeviti. Slov.

Zjavný = zjevný. Slov.

Zjavovati, vz Zjevovati. Slov.

Zjavuvati = zjevovati. Slov. Šd

Zjažený = zježený. Slov.

Zjebati, durchschütteln. — koho. Zim-
nice ho zjebala. — On ju (ženu) zjebal,
fleischlich beiwohnen.

Zječeti, el, ení, vz Zjačeti, Ječeti.

Zjeď, i, f. = darmožroutstvo, druh lidí
jiné ožírající. Trakt. bratr. 1508. Z. neči-
stých lidi. Aesop. 175.

Zjedati, vz Snísti.

Zjedení, n., das Aufessen.

Zjedění, n., die Vergiftung. Vz Zjediti.
Bern

Zjedený = snědený, aufgegessen. Reš.

Zjeděný; -ěn, a, o, vergiftet, giftig ge-
macht. Slov. Bern.

Zjedinělosť, i, f., die Vereinzelung. Nz.

Zjedinělý, vereinzelt, individualisirt. Nz.

Zjediněti, ěl, ění, vereinzelt werden.