Předchozí (494)  Strana:495  Další (496) |
|
|||
495
|
|||
|
|||
Z jara, mit Beginn des Frühlings. Z. děvy
provodí hru na Helenu. Sš. P. 724. Vz Jaro. Zjaravieť = zjařiti se. Slov. Loos. Zjárčený = zryhovaný, gefurcht. Slov.
No z chrbtov skalných, divo obnažených, z úbočí strmých, hlboko z-ných šta pomstva božia rúťa sa prívaly, aby ti role i tebe zobraly. Hrbň. Rkp. Vz násl. Zjárčiti, il, en, ení = járků nadělati,
furchen. Slov. Vz Zárčiti. — co komu. Voda zjárči nám často lúky, polia, stráne a úbočia. Zátur. Priat. I. 22. Zjaření, n., vz Zjařiti.
Zjařený; -en, a, o, vz Zjařiti. Z. srdce
tluk. Hdk. Les. kv. 14. Zjařiti, il, en, ení = jarým, jarním uči- niti, zum Lenz machen. — co. Zem z. Hrbň Rkp. Slunce kraje tyto zjařilo. Koll. — Z. = popuditi, aufreizen. — koho. Jg. — se = rozhněvati se, zürnen, zastr. Jir. — se komu. Nezjařte (sě) bozi svému sluzě. Rkk. 20. — co čím: řečí. Proch. Děj. bibl. I. 265. — Kká. K sl. j. 209. — se kdy. Dy se pozno (pozdě) zjaří, úroda se zdaří. Na Ostrav Tč. Zjarmení, n., die Unterjochung.
Zjarmený; -en, a, o, unterjocht. Z. lid.
Kká. Zjarmiti, il, en, ení, zjarmovati, unter-
jochen. — co komu: domovinu. Kká. K sl. j. 138. Zjasati, erhellen, erglänzen. — kde, kdy
jak. Iskra za iskrom nech letí do výsosti, že tmavé nebo (nebe) nad námi zjasá no- vými zorami slávy, krásy, velebnosti. Phld. III. 472. Oko v mžiknutí rekovným ohněm zjasá. Nrd. — se. A raz oko se zjasalo. Hdk. C. 16. — se komu. Treba otvoriť oči a zjasajú sa vám krásy. Phld. III. 1. 11. -- se kde. Tu odrazu zjasalo sa mu pred očima, jakoby sa bylo pred ním zablisklo. Dbš. Sl. pov. III. 95., Bož. Němc. VII. 188., Hdk. C. 33. — se čím. Vstalo, všetko zasi vstalo svitom jasnej ráno doby, kvieťä per- lou sa zjasalo, co v suchotách vädlo v hroby. Čjk. 34. Zjásati, vor Freude aufschreien.
Zjasna, z jasna, beim hellen Lichte. Z.
sa blysklo. Hol. 414., 69. — Z. = za léta, zur Sommerszeit. Má panenko krásná, ne- stíhaj mia z., trhaj mia na podzim. Sš. P. Zjasnějšiti = jasnějším učiniti, heller
machen. Koll. Zjasnění, n., die Klarstellung. Ostatně
vz Zjasněti a Zjasniti. Zjasněný, vz Zjasniti. Z. čelo, Hrts.,
Kká. Td. 145., mysl. Msn. Or. 106. — čím. Drobné okienka, ktoré zjasnené boly kozu- bovými ohňami; Z jej šedých očú svietila dobrota, tvár bola z-ná citom a nežnou sta- rostlivosťou. HVaj. BD. I. 15., 131. Zjasněti, ěl, ění, klar, hell werden. — abs.
I tváre z-ly. Phld. III. 2. 114. — kdy. Hore Slovák, vstávej hore! Zjasnie Kriváň v ran- nej zore. Btt. Sp. 177. — čím. Oči radostí z-ly. Zjasniti, il, ěn, ění; zjasňovati, klar,
hell machen, erhellen, klarstellen. — co. (Anděl) zjasnil jeho dráhu. Čch. Dg. — co |
čím kdy. V noční době cestu světly z. Us.
Ty čeľaď svoju hanou pokrytú zjasňuješ slavianskou slávou. Sldk. 635. Tehdy mu už ponadýchni, mysel tvým zjasni mi světlom a všelikú rozplaš tmu. Hol. 3. — co (komu). Povztýčí hlavu, zjasní zrak. Nitra VI. 81. Zjasnil své přísné tahy. Vrch., Prorockou jí zjasňujíce líc. Osv. VI. 518. Úsměv rty mu zjasnil. Vrch. Z-la se mu tvář. Vrch. Ra- dosť zjasnila mu líce. Čch. Dg. 610. — se. Představy souhlasné se zjasňují. Dk. P. 28. Nemrač se a nermuť, zjasni se. Hdk. C 59. Už se z-lo, bude pohoda. Us. — se jak. Lampa se dvojmo z-la. Sldk. 295. Zjasoniti, zjasňovati = jasem osvítiti,
aufhellen. To božie slniečko vše vyššie pu- tuje, všetky božie tvory mocne zjasoňuje. Slov. Č. čt. I. 226 , Phld. IV. 467. Zjastřabený = zjestřabený. Slov.
Zjastřabiti = zjestřabiti. Slov.
Zjastriti = zpozorovati, erblicken. —
co kde. Janko sa obzerá, a nado dvermi zjastrí dač pekného. Č. Čt. II. 58. Zjašení, n. = zděšení, zplašení Vz Zja-
šiti. Zjašený; -en, a, o = zděšený, splašený,
erschreckt, aufgescheucht. Slov. Behal ako z-ný. Č. Čt. I. 202. Zlatovláska z-ná, na- stráchaná vybehla von. Dbš. Sl. pov. I. 12. Z. svět. Phld. III. 581. Veľký sul se bu- chot, z-ní až pohli sa strážní; Z. ľud; Z-né lúčom neb sirkou mesto zapálí. Hol. 47., 57 , 116. Z-ní psi zavývali. Hol. 315. Zjašiti = zděsiti, zplašiti, wild, scheu
machen. — koho: vola. Koll. Z. krávy. Tč. Hdž. Rkp. Zjať, nehmen, aufnehmen. Slov. Loos.
Zjatriť = zjitřiti. Na Slov.
Zjatý; -at, a, o, gefangen, eingenommen.
Vem si statku všeho dosti a co bude k tvé libosti, vem si stříbra, vem si zlata, má du- šička už je zjata. Sš. P. 14. Vz Zejmouti. Zjav, u, m. = zjev. Slov. Dbš., Šd., Tč.
Zjavení, n. = zjevení. Slov.
Zjavený = zjevený. Slov.
Zjavisko, a, n. = zjev. Hrozné z. Na
Slov. Sldk. 481. Strašné to bylo z. Lipa 323. Zjaviti = zjeviti. Slov.
Zjavný = zjevný. Slov.
Zjavovati, vz Zjevovati. Slov.
Zjavuvati = zjevovati. Slov. Šd
Zjažený = zježený. Slov.
Zjebati, durchschütteln. — koho. Zim-
nice ho zjebala. — On ju (ženu) zjebal, fleischlich beiwohnen. Zječeti, el, ení, vz Zjačeti, Ječeti.
Zjeď, i, f. = darmožroutstvo, druh lidí
jiné ožírající. Trakt. bratr. 1508. Z. neči- stých lidi. Aesop. 175. Zjedati, vz Snísti.
Zjedení, n., das Aufessen.
Zjedění, n., die Vergiftung. Vz Zjediti.
Bern Zjedený = snědený, aufgegessen. Reš.
Zjeděný; -ěn, a, o, vergiftet, giftig ge-
macht. Slov. Bern. Zjedinělosť, i, f., die Vereinzelung. Nz.
Zjedinělý, vereinzelt, individualisirt. Nz.
Zjediněti, ěl, ění, vereinzelt werden.
|
||
|
|||
Předchozí (494)  Strana:495  Další (496) |