496

Zjediti, il, ěn, ění = jedem napustiti,
vergiften, giftig machen. — co: šíp. Slov.

Zjedky, pl., m. = objedziny. Sluhovia
pozor dávajú, by zjedky nezkapaly dnes
večer zpopred statku. Mt. S. I. 171.

Zjednanec, nce, m., der Gemiethete.

Smet. Děj.

Zjednání, n. zjednávání = skutek zjed-
návajícího, die Vereinigung. — Z. = smlu-
vení, die Vergleichung, Vereinigung. Bern.

— Z. = porovnání, svazek, der Vergleich,
Vertrag, die Verabredung, Verhandlung, Ab-
machung. Důležitější bylo z. téhož sněmu
ve věcech církevních. Pal. Děj. IV 1. 92.
Cožby více bylo mimo to z., což jsú ti
čtyři ubrmanové byli mezi nimi zjednali,
tu Šebor a Benešek ty věci povstalé dále
mezi nimi zjednali pod základem 50 hř. gr.
Půh. II. 577. Stala se smlouva a z. Ms. 1474.
— Z. = opatření, pořízení, die Ausrichtung,
Bewirkung, Erlangung. Kázali jsme dskami
zapsati toto naše z. a ustanovení. VI. zř. 2.
Z. pokoje, Šmb., míru. Dch. — Z. = způ-
sobení, učinění, das Schaffen, Erschaffen,
Stiften. Zním božím málo jich zabito, die
Fügung. Martim. Božím z-ním s tohoto
světa sšel. Sd. kn. op. Vždyť na to přijde
z-ním božím, žeť vstane z mrtvých. Št. Kn
š. 28. — Z. = zaopatření, die Schaffung,
Anschaffung, Ver-, Einschaffung Jg. Z. si
čeho ze svých peněz; Nová z., Neuanschaf-
fungen. Šp. — Z. = najmutí, objednání, das
Dingen, Bestellen, die Dingung, Bestellung

Jg.

Zjednaný; -án, a, o, gedungen. Z, děl-
ník. Us. Dělá jako z-ný = pilně pracuje.
Us. Kšť. — zač: za plat. Us. — Z., ver-
schafft, angeschafft. Z. zboží. — zač. Ach
můj věnečku zelený, za sto tolarů zjednaný.
Sš. P. 433. — Z., erlangt, ausgerichtet. Us.

— čím. Písmo duchem svatým z-né. Št. N.
146. V z Zjednati.

Zjednati, zjednávati — spojiti, sjednotiti,
vereinen, vereinigen; smluviti, umluviti, sich
mit Jem. vereinigen, übereinkommen, einen
Vertrag schliessen, verabreden, beschliessen,
verhandeln; vyříditi, poříditi, opatřiti, aus-
richten, bewirken, zu Wege bringen; spo-
řádati, ordnen, in Ordnung Bringen; zaopa-
třiti, koupiti, an-, ein-, ver-, herschaffen,
schaffen, kaufen; za peníze najmouti, dingen,
bestellen. Jg. Vz Sjednati. — abs. Zjednaj
ako cigáň a zaplať ako človek (ako pán).
Slov. Zátur. V tom kostele jest odpuštěnie
hřiechom podlé toho pořadu, jakž jest sv.
duch zjednal. Št. Kn. š. 26. — co, koho:
pokoj, příměří (učiniti), Martim., nesvorné
(sjednotiti). Us. Němý nic nezjedná (nevy-
řídí). Prov. Z. kuchaře (najati), lodí, Har.,
něčí smrť, Troj., nesnáze, Pass., svědky.
Bern. Konšelé co zjednají, o tom mají relaci
učiniti. Kol. 5. Z. smír, Dch., pořádek. Šmb.
Poněvadž jste sami bez nás sněmovali, sami
sobě také to držte, co jste zjednali. Pal.
Děj. V. 2. 82. To sebránie zjednali sú byli
kniežie. Let. 28. Strany mají ten výpis z.
Půh. II. 552. Z. smilství. Hus 203. — komu
čeho (šp. m.: co). Z. pravopisu Husovu
průchodu, šp. m.: průchod. Vz Z. Brt. —
co při kom = provésti. Bs. — co, se

s kým, s čím = smluviti, umluviti. On
po své vůli s ním zjednal. Pulk. A to

zjednajíc a zavrúc s jeho milostí. Tov. 6.

Zjednával se s písmem (srovnával). Tkad.

I vešel un do jednoho domu a zjednal se

j s gazdom. Er. Sl. Čít. 72. Zjednal s Římany
příměří. Lpř Děj. I. 209. Zeť jest svú věc
zjednal s kacieři. Arch. I. 28. — se s kým
oč. O ty peníze slíbil se s mým mužem z.
a smluviti. Půh. II. 265 — co čím (kde,
u koho). Aby odbojem zjednána byla vůle
a pomoc papeži. Ddk. II. 292. Děvečka ta
zisk veliký zjednávala panům svým věště-
ním. Sš. Sk. 193. Z. si něco velikým ná-
kladem a prací. Jg. I. 17. Dobrotú boží je
to zjednáno (že pokáním můžeš sprave-
dlivým se státi), Št. N. 332. Řečí, mluve-
ním, V.; klamem z, čeho silou nelze. Ráj.
Svou radou něco z Háj. Svou modlitbou
to u vás zjednala. Br. — co proti čemu:
stráž proti městu z. Troj. — co, koho sobě
k čemu: k potřebě. Ros. Z. někoho k ně-
čemu, dingen J. tr. A ty posly ke dskám
zjednajte. Půh. II. 349. Zjednán jest k lidu
(připojen). BO. Dcera mateři své ženu na
svůj groš k opatrovaní z. má. List z r. 1667.
Tč. — co zač: za peníze. V. Za čo môžeš,
za to zjednaj. Slov. Zátur. — komu co
(kde): bezpečnosť, peníze, D., přístup ně-
kam, V., milosť a přízeň, V., Nový oblek.
Sych Lásku a přízeň u někoho si z V.
Má také purkmistr, když soud zemský bude,
stolice panům a seděni zjednati. O. z D. Z.
si, Někomu ticho, něčemu průchod, Us., plat-
nosť, četné přívrženstvo, zemi mír, Šmb.,
pověsť lakomce, Hrts., výživu, Osv. I. 340.,
umění půdu, Vlč., si zásluhy, Mus. 1880.
165., lidu zábavu. Anth. I. 3. vyd. VI. O to
běželo z. všeobecné uznání tomuto povol-
nému nástroji svých snah. Ddk. III. 257.
Pakli by mu dílo zjednali. Sedl. Rychn. 37.
Už jste vy jí mohli střevíčky z. Sš. P. 427.
Tím nic nemohli sobě z. toho, což chtěli.
Čr. Fojt jí sám jednoho (koně) zjednal. NB.
Té. 6. Pět hř. úroka, jakož ji otec její zjed-
nal. Půh. II. 137. — co sobě na kom. Z
si milosť na králi. Zříz. F. I. A. XXIII. Kto
sobě to na králi zjedná, tomu výpis má dán
býti. Vš. Jir. 385., 391. Poněvadž jest Vrn-
cova čeleď na pánu zjednala, že jí tu jmieti
nechce. NB Tč. 152. — si co odkud.
Kdožby sobě zápisy buď od nás aneb od
budúcich našich králů českých zjednal. Zř.
F. I. B. XVI. Z. si co od pana. NB. Tč.
152. — koho nač, do čeho: dělníky do
práce, na žně (najati). Us. Z. tesaře na dílo.
GR. Z. někoho do služby. Dbš. Sl. pov. III.
45. — kde (oč). On v arcidioecesi své
předpisům průchod horlivě zjednával; Když
o to běželo před výpravou do Říma z.
v Německu mír. Ddk. III. 178., 197. Zjednal
mezi nimi smír. Us. Sigmund sám zjednal
příměří mezí zetěm svým Albrechtem a pa-
nem Menhartem. Pal. Děj. III. 3. 59. Aby
u hospodáře toho jemu hospodu z-li. BR.
II. 118. b. Kterak jsú mezi nimi to z-li o ty
meze; Což by ti mezi nimi dále z-li, aby
na tom dosti měli. Půh. II. 454., 577. —
o čem. Aby (král) aspoň nějak o českém
běhu zjednal. Pal. Děj. IV. 1. 98. — co