Předchozí (495)  Strana:496  Další (497) |
|
|||
496
|
|||
|
|||
Zjediti, il, ěn, ění = jedem napustiti,
vergiften, giftig machen. — co: šíp. Slov. Zjedky, pl., m. = objedziny. Sluhovia
pozor dávajú, by zjedky nezkapaly dnes večer zpopred statku. Mt. S. I. 171. Zjednanec, nce, m., der Gemiethete.
Smet. Děj.
Zjednání, n. zjednávání = skutek zjed-
návajícího, die Vereinigung. — Z. = smlu- vení, die Vergleichung, Vereinigung. Bern. — Z. = porovnání, svazek, der Vergleich,
Vertrag, die Verabredung, Verhandlung, Ab- machung. Důležitější bylo z. téhož sněmu ve věcech církevních. Pal. Děj. IV 1. 92. Cožby více bylo mimo to z., což jsú ti čtyři ubrmanové byli mezi nimi zjednali, tu Šebor a Benešek ty věci povstalé dále mezi nimi zjednali pod základem 50 hř. gr. Půh. II. 577. Stala se smlouva a z. Ms. 1474. — Z. = opatření, pořízení, die Ausrichtung, Bewirkung, Erlangung. Kázali jsme dskami zapsati toto naše z. a ustanovení. VI. zř. 2. Z. pokoje, Šmb., míru. Dch. — Z. = způ- sobení, učinění, das Schaffen, Erschaffen, Stiften. Zním božím málo jich zabito, die Fügung. Martim. Božím z-ním s tohoto světa sšel. Sd. kn. op. Vždyť na to přijde z-ním božím, žeť vstane z mrtvých. Št. Kn š. 28. — Z. = zaopatření, die Schaffung, Anschaffung, Ver-, Einschaffung Jg. Z. si čeho ze svých peněz; Nová z., Neuanschaf- fungen. Šp. — Z. = najmutí, objednání, das Dingen, Bestellen, die Dingung, Bestellung Jg.
Zjednaný; -án, a, o, gedungen. Z, děl-
ník. Us. Dělá jako z-ný = pilně pracuje. Us. Kšť. — zač: za plat. Us. — Z., ver- schafft, angeschafft. Z. zboží. — zač. Ach můj věnečku zelený, za sto tolarů zjednaný. Sš. P. 433. — Z., erlangt, ausgerichtet. Us. — čím. Písmo duchem svatým z-né. Št. N.
146. V z Zjednati. Zjednati, zjednávati — spojiti, sjednotiti,
vereinen, vereinigen; smluviti, umluviti, sich mit Jem. vereinigen, übereinkommen, einen Vertrag schliessen, verabreden, beschliessen, verhandeln; vyříditi, poříditi, opatřiti, aus- richten, bewirken, zu Wege bringen; spo- řádati, ordnen, in Ordnung Bringen; zaopa- třiti, koupiti, an-, ein-, ver-, herschaffen, schaffen, kaufen; za peníze najmouti, dingen, bestellen. Jg. Vz Sjednati. — abs. Zjednaj ako cigáň a zaplať ako človek (ako pán). Slov. Zátur. V tom kostele jest odpuštěnie hřiechom podlé toho pořadu, jakž jest sv. duch zjednal. Št. Kn. š. 26. — co, koho: pokoj, příměří (učiniti), Martim., nesvorné (sjednotiti). Us. Němý nic nezjedná (nevy- řídí). Prov. Z. kuchaře (najati), lodí, Har., něčí smrť, Troj., nesnáze, Pass., svědky. Bern. Konšelé co zjednají, o tom mají relaci učiniti. Kol. 5. Z. smír, Dch., pořádek. Šmb. Poněvadž jste sami bez nás sněmovali, sami sobě také to držte, co jste zjednali. Pal. Děj. V. 2. 82. To sebránie zjednali sú byli kniežie. Let. 28. Strany mají ten výpis z. Půh. II. 552. Z. smilství. Hus 203. — komu čeho (šp. m.: co). Z. pravopisu Husovu průchodu, šp. m.: průchod. Vz Z. Brt. — co při kom = provésti. Bs. — co, se |
s kým, s čím = smluviti, umluviti. On
po své vůli s ním zjednal. Pulk. A to zjednajíc a zavrúc s jeho milostí. Tov. 6.
Zjednával se s písmem (srovnával). Tkad.
I vešel un do jednoho domu a zjednal se
j s gazdom. Er. Sl. Čít. 72. Zjednal s Římany
příměří. Lpř Děj. I. 209. Zeť jest svú věc zjednal s kacieři. Arch. I. 28. — se s kým oč. O ty peníze slíbil se s mým mužem z. a smluviti. Půh. II. 265 — co čím (kde, u koho). Aby odbojem zjednána byla vůle a pomoc papeži. Ddk. II. 292. Děvečka ta zisk veliký zjednávala panům svým věště- ním. Sš. Sk. 193. Z. si něco velikým ná- kladem a prací. Jg. I. 17. Dobrotú boží je to zjednáno (že pokáním můžeš sprave- dlivým se státi), Št. N. 332. Řečí, mluve- ním, V.; klamem z, čeho silou nelze. Ráj. Svou radou něco z Háj. Svou modlitbou to u vás zjednala. Br. — co proti čemu: stráž proti městu z. Troj. — co, koho sobě k čemu: k potřebě. Ros. Z. někoho k ně- čemu, dingen J. tr. A ty posly ke dskám zjednajte. Půh. II. 349. Zjednán jest k lidu (připojen). BO. Dcera mateři své ženu na svůj groš k opatrovaní z. má. List z r. 1667. Tč. — co zač: za peníze. V. Za čo môžeš, za to zjednaj. Slov. Zátur. — komu co (kde): bezpečnosť, peníze, D., přístup ně- kam, V., milosť a přízeň, V., Nový oblek. Sych Lásku a přízeň u někoho si z V. Má také purkmistr, když soud zemský bude, stolice panům a seděni zjednati. O. z D. Z. si, Někomu ticho, něčemu průchod, Us., plat- nosť, četné přívrženstvo, zemi mír, Šmb., pověsť lakomce, Hrts., výživu, Osv. I. 340., umění půdu, Vlč., si zásluhy, Mus. 1880. 165., lidu zábavu. Anth. I. 3. vyd. VI. O to běželo z. všeobecné uznání tomuto povol- nému nástroji svých snah. Ddk. III. 257. Pakli by mu dílo zjednali. Sedl. Rychn. 37. Už jste vy jí mohli střevíčky z. Sš. P. 427. Tím nic nemohli sobě z. toho, což chtěli. Čr. Fojt jí sám jednoho (koně) zjednal. NB. Té. 6. Pět hř. úroka, jakož ji otec její zjed- nal. Půh. II. 137. — co sobě na kom. Z si milosť na králi. Zříz. F. I. A. XXIII. Kto sobě to na králi zjedná, tomu výpis má dán býti. Vš. Jir. 385., 391. Poněvadž jest Vrn- cova čeleď na pánu zjednala, že jí tu jmieti nechce. NB Tč. 152. — si co odkud. Kdožby sobě zápisy buď od nás aneb od budúcich našich králů českých zjednal. Zř. F. I. B. XVI. Z. si co od pana. NB. Tč. 152. — koho nač, do čeho: dělníky do práce, na žně (najati). Us. Z. tesaře na dílo. GR. Z. někoho do služby. Dbš. Sl. pov. III. 45. — kde (oč). On v arcidioecesi své předpisům průchod horlivě zjednával; Když o to běželo před výpravou do Říma z. v Německu mír. Ddk. III. 178., 197. Zjednal mezi nimi smír. Us. Sigmund sám zjednal příměří mezí zetěm svým Albrechtem a pa- nem Menhartem. Pal. Děj. III. 3. 59. Aby u hospodáře toho jemu hospodu z-li. BR. II. 118. b. Kterak jsú mezi nimi to z-li o ty meze; Což by ti mezi nimi dále z-li, aby na tom dosti měli. Půh. II. 454., 577. — o čem. Aby (král) aspoň nějak o českém běhu zjednal. Pal. Děj. IV. 1. 98. — co |
||
|
|||
Předchozí (495)  Strana:496  Další (497) |