497

jak: po své vůli. Pulk., Sych. Zemi v řád
a pokoj z. (spořádati). Mus. S těžkostí to
zjednal (opatřil). Štěstí. — se. Kam ji po-
šleš, hned se všude zjedná (zůstane tam
civěti). Us. Má z., aby se to stalo. Půh. II.
456. Daj ruku, zjednáme sa. Dbš. Obyč.
161. — koho z čeho. Zjednal sem ji z 15
stříbrných. Br. Tvrdo zjednaj, mäkko za-
plať. Slov. Zátur. Zjednám to přátelsky;
Chci z. podlé tvé vóle; I zjednal sobě nad
to ještě 500 hř. stříbra. Ddk. II. 395. Něco
pracně si z. Us. — kdy. Za tři dni si to
zjednal. Us. Vz Z. co kde. — aby. Zjednal,
aby bylo město obleženo. Ms. — s inft.
Zjednal se mu svině pásti. Koll. Zjednal
mu jísti a píti. Us.

Zjednávání, n., das Uibereinkommen,
Besorgen. Vz Zjednati. CJB. 353.

Zjednavatel, zjednavatel, e, m., der Be-
sorger. Vz Zjednati. Dch.

Zjednávati, vz Zjednati.

Zjedno = zajedno, jednostejně, gleich,
gleichermassen. Že jsú jemu všichni z. ne-
přieli. 14. stol.

Zjednocení, zjednocený, vz Sjednocení,
Sjednocený.

Zjednocovati, vz Zjednotiti.

Zjednodušení, n., die Vereinfachung. Z.
výrazu mathematického. Us. Dch., Pdl.

Zjednodušiti, il, en, ení, zjednodušovati,
vereinfachen. Nz. — co jak. Podlé nej-
vyšší možnosti něco z. Nz. — co: vzorec,
výraz mathematický. Us. Pdl. — co čím:
svým důmyslem stroj z.

Zjednostajiti = zjednostejniti, ztožniti,
identificiren, vereinerleien. — co. Nz.

Zjednostejniti = zjednostojiti. Nz.

Zjednotění = zjednocení. Slov. Bern.

Zjednotěný = zjednocený. Slov. Bern.

Zjednotiti, vz Sjednotiti.

Zjednotlivěti, ěl, ění = zjednotněti, ver-
einzelt werden. Jg.

Zjednotliviti, zjednotniti, il, ěn, ění,
zjednotlivovati = jednotlivým zdělati, indi-
vidualisiren, specificiren, vereinzelnen. Um.
les., Mus. — co. Pavel tu všeobecnou větu
zjednotlivuje. Sš. I. 73. — Phld. I. 1. 22.

Zjednotlivovati, vz Zjednotliviti.

Zjednotněti, vz Zjednotlivěti.

Zjednotniti, vz Zjednotliviti.

Zjedovatěti, ěl, ění, giftig werden. —
čím. Tiem neščastným zbožím, jež Kristus
nazývá mamonovú zlosť, z-lo a ztráveno
jest nám takměř všecko křesťanstvo na
duši. Hus II. 81.

Zjedovati = zjedoviti. Mus. II. b. 28.

Zjedovatilý, gütig, angesteckt. Ottersd.

Zjedovatiti, il, ěn, ění = jedovatým uči-
niti, mit Gift anstecken, vergiften. — co.
Reš. — co čím. Hanlivým jazykem vše z
Plk., Tč.

Zjedoviti, zjedovati = zjedovatiti, jedem
napustiti, vergiften. — koho: děti. Výb.

I. 169. — co komu. Ms. Mus.

Zjedzť = snísti. Slov. Zjedzte ma, vlčky,
zjedzte, už ma môj milý nechce. Sl. spv.

II. 64.

Zjehlený; -en, a, o =náboditý. Rst. 524.
Vz Zjehliti.

Zjehliti, il, en, ení = zšpičatiti, zuspit-
zen. — co. Rostl.

Zjehniti, il, ěn, ění, ein Lamm werfen. —
koho. Ovce všecky jehence peřesté zjehnily.
BO.

Zjechati, herabfahren, -gleiten. — od-
kud. Snopy z vozu z-ly. Na Ostrav. Tč.
S cesty, s kopce z. Tč. — Z., losziehen. —
na koho, kam. Ib. Tč. — Z., abfahren,
durch Fahren verderben. — co: cestu. Ib.
Tč. — se, zusammenfahren. Ib. Tč.

Zjektati, anfangen zu brausen. Proch.

Zjémati = zjímati. Ž. wit. 105. 46., Hr.
rk. 74. b.

Zjemnělý, verfeinert, milder, sanfter ge-
macht. Z. ohlas. Kká. Vz Zjemněný.

Zjemnění, i, f., die Milderung, Verfeine-
rung. Dch. Z. lidstva, Osv. I. 556., citu. Dk.
P. 157. Vz Litotes.

Zjemněný; -ěn, a, o = zjemnělý.

Zjemněti, ěl, ění = jemným se státi, fein,
sanft, mild werden. Krok. — čím. Mysl
vzděláním zjemní. Us. Pdl.

Zjemniti, il, ěn, ění, zjemňovati = jemným
učiniti, mildern, besänftigen. — co čím.
Když tě dnové světlem vedou, zjemňuj
sobě cestu vědou. Sš. Bs. 175. — se. Cit
se zjemňuje. Ddk. P. 124. Mravy jeho se
z-ly. Us.

Zjemňounka, ganz fein, leise, zart. Z.
zapísknouti, Sá., někoho pohladiti.

Zjemňování, n., vz Litotes, Zjemnění.

Zjemňovati, vz Zjemniti.

Zjesti (vyslov: źesť), zastr., vz Snísti.

Zjestřáběti, ěl, ění, ein Habicht werden,
die Natur eines Habichtes annehmen, wild
werden. Vz Zjestřábiti se.

Zjestřábiti, il, en, ení, zum Habicht o.
Wild machen; z. se = zjestřáběti, jestřábem
se státi. Když se káně zjestřábí, více drápe
nežli rozený (nežli sám) jestřáb. Mus., C. M.
101., Tč. Když se vrána zjestřábí, hleďte
se ptáci. Brt. S. 96., Šd., Č., Bž.

Zjeti, vz Sjeti.

Zjetný = zjetý, vozový. Z. cesta. Na
mor. Val. Vc., Lpř.

Zjetřiti = zjitřiti.

Zjev, u, m. = zjevení, die Erscheinung.
Z. = úkaz, každá změna, kterou znamenáme
prostřednictvím nervů. Vz S. N. Mužové
jsou zjevy větrné. Koll. Die Erscheinung,
Manifestation, das Phänomen. Z. akustický,
Nz., příjemný, obludný, gespänstige Ersch.,
das Phantom; zjevy duchů, Geistererschei-
nungen, duševní, Dch., mluvnický, Ndr.,
rájský, Čch. Bs. 153., dějinný, politický, so-
cialní, literarní, Osv. I. 78., 288., přírodní,
historický, kulturní, Sbn., veřejný, Kř., ne-
radostný, KB. III., smyslný, Lpř. Děj. L
23., opovědný (příznak předzvěstný), Nz.
lk., řídký, Us., fysikalní, ekliptický, optický,
teleskopický, světla, vlasaticový, záhadný,
náhodný, thermický, biologický, abnormalní,
nepravidelný, meteorologický, elektrický,
vzdušný, magnetický, Stč. Zmp. 71., 214.,
236., 238., 253., 262., 263., 545., 541., 548.,
552., 553., 659., 668., poetický, Šml. I. 53.,
nový zjev v dějinách, Mus. 1880. 483., du-
ševní; spletité zjevy duševního života. Ddk.
P. I, 2. Jeho pomstva prišla za dva roky

321