500

Zjíchati = zívati. Na Slov. Jg.

Zjichovatění, n., die Verjauchung. Nz. Ik.

Zjichovatěti, ěl, ění, verjauchen. Nz. Ik.

Zjikrnatěti, ěl, ění = jikrnatým se státi
(o rybách), voll Roggen werden (wie die
Fische). Ta děvečka zjikrnatěla (obtěžkána
byla, schwanger werden). Reš.

Zjímání, n., vz Zjímati.

Zjímaný; -án, a, o, vz Zjímati. — kdy.
A vězňové všichni rytířští mají propuštěni
býti v té válce z-ní s oboji strany. Arch.

IV. 483.

Zjímati, vz Zejmouti.

Zjinačení, n., die Aenderung, Ver-, Ab-
änderung. Ml., Bern., Šp., Mus. 1880. 314.
Z. jména a titule. Vš. Jir. 291. Z. zprávy

V. Vz Enallage, Heterosis. Nz.
Zjinačený; -en, a, o, geändert, verändert,

abgeändert. V. Z. jízda (změněná). Je duch
jako z-čen, wie ausgewechselt. Dch. — jak.
Listy v šupiny z-né, folia ad squamas re-
ducta, zurückgeführt. U hubihrachu, samo-
vratce. Rst. 524.

Zjinačitel, e, m., der Umänderer, Ver-
änderer.

Zjinačitelka, y, zjinačitelkyně, ě, f, die
Verändererin.

Zjinačitelnosť, i, f., die Abänderlichkeit,
Verwandelbarkeit.

Zjinačitelný, abänderlich, vewandelbar
Jg.

Zjinačiti, il, en, ení; zjinačovati = změ
niti, verändern, umändern. — co. Vše z..
V., radu a předsevzetí, svůj úmysl, Reš.,
své chování. Sych. — se čím. Scip. Zjinačil
se smrtí otcovou. — kdy. Leč po té skvoucí
ozračí se vidmo náhle zjinačí. Sš. Sm. bs. 32.

Zjinačovatel, e, m. = zjinačitel.

Zjinačovatelka, y, zjinačovatelkyně, ě,
f. = zjinačitelka.

Zjinačovati, vz Zjinačiti.

Zjínění, n., die Bereifung. Vz Jíniti.

Zjíněný; -ěn, a, o, bereift, mit Reif über-
zogen. Kká. K sl. j. 224.

Zjíněti, ěl, ění, sich mit Reif überziehen.
Stromy zjíněly.

Zjíniti, il, ěn, ění, mit Reif überziehen.
Chladno trávu z-lo.

Zjinošeti, el, ení = jinochem se státi,
Jüngling werden. Ros.

Zjinošiti, il, en, ení, zum Jüngling ma-
chen. — se proč: pro království (čistotu
slíbiti). Ros.

Zjisk, u, m. = zisk. Láska nehledá svých
zjiskóv. Hus I. 162.

Zjískati = získati. Když posli takéž vy-
znali, tehdá póvod chtěl tiem z. Kn. rož.
čl. 282. Vz tam pozn.

Zjiskřiti, il, en, ení; zjiskřovati, Funken
machen; popuditi, anreizen. — koho proti
komu = popuditi. Ros. — se. Zjiskřilo
se, jak udeřil do uhlí. Us. Tč. — se komu
kde. Princovi sa len tak ziskrilo v očách,
keď ju v tých šatách zazrel. Dbš. Sl. pov.
I. 437. Taký oflinok dostaneš, že sa ti len
tak ziskrí v očiach. Mt. S. I. 117. — se
komu jak. Oči sa šelme besno ziskrily.
Slov. Sldk. 294. — se proč. Oči švarnej
(dievčiny) sa hnevom ziskrily. Sldk. 305.

Zjísti, vz Snísti. (Chrust) zzie vešken
plod země. Ž. wit. 104. 35.

Zjistiti, sti, stě (íc), il, štěn, ění; zjišťo-
vati = jistým učiniti, feststellen, sicher-
stellen, konstatiren, vergewissern, versichern ;
do vazby dáti, zatknouti, arretiren, verhaften,
in Sicherheit bringen, sich Jem. versichern.
— abs. Zjištěno jest, že ... Dch. Jak dlouho
Oldřich podržel kraj břeclavský, není zji-
štěno. Ddk. VIII. 39. To pripomenúc si
zjistil (přisvědčil): Tak je! Slov. Phld. IV.
13. — co: něčí totožnosť, Dch., obdržené
zboží, den Bezug einer Waare decken, J.
tr., danú víru. Hol. 100. Ništ neslubuj je-
dině to, čo môžeš z. Na Slov. Tč. Toho
nelze z. Ddk. II. 238. — co komu. Aby
sobě zjistil přízeň duchovních i světských
pánův. Ddk. II. 272. Chceme si to z. Dch.
Janka mrzelo, že mu len sľubujú a nič mu
nezistia (erfüllen). Dbš. Sl. pov. I. 121. —
jak. Něco přísežně z. Ddk. II. 391. To
nám milostivo zisti. Slov. Hol. 253. S po-
minutím právního následníka zjištěno bylo
panství v Čechách bratru knížete, Bořivoji.
Ddk. II. 365. Jen takovým způsobem bylo
lze nejslabší čásť hranic moravských z. a
obhájiti. Ddk. II. 350. Teď se jim to z-lo
pravdou (že jest to pravda). Us. Vk. —
o čem jak. Čtvrtý díl Moravy, o němž
ovšem nelze dostatečnou měrou z., ležel-li
v krajině jamnické či břeclavské . . . Ddk.
II. 459. — co čím. To bylo přísahami pánů
zemských zjištěno. Ddk. II. 329. Něco
kommissí z. Us. Z. věřitele právem zástav-
ním, die Gläubiger mit dem Pfandrechte
bedecken. J. tr. Listinami je zjištěno, že
6. dubna byl již v Pavii. Ddk. III. 247.
Rychlosť hodinovým počítadlem s velikou
přesností z. ZČ. III. 34. — co komu čím:
rukojemstvím, V., vkladem do desk. D. --
koho = do vazby dáti. Ros. — co, koho,
se čím: věřitele právem zástavním. J. tr.
Z. se něčím, sich einer Sache versichern.
J. tr. — koho kde. Dal jsem ho při právě
staroměstském z. Ros. — se v čem: ve
víře se z. a ztvrditi. V. — se koho = za-
tknouti ho. D. — se z čeho. Z toho mohou
se z., že jejich děti štěstí požívati budou.
Koc.

Zjistotniti, il, ěn, ění = zjistiti, gewiss
machen. — co. Krok.

Zjištění, n., die Feststellung, Sicherstel-
lung, Konstatirung, Deckung. J. tr., Dch.
Z. písemní, listovní, die schriftliche Deckung
(Sicherheit). J tr. Z. platu. Mus. 1880. 465.
Že tohoto z. bylo v skutku třeba, poznává
se z rychlého vzmáhání se vzpoury; Králi
šlo vůbec o z. a případné rozšíření východních
hranic. Ddk. II. 329., 409. Obvinění napraviti
z-ním věci. Dch.

Zjištěný; -štěn, a, o, festgestellt, sicher-
gestellt, konstatirt, versichert. Z. případ,
skutečnosť, událosť. Us. Pdl. Z-no jest hi-
storicky, že ... Osv. VI. 681. — čím. Dluh
dskami, knihami z., Us.; vězením. — Z. =
jistý, sicher. Pešín. — jak. Pokoj na dobu
desíti let z-ný. Ddk.

Zjišťovací, Deckungs-. Z. listina, die
Deckungsurkunde. J. tr.



	500

	Zjíchati = zívati. Na Slov. Jg. Zjichovatění, n., die Verjauchung. Nz. Ik. Zjichovatěti, ěl, ění, verjauchen. Nz. Ik. Zjikrnatěti, ěl, ění = jikrnatým se státi (o rybách), voll Roggen werden (wie die Fische). Ta děvečka zjikrnatěla (obtěžkána byla, schwanger werden). Reš. Zjímání, n., vz Zjímati. Zjímaný; -án, a, o, vz Zjímati. — kdy. A vězňové všichni rytířští mají propuštěni býti v té válce z-ní s oboji strany. Arch. IV. 483. Zjímati, vz Zejmouti. Zjinačení, n., die Aenderung, Ver-, Ab- änderung. Ml., Bern., Šp., Mus. 1880. 314. Z. jména a titule. Vš. Jir. 291. Z. zprávy V. Vz Enallage, Heterosis. Nz. Zjinačený; -en, a, o, geändert, verändert, abgeändert. V. Z. jízda (změněná). Je duch jako z-čen, wie ausgewechselt. Dch. — jak. Listy v šupiny z-né, folia ad squamas re- ducta, zurückgeführt. U hubihrachu, samo- vratce. Rst. 524. Zjinačitel, e, m., der Umänderer, Ver- änderer. Zjinačitelka, y, zjinačitelkyně, ě, f, die Verändererin. Zjinačitelnosť, i, f., die Abänderlichkeit, Verwandelbarkeit. Zjinačitelný, abänderlich, vewandelbar Jg. Zjinačiti, il, en, ení; zjinačovati = změ niti, verändern, umändern. — co. Vše z.. V., radu a předsevzetí, svůj úmysl, Reš., své chování. Sych. — se čím. Scip. Zjinačil se smrtí otcovou. — kdy. Leč po té skvoucí ozračí se vidmo náhle zjinačí. Sš. Sm. bs. 32. Zjinačovatel, e, m. = zjinačitel. Zjinačovatelka, y, zjinačovatelkyně, ě, f. = zjinačitelka. Zjinačovati, vz Zjinačiti. Zjínění, n., die Bereifung. Vz Jíniti. Zjíněný; -ěn, a, o, bereift, mit Reif über- zogen. Kká. K sl. j. 224. Zjíněti, ěl, ění, sich mit Reif überziehen. Stromy zjíněly. Zjíniti, il, ěn, ění, mit Reif überziehen. Chladno trávu z-lo. Zjinošeti, el, ení = jinochem se státi, Jüngling werden. Ros. Zjinošiti, il, en, ení, zum Jüngling ma- chen. — se proč: pro království (čistotu slíbiti). Ros. Zjisk, u, m. = zisk. Láska nehledá svých zjiskóv. Hus I. 162. Zjískati = získati. Když posli takéž vy- znali, tehdá póvod chtěl tiem z. Kn. rož. čl. 282. Vz tam pozn. Zjiskřiti, il, en, ení; zjiskřovati, Funken machen; popuditi, anreizen. — koho proti komu = popuditi. Ros. — se. Zjiskřilo se, jak udeřil do uhlí. Us. Tč. — se komu kde. Princovi sa len tak ziskrilo v očách, keď ju v tých šatách zazrel. Dbš. Sl. pov. I. 437. Taký oflinok dostaneš, že sa ti len tak ziskrí v očiach. Mt. S. I. 117. — se komu jak. Oči sa šelme besno ziskrily. Slov. Sldk. 294. — se proč. Oči švarnej (dievčiny) sa hnevom ziskrily. Sldk. 305.	Zjísti, vz Snísti. (Chrust) zzie vešken plod země. Ž. wit. 104. 35. Zjistiti, sti, stě (íc), il, štěn, ění; zjišťo- vati = jistým učiniti, feststellen, sicher- stellen, konstatiren, vergewissern, versichern ; do vazby dáti, zatknouti, arretiren, verhaften, in Sicherheit bringen, sich Jem. versichern. — abs. Zjištěno jest, že ... Dch. Jak dlouho Oldřich podržel kraj břeclavský, není zji- štěno. Ddk. VIII. 39. To pripomenúc si zjistil (přisvědčil): Tak je! Slov. Phld. IV. 13. — co: něčí totožnosť, Dch., obdržené zboží, den Bezug einer Waare decken, J. tr., danú víru. Hol. 100. Ništ neslubuj je- dině to, čo môžeš z. Na Slov. Tč. Toho nelze z. Ddk. II. 238. — co komu. Aby sobě zjistil přízeň duchovních i světských pánův. Ddk. II. 272. Chceme si to z. Dch. Janka mrzelo, že mu len sľubujú a nič mu nezistia (erfüllen). Dbš. Sl. pov. I. 121. — jak. Něco přísežně z. Ddk. II. 391. To nám milostivo zisti. Slov. Hol. 253. S po- minutím právního následníka zjištěno bylo panství v Čechách bratru knížete, Bořivoji. Ddk. II. 365. Jen takovým způsobem bylo lze nejslabší čásť hranic moravských z. a obhájiti. Ddk. II. 350. Teď se jim to z-lo pravdou (že jest to pravda). Us. Vk. — o čem jak. Čtvrtý díl Moravy, o němž ovšem nelze dostatečnou měrou z., ležel-li v krajině jamnické či břeclavské . . . Ddk. II. 459. — co čím. To bylo přísahami pánů zemských zjištěno. Ddk. II. 329. Něco kommissí z. Us. Z. věřitele právem zástav- ním, die Gläubiger mit dem Pfandrechte bedecken. J. tr. Listinami je zjištěno, že 6. dubna byl již v Pavii. Ddk. III. 247. Rychlosť hodinovým počítadlem s velikou přesností z. ZČ. III. 34. — co komu čím: rukojemstvím, V., vkladem do desk. D. -- koho = do vazby dáti. Ros. — co, koho, se čím: věřitele právem zástavním. J. tr. Z. se něčím, sich einer Sache versichern. J. tr. — koho kde. Dal jsem ho při právě staroměstském z. Ros. — se v čem: ve víře se z. a ztvrditi. V. — se koho = za- tknouti ho. D. — se z čeho. Z toho mohou se z., že jejich děti štěstí požívati budou. Koc. Zjistotniti, il, ěn, ění = zjistiti, gewiss machen. — co. Krok. Zjištění, n., die Feststellung, Sicherstel- lung, Konstatirung, Deckung. J. tr., Dch. Z. písemní, listovní, die schriftliche Deckung (Sicherheit). J tr. Z. platu. Mus. 1880. 465. Že tohoto z. bylo v skutku třeba, poznává se z rychlého vzmáhání se vzpoury; Králi šlo vůbec o z. a případné rozšíření východních hranic. Ddk. II. 329., 409. Obvinění napraviti z-ním věci. Dch. Zjištěný; -štěn, a, o, festgestellt, sicher- gestellt, konstatirt, versichert. Z. případ, skutečnosť, událosť. Us. Pdl. Z-no jest hi- storicky, že ... Osv. VI. 681. — čím. Dluh dskami, knihami z., Us.; vězením. — Z. = jistý, sicher. Pešín. — jak. Pokoj na dobu desíti let z-ný. Ddk. Zjišťovací, Deckungs-. Z. listina, die Deckungsurkunde. J. tr.