Předchozí (500)  Strana:501  Další (502) |
|
|||
501
|
|||
|
|||
Zjíti, zejdu, jdi, jda (ouc), zšel a zešel,
zjití; zchoditi; zcházeti, el, ení; zcházívati, a) lépe: sejíti, zusammenkommen; ab-, herab-, weggehen, abkommen, vz toto. — b) = vzjíti, aufgehen, aufsteigen; povstati, ent- stehen; pustiti, ausgehen, verbleichen, Farbe verlieren; zběhati, viel gehen, durchgehen; vychoditi, ausgehen, gehend überdauern. — abs. Pokřik zšel (povstal). Pr. měst. Ten obraz již zšel (pustil barvu, vybledl). Zlob. — komu nač. Na mysl mi zšlo, Us., Jel., na paměť. Jel. — co: pole, Ros., hory, Háj., čas (vychoditi). St. skl. Zjitra = ráno, früh, am Morgen. Zjitra
i z večera. Zlob. Z. pojedete svú cestú. BO. Cf. Zítra. Zjitření, n., vz Zjitřiti. Z. údů, měchýře
(řezavka, kapání moče), V., na mysli (ne- pokoj), Br., lidských myslí proti sobě. V. Zjitřený; -en, a, o, vz Zjitřiti. Skl. I.
291. Z. hrdlo (podebrané, eiterig, schwürig), V., svědomí (hryzoucí, nagend), Us., mysl (pobouřena, aufgeregt). Sych. Srdce víří z-né. Msn. Or. 114. — proti čemu. Roz- ličných a proti sobě z-ných národů. BR. II. 651. b. Zjitřiti, zjítřiti, il, en, ení; zjitřovati =
učiniti, aby se rána podebrala, eiterig, schwärend machen; zbouřiti, schwürig ma- chen, erbittern, aufbringen; se = podebrati se, schwürig werden. — co: ránu, Jel., mysl něčí (pobouřiti). -- co komu: ránu, Us., srdce (pobouřiti). Kram. — co kde. Ďábel v nás zlé vášně zjitřuje. Kom. Rána se z-la. Us. Lid se zjitřil (zbouřil). Msn. Or. 144. — koho, se proti komu (bouřiti). V., Br., Kom. — se komu. Rána se mu zjitřila. D., Sych. — se proč Pyrrhus se náhle zjitřil k pomsty úkonu. Shakesp. Tč. — co na koho. Nezjitři duše své na matku. Ib. — jak. Bez příčiny zjitřovati štěstí. Jir. Ves. čt. 448. Zjitřovati, vz Zjitřiti.
Zjízvení, n., vz Zjízviti. Nz. lk.
Zjízvený; -en, a, o, vz Zjízviti. — čím.
Ruce prací z-né lepší jsou než jiné s prsteny. Kmp. Č. 148. Zjízvěti, ěl, ění, narbig, schwielig werden.
Tělo jejich z-lo. Sš. Sk. 196. Zjízviti, il, en, ení =jedem napustiti,
vergiften; plné jízev učiniti, narbig, schwielig Machen, voll Wunden o. Geschwüre machen; se = zjitřiti se, voll Geschwüre, Schwielen werden. — co, studnici, Háj., V., něčí česť (poskvrniti), Sych., něčí tvář (jizvy na ni učiniti). Br. — co čím: šíp jedem. Ryt. kř. Zjížděti, ěl, ění, befahren. Vz Sjeti. —
co jak. Saraceni krajiny okolní daleko ši- roko z-li. Šmb. S. II. 220. Něčí půdu bez vědomí jeho z. Kká. Td. 67. Zjmenovati = jmenovati. — co jak.
Nadarmo jméno boží z. Slez. Šd. Zkaboniti, vz Skaboniti.
Zkácení, n., vz Skotiti.
Zkácený; -en, a, o, vz Skotiti, Skácený.
L. les. Osv. V. 639. — čím. Strom větrem z-ný. Vrch. Zkacéřeti, el, ení, ketzerisch werden.
Ob. pan. 108. |
Zkacéřiti, il, en, ení, ketzerisch machen.
Jg. Zkaceřovaný; -án, a, o, verketzert. Ta
hrubě z-ná literatura naše předbřeznová ne- byla tou měrou chuda. Km. 1884. — kde čím. Kaši jsem zapíjel nápojem nynější medicínou v dietétice dětské z-ným — pivem. Km. 1884. Zkaceřovati za kacéře vydati, ver-
ketzern. — koho. D. Zkáceti, vz Skotiti.
Zkačkovati. — co: šat (špatným střihnu-
tím n. šitím zkaziti, zbřiditi, verpfuschen). Us. Šp. Zkad, skad = odkad, odkud, woher.
Krok, Ráj. Také na Mor. Tč. Z. pták své mládě učí rozpnouť křídlo? Vrch. O víně. 169. Z. letí k dostřelu královští sokoli? Hdk. C. 55. — Vz Zkade. Zkäde = zkad. Na Slov. Z. ruka, z. noha.
Phld. III. 485. Ku komu a z. bežíš? Slov. Tč. Ta sa obrátiť, z. vietor zaveje. Chlpk. Dram. I. 24. Idem, idem, neviem z., moje srdce ako v ľade, lebo moju vlasť opúšťam v šíry svet ja nohy púšťam. Sl. spv. IV. 141. Z. strela von, ztade dnu (začítávání výstřelu, aby neškodil). Mt. S. I.113. A kdože si ty a z. ideš? Dbš. Sl. pov. I. 129. Kdo vie, z. to padlo? Sldk. 177. Keď pýtajú sa Turčanov kupčiacich po Rusku, z. sú? od- povedajú obyčajne, že od siedmých śvätých miest. Btt. Spv. 223. Zkädel = zkädial. Hdž. Šlb. 58.
Zkadeřavělý, gekraust, kraus. Byl. Z.
vlasy. Zkadeřavěti, ěl, ění, kraus werden. —
komu. Vlasy mu zkadeřavěly. Ros. Zkadeřaviti, il, en, ení, kraus machen. —
co čím. Vlasy uměním všelijak z. Ler. Zkadeřený; -en, a, o = nakadeřený,
aufgekraust. Šp. Z. vlasy. Us. — čím: že- lízkem. Zkadeřiti, il, en, ení, zkadeřovati = zka-
deřaviti. Zkädeže = zkäde, odkudže. Z. si šuha-
jičko malovaný. Slov. Tč. Z., vraj, ideš? Dbš. Sl. pov. I. 493. A, vítaj ! už som ťa dávno nevidel na mojom dvore. Zkädeže? Č. Čt. I. 140. Zkädiaľ = odkud, woher. Slov. Němc. VII.
29. Ale nevieš len cestičky, z. chodia ne- vestičky. Sl. ps. Z. som, ztädial som, Slo- venka zrodená som. Slov. Tč. Kdo je a z. je ona?; Ztratili sa v hustej hore, že ne- vedeli, z. sa majú vrátiť. Dbš. Sl. pov. I. 53., 206. Zpýtaš sa, že z. rodom ja pochodím ? Č. Čt. I. 161. — Sl. spv. I. 10., Hdž. Šlb. 58., Phld. III. 1. 32., III. 583. Zkädy. Vybral sa pres hory doly hľadať;
blúdil hore dolu a nemohol nič najsť. Zkädy nezkädy dostal sa predsa ku včelám. Dbš. Sl. pov. VIII. 27. Zkadzi = kudy. A na muj hrob nasadzce
ružičky: žeby pahly, z. ja hodzila. Slov. Mt. S. I. 28. Zkahlovati = špatně udělati, verpfuschen.
Jg.
Zkájeti, vz Zkojiti. Zkálati, zkálávati = rozštípati, zer-, auf-
spalten. — co: dříví. Us. |
||
|
|||
Předchozí (500)  Strana:501  Další (502) |