502

Zkálati se = rozběhnouti se, počíti bě-
žeti, zu laufen, zu rennen anfangen.

Zkálávati, vz Zkálati.

Zkalení, n., vz Zkaliti.

Zkálení, vz Zkáleti.

Zkalenina, y, f., etwas Getrübtes,

Zkálenina, y, f., etwas Besudeltes, ein
Fleck.

Zkalený; -en, a, o, getrübt, trüb gemacht.
Moje očička bardzo z-né. Brt. P. 145. Z-ným
hlasem. Vlč. Zl. v oh. I. 78. — jak. Voda
mléčně z-ná. Pdl. — čím. Zrak bděním
z-ný. Vrch. Hřiechem z. Hus I. 303.

Zkálený; -en, a, o, beschmutzt. Vz Zká-
leti. Ležel v krví z-ný. V. — čím. Ruce
mají krví lidskou z-né. Vod.

Zkáleti, el, en, ení = pošpiniti, be-
schmutzen, besudeln. V. — co. Slova pro-
tivná, jakáž kdy papír z-la. Shakesp. Tč.
Nohy z. Bít. II. 353. — čím. Zkálen býti
špínou hanby. Troj. — koho Na čem: na
cti. Ms.

Zkaličený; -en, a, o = zmrzačený, ver-
krüppelt. Slez. Šd.

Zkaličiti, il, en, ení = pokaličiti, zmrza-
čiti, verkrüppeln, zum Krüppel machen. Slez.
Šd.

Zkališiti, il, en, ení = učiniti přívržencem
kalicha, kališníkem. Šd. — se = státi se
kališníkem.

1. Zkaliti, il, en, ení; zkalovati = zaka-
liti, kalným učiniti, trüben, trüb machen.
Z. vodu. Us. Dch , Šd. Všecku vodičku z-la.
Sš. P. 591. Ani tato temná stránka Břeti-
slavova o následství nemůže z. skvělého
obrazu tohoto našeho miláčka. Ddk. II. 186.
— co komu. Nedopustily, aby jí život z-ly.
Němc. I. 140. Proč byste nám radosť z-ly ?
Zátur. — co kde. Ani vody jsem před
ním nezkalil. Us. Vrů. — co čím. Vodou
brouzdáním se v ní z. Us. — jak dlouho.
Přátelství to po Několik let bylo zkaleno.
Ddk. III. 221. — se. Pivo se z-lo (zkysalo,
wurde trüb, sauer). Dch. — se jak: do
běla. ZČ. III. 43.

2. Zkaliti, il, en, ení = tvrditi, harten. —
co kde. Železo ve vodě, ve rtuti z. Us. Tč.

3. Zkaliti = skejsnouti, scípnouti, pojíti,
krepiren, darauf gehen. — abs. Aby zkalil
(pošel)! U Potštýna. Jbl. — kde. Žebrák
zkalil tu v boudě. Ib.

Zkalovati, vz Zkaliti.

Zkalviněný, kalvinisch geworden. Šd.

Zkalviniti, il, ěn, ění, kalvinisch machen;
se, kalvinisch werden. Us. Šd.
Zkameňaný = zkamenělý. Mor. a slez.
Šd.

Zkamenatěti, vz Zkameněti.

Zkamenati = zkameněti. Na Ostrav. a
Slov. Tč.

Zkamenělec, lce, m., der Versteinerte.
Sm.

Zkamenělina, zkamenilina, y, f. =
něco zkamenělého, Fossilie, Petrefakt, Ver-
steinerung. Z-ny = na kamennou látku
stvrdlé zbytky ústrojných těl buď živo-
čišných, buď rostlinných, vyskytující se
v rozličných vrstvách země. Z-ny od živoků
pocházející jsou buď zvěřokamy (zoolitha),
nebo býlokamy (phylolitha). Krok. Vz více

v S. N., Schd. II. 84., 86., Stč. Zmp. 681.
Z-ny mořské, říční, smíšené, stejnomístné
či isotopické, různomístné či heterotopické.
Stč. Zmp. 691. Hutnictví bylo známo starým
horníkům za časů Přemyslovských, jelikož
by byli z-ny nedovedli zpracovati. Ddk.
VIII. 254. Kov ze z-lin dobýval se uhlím
dřeveným. 1b. VIII. 261.

Zkamenělinozpyt, u, m., die Erforschung
der Versteinerungen.
Zkamenělosť, i, f., die Versteinerung. D.
Zkameněloš, e, m., parinarium, das Pari-
nari, rostlina. Z. hruboplodý, p. montanum,
drobnoplodý, p. campestre, tupolistý, p. se-
negalense, ztepilý, p. excelsum. Vz Rstp.
471.

Zkamenělý, versteinert, fossil. Z. dřevo,
Us., živočišstvo, rostlinstvo. Nz. Byla stála
jako z-la. Us., Mt. S. I. 101. Z. palivo,
fossiler Brennstoff. Šp. Zůstal všecek z.;
Postříkni z-lé bratry živou vodou a zase
obživnou. Němc. I. 56., 106. Z. ticho. Kká.
K sl. j. 32. Odvrátil sa preč a ako z. ne-
odpoviedal ani slova. Dbš. Sl. pov. II.14.
Z. srdce. Hr. rk. 151. — čím: hrůzou. Čch.
Dg. 486. Děj kouzlem z-lý. Kká. Osv. V.
34.

Zkamenění, n., die Versteinerung, der
Versteinerungsprocess. Nz.

Zkameněný = zkamenělý. Vz Zkameniti.

Zkameněti, ěl, ění = v kámen se obrátiti,
zu Stein werden. Koral vyňatý z vody ihned
zkamení. V. Aby zkameněl! Us. Šuhajova
mati bodaj zkamenela, keď ma za nevestu
do domu nechcela. Sl. ps. 218. Bodaj si
zkamenel, ej, ako v hore skala, keď si ma
vyzradil, ej, že som ťa bozkala. Sl. spv. III.
85. Jestli se ohlídneš, z-níš. Němc. I. 105.
Nerúbajte, nesekajte, zkameňáte, zdřevěnáte ;
Zkameňáte jako múry, na památku tej figury.
Sš. P. 41., '42. (120.). Zkameneli ste, že tu
stojíte a slúcháte s otvorenou gembou?;
Nech zkameniem, jestli zo všetkého toho
jedno rozumiem slovíčko. Zbr. Hry 164.,
185. — čím: hrůzou. Us. — kde. A jak
dále pokleknula, na tom místě zkameňala.
Sš. P. 3.— jak. Bodaj zkamenela na drobnô
kameňá, ľudom na znameňá. Sl. ps. 218.
Krhla zkamenela kamenným mramorom,
Anna zdřevenela zeleným javorom. Sl. ps.
Šf. II. 39. — od čeho. Dobre nezkamenel
od živého divu (od 1'aku = od leku). Mt.
S. I. 105.

Zkämenetý = zkamenělý. Slov. Zvierata
stály na boku a lízaly svojich z-tých bratov.
Dbš. Sl. pov. I. 10.

Zkamenilina, y, f. = zkamenělina.

Zkamenilosť, i, f. = zkamenělosť. Z.
v materníku.

Zkamenilý = zkamenělý. Z. srdce. Boč.

Zkameniti = v kámen obrátiti, ver-
steinern. — co: dříví. D. — se = zkameněti.

Zkamenlivina, y, f. = hmota, která
ostatky živoků v kámen obrátila, der Petri-
fikatiousstoff. Krok I. c. 81.

Zkamenliviti, il, en, ení, mineralisiren.
Rk.

Zkančiti, vz Skančiti.

Zkaňhati, vz Skaňhati.

Zkaniti = zkančiti.