Předchozí (501)  Strana:502  Další (503) |
|
|||
502
|
|||
|
|||
Zkálati se = rozběhnouti se, počíti bě-
žeti, zu laufen, zu rennen anfangen. Zkálávati, vz Zkálati.
Zkalení, n., vz Zkaliti.
Zkálení, vz Zkáleti.
Zkalenina, y, f., etwas Getrübtes,
Zkálenina, y, f., etwas Besudeltes, ein
Fleck. Zkalený; -en, a, o, getrübt, trüb gemacht.
Moje očička bardzo z-né. Brt. P. 145. Z-ným hlasem. Vlč. Zl. v oh. I. 78. — jak. Voda mléčně z-ná. Pdl. — čím. Zrak bděním z-ný. Vrch. Hřiechem z. Hus I. 303. Zkálený; -en, a, o, beschmutzt. Vz Zká-
leti. Ležel v krví z-ný. V. — čím. Ruce mají krví lidskou z-né. Vod. Zkáleti, el, en, ení = pošpiniti, be-
schmutzen, besudeln. V. — co. Slova pro- tivná, jakáž kdy papír z-la. Shakesp. Tč. Nohy z. Bít. II. 353. — čím. Zkálen býti špínou hanby. Troj. — koho Na čem: na cti. Ms. Zkaličený; -en, a, o = zmrzačený, ver-
krüppelt. Slez. Šd. Zkaličiti, il, en, ení = pokaličiti, zmrza-
čiti, verkrüppeln, zum Krüppel machen. Slez. Šd. Zkališiti, il, en, ení = učiniti přívržencem
kalicha, kališníkem. Šd. — se = státi se kališníkem. 1. Zkaliti, il, en, ení; zkalovati = zaka-
liti, kalným učiniti, trüben, trüb machen. Z. vodu. Us. Dch , Šd. Všecku vodičku z-la. Sš. P. 591. Ani tato temná stránka Břeti- slavova o následství nemůže z. skvělého obrazu tohoto našeho miláčka. Ddk. II. 186. — co komu. Nedopustily, aby jí život z-ly. Němc. I. 140. Proč byste nám radosť z-ly ? Zátur. — co kde. Ani vody jsem před ním nezkalil. Us. Vrů. — co čím. Vodou brouzdáním se v ní z. Us. — jak dlouho. Přátelství to po Několik let bylo zkaleno. Ddk. III. 221. — se. Pivo se z-lo (zkysalo, wurde trüb, sauer). Dch. — se jak: do běla. ZČ. III. 43. 2. Zkaliti, il, en, ení = tvrditi, harten. —
co kde. Železo ve vodě, ve rtuti z. Us. Tč. 3. Zkaliti = skejsnouti, scípnouti, pojíti,
krepiren, darauf gehen. — abs. Aby zkalil (pošel)! U Potštýna. Jbl. — kde. Žebrák zkalil tu v boudě. Ib. Zkalovati, vz Zkaliti.
Zkalviněný, kalvinisch geworden. Šd.
Zkalviniti, il, ěn, ění, kalvinisch machen;
se, kalvinisch werden. Us. Šd. Zkameňaný = zkamenělý. Mor. a slez. Šd. Zkamenatěti, vz Zkameněti.
Zkamenati = zkameněti. Na Ostrav. a
Slov. Tč. Zkamenělec, lce, m., der Versteinerte.
Sm. Zkamenělina, zkamenilina, y, f. =
něco zkamenělého, Fossilie, Petrefakt, Ver- steinerung. Z-ny = na kamennou látku stvrdlé zbytky ústrojných těl buď živo- čišných, buď rostlinných, vyskytující se v rozličných vrstvách země. Z-ny od živoků pocházející jsou buď zvěřokamy (zoolitha), nebo býlokamy (phylolitha). Krok. Vz více |
v S. N., Schd. II. 84., 86., Stč. Zmp. 681.
Z-ny mořské, říční, smíšené, stejnomístné či isotopické, různomístné či heterotopické. Stč. Zmp. 691. Hutnictví bylo známo starým horníkům za časů Přemyslovských, jelikož by byli z-ny nedovedli zpracovati. Ddk. VIII. 254. Kov ze z-lin dobýval se uhlím dřeveným. 1b. VIII. 261. Zkamenělinozpyt, u, m., die Erforschung
der Versteinerungen. Zkamenělosť, i, f., die Versteinerung. D. Zkameněloš, e, m., parinarium, das Pari- nari, rostlina. Z. hruboplodý, p. montanum, drobnoplodý, p. campestre, tupolistý, p. se- negalense, ztepilý, p. excelsum. Vz Rstp. 471. Zkamenělý, versteinert, fossil. Z. dřevo,
Us., živočišstvo, rostlinstvo. Nz. Byla stála jako z-la. Us., Mt. S. I. 101. Z. palivo, fossiler Brennstoff. Šp. Zůstal všecek z.; Postříkni z-lé bratry živou vodou a zase obživnou. Němc. I. 56., 106. Z. ticho. Kká. K sl. j. 32. Odvrátil sa preč a ako z. ne- odpoviedal ani slova. Dbš. Sl. pov. II.14. Z. srdce. Hr. rk. 151. — čím: hrůzou. Čch. Dg. 486. Děj kouzlem z-lý. Kká. Osv. V. 34. Zkamenění, n., die Versteinerung, der
Versteinerungsprocess. Nz. Zkameněný = zkamenělý. Vz Zkameniti.
Zkameněti, ěl, ění = v kámen se obrátiti,
zu Stein werden. Koral vyňatý z vody ihned zkamení. V. Aby zkameněl! Us. Šuhajova mati bodaj zkamenela, keď ma za nevestu do domu nechcela. Sl. ps. 218. Bodaj si zkamenel, ej, ako v hore skala, keď si ma vyzradil, ej, že som ťa bozkala. Sl. spv. III. 85. Jestli se ohlídneš, z-níš. Němc. I. 105. Nerúbajte, nesekajte, zkameňáte, zdřevěnáte ; Zkameňáte jako múry, na památku tej figury. Sš. P. 41., '42. (120.). Zkameneli ste, že tu stojíte a slúcháte s otvorenou gembou?; Nech zkameniem, jestli zo všetkého toho jedno rozumiem slovíčko. Zbr. Hry 164., 185. — čím: hrůzou. Us. — kde. A jak dále pokleknula, na tom místě zkameňala. Sš. P. 3.— jak. Bodaj zkamenela na drobnô kameňá, ľudom na znameňá. Sl. ps. 218. Krhla zkamenela kamenným mramorom, Anna zdřevenela zeleným javorom. Sl. ps. Šf. II. 39. — od čeho. Dobre nezkamenel od živého divu (od 1'aku = od leku). Mt. S. I. 105. Zkämenetý = zkamenělý. Slov. Zvierata
stály na boku a lízaly svojich z-tých bratov. Dbš. Sl. pov. I. 10. Zkamenilina, y, f. = zkamenělina.
Zkamenilosť, i, f. = zkamenělosť. Z.
v materníku. Zkamenilý = zkamenělý. Z. srdce. Boč.
Zkameniti = v kámen obrátiti, ver-
steinern. — co: dříví. D. — se = zkameněti. Zkamenlivina, y, f. = hmota, která
ostatky živoků v kámen obrátila, der Petri- fikatiousstoff. Krok I. c. 81. Zkamenliviti, il, en, ení, mineralisiren.
Rk. Zkančiti, vz Skančiti.
Zkaňhati, vz Skaňhati.
Zkaniti = zkančiti.
|
||
|
|||
Předchozí (501)  Strana:502  Další (503) |