503

Zkanouti, vz Skanouti.

Zkantorovati, schulmeistern. — koho
jak. Z-val ho jen což. Kos. Ol. I. 183.

Zkántriti = skliditi (zboží), Plk.; zka-
ziti, zničiti, zahubiti, promrhati, vernichten,
vertilgen, zu Grunde richten, vergeuden. —
koho, co. Jak by ho zkantril. Němc. VII.
57. Striehli na príležitosť, akoby ho mohli
z.; Huj, dajte mi ho sem, nech ho zkántrim.
Dbš. Sl. pov. I. 33., II. 56. — jak (odkud).
Mať toľký majetok a tak nemilo Bohu z.
Phld. IV. 219. Zakliala sa strašne, že jich
akýmkoľvek spôsobom musí zo sveta z.
Dbš. Sl. pov. I. 215.

Zkapalnějící, flüssig werdend. Rst. 524.

Zkapalnělý, tropfbar geworden. — čím:
kov ohněm z. Techn.

Zkapalněti ěl, ění = kapalným učiněnu
býti, tropfbar machen. — čím. Olovo ohněm
z-ní. NA. Z. tlakem. Us. Pdl.

Zkapalniti, zkapalňovati = kapalným
učiniti, tropfbar machen. — co čím: tlakem,
horkem. Us. Pdl.

Zkapalý, vz Skapalý.

Zkapati, vz Skapati.

Zkapavěti, ěl, ění, flüssig werden. Rst.
524.

Zkapěti, ěl, ění = zkapnouti. D.

Zkapnouti, vz Skapati.

Zkarabáčovati, abpeitschen. Ros.

Zkarabatiti, il, ěn, ění = kostrbatým
učiniti, struppig, holperig machen.

Z káráni, n., die Zurechtweisung, Strate.
Musí sniesť za to z. od Boha. Slov. Zátur.

Zkaraseti, el, ení = karasu podobným
se státi, karauschförmig werden. Sadíš-li
plod rybí z dobrého rybníka do horšího,
zkarasiť (stane se horším) aneb zhyne. Ms.

Zkarasiti, il, šen, ení = zkomoliti, zni-
čiti. U Místka. Škd. Cf. Zkaraseti.

Zkárati, zkárám a zkáři = ztrestati, ab-
strafen. — koho. Papr. Bôh by ho zkáral.
Zbr. Hry 57. A kdo nás rozvedl, toho pán
Bůh zkárá. Čes. mor. ps. 155.

Zkarbliti = zkaliti. U Blatné. Cf. Zkar-
bovati.

Zkarbovati, trüben, trüb machen. — co:
pivo (zkaliti). Us. Dch.

Zkarikovati, zur Karikatur machen. —
co čím. Osobní poměry něčí pomluvačstvím
z. Mus. 1880. 487.

Zkarmelizovati, karmellisiren. Šp.

Zkärovati = bráti se, jíti, sich begeben,
gehen. — odkud kudy, kam. Z cestičky
z-li k riave. Slov. Phld. IV. 26. Vzal širák
nový, huňku novú — tú len tak prehodil
pres plece — a v cestu dal sa; z-val zo
dvora dolu dedinou. Ib. IV. 9.
Zkartáčovati, abbürsten.

Zkartiti, il, ěn, ění, vz Skartiti.
Zkasírovaný, vz Zkasírovati. Banko-
cedule z-né. Sl. let. I. 320.

Zkasírovati, z něm. kassiren m.: zrušiti,
odstraniti.
Zkášati, vz Skositi.
Zkašlati = kašláním něčeho se zprostiti,
durch den Husten loswerden. — se čeho.
Tkad.
Zkatalogisovati, katalogisiren. Akad.

listy.

Zkátěť = zkáceti. Mor. Světz.
Zkatilý, unbarmherzig wie ein Henker.
Rk.

Zkatiti, il, ěl, ění =jako kat odpraviti,
abhenkern. — koho. Koll

Zkatoličiti, il, en, ení = pokatoličiti,
katholisch machen, Us. — se, katholisch
werden.

Zkatovaný; -án, a, o, gemartert. Počet
těch z-ných a zutracených lidí ukrutnosť
tyranna toho osvědčoval. Ler.
Zkatovati, vz Skatovati.
Zkavčiti, il, en, ení = inkoustem pomazati,
beklecksen. — co: knihu. Us. — Ros.

Zkaz, u, m. = zkázání, der Auftrag, die
Bothschaft. Z. od někoho někomu vyříditi.
Us. — Z. = zkáza. Chvála Bohu, nic ne-
přišlo ve z. Slez. Šd.

Zkáza, y (zastr. zkáze, e; na Slov. zkaza),
f. = zkažení, záhuba, zhouba, zahynutí, das
Verderben, Verdeibniss, die Verderbung,
der Ruin, Untergang. Na zkázu přijíti; z-u
přinésti; na z-u přivésti. V. Ku z-e přijíti.
D., Byl. S tím se vším na z-u přišli. Br.
Ku z-e něco přivésti. 1576. Flav. Z. přátelství.
Jel. Ve z-u přijíti. Har., J. tr. Z. pořádku,
der Zunftruin, Šp., mravů (nemravnosť). Sl.
les. Z. neodbytná; zkázy dojíti; Z. mu, z.
všemu buď, es sei alles dem Verderben ge-
weiht; Z-u předejíti. Us. Dch. Po zkáze
království moravského panství své rozšířil.
Šb. Lit. I. 14. Opilstvo je ľuďom ku hroznej
zkaze. Hdž. Šlb. 52. Než ľud sám tolkej
od záhuby predca ochráněn; neb skoršej,
než tak hrozná sa doblížila z., ustúpí. Hol.
67. Novou silou, novým duchom udre Osman
na víťazov; rúbe, seče z boka na bok ne-
priateľa novou zkazou. Ppk. I. 30. Plné sú
ľudí prieddomia, smiech sa po búrke ozýva,
lepšie ľudia za vzdialenie zkazy chváľa
Hospodina. Zátur. Kto nevinným o zkazu
stojí zradně, na toho iste kameň z neba
spadne. Phld. III. 1. 50. Královský syn aj
s mladou dakde zkazu vzali; Neviem, ká
jim je z.; Ale ak nechceš priam a priam tu
zkazu ziať, nuž hovor. Dbš. Sl. pov. VIII.
34., 37., III. 55. Abyste zkázu tělesnou
i duchovnou na se neuvodili. Sš. IL 60.
Oni bez pomoci jak telesnej tak duchovnej
zkazu vziať musia; (Vrahové) nám zkazu
strojí. Na Slov. Tč. Kdo z náhla velkým
zostal, nech sa zkazy bojí. Slov. Tč. Tešila
sa, bola tomu veľmi rada, že dostala novú
srsť liška mladá. Pro bezpečnosť to zle,
stará rekne, vtedy hrozí z., keď sme pekné.
Zbr. Háj. (dod. 34.). Z toho z. země přijde.
Pal. Děj. III. 3. 282. Mnohokrát jest tělesné
zboží zkáza duše. Exc. Zkázu někomu strojiti.
Mus. 1880. 430. A ta z. by vámi byla, ale
ne námi, pro nezdrženie vašich slibuov. Arch.
II. 9. Aby je životem ctným, učením čistým
z přirozené zkázy vyvozovali; Byla by jim
na zkázu; Čtyři sta let před zkázou jeru-
salemskou. BR. II. 20. a., 52. b., III. 375.
b. Na zkázu města. Čr. — Z. = škoda, der
Schaden, Nachtheil. Z. povětřím. D. Z-u na
něčem vzíti. Zlob. Na z-u druhého státi se
to nemůže. Ros. Obchod, živnosť jde na
z-u (neprospívá). J. tr. Z. vnitřní. Us. Ká
zkaza že ti je, že sa nevlečieš? obrýkol sa



	503

	Zkanouti, vz Skanouti. Zkantorovati, schulmeistern. — koho jak. Z-val ho jen což. Kos. Ol. I. 183. Zkántriti = skliditi (zboží), Plk.; zka- ziti, zničiti, zahubiti, promrhati, vernichten, vertilgen, zu Grunde richten, vergeuden. — koho, co. Jak by ho zkantril. Němc. VII. 57. Striehli na príležitosť, akoby ho mohli z.; Huj, dajte mi ho sem, nech ho zkántrim. Dbš. Sl. pov. I. 33., II. 56. — jak (odkud). Mať toľký majetok a tak nemilo Bohu z. Phld. IV. 219. Zakliala sa strašne, že jich akýmkoľvek spôsobom musí zo sveta z. Dbš. Sl. pov. I. 215. Zkapalnějící, flüssig werdend. Rst. 524. Zkapalnělý, tropfbar geworden. — čím: kov ohněm z. Techn. Zkapalněti ěl, ění = kapalným učiněnu býti, tropfbar machen. — čím. Olovo ohněm z-ní. NA. Z. tlakem. Us. Pdl. Zkapalniti, zkapalňovati = kapalným učiniti, tropfbar machen. — co čím: tlakem, horkem. Us. Pdl. Zkapalý, vz Skapalý. Zkapati, vz Skapati. Zkapavěti, ěl, ění, flüssig werden. Rst. 524. Zkapěti, ěl, ění = zkapnouti. D. Zkapnouti, vz Skapati. Zkarabáčovati, abpeitschen. Ros. Zkarabatiti, il, ěn, ění = kostrbatým učiniti, struppig, holperig machen. Z káráni, n., die Zurechtweisung, Strate. Musí sniesť za to z. od Boha. Slov. Zátur. Zkaraseti, el, ení = karasu podobným se státi, karauschförmig werden. Sadíš-li plod rybí z dobrého rybníka do horšího, zkarasiť (stane se horším) aneb zhyne. Ms. Zkarasiti, il, šen, ení = zkomoliti, zni- čiti. U Místka. Škd. Cf. Zkaraseti. Zkárati, zkárám a zkáři = ztrestati, ab- strafen. — koho. Papr. Bôh by ho zkáral. Zbr. Hry 57. A kdo nás rozvedl, toho pán Bůh zkárá. Čes. mor. ps. 155. Zkarbliti = zkaliti. U Blatné. Cf. Zkar- bovati. Zkarbovati, trüben, trüb machen. — co: pivo (zkaliti). Us. Dch. Zkarikovati, zur Karikatur machen. — co čím. Osobní poměry něčí pomluvačstvím z. Mus. 1880. 487. Zkarmelizovati, karmellisiren. Šp. Zkärovati = bráti se, jíti, sich begeben, gehen. — odkud kudy, kam. Z cestičky z-li k riave. Slov. Phld. IV. 26. Vzal širák nový, huňku novú — tú len tak prehodil pres plece — a v cestu dal sa; z-val zo dvora dolu dedinou. Ib. IV. 9. Zkartáčovati, abbürsten. Zkartiti, il, ěn, ění, vz Skartiti. Zkasírovaný, vz Zkasírovati. Banko- cedule z-né. Sl. let. I. 320. Zkasírovati, z něm. kassiren m.: zrušiti, odstraniti. Zkášati, vz Skositi. Zkašlati = kašláním něčeho se zprostiti, durch den Husten loswerden. — se čeho. Tkad. Zkatalogisovati, katalogisiren. Akad. listy.	Zkátěť = zkáceti. Mor. Světz. Zkatilý, unbarmherzig wie ein Henker. Rk. Zkatiti, il, ěl, ění =jako kat odpraviti, abhenkern. — koho. Koll Zkatoličiti, il, en, ení = pokatoličiti, katholisch machen, Us. — se, katholisch werden. Zkatovaný; -án, a, o, gemartert. Počet těch z-ných a zutracených lidí ukrutnosť tyranna toho osvědčoval. Ler. Zkatovati, vz Skatovati. Zkavčiti, il, en, ení = inkoustem pomazati, beklecksen. — co: knihu. Us. — Ros. Zkaz, u, m. = zkázání, der Auftrag, die Bothschaft. Z. od někoho někomu vyříditi. Us. — Z. = zkáza. Chvála Bohu, nic ne- přišlo ve z. Slez. Šd. Zkáza, y (zastr. zkáze, e; na Slov. zkaza), f. = zkažení, záhuba, zhouba, zahynutí, das Verderben, Verdeibniss, die Verderbung, der Ruin, Untergang. Na zkázu přijíti; z-u přinésti; na z-u přivésti. V. Ku z-e přijíti. D., Byl. S tím se vším na z-u přišli. Br. Ku z-e něco přivésti. 1576. Flav. Z. přátelství. Jel. Ve z-u přijíti. Har., J. tr. Z. pořádku, der Zunftruin, Šp., mravů (nemravnosť). Sl. les. Z. neodbytná; zkázy dojíti; Z. mu, z. všemu buď, es sei alles dem Verderben ge- weiht; Z-u předejíti. Us. Dch. Po zkáze království moravského panství své rozšířil. Šb. Lit. I. 14. Opilstvo je ľuďom ku hroznej zkaze. Hdž. Šlb. 52. Než ľud sám tolkej od záhuby predca ochráněn; neb skoršej, než tak hrozná sa doblížila z., ustúpí. Hol. 67. Novou silou, novým duchom udre Osman na víťazov; rúbe, seče z boka na bok ne- priateľa novou zkazou. Ppk. I. 30. Plné sú ľudí prieddomia, smiech sa po búrke ozýva, lepšie ľudia za vzdialenie zkazy chváľa Hospodina. Zátur. Kto nevinným o zkazu stojí zradně, na toho iste kameň z neba spadne. Phld. III. 1. 50. Královský syn aj s mladou dakde zkazu vzali; Neviem, ká jim je z.; Ale ak nechceš priam a priam tu zkazu ziať, nuž hovor. Dbš. Sl. pov. VIII. 34., 37., III. 55. Abyste zkázu tělesnou i duchovnou na se neuvodili. Sš. IL 60. Oni bez pomoci jak telesnej tak duchovnej zkazu vziať musia; (Vrahové) nám zkazu strojí. Na Slov. Tč. Kdo z náhla velkým zostal, nech sa zkazy bojí. Slov. Tč. Tešila sa, bola tomu veľmi rada, že dostala novú srsť liška mladá. Pro bezpečnosť to zle, stará rekne, vtedy hrozí z., keď sme pekné. Zbr. Háj. (dod. 34.). Z toho z. země přijde. Pal. Děj. III. 3. 282. Mnohokrát jest tělesné zboží zkáza duše. Exc. Zkázu někomu strojiti. Mus. 1880. 430. A ta z. by vámi byla, ale ne námi, pro nezdrženie vašich slibuov. Arch. II. 9. Aby je životem ctným, učením čistým z přirozené zkázy vyvozovali; Byla by jim na zkázu; Čtyři sta let před zkázou jeru- salemskou. BR. II. 20. a., 52. b., III. 375. b. Na zkázu města. Čr. — Z. = škoda, der Schaden, Nachtheil. Z. povětřím. D. Z-u na něčem vzíti. Zlob. Na z-u druhého státi se to nemůže. Ros. Obchod, živnosť jde na z-u (neprospívá). J. tr. Z. vnitřní. Us. Ká zkaza že ti je, že sa nevlečieš? obrýkol sa