Předchozí (506)  Strana:507  Další (508) |
|
|||
507
|
|||
|
|||
Zkolikernásobiti, il, en, ení, skoliker-
násobovati, vervielfachen. — co. Zkolínkovatěti, vz Zkolénkovatěti; kno-
tig werden. — komu. Přísada mi z-la. Na již. Mor. Šd. 1. Zkoliti, vz Skoliti.
2. Zkoliti, il, en, ení. — koho = kolem
lámati, rädern. D. — co: kolím zpevniti, pfählen. Jg. Zkoliniti, il, en, ení = kolmým učiniti,
gerade, steil machen. — co. Ssav. Zkolostivý = choulostivý. U Mirotic.
Kol. ván. 130. Zkolotání, n., die Bewegung. Vz Kolo-
tati. Jen jedno orla z. Phld. IV. J. Zkoloubiti se, il, ení = vyšvihnouti se,
sich schwingen. — se nač. Kram. Zkolovadlo, skolovadlo, a, n., die Schlacht-
bank. Rohn. Zkolupiti se = zkoloupiti se. Krok. III.
322. Zkomoleně, abgestumpft, abgestutzt, ver-
stümmelt. Kos. Ol. í. 162. Zkomolení, n., die Abstumpfung, Ab-
stutzung, Verstümmelung. Nz., Dch. Z. slov. Čerm. Zkomolenina, y, í., die Verstümmelung.
Z. slov. Tč. Zkomolenosť, i, f., die Verstümmelung.
Z. tvarů. Kos. Ol. I. 166. Zkomolený; -en, a, o, abgestumpft, ab-
gestutzt, verstümmelt, zugestutzt. Dch., Nz. Z. zpráva, ocas koňský, der Stutzschweif. Dch. Z. či komolý jehlanec, der Pyramidal- stutz. Nz. Rovnoběžně z. jehlan, kužel; šikmo z. jehlan, kužel. Jndč. II. 30., 31. Tak z-ho velel na pánvi smažiti. Proch. Děj. bibl. I. 259. Vz Skomolený. Zkomoliti, il, en, ení, zkomolovati, ab-
stumpfen, ab-, zustutzen, verstümmeln. — co komu: koni ocas, Dch., telegram. Us. Jdr. — kde čím: vojínovi ruku ve vojně šavlí. Us, Tč. Zkomonilý = přímý, vytáhlý, aufrecht,
hoch. Z. jonák, Knst., šíje. Jel. — Z. = vznešený, vysoký, hoch, erhaben, edel, hehr. Milič., Scip. — Z. = náramný, ungeheuer gross. Z. lotr (areilotr). Rozb. 1841. Zkompeškovati = zkrotiti. Solf.
Zkomponovati, zusammenkomponiren. —
co: píseň, hru. — Z. = vymysliti, ersinnen. — co na koho. Us. Tč. Zkonářiti se, il, ení = vyhnati větve,
rozvětviti se, Aeste treiben, sich verästen. Vz Konár. Strom se z-řil. Us. na mor. Val. Vck. Zkonati, vz Skonati.
Zkonejšiti, il, en, ení, zkonejšovati, be-
ruhigen, beschwichtigen. — co, koho. Kká. Td. 81. My viděli, že moudrá řeč jich ne- zkonejší. Kká. Td. 139. Tok bolesti z. Vrch. Zkonfiskovati, konfisciren. — co komu:
noviny, jmění, statky. Us. Tč. Zkonilý = rozbujnělý, rozvlčený. Z. kluk.
Us. Rjšk. Zkonsumovati, konsumiren. — co: zá-
soby. Us. Zkontrabantovati, in Kontraband neh-
men, konfisciren. — co kde: tabák, cizí zboží na hranici. Us. Tč. |
Zkontrachtělý = zkontraktělý. Us. Kšť.
Zkontrachtiti = zkontraktiti. Kšť.
Zkontraktělý, zkontrachtělý, z contractus
(od pakostnice), schromělý, kontrakt, zusam- mengezogen, gekrümmt, krüppelhaft. Chudák, je celý zkontrachtělý = utrápený. U Král. Hrad. Kšť. Zkontraktěti, ěl, ění, kontrakt werden;
trostlos werden. — nad čím. Ubohá matka nad tím celá z-la. Ehr. 8. Zkontraktilý = zkontraktělý = zchro-
mený. Na Policku. Kšá. Zkontraktiti, il, ěn, ění = zchromiti,
kontrakt machen. Div se nezkontrachtí (ne- potřeští). U Kr. Hrad. Kšť. U Rychn. Ntk. Zkopati, vz Skopati. — Z. = probiti,
durchschlagen. — co. Z-li ruce i nohy jeho, bok kopím proklali. Man. s v. Aug. ms. Č. Zkopčiti, vz Skopčiti.
Zkopiti, il, en, ení = zkopčiti.
Zkopnati = roztátí, zjihnouti, locker
werden, aufthauen. — abs. Až sníh zkopná, budeme orati. Na Ostrav. Tč. — kdy. Při teplém větře sníh zkopná či zkopne. Ib. Tč. — Vz Zkopněti. Zkopněti, ěl, ění = zkopnati. — abs.
Už vŕšky zkopněly. Slov. Lipa II. 273., Btt. Sp. 35. Zkopnělo (sníh zmizel). Šd. Zkopní, Schober-. Z. plat.
Zkoprnělosť, i, f., die Erstarrung der
Glieder. Jg. Z. údů (brnění, mravenčeni, formicatio). Šp. Zkoprnělý, erstarrt, eingeschlafen. Z.
údy. Rostl. Jsem celý z. Jg. Vz Zkoprněti, Koprněti. Zkoprněný; -ěn, a, o = zkoprnělý. --
Z. = poblázněný, närrisch, vernarrt. — za kým. Je za ním celá z. (zfanfrnělá). Na mor. Val. Vck. Zkoprněti, ěl, ění, vz Skoprněti.
Zkoprniti, il, ěn, ění, erstarrt machen. —
se = zblázniti se, poblázniti se, närrisch werden. Co se's tak z-něl? Na mor. Val. Vck. Vz Zkoprněný. Jenom se nezkoprň (nezahyň netrpělivostí). U Olom. Sd. Zkorabovatěti, ěl, ění = zkornatěti, hart
werden. Klobouk od deště z-těl. U Libuně. Zkoralý, vz Skoralý.
Zkoratěti, ěl, ění, Kruste, Rinde bekom-
men. Min. 80. Zkorati, vz Skorati.
Zkořen, z kořen = z kořenů, von der
Wurzel aus. Vz Kořen. Z. město vyvrátiti. D. Země se otřásla z. St. skl. Zkořeniti se, il, ěn, ění, einwurzeln. —
se kde. Zkořenilo se v něm lakomství (okořenilo). Ctib. V srdci zkořenila se. Arch. IV. 149. Zkořistiti = kořisť vzíti, Beute machen
o. nehmen; se = kořisti nabrati, Beute ma- chen. Pulk. Vz Skořisťovati. Zkořisťovati, vz Skořisťovati.
Zkořiti, vz Skořiti.
Zkormouceně, vz Skormouceně.
Zkormoucení, n., das Trübmachen, die
Trübung. Z. vody (kalení). Bibl. — Z. = zasmuceni, das Betrüben, die Beunruhigung. — Z., pass. = stav zkormouceného, zkor- moucenosť, kalnosť, das Trübsein, die Ver- wirrung. Z. vody. Bibl. Z. mysli (zatesklosť) |
||
|
|||
Předchozí (506)  Strana:507  Další (508) |