507

Zkolikernásobiti, il, en, ení, skoliker-
násobovati, vervielfachen. — co.

Zkolínkovatěti, vz Zkolénkovatěti; kno-
tig werden. — komu. Přísada mi z-la. Na
již. Mor. Šd.

1. Zkoliti, vz Skoliti.

2. Zkoliti, il, en, ení. — koho = kolem
lámati, rädern. D. — co: kolím zpevniti,
pfählen. Jg.

Zkoliniti, il, en, ení = kolmým učiniti,
gerade, steil machen. — co. Ssav.

Zkolostivý = choulostivý. U Mirotic.
Kol. ván. 130.

Zkolotání, n., die Bewegung. Vz Kolo-
tati. Jen jedno orla z. Phld. IV. J.

Zkoloubiti se, il, ení = vyšvihnouti se,
sich schwingen. — se nač. Kram.

Zkolovadlo, skolovadlo, a, n., die Schlacht-
bank. Rohn.

Zkolupiti se = zkoloupiti se. Krok. III.
322.

Zkomoleně, abgestumpft, abgestutzt, ver-
stümmelt. Kos. Ol. í. 162.

Zkomolení, n., die Abstumpfung, Ab-
stutzung, Verstümmelung. Nz., Dch. Z. slov.
Čerm.

Zkomolenina, y, í., die Verstümmelung.
Z. slov. Tč.

Zkomolenosť, i, f., die Verstümmelung.
Z. tvarů. Kos. Ol. I. 166.

Zkomolený; -en, a, o, abgestumpft, ab-
gestutzt, verstümmelt, zugestutzt. Dch., Nz.
Z. zpráva, ocas koňský, der Stutzschweif.
Dch. Z. či komolý jehlanec, der Pyramidal-
stutz. Nz. Rovnoběžně z. jehlan, kužel;
šikmo z. jehlan, kužel. Jndč. II. 30., 31.
Tak z-ho velel na pánvi smažiti. Proch.
Děj. bibl. I. 259. Vz Skomolený.

Zkomoliti, il, en, ení, zkomolovati, ab-
stumpfen, ab-, zustutzen, verstümmeln. —
co komu: koni ocas, Dch., telegram. Us.
Jdr. — kde čím: vojínovi ruku ve vojně
šavlí. Us, Tč.

Zkomonilý = přímý, vytáhlý, aufrecht,
hoch. Z. jonák, Knst., šíje. Jel. — Z. =
vznešený, vysoký, hoch, erhaben, edel, hehr.
Milič., Scip. — Z. = náramný, ungeheuer
gross. Z. lotr (areilotr). Rozb. 1841.

Zkompeškovati = zkrotiti. Solf.

Zkomponovati, zusammenkomponiren. —
co: píseň, hru. — Z. = vymysliti, ersinnen.
— co na koho. Us. Tč.

Zkonářiti se, il, ení = vyhnati větve,
rozvětviti se, Aeste treiben, sich verästen.
Vz Konár. Strom se z-řil. Us. na mor. Val.
Vck.

Zkonati, vz Skonati.

Zkonejšiti, il, en, ení, zkonejšovati, be-
ruhigen, beschwichtigen. — co, koho. Kká.
Td. 81. My viděli, že moudrá řeč jich ne-
zkonejší. Kká. Td. 139. Tok bolesti z. Vrch.

Zkonfiskovati, konfisciren. — co komu:
noviny, jmění, statky. Us. Tč.

Zkonilý = rozbujnělý, rozvlčený. Z. kluk.
Us. Rjšk.

Zkonsumovati, konsumiren. — co: zá-
soby. Us.

Zkontrabantovati, in Kontraband neh-
men, konfisciren. — co kde: tabák, cizí
zboží na hranici. Us. Tč.

Zkontrachtělý = zkontraktělý. Us. Kšť.

Zkontrachtiti = zkontraktiti. Kšť.

Zkontraktělý, zkontrachtělý, z contractus
(od pakostnice), schromělý, kontrakt, zusam-
mengezogen, gekrümmt, krüppelhaft. Chudák,
je celý zkontrachtělý = utrápený. U Král.
Hrad. Kšť.

Zkontraktěti, ěl, ění, kontrakt werden;
trostlos werden. — nad čím. Ubohá matka
nad tím celá z-la. Ehr. 8.

Zkontraktilý = zkontraktělý = zchro-
mený. Na Policku. Kšá.

Zkontraktiti, il, ěn, ění = zchromiti,
kontrakt machen. Div se nezkontrachtí (ne-
potřeští). U Kr. Hrad. Kšť. U Rychn. Ntk.

Zkopati, vz Skopati. — Z. = probiti,
durchschlagen. — co. Z-li ruce i nohy jeho,
bok kopím proklali. Man. s v. Aug. ms. Č.

Zkopčiti, vz Skopčiti.

Zkopiti, il, en, ení = zkopčiti.

Zkopnati = roztátí, zjihnouti, locker
werden, aufthauen. — abs. Až sníh zkopná,
budeme orati. Na Ostrav. Tč. — kdy. Při
teplém větře sníh zkopná či zkopne. Ib.
Tč. — Vz Zkopněti.

Zkopněti, ěl, ění = zkopnati. — abs.
Už vŕšky zkopněly. Slov. Lipa II. 273.,
Btt. Sp. 35. Zkopnělo (sníh zmizel). Šd.

Zkopní, Schober-. Z. plat.

Zkoprnělosť, i, f., die Erstarrung der
Glieder. Jg. Z. údů (brnění, mravenčeni,
formicatio). Šp.

Zkoprnělý, erstarrt, eingeschlafen. Z.
údy. Rostl. Jsem celý z. Jg. Vz Zkoprněti,
Koprněti.

Zkoprněný; -ěn, a, o = zkoprnělý. --
Z. = poblázněný, närrisch, vernarrt. — za
kým. Je za ním celá z. (zfanfrnělá). Na
mor. Val. Vck.

Zkoprněti, ěl, ění, vz Skoprněti.

Zkoprniti, il, ěn, ění, erstarrt machen. —
se = zblázniti se, poblázniti se, närrisch
werden. Co se's tak z-něl? Na mor. Val.
Vck. Vz Zkoprněný. Jenom se nezkoprň
(nezahyň netrpělivostí). U Olom. Sd.

Zkorabovatěti, ěl, ění = zkornatěti, hart
werden. Klobouk od deště z-těl. U Libuně.

Zkoralý, vz Skoralý.

Zkoratěti, ěl, ění, Kruste, Rinde bekom-
men. Min. 80.

Zkorati, vz Skorati.

Zkořen, z kořen = z kořenů, von der
Wurzel aus. Vz Kořen. Z. město vyvrátiti.
D. Země se otřásla z. St. skl.

Zkořeniti se, il, ěn, ění, einwurzeln. —
se kde. Zkořenilo se v něm lakomství
(okořenilo). Ctib. V srdci zkořenila se. Arch.
IV. 149.

Zkořistiti = kořisť vzíti, Beute machen
o. nehmen; se = kořisti nabrati, Beute ma-
chen. Pulk. Vz Skořisťovati.

Zkořisťovati, vz Skořisťovati.

Zkořiti, vz Skořiti.

Zkormouceně, vz Skormouceně.

Zkormoucení, n., das Trübmachen, die
Trübung. Z. vody (kalení). Bibl. — Z. =
zasmuceni, das Betrüben, die Beunruhigung.
— Z., pass. = stav zkormouceného, zkor-
moucenosť, kalnosť, das Trübsein, die Ver-
wirrung. Z. vody. Bibl. Z. mysli (zatesklosť)