509

stroj ke z. uhlí, kolik dá plynu, der Gas-
kohlenverschussapparat, z-ní vlastní, das
Selbstprobiren, způsob z., die Prüflings-
methode. Šp. Čerpadlo ku z. kotlů. Wld.
Cvičení a z. dává umění. Sb. uč. — čím:
ohněm, die Feuerprobe, železem, die Eisen-
probe. Šp.

Zkoušený; -šen, a, o, geprüpft. Z. práv-
ník. Z. kandidat. Us. Na zkoušenou dáti,
vzíti. Zlob. — v čem: v právech. J. tr. —
z čeho. Us.

Zkoušeti, vz Zkusiti.

Zkoušidlo, a, n. = zkoušedlo, die Probe-
maschine. Čsk. Z. pákové (ku zkoušení
jakosti střelného prachu). NA. II. 132.

Zkoušivosť, i, f., der Prüfungstrieb. Šm.

Zkouška, y, f. = zkoušení, pokusení-se,
pokus, die Probe, Prüfung, der Versuch,
das Experiment. Na zkoušku. D. Na z-ku
někomu něco ukázati. Reš. Z-u učiniti. D.
Na z-ku něco dělati, někoho do učení vzíti.
Us. Věc na z-ku, ein Meister-, ein Probe-
stück. Nz. Rok z-ky, přednáška na z-ku.
J. tr. Zkouška elektrická základná, Foucoul-
tova, Leidenfrostova, Oerstedtova, Plateuova,
thermoelektrická, Toricelliova, elektrická,
indukční, s vývěvou. Vz KP. II. 195., 42.,
45., 47., 344., 230., 49., 243., 52., 202., 286.,
87. Z. mlatební, die Dreschprobe; číselná
(zkoušení čísla, die Richtigstellung der
Ziffer); koupě na zkoušku, der Kauf auf
die Probe, jízda na zkoušku, die Probe-
fahrt, J. tr.; poslati něco na zkoušku, zur
Probe schicken. Nz. Něco na z-ku bráti,
vzíti; z. ohněm, die Feuerprobe; z. namátná
(kde se pro veliký počet něčeho nemůže
zkoušeti všecko, die Stichprobe); znalecká
z., fachmännische Prüfung; kázání na z-ku,
die Probepredigt, Probatík; z. potížná, die
Belastungsprobe, z. ohýbací, die Biegungs-
probe. Dcn. Z. cukroměrem, die Sacharo-
meterprobe, prstní, die Fingerprobe, z. alkali-
metrická, alkalimetrische Prüfung, z. kandi-
sova, Kandisprobe, z. na měď, Kupferprobe,
z. rozlučovací, Scheidungsprobe, z. před-
chozí, der Vorversuch, z. vyloužení, der Aus-
laugungsversuch, z. třísloviny, die Gerbe-
stoffprufung, z. vydělávání, der Gerbever-
such, z. průměrná, die Durchschnittsprobe,
z. tížeměrná, die Belastungsprobe, z. kotlu,
die Kesselprobe, z. varní, die Kochprobe,
výsledek zkoušky, das Versuchsresultat,
kotel na zkoušku, der Versuchskessel, řada
zkoušek, eine Versuchsreihe. Šp. Z. =
počet, jímž se o pravosti výkladů jiných
počtů přesvědčiti chceme; Z. na počet
daný, na dělení. Šim. 7., 48., 37. Z-ku ně-
čeho učiniti, einen Versuch anstellen. Kom.
Z. vodou, judicium aquae, z. železem, judi-
cium ferrí; Z. ohněm byla v obyčeji při
krádeži; Při zkoušce ohněm bylo obvině-
nému rozpálené železo holou rukou s jed-
noho určitého místa na druhé za odříká-
vání očišťovací přísahy přejeti. Ddk. IV.
239., 240. — Z. = zkoušení, die Prüfung,
Probe. Z. školní. Zlob. Z. přísná (rigorosum
tentamen), polouletní, Semestral-, advokat-
ská či k advokatství, die Advokatursprü-
fung, konkursní, Konkursprüfung, z. dospě-
losti, Maturitätsprüfung, doplňková (dopl-

ňovací, Us.), Ergänzungsprüfung, opozdilá,
Nachfolgs-, na učitelství (učitelská), J. tr.celoroční. Us. Čas z-ky. Nz. Z. znalosti
zákonů zemských, die Prüfung aus den
Landesgesetzen, z. auskultantská či k aus-
kultantství, Auskultanten-Pr., čas zkoušky
(zkušebn), die Prüfungszeit; ve zkoušce
obstáti, J. tr.; čekatel z-ky, výsledek z-ky;
předpis o z-ce. Us. Hlavní z., die General-,
Hauptprobe; všeobecná z., hudební z., Mu-
sikprobe, čtená z., die Leseprobe, lesnická z.,
die Forstprüfung, z. postupní (na postou-
penou), Versetzpr., opravní, die Reparatur,
das Reparaturexamen, z. způsobilosti uči-
telské, die Lehrerbefähigungsprüfung. Dch.
Z. mistra, die Meisterprüfung. Šp. Z. při-
jímací, Aufnahms-, dobrovolnická, Freiwil-
ligen-, státní, Staats-, theoretická, praktická,
předepsaná, topičská, strojnická. Us. Pdl.
Z-ku výtečně odbyti, z. odbývati. J. tr.,
Jd. Podrobiti se z-ce později; doložiti z-ky.
J. tr. Z-ku složiti, lépe: odbyti, podnik-
nouti, jí se podrobiti. Ve z-ce, při z-ce ob-
státi, obstálý. Rk. Z-ku držeti, lépe: míti,
zkoušeti. Jv. Vz Držeti. Zkoušku donésti
šp. m.: z-ce později se podrobiti, doložiti
zkoušky. Jv. (J. tr.). Z. podstoupiti, sich
der Prüfung unterziehen; Vzíti někoho
v přísnou z ku. Us. Dch. Prošel při z-ce.
Brt.

Zkouti, vz Skouti.

Zkouzliti, il, en, ení; zkouzlovati =
očarovati, bezaubern. Kamar.

Zkouzlovati, vz Zkouzliti.

Zkovati, vz Skouti.

Zkovení, n., die Reduktion (zu Metall).
Nz., Nz. lk., Prm. V. č. I. str. 4.

Zkoviti, il, en, ení; zkovovati = v kov
obrátiti, zu Metall machen, metallisiren. —
co: kapaninu. Chym. — se. Rostl. Rudy
se zkovují. NA. IV. 172.

Zkozať = vzkázati. Na Ostrav. Tč.

Zkožnatěti, ěl, ění, lederartig werden,
zu Leder werden. Šupina mandlová zkožnatí.
Byl. 92.

Zkrabatiti, vz Zkrabiti.

Zkrabiti, zkrabatiti se, zusammenschrum-
pfen. Kůže se z-la. Na Ostrav. Tč.

Zkráceně, verkürzt. Dch., Mus. 1880.
128.

Zkrácení, vz Skrácení.

Zkrácenina, vz Skrácenina.

Zkrácený; -en, a, o, vz Skrácený.

Zkracovací, vz Skracovací (dod.).

Zkracování, n., vz Skracování.

Zkracovka, y, f., das Abkürzungszeichen.
Šm.

Zkrahlý = skřehlý, starr. Na horúcich
hruďach zkrahlé čuvstva ožijú. Na Slov.
Sldk. 591.

Zkrájený, vz Skrojiti.

Zkrájeti, vz Skrojiti.

Zkrajný = co je z kraje, krajní, Eck-.
Us. Šd.

Zkrajzlík, a, m. = nemocný, churavý
člověk, ein kränklicher Mann. Kam se hrabe
takový z. V Bydž. a u Kr. Hrad. Kšť.

Zkrajznouti, znul a zl, utí = zemříti,
pojíti. Kdybys už zkrajz'. U N. Bydž. a
Kr. Hrad. Kšť.