510

Zkrákorati, anfangen zu gackern, kräch-
zen. Cf. Zkrákoriti. Tu pak již ne Pašek
tomu odpor činil, neb již byl zkrákoral.
Bart. 297. 27.

Zkrákoriti, il, ení = zkrákorati. Havran
zkrákorí. Slov. Phld. V. 48.

Zkřanúti, zastr. = zkřehnouti, ztrnouti,
erstarren. Jir. Z-li sú všickni bydliúcí v zemi
kanaanskej. Anth. Jir. I. 3. vyd. 7.

Zkrápěti, vz Skropiti.

Zkřapnouti, pnul a pl, utí = scípnouti,
verrecken, krepiren. Us.

Zkrásiti, il, en, ení, verschönern. Šm

Zkrásnělý, verschönert. Šml. Z. boží
svět. Kká. Š. 33.

Zkrásněti, ěl, ění = krásným se státi,
schön werden. Šml. I. 53., 107.

Zkrásti, vz Skrásti.

Zkrášlený ; -en, a, o, verziert, geschmückt.
Deň, co zhasíná, leží z-ný pred očima jeho
duši. Sldk. 63.

Zkrášliti, il, en, ení, zkrašlovati, schön
machen, verschönern, verzieren, schmücken.
Na Mor. a j. Tč. — co čím. Láska svět
zkrášlí míru duhou. Čch. Dg. Kv. 1884.
733. Zora červánkem nám hroby zkrášlí.
Osv. VI. 299.

Zkratek, vz Skratek.

Zkrátitel, e, m., der Abkürzer. Šm.

Zkrátiti, vz Sklátiti.

Zkrátka, z krátka = krátce, kurz. Bž.
127. Z. koho odbyti. D. On je s ním z. hotov;
S někým z. zatočiti; Z. s někým jednati
Dch. Z. mu odpověděl. Us. Pdl. Z. někoho
držeti = málo mu povoliti. Us. Kšť.

Zkratneť. Zkratnel (kratšia, menšia je
dôkladnosť jeho diela). Pořek. na Slov.
Zátur.

Zkratopis, u, m., die Brachyographie,
Abkürzungslehre. Ssk.

Zkratša = kratčeji, kürzer. Mor. Vck.

Zkrbaliti, il, en, ení = svaliti? Na Slov.
— kam. Na zem doľ se z. Sldk. 504.

Zkřehlosť, vz Skřehlosť.

Zkřehlý, vz Skřehlý.

Zkřehnouti, vz Skřehnouti.

Zkřehnutí, vz Skřehnutí.

Zkřehotati, vz Skřehotati.

Zkřehotěti, ěl, ění = křehkým se státi,
vrátkým na zimu, weich, zart, gebrechlich
werden. Tepl. strom. 8.

Zkřehtati = skřehtati, knirschen. Z. wit.

Zkřechtělý nač. Kráva na nohy z. (která
nemůže na nohy). V Kunv. Msk.

Zkřek, vz Skřek.

Zkřéknouti = křiknouti na někoho po-
supným způsobem. Mor. Vck.

Zkřemenati, křemeněti, ěl, ění, ver-
kieseln, zum Kieselstein werden. — proti
komu. Srdce jeho z-lo proti dětům. Na
Ostrav. Tč. — abs. Lípě této nedej zkře-
meněti. Sš. Snt. 90.

Zkřemenělý, zum Kieselstein geworden,
hart. Z. dřevo. Prm. IV. 137.

Zkřemeněti, vz Zkřemenati.

Zkřemenování, n., die Verkieselnng =
napájení látek stavebních vodním sklem.
Zpr. arch. IX. 29.

Zřemeňovati, verkieseln.

Zkřenčelý = zpuchřelý, morsch, vermo-

dert. Z. dříví. Na Želivsku. Sř. Také u Kr.
Hrad. a Bydž. Vz Zkřenčeti.

Zkřenčeti, el, ení. Dříví zkřenčí =
zpuchří. Vz Zkřenčelý. Jablko zkrenčí (zbabčí.
Otluče-li se jablko, změkne a jako nahnije).
U Bydž. Mý.

Zkřenouti, ul, utí, zastr. = skřehnouti,
erstarren. Ruce zkřenulé. Št.

Zkřepčiti, il, en, ení, vz Křepčiti. —
co. Maří Magdalena v smilné bujnosti vy-
soko táhnúc hlavu nesla, chřbet zkřepčivši.
Št. Hlavy vzvedše, chřbet zkřepšivše s velikú
pamětí klanějíc sě neb kráčejíc (tohoto světa
milovníci a milovnice). Št.

Zkřepenělý = strnulý, skřehlý, erstarrt.
Rostl. III. b. 53.

Zkřepeněti, ěl, ění, vz Skřepeněti.

Zkřepeniti, il, ěn, ění, zkřepeňovati, starr
machen. Rostl.

Zkřesanosť, i, f. = šmiťhavosť, die Krüm-
mung im Knie. Ja.

Zkřesaný, vz Skřesaný.

Zkřesati, vz Skřesati.

Zkřesťanělý, -nilý, christlich geworden.
Z. církev. Bech.

Zkřesťaněti, ěl, ění = křesťanským se
státi, christlich werden. C.

Zkřesťaniti, il, ěn, ění, zum Christen
machen. — koho. Us.

Zkřičeti, el, ení; zkřiknouti, kl, utí;
zkřikovati, aufschreien. Zkřikl jsem. Kom. —
jak (na koho). Hlasem vesele zkřiknouti.
Br. Silným hlasem naň zkřikl. Žena zkřikla
na svatá slova (Ježíš, Maria, Josef). Kn
poh. II. 190. Zkrikli krikom, volali jmenom.
Phld. IV. 8. Zkřekl na čerta, abe ož šil.
Er. Sl. čít. 47. — kam. Žena bitá ot svého
manžela skřičíť (lépe: vzkřičíť) na všichnu
ulici, přátely i súsedyť svolá. Hugo. Vz
Skřičeti.

Zkřídlatěti, ěl, ění, beflügelt werden.
Šm.

Zkřídliti, il, en, ení = okřídliti, beflügeln.

— co. Zkřídlila láska moc srdce plamen-
ného. Mus.

Zkřídovatěti, ěl, ění, kreidig werden.
S. N. I. 19.

Zkřiknouti, vz Zkřičeti.

Zkřikovati, vz Zkřičeti.

Zkřisitel, zkřísitel, e, m., der Erwecker.
Dch.

Zkřísiti, vz Vzkřísiti.

Zkříšenec, nce, m. = vzkříšenec, der
Auferweckte. Vz Zkřísiti. Hol. 179.

Zkříšení, n., die Auferweckung. Vz Vzkří-
šení. Dch.

Zkříšený, vz Vzkříšený.

Zkritisovati, kritisiren. Nitra VI. 250.

— koho jak: někoho nemilosrdně. Us.
Zkřiva, z křiva, schief, krumm. Bž.

216.

Zkřívati = chřadnouti, kränkeln. Us.

Zkřivdění, n., vz Zkřivditi.

Zkřivděný; -ěn, a, o = komu se křivda
stala, wem Unrecht geschehen ist. Us. Džl.

Zkřivditi, il, ěn, ění, Unrecht thun. —
komu proč. Zkřivdil mi na potupu zásluh
mých. Ráj. — komu v čem. Rk. — Vz
Skřivditi.