512

Zkrvácený; -cen, a, o, mit Blut befleckt.
Tělo z-né. Kká. Td. 129. — kde. Je po
tváři celý z-ný. Us. Tč.

Zkrváceti, zkrvacovati = krví pokáleti,
blutig machen, bebluten. Ros.

Zkrvavělosť, i, f., die Blutrünstigkeit.
Plác.

Zkrvavělý, zkrvavilý = krvavý, blutig,
blutrünstig. Z. rána, Kká. K sl. j. 61., šátek,
Hvls., dráp, Čch. Dg., meč. Čch. Mch. 61.
Vyšla luna z-la. Pokr. Z hor. 181. -- Z. =
ukrutný, krve žíznivý. V. Z. hra (vojna),
Tur. kr., voják, Plk., katovka. V. Sv. Kri-
stovo tělo z-lému lidu ukazoval. V.

Zkrvavenec, nce, m. = příbuzný? Ž. wit.
15. 4.

Zkrvavený; -en, a, o, blutig. Ros. Ach
můj Bože přemilený, už je můj syn z-ný.
Sš. P. 175. Vešken z-ný. BO. Z. vrah. Msn.
Or. 58. Z. nohy. Dbš. Sl. pov. VI. 29. Z.
šavlička. Sš. P. 193.

Zkrvavěti, ěl, ění = krvavým se státi,
blutig werden.

Zkrvavilosť, i, f., der Blutdurst, die
Grausamkeit. Ale ani v té horkosti a z-sti
lidí jedněch proti druhým nestalo se žádné
bitvy. Exc.

Zkrvavilý = zkrvavělý.

Zkrvaviti, il, en, ení, zkrvavovati, blut-
rünstig, blutig machen, mit Blut beflecken.
— co, koho, se. Z. něčí roucho. Biancof.
Meč z-vil plášť. Msn. Or. 113. Protož vo-
láchu hlasem velikým a řezáchu sě vedlé
obyčeje svého nožmi a kopíčkami, až sú sě
z-li; Ale když oni koho tepúce kostel z-ví,
to neškodí a když se sami zrují a mnoho
jiných nehod učiní. Hus I. 290., II. 124. —
koho čím kde: nožem v hospodě, pod
stromem atd. Us. Jakož se přihodilo v mno-
hých miestech a zvláště v litomyšlském bis-
kupstvie, v němž sú byli kněžie krví svů
oplatek z-li. Hus II. 184.

Zkrvavý muž, vir sanguinum. Ž. wit. 5. 7

Zkrvení, n., vz Zkrviti.

Zkrvený; -en, a, o = zkrvavený. — od
čeho. Od samé chůze z-ná noha. Hdk. C.
208.

Zkrvěti, ěl, ění, zu Blut werden.

Zkrviti, il, en, ení = zkrvaviti, blutig
machen. — co: srdce. Tč.

Zkrystaliti, il, en, ení, zkrystalovati,
krystallisiren. — se več. Takto z-lo se
jáhenství v samostatné církevní posvěcení.
Sš. Sk. 70.

Zkrýti, vz Skrýti.

Zktracenuška, y, f., rostl. Mor. Hrb.

Zkuckati se, vz Skuckati se.

Zkučeratiti, il, ěn, ění, lockig machen.
Z. listy jmenovitě mechové sušené. Rst. 524.

Zkudrnatěti, ěl, ění, kraus werden. Ros.
— komu. Hlava mu z-la. Us. Tč.

Zkuchati = otevříti břicho, vypytvati,
den Bauch aufschneiden, aufschlitzen, aus-
weiden; zbodati, zabiti, zerstechen, morden.
Jg. — co, koho čím, kde. Těžkými ra-
nami koho z. Jel. Na a ložích je zkuchali.
Háj. Z. koho jehlami a šídly. V.

Kuchtiti, il, ěn, ění, auskochen, aus-
findig machen, ersinnen. — co proti komu.
Na Ostrav. Tč.

Zkujnění, n., das Zusammenschmieden.
Z. železa; z. v plamenících n. anglické. NA.
IV. 173., 174. Vz Zkujování.

Zkujněný; -ěn, a, o, zusammengeschmie-
det. Z. železo, das Frischeisen. Us. Pdl., Šp.

Zkujňovací, Frisch-. Z. nístěj, ohniště,
der Frischheerd, oheň, das Frischfeuer, Nz.,
hamr, Zpr. arch. VII. 81., strusky. NA. IV.
174.

Zkujňování, n., das Zusammenschmieden,
Frischen. Z. v ohništích, v plamenících, das
Heerdfrischen. Vz KP. IV. 88., 90. Z. litiny.
Vz Šfk. Poč. 350. Trusky od z., Frisch-
schlacken. Vz Kujnění, Zkujnění.

Zkujňovati, frischen. — co kde: železo.
Nz. Z. litinu v ohništi, na ohništi. Us. Pdl.

Zkukati, kucken wie der Kuckuk. Ku-
kala kukačka s zeleného bučka, sedem raz
zkukala, sedem rôčkov dala. Slov. Btt. Sp.
38.

Zkukliti, vz Skukliti.

Zkúľati = skouleti, hinabrollen. — se
kam. Zlaté vajce zkúľalo sa pod nohy.
Slov. Mt. S. I. 55.

Zkulhati = počíti kulhati, hinkend wer-
den. — Z. = selhati, lügen. Víra aby z. ne-
mohla. Puch. — Z. = nezdařiti se, nicht
gerathen, missrathen. Chtěl se ženiti, ale
zkulhalo mu to. Us. — se = zmrhati se
(o ženách a pannách), sich mit einem Manne
vergehen. D. — Jg.

Zkulhavěti, ěl, ění, hinkend werden, er-
lahmen. Br. — čím: pádem. — kdy kde.
Těchto časuov v Pražském městě z-věli sú
proroci. 1525.

Zkulhaviti, il, en, ení = kulhavým uči-
niti, hinkend machen. Jg. Slov.

Zkuliti, vz Skuliti.

Zkum, u, m., die Forschung. Dch. Vz
Skum.

Zkumatel, e, m., der Forscher, Prüfer.
Z. cestu razící; z. rudy, der Erzprüfer. Dch.
Z. přírody. Sš. I. 167.

Zkúmavo = skoumavo.

Zkumišovati vyměniti, vertauschen, ein-
wechseln: verwirren, verpfuschen. U Místka.
Škd.

Zkumný, vz Skumný.

Zkundoliti, vz Kundoliti.

Zkurancovati koho, ausmachen, aus-
schelten. Dobře to z-val. Mor. Šd.

Zkurvilý = zkurvený, verhurt. Ctib. H. 8.

Zkurviti, il, en, ena = zmrhati, zur hur
machen.— koho: vdovu. D.— se s kým.

Zkurvysyn, a, m. (z kurvy syn) der
Hurensohn. — Z. = zlosyn, der Uibelthäter,
Schurke, Schuft. Nalezli Haška, zkurvysyna
toho prázdného; A jestližeby toho neučinil,
podvolila se, abychom tě měli za zrádci a
za z-na. Pal. Děj. III. 2. 147., IV. 1. 207.
Vz Skurvisyn.

Zkurvysynsky, schuftig, schurkisch. Z.
jednati. NB. Tč.

Zkus, u, m. = zkušení, die Probe, Er-
fahrung, der Versuch. Berg., Slov. Bern. Ze
zkusu, a posteriori. Mor.

Zkusa, y, f., die Erzprobe. Šm.

Zkusidlo, a, n., der Prüfstein. Zacho-
vání příkazů Páně jest neomylným z-dlem
lásky naší k němu. Sš. J. 231.