514

v tom, že . . . Sš. L. 21. Leč v té zkušbě
neobstál jinoch. Sš. Mr. 46. — Z., die Em-
pirie, Erfahrungskunde. Nz.

Zkušebna, y, f.,das Probirlokal, die
Versuchswerkstätte. Šp. Z. trub. J. Krost.

Zkušebné, ého, n., die Prüfungstexe. J. tr.

Zkušebník, a, m., der Empiriker. Sm.

Zkušebnosť, i, f. v širším smyslu =
souhrn všech zjevův anebo v užším smyslu
vztahuje se k jednotlivému případu, die
Empirie. Vz S. N.

Zkušebný, -ní = zkoušky se týkající,
Prüflings-, Probe-, Experimental-, Probir-,
Versuchs-. Sedl. Z. čekatel, der Probe-
kandidat, kommisse, die Prüfungskommission,
předmět, der Prüfungsgegenstand, předpis,
die Prüfungsvorschrift, vysvědčení, das Prü-
fungszeugniss, jízda, die Probefahrt, čas,
die Probezeit, J. tr., kotouček, die Probe-
scheibe, cín, das Probezinn, olovo, das Probe-
Blei, arch, der Probebogen, rok, das Probe-
jahr, Nz., deska, die Probeplatte, kyselina,
die Probesäure, sklenička (skoumavka), das
Probirgläschen, práce, die Probearbeit, Ver-
suchsarbeit, nález, der Prüfungsbefund, ko-
houtek, der Probehahn, jednaní, Šp., silo-
zpyt, die Experimentalphysik, Sl. les., mo-
ždířek, die Eprouvette, střílení, das Probe-
schiessen, Čsk., kommissar, síň, Us., pole,
das Versuchsfeld, stanice, die Versuchssta-
tion, volba, die Probewahl, Dch., kámen,
der Probirstein, Kk., plynoměr, der Experi-
mentirgasmesser, J. Krost, zámyčka, Wld.,
návod, Mj. 2., zkoumání, Osv. I. 140., lžíce,
der Probelöffel. KP. V. 67. Kolik lacinějšího
kovu bylo k hřivně přimícháno, ustanovo-
valo se váhou z-bní. Ddk. VIII. 212. Ve
slohu z-bném děláme z věcí představy; Sloh
dělí se ve sloh přezvědný či z-bný (empi-
rický) a ve sloh dozvědný (rationalní). Hš.
Sloh. 136., 156.

Zkušelý = zkušený, erfahren. — čeho.
Já sem toho dobře z-lý. Na Mor. Sd., Tč.

Zkušená, é, f., vz Zkušený.

Zkušenec, nce, m., der Praktiker. Dch.,
Šp., Dch.

Zkušenek, nku, m., die Probe. Dal jsem
mu to na z. (na zkušenou). Ros.

Zkušení, n., vz Zkusiti. — Z = ohledání,
pátrání, vyšetření, die Probe, der Versuch.
Na z. když přijde. Jel. Moudrosť a umění
z-ním dosažená; z-ním čeho docházeti; z-ním
rozumnosť utvrditi. Kom. Obyčej činí ře-
meslo a z. mistrovstvo nalezlo. Dal. Časté
z. mistrovstvo jest nalezlo. Dal. 119. Kdo
na z. mnoho nakládá, ten na zlatou udici
ryby chytá, hledá jehly, pálí svíčku. Lb. —
Z. = vědomosť, zběhlosť, umělosť, známosť,
die Erfahrung. Z-ním zmoudřeti. D. Koruna
starců jest z. ve mnohých věcech. Br. Cvi-
čení a z. dává umění. Prov. Jg., Šd., Lb.,
Bž. Z. potvrzuje, Koc, ukazuje. Kom. Z.
míti. V. Aby z vlastního z., z srdce k srdci
kázati mohl. BR. II. 39. b.

Zkušenina, y, f. = zkušenek. Ros.

Zkušenka, y, f. = zkušenek. Ros.

Zkušenosť, i, f. = zkušení, vědomosť,
die Erfahrung, Prax. Z není holá konkrét-
nosť, neb pouhý názor není ještě z-stí. Hš.
Sloh. 156. Lékař rozumem a z-stí obdařený.

Kom. Ze z-sti poučený. Kram. Z. nám vy-
jevuje. Toms. Dle z-sti; se z-stí srovnáva-
jící se. Nz. Vlastní z. o sobě samém, o li-
dech jiných; cizí z. Dk. P. 1. Z. jest zá-
kladem poznání veškerého. ZČ. 6. Bez zku-
šenosti člověk nikde nezajde. Ht. Sl. ml.
163. Z. v účtovaní, die Rechnungsprax, z.
v jednání, v obchodu, die Geschäftsprax.
Šp. V čem žádáš míť umění, skušenosť ti
zjeví. Mor. Té. Skušenosť nejlepší učitel.
Mor. Tč. Znám to z vlastní z-sti. Us. Vědělť
zajisté ze z-sti, že král nepropustí této pří-
ležitosti. Ddk. II. 392. Všeliká však z. psy-
chologická nás nutí za to míti, že . . . Sš.
J. 84. Čas a z. dělá lidi opatrny. Exc. Sig-
mund zajisté byl hojnou z-stí světa nabyl
té opatrnosti .... Z. trpká ještě ho nepo-
učila. Pal. Děj. III. 3. 212., IV. 2. 339. Když
není zletilosti, není ani zkušenosti. Sk. Z.
nad učenosť, die Praxis ist höher anzuschla-
gen als die leere Theorie. Mor. Šd. Cizí z.
jest nejlacinější učitel; Vlastní z. jest nej-
dražší přítel; Kdo se spravuje cizí z-stí,
ten hraje na jistého a koupaje se neutone,
neb se drží břehu. Lb. Cvičenosť a zkuše-
nost dává umělosť. Poř. Šd. Stran přísloví
vz: Dva, Hořeti u koho, Křivda, Lidé,
Ovce, Pomoci komu, Pták, Ptáti se, Rada,
Spáliti se kde, Svoliti k čemu, Škoda, Ško-
diti, Výstraha, Zkušeni, Zkušený.

Zkušenství, n., der Empirismus. Nz.

Zkušený = shledaný, zkušením nabytý,
erprobt, versucht, bewährt. Z. věc, přítel,
Jel., lék. D. Z. způsobilosť, J. tr., lékař-
ství (lék). Dch. Maje to z-né. BR. II. 492.
b. — čím. Strom věkem z-ný. Kká. Š. 98. Šle-
chetnost odporami z-ná protivnými. Troj. —
Z. = zkusilý, zběhlý, umělý, učený, pově-
domý, erfahren, bewandert. Skušený, z. V.
Kdo sobě známosť užíváním stvrdil, z. jest.
Kom. Dobrým a z-ným býti lékařem. Mus.
Člověk z-ný, ein praktischer Mensch. J. tr.
Z-ný člověk lépe na dno vidí. Skp. Z-mu
věř, experto crede Ruperto. Dch., Lb., Sb.
uč. Strany pořekadel vz Moudrý. — čím.
Muž věkem z-ný. J. Lpř. — čeho. Toho
všeho jsme mi dobře z-ni. Brt. S. 48. Jsme
toho z-ni, že . .. Dch. — v čem: v hojení,
v právích, v svobodném umění. V., J. tr.
Je v tom dobře z. D. Z-ný v lidech farář
netajil. Kos. Markrabí nezkušený u válce
a vládě. Ddk. II. 195. — Zkušená = zku-
šení, zkouška, der Versuch, die Probe. Do
světa na z-nou jíti (se vybrati). Sych. Na
z-né býti. Zlob. Odjel na z-nou. Dch.

Zkušitel, e, m., der Versucher. Z. vína,
der Weinschmecker. D. Vz Zkušitel.

Zkušovací, Probir-. Z. kámen, Lpř.,
Bern., trubka. Techn.

Zkušovač, e, m. = zkusitel.
Zkušovačka, y, f., die Versucherin. Jg.
Zkušovačný = zkušovný, Probir. Bern.
Zkušování, n. = vyšetřování, die Er-
forschung, Versuchung. V.

Zkušovaný = zkušený něčeho, prohnaný
v něčem. Vz Zkušený. Mor. Vck.

Zkušovatel', e, m., der Prüfer, Exami-
nator. Vysokoctení z-lia tej zkúšky. Slov.
Zátur. Vinš. I. 38. Vz Zkušitel.