Předchozí (515)  Strana:516  Další (517) |
|
|||
516
|
|||
|
|||
Zkypřiti, vz Skypřiti.
Zkypřovati, vz Skypřiti.
Zkyptačiti, il, en, ení, verstümmeln.
Slov. Ssk Zkysalý = zkyslý, sauer geworden. Ros.
Zkysati, sám a ši, al, ání, sauer werden.
— abs. Smetanu svařiti, aby hned nezky- sala. Us. Dch. — kdy kde. Pivo přes noc ve džbáně zkysalo. Us. — komu. Mnoho piva mu zkysalo. Ros. — Vz Skys- nouti. Zkyselení, n., das Sauerwerden. — Z. =
nepřátelství, die Feindschalt. Z. mezi nimi vzniklo. Osv. 1884. Wtr. Zkyselený; -en, a, o, sauer gemacht.
Z. mléko. Z. voda, lépe: nakyslá. Km. Zkyseleti, el, ení, sauer werden, ver-
sauern. Pivo zkyselelo. Krab. Zkyseliti, il, en, ení; zkyselovati = ky-
selým učiniti, sauer machen. — co: po- lívku. Sych. — koho = rozhněvati, erbit- tern, zornig machen. V. — koho s kým = rozhněvati. Háj. Nechtěl se s nimi z. Wtr. v Mus. 1844.442. — koho, se proti komu = rozhněvati. Více se proti sobě zkyselili. V. — se mezi sebou zkyselili. Reš. — proč. Daj se o to někomu dobrému ohle- dati tu v kraji, aťby skrze to páni zky- seleni nebyli. Arch. I. 240. — čím. Čímž by jedni proti druhým se z-li. BR. II. 773. b. Chlorid antimoničný několika kapkami kyseliny solné z. Zpr. arch. Zkyselniti = v kyselinu proměniti, in
eine Säure verwandeln. Pr. Chym. 65. Zkysličniti, il, ěn, ění = s kyslíkem spo-
jiti, mit Sauerstoff verbinden. Pr. Chym. 17. Zkyslý, vz Skyslý.
Zkysnouti, vz Skysnouti.
Zkýščelý. Mléko je z-lé = dělá se z něho
kýška. Mor. Šd. Zkýščiti sa = v kýšku se proměniti,
sraziti se. Mléko sa zkýščí. Na Zlínsku. Brt. Zkýšiti sa = zkýščiti sa. Slov. Dbš.
Obyč. 57. Zkýštiti se = zkýščiti se. Cf. Zkeščeti.
Na Hané. Bkř. Zkývať = zakývati, zatřásti. — čím.
Nezkýveť tou zotročenou massou, bo i du- chovenstvo drží s pánmi. Slov. Zbr. Hry. 3. Zkyvětovati, Jemand. orientiren, helfen.
Slov. Koll. Zkyvotať sa = zakývati se, zatřásti se.
Ha, čo to bleslo? Anjel sadnul zemskú na os; ta zkyvotala sa jak pierko chvoje. Slov. Phld. IV. 440. Zl. = zlatý (skráceno), ein Gulden. Us.
Zlá, vz Zlý.
Zlabužněnosť, i, f. = mlsnosť, die Lecker-
mäuligkeit. Dch. Zlabužněti, ěl, ění = labužným se státi,
leckermäulig werden. Us. Zlabužniti, il, ěn, ění, leckermäulig ma-
chen. — koho čím. Us. Zlacení, n., die Vergoldung. Z. mdlé,
Prm. IV. 164., bohaté. Dch. Přímé z. že- leza. Vz Prm. III. č. 17. Z. železa v ohni. Vz Prm. III. č. 15. Z. za mokra. Vz Prm. 1878. č. 9. — Vz Zlatiti. |
Zlacený; -cen, a, o, vergoldet. Z. desky,
Us., klíč. Us. — čím. Obzor červánkem z-ný. Osv. VI. 56. — kde, jak. Železo v ohni, za mokra z-né. Vz Zlacení. Zlacinění, n., die Verwohlfeilung, Ver-
billigung. Dch., Šp. Z. výroby, výrobků průmyslových. Kaizl. 84., 48. Zlaciněti, ěl, ění; na Slov. a ve Slez.
a Mor. zlacněti; zlacinívati = laciným se státi, wohlfeil werden. Zlacinělo obilí. Mnohé plody zlacnely. Slov. Šd. — čím. Drahé kameny zhyzděním zlacinievají. Jel. —komu. Vezmi si tady, aby ti cesta z-la (abys měl cestu lacinější). U Rychn. Ntk. — kde jak. Jak je pěkná pohoda, všecko na trhu zlacní o mnoho. Na Ostrav. Tč. Zlacniti, il, ěn, ění, zlacinovati, wohl-
feil machen. Us. — co. Kaizl. 305. — se komu. Počkáte-li, zlaciní se nám to. Us. Vck. Zlacinívati, vz Zlaciněti.
Zlaciňovati, vz Zlaciniti.
Zlacnění, n. = zlacinění.
Zlacněný = zlaciněný.
Zlacněti = zlaciněti. Na Slov., Ostrav.
a ve Slez. Šd., Tč. Zlacovati, vergolden. Vz Zlatiti.
Zlačnělosť, i, f., die Nüchternheit, Hun-
grigkeit. Ukájení z-sti. Kos. Ol. I. 16. Zlačnělý, nüchtern, hungrig.
Zlačněti, ěl, ění, hungrig werden. Jg.,
Ž. wit. 49. 12. Vykonav půst zlačněl. V. — čím: postem, prací, chůzí. — komu. Mnoho sem jiných čakával, až mi opasek zlačněl. Arch. III. 20. — kdy. Po práci z. Us. A když se postil 40 dní a 40 nocí, potom zlačněl. Hus II. 85. Zlačovy, dle Dolany, jm. několika domků
u Napajedel. PL. Zľadeť = zleděti, zu Eis werden. Slov.
Jestli voda celkom zľadie, teda ryby sä za- dusia. Hdž. Čít. 185. Zladěti, ěl, ění = ladem se státi, Lehde
werden. Jg. Zladilý, ungebaut. Z. pole (ladem ležící).
Ms. 1705. 1. Zladiti, il, ěn, ění = ladem učiniti,
zur Lehde machen, ungebaut lassen; se = zladěti. Jg. 2. Zladiti = naladiti, stimmen. — co:
piano. Č. Z. housle. Tč. Zpěv zladí srdce lidská. Vrch. — jak. Spory v souzvuk z. Vrch. V úsměv zladí vrásky svojí tváři. Vrch. Ať se to v dobrém takto zladí. Kká. Td. 253. Zláha, y, f. = lahoda. Na Slov. Ó Rus!
tam-li piješ kalich láhy? Phld. IV. 157., Hdž. Rkp. Zľahčení, n. = zlehčení. Na Slov. Bern.
Zľahčený; -en, a, o = zlehčený. Na Slov.
Bern. Zľahčiti = zlehčiti. Na Slov. Bern.
Zľahka = zlehka. Vz Zlehka. Slov.
Zlahúčka, vz Zlehoučka. Mor.
Zlahnút = slehnouti. Slov.
Zlahnutí, n. = slehnutí. Slov. Bern.
Zlahodění, n. = zlahození. Bern.
Zlahoděný = zhlahozený. Bern.
Zlahoditi, il, zen, ení = lahodným uči-
niti, angenehm machen. — co komu. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (515)  Strana:516  Další (517) |