516

Zkypřiti, vz Skypřiti.

Zkypřovati, vz Skypřiti.

Zkyptačiti, il, en, ení, verstümmeln.
Slov. Ssk

Zkysalý = zkyslý, sauer geworden. Ros.

Zkysati, sám a ši, al, ání, sauer werden.
— abs. Smetanu svařiti, aby hned nezky-
sala. Us. Dch. — kdy kde. Pivo přes
noc ve džbáně zkysalo. Us. — komu.
Mnoho piva mu zkysalo. Ros. — Vz Skys-
nouti.

Zkyselení, n., das Sauerwerden. — Z. =
nepřátelství, die Feindschalt. Z. mezi nimi
vzniklo. Osv. 1884. Wtr.

Zkyselený; -en, a, o, sauer gemacht.
Z. mléko. Z. voda, lépe: nakyslá. Km.

Zkyseleti, el, ení, sauer werden, ver-
sauern. Pivo zkyselelo. Krab.

Zkyseliti, il, en, ení; zkyselovati = ky-
selým učiniti, sauer machen. — co: po-
lívku. Sych. — koho = rozhněvati, erbit-
tern, zornig machen. V. — koho s kým =
rozhněvati. Háj. Nechtěl se s nimi z. Wtr.
v Mus. 1844.442. — koho, se proti komu =
rozhněvati. Více se proti sobě zkyselili.
V. — se mezi sebou zkyselili. Reš. —
proč. Daj se o to někomu dobrému ohle-
dati tu v kraji, aťby skrze to páni zky-
seleni nebyli. Arch. I. 240. — čím. Čímž
by jedni proti druhým se z-li. BR. II. 773.
b. Chlorid antimoničný několika kapkami
kyseliny solné z. Zpr. arch.

Zkyselniti = v kyselinu proměniti, in
eine Säure verwandeln. Pr. Chym. 65.

Zkysličniti, il, ěn, ění = s kyslíkem spo-
jiti, mit Sauerstoff verbinden. Pr. Chym. 17.

Zkyslý, vz Skyslý.

Zkysnouti, vz Skysnouti.

Zkýščelý. Mléko je z-lé = dělá se z něho
kýška. Mor. Šd.

Zkýščiti sa = v kýšku se proměniti,
sraziti se. Mléko sa zkýščí. Na Zlínsku.
Brt.

Zkýšiti sa = zkýščiti sa. Slov. Dbš.
Obyč. 57.

Zkýštiti se = zkýščiti se. Cf. Zkeščeti.
Na Hané. Bkř.

Zkývať = zakývati, zatřásti. — čím.
Nezkýveť tou zotročenou massou, bo i du-
chovenstvo drží s pánmi. Slov. Zbr. Hry. 3.

Zkyvětovati, Jemand. orientiren, helfen.
Slov. Koll.

Zkyvotať sa = zakývati se, zatřásti se.
Ha, čo to bleslo? Anjel sadnul zemskú na
os; ta zkyvotala sa jak pierko chvoje. Slov.
Phld. IV. 440.

Zl. = zlatý (skráceno), ein Gulden. Us.

Zlá, vz Zlý.

Zlabužněnosť, i, f. = mlsnosť, die Lecker-
mäuligkeit. Dch.

Zlabužněti, ěl, ění = labužným se státi,
leckermäulig werden. Us.

Zlabužniti, il, ěn, ění, leckermäulig ma-
chen. — koho čím. Us.

Zlacení, n., die Vergoldung. Z. mdlé,
Prm. IV. 164., bohaté. Dch. Přímé z. že-
leza. Vz Prm. III. č. 17. Z. železa v ohni.
Vz Prm. III. č. 15. Z. za mokra. Vz Prm.
1878. č. 9. — Vz Zlatiti.

Zlacený; -cen, a, o, vergoldet. Z. desky,
Us., klíč. Us. — čím. Obzor červánkem
z-ný. Osv. VI. 56. — kde, jak. Železo
v ohni, za mokra z-né. Vz Zlacení.

Zlacinění, n., die Verwohlfeilung, Ver-
billigung. Dch., Šp. Z. výroby, výrobků
průmyslových. Kaizl. 84., 48.

Zlaciněti, ěl, ění; na Slov. a ve Slez.
a Mor. zlacněti; zlacinívati = laciným se
státi, wohlfeil werden. Zlacinělo obilí. Mnohé
plody zlacnely. Slov. Šd. — čím. Drahé
kameny zhyzděním zlacinievají. Jel. —komu.
Vezmi si tady, aby ti cesta z-la (abys měl
cestu lacinější). U Rychn. Ntk. — kde jak.
Jak je pěkná pohoda, všecko na trhu zlacní
o mnoho. Na Ostrav. Tč.

Zlacniti, il, ěn, ění, zlacinovati, wohl-
feil machen. Us. — co. Kaizl. 305. — se
komu. Počkáte-li, zlaciní se nám to. Us.
Vck.

Zlacinívati, vz Zlaciněti.

Zlaciňovati, vz Zlaciniti.

Zlacnění, n. = zlacinění.

Zlacněný = zlaciněný.

Zlacněti = zlaciněti. Na Slov., Ostrav.
a ve Slez. Šd., Tč.

Zlacovati, vergolden. Vz Zlatiti.

Zlačnělosť, i, f., die Nüchternheit, Hun-
grigkeit. Ukájení z-sti. Kos. Ol. I. 16.

Zlačnělý, nüchtern, hungrig.

Zlačněti, ěl, ění, hungrig werden. Jg.,
Ž. wit. 49. 12. Vykonav půst zlačněl. V. —
čím: postem, prací, chůzí. — komu. Mnoho
sem jiných čakával, až mi opasek zlačněl.
Arch. III. 20. — kdy. Po práci z. Us.
A když se postil 40 dní a 40 nocí, potom
zlačněl. Hus II. 85.

Zlačovy, dle Dolany, jm. několika domků
u Napajedel. PL.

Zľadeť = zleděti, zu Eis werden. Slov.
Jestli voda celkom zľadie, teda ryby sä za-
dusia. Hdž. Čít. 185.

Zladěti, ěl, ění = ladem se státi, Lehde
werden. Jg.

Zladilý, ungebaut. Z. pole (ladem ležící).
Ms. 1705.

1. Zladiti, il, ěn, ění = ladem učiniti,
zur Lehde machen, ungebaut lassen; se =
zladěti. Jg.

2. Zladiti = naladiti, stimmen. — co:
piano. Č. Z. housle. Tč. Zpěv zladí srdce
lidská. Vrch. — jak. Spory v souzvuk z.
Vrch. V úsměv zladí vrásky svojí tváři.
Vrch. Ať se to v dobrém takto zladí. Kká.
Td. 253.

Zláha, y, f. = lahoda. Na Slov. Ó Rus!
tam-li piješ kalich láhy? Phld. IV. 157.,
Hdž. Rkp.

Zľahčení, n. = zlehčení. Na Slov. Bern.

Zľahčený; -en, a, o = zlehčený. Na Slov.
Bern.

Zľahčiti = zlehčiti. Na Slov. Bern.

Zľahka = zlehka. Vz Zlehka. Slov.

Zlahúčka, vz Zlehoučka. Mor.

Zlahnút = slehnouti. Slov.

Zlahnutí, n. = slehnutí. Slov. Bern.

Zlahodění, n. = zlahození. Bern.

Zlahoděný = zhlahozený. Bern.

Zlahoditi, il, zen, ení = lahodným uči-
niti, angenehm machen. — co komu. Ros.



	516

	Zkypřiti, vz Skypřiti. Zkypřovati, vz Skypřiti. Zkyptačiti, il, en, ení, verstümmeln. Slov. Ssk Zkysalý = zkyslý, sauer geworden. Ros. Zkysati, sám a ši, al, ání, sauer werden. — abs. Smetanu svařiti, aby hned nezky- sala. Us. Dch. — kdy kde. Pivo přes noc ve džbáně zkysalo. Us. — komu. Mnoho piva mu zkysalo. Ros. — Vz Skys- nouti. Zkyselení, n., das Sauerwerden. — Z. = nepřátelství, die Feindschalt. Z. mezi nimi vzniklo. Osv. 1884. Wtr. Zkyselený; -en, a, o, sauer gemacht. Z. mléko. Z. voda, lépe: nakyslá. Km. Zkyseleti, el, ení, sauer werden, ver- sauern. Pivo zkyselelo. Krab. Zkyseliti, il, en, ení; zkyselovati = ky- selým učiniti, sauer machen. — co: po- lívku. Sych. — koho = rozhněvati, erbit- tern, zornig machen. V. — koho s kým = rozhněvati. Háj. Nechtěl se s nimi z. Wtr. v Mus. 1844.442. — koho, se proti komu = rozhněvati. Více se proti sobě zkyselili. V. — se mezi sebou zkyselili. Reš. — proč. Daj se o to někomu dobrému ohle- dati tu v kraji, aťby skrze to páni zky- seleni nebyli. Arch. I. 240. — čím. Čímž by jedni proti druhým se z-li. BR. II. 773. b. Chlorid antimoničný několika kapkami kyseliny solné z. Zpr. arch. Zkyselniti = v kyselinu proměniti, in eine Säure verwandeln. Pr. Chym. 65. Zkysličniti, il, ěn, ění = s kyslíkem spo- jiti, mit Sauerstoff verbinden. Pr. Chym. 17. Zkyslý, vz Skyslý. Zkysnouti, vz Skysnouti. Zkýščelý. Mléko je z-lé = dělá se z něho kýška. Mor. Šd. Zkýščiti sa = v kýšku se proměniti, sraziti se. Mléko sa zkýščí. Na Zlínsku. Brt. Zkýšiti sa = zkýščiti sa. Slov. Dbš. Obyč. 57. Zkýštiti se = zkýščiti se. Cf. Zkeščeti. Na Hané. Bkř. Zkývať = zakývati, zatřásti. — čím. Nezkýveť tou zotročenou massou, bo i du- chovenstvo drží s pánmi. Slov. Zbr. Hry. 3. Zkyvětovati, Jemand. orientiren, helfen. Slov. Koll. Zkyvotať sa = zakývati se, zatřásti se. Ha, čo to bleslo? Anjel sadnul zemskú na os; ta zkyvotala sa jak pierko chvoje. Slov. Phld. IV. 440. Zl. = zlatý (skráceno), ein Gulden. Us. Zlá, vz Zlý. Zlabužněnosť, i, f. = mlsnosť, die Lecker- mäuligkeit. Dch. Zlabužněti, ěl, ění = labužným se státi, leckermäulig werden. Us. Zlabužniti, il, ěn, ění, leckermäulig ma- chen. — koho čím. Us. Zlacení, n., die Vergoldung. Z. mdlé, Prm. IV. 164., bohaté. Dch. Přímé z. že- leza. Vz Prm. III. č. 17. Z. železa v ohni. Vz Prm. III. č. 15. Z. za mokra. Vz Prm. 1878. č. 9. — Vz Zlatiti.	Zlacený; -cen, a, o, vergoldet. Z. desky, Us., klíč. Us. — čím. Obzor červánkem z-ný. Osv. VI. 56. — kde, jak. Železo v ohni, za mokra z-né. Vz Zlacení. Zlacinění, n., die Verwohlfeilung, Ver- billigung. Dch., Šp. Z. výroby, výrobků průmyslových. Kaizl. 84., 48. Zlaciněti, ěl, ění; na Slov. a ve Slez. a Mor. zlacněti; zlacinívati = laciným se státi, wohlfeil werden. Zlacinělo obilí. Mnohé plody zlacnely. Slov. Šd. — čím. Drahé kameny zhyzděním zlacinievají. Jel. —komu. Vezmi si tady, aby ti cesta z-la (abys měl cestu lacinější). U Rychn. Ntk. — kde jak. Jak je pěkná pohoda, všecko na trhu zlacní o mnoho. Na Ostrav. Tč. Zlacniti, il, ěn, ění, zlacinovati, wohl- feil machen. Us. — co. Kaizl. 305. — se komu. Počkáte-li, zlaciní se nám to. Us. Vck. Zlacinívati, vz Zlaciněti. Zlaciňovati, vz Zlaciniti. Zlacnění, n. = zlacinění. Zlacněný = zlaciněný. Zlacněti = zlaciněti. Na Slov., Ostrav. a ve Slez. Šd., Tč. Zlacovati, vergolden. Vz Zlatiti. Zlačnělosť, i, f., die Nüchternheit, Hun- grigkeit. Ukájení z-sti. Kos. Ol. I. 16. Zlačnělý, nüchtern, hungrig. Zlačněti, ěl, ění, hungrig werden. Jg., Ž. wit. 49. 12. Vykonav půst zlačněl. V. — čím: postem, prací, chůzí. — komu. Mnoho sem jiných čakával, až mi opasek zlačněl. Arch. III. 20. — kdy. Po práci z. Us. A když se postil 40 dní a 40 nocí, potom zlačněl. Hus II. 85. Zlačovy, dle Dolany, jm. několika domků u Napajedel. PL. Zľadeť = zleděti, zu Eis werden. Slov. Jestli voda celkom zľadie, teda ryby sä za- dusia. Hdž. Čít. 185. Zladěti, ěl, ění = ladem se státi, Lehde werden. Jg. Zladilý, ungebaut. Z. pole (ladem ležící). Ms. 1705. 1. Zladiti, il, ěn, ění = ladem učiniti, zur Lehde machen, ungebaut lassen; se = zladěti. Jg. 2. Zladiti = naladiti, stimmen. — co: piano. Č. Z. housle. Tč. Zpěv zladí srdce lidská. Vrch. — jak. Spory v souzvuk z. Vrch. V úsměv zladí vrásky svojí tváři. Vrch. Ať se to v dobrém takto zladí. Kká. Td. 253. Zláha, y, f. = lahoda. Na Slov. Ó Rus! tam-li piješ kalich láhy? Phld. IV. 157., Hdž. Rkp. Zľahčení, n. = zlehčení. Na Slov. Bern. Zľahčený; -en, a, o = zlehčený. Na Slov. Bern. Zľahčiti = zlehčiti. Na Slov. Bern. Zľahka = zlehka. Vz Zlehka. Slov. Zlahúčka, vz Zlehoučka. Mor. Zlahnút = slehnouti. Slov. Zlahnutí, n. = slehnutí. Slov. Bern. Zlahodění, n. = zlahození. Bern. Zlahoděný = zhlahozený. Bern. Zlahoditi, il, zen, ení = lahodným uči- niti, angenehm machen. — co komu. Ros.