517

Tvář panenská ať nezlahodí meče ostří.
Shakesp. Z. komu cestu = příjemnou uči-
niti. Jg. Čože mi je, čože, milý mocný
Bože, že sa mi ten šuhaj z. (= zalíbiti) ne-
môže. Sl. spv. II. 79. Z. někomu liek. Dbš.
Sl. pov. I. 144.

Zlahodnění, n. = zhlahození. Předcho-
zím řeči z-ním praví. Sš. Sk. 27.

Zlahodněti, ěl, ění = lahodným se státi,
angenehm, mild, gelind, sanft werden. —
čím. Některá slova, jimiž by obtoužnosť
oněch předešlých z-la. Sš. II. 48.

Zlahodniti, il, ěn, ění, zlahodňovaťi =
zlahoditi. — co komu. Hlas Leč i tu
obavu zlahodňuje apoštol. Sš. II. 58.

Zlahodňovati, vz Zlahodniti.

Zlahození, n., die Linderung, Milderung,
Besänftigung. Vz Zlahoditi.

Zlahozený; -en, a, o, gelindert, gemil-
dert, besänftigt. Vz Zlahoditi.

Zlách, a, m., os. jm. Mor. Tč.

Zlajtlačiti se, liederlich werden. Us. Cf.
Lajdák. Sd.

Zlajdaný; -án, a, o = který se pořád
lajdá. To je z. hoch. Hrad. Kšf.

Zlajdati se = lajdákem se státi, ein lie-
derlicher Mensch werden. Us. — Z. = vy-
mysliti, erdichten, ersinnen. — co na koho.
Na Ostrav. Tč.

Zlak, a, m. = ryba okounovitá, cory-
phaena. Krok I. d. 106. — Z. = zlek, das
Erschrecken. Slov. Loos.

Zlakaný; -án, a, o = zlekaný, polekaný,
erschreckt. Keď kršiaka shliadnu, z-né letia
na dol a skrývajú sa do pier a kútkov. Č.
Čt. I. 131. Mládeneček sladkými tešiť zla-
kaných hneď slovmi započne. Hol. 360.

Zľakati sa, zľaknúť sa = leknouti se,
erschrecken. Slov. Vz Zlekati.

Zlákati, verführen, verlocken. Vz Lá-
kati. — koho. Hada ven (z díry) z. Hlk.
S. I. 14. Žádný kravař z. se nedal. Brt. —
Z. — shltati, verschlingen. — co. Ros.

Zľaknúti, vz Zľakati.

Zlakomělý = lakomý, geizig. Reš.

Zlakomení, n., die Anlockung. Vz Zla-
komiti. Slov. Bern.

Zlakomení, n., das Geizigwerden. Vz
Zlakoměti.

Zlakomený; -en, a, o, angelockt, geizig
geworden. Vz Zlakomiti.

Zlakoměti, ěl, ění, geizig werden. Vše-
cek zlakoměl. Ros. Kdo zbohatne, obyčejně
z-mi. Mor. Tč.

Zlakomiti, il, en, ení, anlocken, geizig
machen; se, angelockt werden, nach etwas
geizen, geizig sein. — se nač. Velice se
na to z-mil; Na peniaze sa ľahko z-mia.
Slov. Zbr. Hry 5. Nazdál si sa, hladoš, že
sa ti na tvoje všivavé peniaze zlakomím?
Dbš. Sl. pov. I. 138.

Zlakomstviti, il, en, ení = zlakomiti.
Bern.

Zlakotiti = zlákati, sežrati, auffressen. —
co.

Zlakotněti, ěl, ění = lakotným se státi,
fressgierig werden. Ros, Tč.

Zlakotniti, il, ěn, ění, geizig, gefrässig
machen. — koho čím: psa štváním. Na
Ostrav. Tč.

1. Zlakovice Zbenic, Zlakowitz Zbe-
nitz, ves u Zalužan. PL., Blk. Kfsk. 650.

2. Zlakovice Vorlík, Zlakowitz Worlik,
ves u Zalužan. PL.

Zlakvělosť, i, f. = lakota, lakomosť, der
Geiz. K jedné pohanské nepravosti priči-
ňuje Pavel i druhou, lakotu či lakotnosť a
z. Sš. Výkl.

Zlámal, a, m., os. jm. Šd.

Zlámalík, a, m., os. jm. Šd.

Zlámalý = zlomný, zlomitelný, zerbrech-
lich. Lex. vet.

Zlámanec, nce, m. = dnou zlámaný,
contractus. Veleš. — Z., jm. pole u Jevíčka.
Pk.

Zlámání, n., das Brechen, Zerbrechen,
der Bruch. Z. nohy, lodí; k z. snadný. V.

Zlámanina, y, f., ein Bein-, Knochen-
brach. V. Z. lebky, fractura cranii. Mus.
1880. 190. Ta zelina je dobrá na z-ny; Z.
se mu zahojila. Us. Šd.

Zlámanka, y, f., ves u Zdounek na Mor.
Tč., Vck.

Zlámaný; -án, a, o, zerbrochen, gebro-
chen. Vz Zlomiti. Z. náprava, Us. Pdl., hůl.
Ani z-né grešle za to nedám. Us. Kšť.,
Hnšk. Nesázím na to ani z-nou sirku. Us.
Hnšk. Bolí mne krk, jako bych ho měl
z-ný. Us. Dch. — čím: dnou. Har. I. 99.,
Hus II. 376. — od čeho Jsem jako z-ný
od práce. Dch. Zlámaný Újezd, ves u Uher.
Brodu. PL.

Zlámati, vz Zlomiti.

Zlámavosť, i, f., die Zerbrechlichkeit.
Jg.

Zlámavý = mohoucí býti zlámán, zer-
brechlich. Pulk.

Zlamovati, vz Zlomiti.

Zlamtrdlo, a, m., os. jm. 1607. Wtr.

Zlapati, vz Šlapati.

Zláskavěti, ěl, ění, liebevoll werden. Us.

Zláskaviti, il, en, ení, verliebt machen.
— koho do koho. Bern.

Zlaskoměti, zlaskominěti, ěl, ění = la-
skominy dostati, stumpf werden, wie die
Zähne. V. Zuby zlaskoměly. Ben., Ctib. —
po čem. Zuby po jablkách zlaskoměly.

Zlaskominěti, vz Zlaskoměti.

Zlášt, chybně m.: zvlášť. Jg. Místy na
Mor. Džl.

Zlat, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

Zlať, i, f., die Goldfarbe. Na Slov. Phld.
IV. 11., 24.

1. Zlatá, é, f., ves u Úval. Vz Tk. II.
553., IV. 170. Vz Zlatý.

2. Zlatá ruka Svach. Tk. V. 49. — Z.
Ludmila a Mandalena. Vz Blk. Kfsk. 1025.,
1026.

Zlatáč, e, m. = jablko, die Goldrenette.
D.

Zlatáček, čka, m., der Goldvogel. Šm.

Zlaťák, u, m. = zlatník, ein Gulden-
stück. Kšť. — Z., ein Goldstück. Dch. Kaž-
dému daroval dva z-ky nebo 72 stříbrné
denáry. Ddk. VI. 206. — Z., a, m., Zlatka,
Zlatuška, psí jména. Škd. exc.

Zlatalačnosť, i, f., die Goldgier. Dch.

Zlatalačný, goldgierig.

Zlatan, u, m. Z-ny, goldsaure Salze. Nz

Zlátati, vz Slátati.