518

Zlaťátko, a, n. (o dítěti), das Goldkind.
Hr. rk. 195.

Zlatě, Gold-. Z. žlutý, goldgelb. Kom.
Z. plavý vlas. Hrts. Slunce svitlo zlatě.
Goll. To ve hvězdách z. psáno. Nrd.

Zlatec, tce, m. = prstenní prst, der Gold-
finger. Ros.

Zlatečka, y, f., zaniklá ves v Boleslav.
Blk. Kfsk. 537.

Zlatějka, y, f., sparus aurata, der Orf,
rostl.

Zlateň šišák = zlatý. Slov. Hol. 104.

Zlateň, tně, f., rostl., vz Bylice.

Zlatění, n. = zlacení. Slov. Bern.

Zlatenice, e, f., zastr. = žloutenice, gel-
bes Fieber, die Gelbsucht. Plk. Ale na Slov.
a Mor. posud. Brt., Kld. 306., Vck., Šd.
Kdo se dívá potmě do zrcadla, dostane
z-cu. Mor. Šd., Vck.

Zlatenice, e, f. = nádoba zlatá, ein gol-
denes Gefäss. Rozk.

Zlatěniční, gelbsüchtig.

Zlatenka, y, f. = zlatenice, die Gelb-
sucht. Mor. Škd., Vck. Z-ku dostane z lí-
tosti nebo z vody, napíje-li se jí náhle,
nebo jí-li kaši pohančenou a napíje-li se
na ni hned. Také ji dostává, kdo se mnoho
nají kokášů čili kozích cecek (žlutavých,
zakrnělých švestek) a děti dostávají ji,
dívají-li se ustavičně do zrcadla. Prostře-
dek od ní: Ať naplije někdo, kdo jí posud
neviděl, z nenadání nemocnému do očí,
nebo ať se nemocný zhlídá do dukátu. Na
mor. Val. Vek. — Z. = kokotice, die Flachs-
seide, rostl. Na mor. Val. Vck., Brt. — Z.,
chrysis, hmyz. Krok II. 261. — Z., ves
u Pacova. Vz Sdl. Hrad. I. 51., Blk. Kfsk.
850.

Zlatěnka, y, f. = vosa. Z-ky = vosy
zlaté, chrysidae, Goldwespen. Brm. Živ.
zvíř. IV. 323. Z. obecná, chrysis ignita,
gemeine Goldwespe; z. modrá, ch. cyanea,
blaue Goldwespe. Brm. Živ. zvíř. IV. 323.,
325.

Zlatěný = zlacený. Slov. Bern.

Zláti, ausschelten. Vz Láti. — komu.
Jsou dlužni (povinni) je netoliko trestati
ale i jim z. CJB. 301.

Zlatiatko, a, n. = zlaťátko. Hdž. Čít.
212.

Zlatiborská, é, f., vrch na Slov. nad
Magurkou. Č. Čt. II. 363.

Zlatice, e, f. Nad to korunu z-ci, jenž
latině slove aureola; Na koruně má jměti
zlatičku. Orlog. ms. Č. — Z. = zlaté číše.
BO. Pili ze zlatic. BO. — Z. = zlatolýčí,
die Goldweide. Slov. D.

Zlaticí lis, die Vergoldungspresse (u kni-
hařů). Dch.

Zlatíc, e, m., der Vergolder. Cf. Pozla-
covač. Dch., Šd.

Zlatička, y, f., vz Zlatice. — Z. = zla-
toušek. St. skl. II. 98. — Z., zdrob. zlatka.
Bude to státi pár zlatiček. Us. Kšť.

Zlatičký, golden, Paňmámo zlatičká. Čes.
mor. ps. 193.

Zlatičník, u, m., nerost, Aurid. Miner.

Zlatík, u, m. = zlatý, ein Gulden. Slov.
Po skončených robotách, keď si pár zlatí-
kov usporil, vracieval sa na podzim domov.

Frsc. Zor. I. 43. — Z., chrysopasus, kámen,
zastr. Rozk.

Zlatina, y, f.= zlatá ruda. PL — Z. =
slitina, das Giesswerk. Na Slov. Bern.

Zlatinčiť, il, en, ení, latinisiren. Zlatin-
čené Uhry. Slov. Tč.

Zlatiněti, ěl, ění, lateinisch werden.
Zlob.

Zlatiniti, il, ěn, ění, latinisiren. Šd. —
se, sich latinisiren, státi se katolíkem dle
latinského obřadu. Us. Šd.

Zlatinký, vz Zlatý.

Zlatíř, e, m. = zlatič. Us. Šd.

Zlatistý = zlatě žlutý, goldfärbig. Z.
petrklíč. Čch. Petr. 59. Unáša dušičky
v básnictva zlatisté kraje. Vaj. Tat. a m.
144. Zlatisté hory, z-sté polia v slnkovom
blesku sa menia; srdce moje hlasito volá:
To svet môjho potešenia! Btt. Sp. 67. Z.
more leťajších bleskov obľadúvať započína.
Sldk. 4. Z. lebka (přílba). Hol. 20. — Z.,
goldhaltig. Bern.

Zlatiti, il, cen, ení; zlatívati, zlacovati,
über-, vergolden. — co: rámek. Us. Zlatilo
besídku slunce. Nej. Plamen slunka šlehl
nad západem, zlatil skály. Kká. K sl. j. 15.
Slunce zlatí mračno. Vrch. Slnko vysoké
len z-lo kopce. Hol. 112. — čím: něco po-
zlátkem. Dch. — se od čeho. Vrchole hor
se od slunce z-ly. Us. Tč.

Zlatitý, goldig, golden. Dch., Osv. V.
637. By přivezl ženu na z-tém koči. Hdk.
C. 234. Z. kysličník, soličník. Chym.

Zlatka, y, f. = zlatovka. Us. On není
na zlatku (i. e. skoupý, es ist ihm nicht
um einen Gulden zu thun). Dch. Celý mě-
síc tu člověk o zlatku nezavadí. Us. Dch.
Zlatka, der Guldenzettel, zlatý, der Silber-
gulden. Us. Tř. Ten ho veme (ošidí) aspoň
o zlatku. U Kunv. Msk. — Z. = vosička
lesknavá do modra a do červena. Mor. Brt.
— Z., die Goldfliege. Slov. Ssk.

Zlátko, a, n., ein schwaches, unechtes
Gold. Cf. Po — zlátko. Není to zlato, je to
jenom z. Us. Šd.

Zlatkov, a, m., Zlatkow, ves u Bystřice
v Brněnsku.

Zlatnátko, a, n. = jablko zlatobarvé. Us.
Vz Rstp. 518.

Zlatnatý, aurosus. Z. kysličník, das Gold-
oxydul. Nz.

Zlatní, od zlata, Gold-. Z. červeň. Techn.

Zlatnice, e, f. = zlatníkova žena, die
Goldschmiedin, des Goldschmieds Frau. —
Z. = nádoba zlatá, goldenes Gefäss. St. skl.
Víno lejí v láhvice nebo v z-ce. Jir. Ves.
čt. 27. — Z. = zlatá ruda, das Golderz.
Hdž. Čít. 208. — Z., die Vergoldspalte.
Šp., Skv. — Z., druh pšenice velkých zlato-
žlutých klasů. Us. Hk., Kšť. — Z., jm. lesa
na Halenkově na Vsacku. Vck. — Z., sam.
u Bubenče. Z., Böhmisch Schladnig, ves
u Bilína. Cf. Blk. Kfsk. 95.

Zlatnická Anna. Blk. Kfsk. 435.

Zlatnický, Goldschmieds-. Z. krám, ká-
men, V., voda (silná, žravá), D., kladivo,
Ros., dílo, Br., sloh. Vz KP. I. 177. O hod-
notě z-kých výrobků vz Prm. III. č. 16.

Zlatnictví, n. = řemeslo n. umění zlat-
nické, die Goldschmiedkunst. D. Z. = umění