519

spracovati zlato a stříbro k šperkům, vě-
cem ozdobným, nádobí a výtvorům umě-
leckým. Vz více v S. N.

Zlatnictvo, a, n. = zlatnictví. Slov.

Zlatničí ulice v Praze. Tk. II. 169.

Zlatnička, y, f. = zlatnice, die Gold-
schmiedin.

Zlatník, a, m. = kdo o zlatě a stříbře
dělá, aurifex, der Goldschmied. BO., V. Z-ci
řečtí a římští. Vz Vlšk. 275., 278. — Z.,
u, m. = peníz stříbrný (vz Zlatka), ein
Guldenstück. Z. je toľko, ako jeden zlatý.
Do jedného zlatníka ide 100 grajciarov, do
jedného čtvrtzlatníka ide 25 grajciárov. Hdž.
Šlb. 54. Ta hodí toliar anebo z. na tanier.
Sl. let. VI. 289. — Z., jm. kopče a hospody
u Krásné ve Slez. Tč. Vz Tk. II. 553., V.
264. — Z. = bylina, aureola. Aqu. — Z. =
pryskyřník, flammula. Ms. bib. 117. — Z. =
zlatohlávek. Židk. — Z , mlýn u Heřman.
Městce. PL. — Z. (Zlatníky), ves u Jese-
nic. PL.

Zlatníky, dle Dolany = Zlatnice, Schlad-
nig. Tk. I. 47., III. 53., 267. — Z , Slatnik,
ves v Opavsku. Tč., Šd.

Zlatnouti, tnul a tl, utí, goldig werden. —
čím. Hory zlatnou jitrem řeřavým. Brt S. 51.

Zlatný, auri, Gold-. Z. bielosť. Ž. wit.
67. 14.

Zlato, zlatko, zlatečko, a, n. Z. = kov
žlutý, drahocenný, velmi kujný a tažný,
těžký, das Gold, aurum. Jg. Vz Šfk. 357.
O dobývání zlata, vz Šfk. 361., Bř. N. 201..
202., 203., Schd. II. 60., KP. IV. 236., Vlš.
99., 104., 294., 297., Šfk. Poč. 357., S. N.
Z. nalezá se obyčejně v podobách plíšků,
drátkův, zrnek, prášku, valounů; Z. kujné,
tažné, žluté, velmi těžké, ryzí; Zlato tíží,
barvou, leskem vyniká; Z. se stříbřem n.
s mědí slévati; z. lučavkou královskou roz-
pouštěti; z. ryžováním z písku říčného do-
bývati. Vz Kov. Bř. Z. ryzí, čisté, Fein-
gold, reines, gediegenes Gold, V., drobné
(zlatý písek), nitkové, dvojnásobné, Dop-
peltgold, strojené, künstliches Gold, Us.,
prosté, Zwischgold, Plk., rýžovní, Gold-
flimmer, Goldflitter, D., krychlené, čisté a
ryzí z.; jakosť zlata, Nz., Jg., bité (v plíšky
rozkované k pozlacování dřeva, vazby kněh),
potoční nebo rýžovní, dukátové, mincovní,
věnečné či korunné (směs kovová držící
v hřivně 18 karatů zlata a 6 karatů stříbra),
Vys., k vyšívání. Šp. Z. třené, musivné.
Techn., Cf. KP. IV. 180., 673., Šfk. 304.,
Šfk. Poč. 310. Z. kalifornské, listěné. Vz
KP. IV. 247., 259., 156., 264. Zlata a stříbra
uberkaufu král sobě pozuostavovati ráčí.
Vz Zř. z. Jir. X. 20. Prut zlata. Z ryzího
zlata. D. Zlatník o zlatě dělá. Kom. Pěkná
věc od zlata (ze zlata. Us.); mnoho peněz
na zlatě míti. V. Kruh zlata, ein Goldklum-
pen. Dch. Z. šestikarátové, das Neugold. Šp.
Cudzí rástol, a ľud ten ostával vše malý;
malý, temný, nevidí ďalej od smetiska, zla-
tom mu je všetko to, čo sa mu zablíska,
dedictvo slavných otcov hádže si do blata,
matkou volá čiernu zem, otcom svojho
kata. Btt. Spv. 141. Nasnášali mu aj darov
a peňazstva hrúzu, že aj sedemraz mohol
odvážiť sa samým zlatom. Nášho pánov

pán otec dal koč zlatom pozlátiť. Dbš. Sl.
pov. I. 38., VIII. 31. Dary však od nikoho
neberiem. Mne je milšie zlato v rukách
verných poddaných, než v carskej poklad-
nici. Zbr. Lžd. 57. Keď by si to bola tvrdo
nerobila, len v čipkách sedela, zlatom šila.
Č. Čt. I. 129. On (Bůh) je nedostupný zvuku
zlata. Phld. IV. 522. Nevezmu si ho a kdyby
zlatem dláždil; Lepší zlata funt než olova
deset. Kšá. Byť i mnohý človek v zlatě
seděl, nic platen, kdyby té lásky neměl.
Pís. sl. Videl zlatého šuhaja. Celý svet sa
jasal zlatom od neho; Dadia ti tolký kus
zlata ako hlava. Mt. S. I. 54., 88. Zlato je
bliskavo, blistnô, ligotnô. Hdž. Šlb. 50.
Lebka z čistého kutá zlata. Hol. 117. Neb
říkají, že za jeho (Václavových) dnuov by
byl z. na hlavě nesl a cestú by jel nebo
šel, i žádnýť nepřekazil. Let. 26. Jak možno
zlato z pekla přinésti? Vz Mus. 1853. 471.
Pokušenie, kteréž na nich jest, jest jako
oheň na zlatě ku pokušení, jest-li dobré.
Hus I. 349. Zlatem obdělávati, obkládati,
obložiti, protkati, tkáti. D. Zlato tepati,
přísti, mýti (čistiti), dělati. Us. Čepec zlatem
krumplovaný. Sych. Z. rýžovati. Prsten ze
zlata ryzího. Šp. Dobrá myseľ a veselá viac
platí lež zlata veľa. Hdž.Šlb. 32. Zlata se
rez nechytí (o pomluvě). Šd., Pk. Zlata jest
ovšem všude třeba, více však rozumu a pil-
nosti. Tč. Svítí se jako zlato (je čist). Slez.
Šd. Zlatom písal, hovnom pečatil (nevyplnil,
co slíbil); Z. je zlatem, ešte sa v ňom ne-
čistota najde (nic není bez chyby); Kde
domácí v rozbroji, tam je z. na hnoji; Ho-
dina rannia zlato dohánia; Z. je zlatom,
sriebro je sriebrem, ešte jesto rozdiel v ňom
(zkoušej věci). Na Slov. Zátur. Kdybys
i zacházel se zlatem, přece utrousíš (ani
s přítelem se vždy neshodneš). Bačkovský.
Z. vede k lakomosti. Sb. uč. Lepší příklad
nežli slovo, jako z. a olovo. Mor. Tč. Lepší
libra z-a než centnéř olova. Pk. Přimlouval
se ječmen k pšenici: Pojďme tam, kde z.
rodí se, však nám dobře k rozkoši hodí se.
Pšenička praví: Tobě ječmeni, dlouhé jsou
vousy a krátký rozum. Nač nám medle za
zlatem jíti? Nechmež ho samého pro nás
přijíti; Dobré stříbro, ale z. lepší; Lépe
vydělati na mlate (na blatě), než prodělati
na zlatě; Začal na zlatě, skončil na blatě;
Jehla se stříbrem a zlatem zachází (a přece
vždy hola zůstává). Bž. Skoupý boháč jest
jako jeho skříně, ač v ní zlato, přece v koutě
stává. Šd. Dobrá rada nade všecko zlato.
Šd. Oheň z. zkušuje a zlato člověka. Tč.,
Bž. Kámen zlato zkouší a zlato lidi. Č., V.
— Z. = věci ze zlata, náčiní, zvl. peníze,
Gold, etwas von Gold. Stříbro, z. pobrachu;
pro z. zabili. Rkk. Žádosť zlata. V. Vážky
na z. D. Zlatem zaplatiti, vyplatiti. Us.
Takový způsob vedení práva jest při všech
škodách . . . zlata nebo pokladov z země
vykopání. Vš. 142. Kdo má na to, koupí
zlato, hat man, kann man (sich etwas gönnen);
Zlatom naditý, goldstrotzend. Dch. Uzřel
prsten nebeského zlata. Brt. S. 32. Moje
podkověnky ze sameho zlata a tys je, dě-
vuchu, přece ledajaka. Sš. P. 361. Na venek
zlato a doma bláto. Světoz. 1880. 50. Chod