520

v zlatě, dojde na tě (přece umřeš). Kká.
Td. 257. Město zlatem bohaté. Hol. 218.
Bol tam zámok, v ktorom bolo zlata ako
blata. Dbš. Sl. pov. VI. 68., Mt. S. I. 99.
Pri krste boli i páni i zemäni. Títo krsniatku
do križmy nametali plný vankúšik zlatom,
sriebrom. Dbš. Sl. pov. VIII. 19. Prvý koč
bol jasný, samým zlatom obitý. Dbš. Sl.
pov. VIII. 33. Lepší ctnosť v blátě než-li
hřích ve zlatě. Přísl. Šd. — Z.. co do ceny,
platnosti, moci. Z. a stříbro nejhorších věcí
podnět a osten. Kram. Má trusky za zlato.
Platil pozlátko za ryzí z. Sych. Z. padá
(potřebný déšť). Jg. Svůdný zlata zvuk. Čch.
L. k. 50. Má srdce jako ze zlata. Sk.
Co do zdraví noh je u nás pravé zlato (jsme
na ně zdrávi). Šml. Osv. 1880.135. Co člověk
dobrého dělá za živobytí, to s sebou vezme,
to je jeho zlato. Us. Dch. K tomu cíli již
i mnohé Čechy prý nakloňovati byl počal.
Pal. Děj. IV. 2. 569. Z. má jazyk nejvý-
mluvnější. Hnš. Dostal kata vedlé zlata;
čert zlato vzal, kat mu ostal. Km. Z. máme
na poli. Us. JT. Pak zlatem soud jen hezky
mažte. Kká. Td. 283. Z. úrod (žluté klasy).
Kká. K sl. j. 148. Z. samo o sobě ponouká
ku zločinům. Bž. Stil. 270. Z. je zástěra
nespravedlnosti a neřesti. Ib. 270. Znám tu
zlata řeč. Čch. L. k. 23. Z. zmůže víc než
řečníků dvacet. Shakesp. Tč. Ne vždycky
zlata ctnosti v každé skvělé úhlednosti. Ib.
Z. svazuje, hledá a stopuje. Slez. Tč. Vlastní
dům zlatem nezaplatíš. Us. Majú poklady
čos mohutného: zlato káže, svet poslúcha;
ale sloboda ducha statného na štrnk zlata
má byť hlucha! Sldk. 470. Člověk jest sám
nad vše z. dražší. Anth. I. 35. Jakož z. mezi
kovy najdražšie jest, tak láska mezi všemi
ctnostmi. Hus III. 54. Z. a drahokamy
skvostná nebezpečenství. Sb. uč. Hnůj na
dvoře, z. na poli. Tč. V březnu prach a
v dubnu bláto rolníkovi jest nad zlato. Šd.
Z. nemluví, ale mnoho působí. Pk-, Bž.
Dobrý přítel zlato převažuje. Hkš., Bž. Keď
z. mluví, žádná řeč nic nestojí (neplatí).
Bern. Od zlata oči pocházejí (Baar Geld
lacht); Není všecko z., co se blyští (třpytí);
Ne vše z., co se svítí, ne vše svato, co se
vidí; Sobě a ne zlatu hanbu činí, kdo je
k olovu rovná (Kde může lejno s pížmem
příslušeti nebo z. s hnojem? Vz Zlý. D.,
Lb. Křivdu činí zlatu, kdo je k olovu rovná.
Ros.); Mluví, co by zlata ukrajoval (pěkná
slova. Vz Mluvení. Také = mluví málo.
Dch., Kšá., Šml.); Z. zlatníka najde (a po-
znává se i na bnojišti = dobrý se ve světě
neztratí. Pk., Šd., Bž.). Č. Zlatem odhání
se víra, zlatem prodajná jsou i práva. Rb.

— Z. se železem co odjed chloridu rtuťnatého.
Čes. lék. V. 213. — Mé zlato = můj zla-
toušku! Us. — Z. praskavé či praskací,
Schlag-, Knister-, Rauschgold; třaskavé, das
Knallgold, Jg., Nz.; talmové; kollinové;
picí, Goldtinktur, f. Cf. KP. IV. 247., 259.,
156., 264. Má zlatý prstének z kočičího zlata.
Us. Šd. — Z. = kokotice. Laš. na Mor. Brt.

— Z. v mythologickom vyjadrení znamená
svetlo. Na Slov. Phld. III. 3. 278.

Zlatoamoniový, auroamoniacus. Z. solno-
vodičnatan. Chym. 271.

Zlatobáně, ě, f., das Goldbergwerk. Čjk.
104.

Zlatobarvý (Us.), goldfarben. Us.

Zlatoberlý, mit goldenem Stab. Z. Her-
mes. Lšk., Lpř.

Zlatobijec, jce, m. = zlatokujec. Bern.

Zlatobod, u, m., chrysotoxum, hmyz.
Krok. II. 265.

Zlatobor, u, m., der Goldberg, ve Slez.
Šd.

Zlatobýl, u, m., Solidago, rostl. Čl. Kv.
188., FB. 42.

Zlatočelý, goldstirnig. Z. pták. Dch.

Zlatodechý dým oblaků, goldhauchend.
Kká. K sl. j. 58.

Zlatoděj, e, m., der Goldmacher-, Alchy-
mist. D.

Zlatodějský, Goldmacher-. Z. umění,
prášek. Mus. 1880. 91.

Zlatodějství, n., die Goldzubereitung,
Goldmacherei, Alchymie. Vz KP. IV. 12.

Zlatodol, u, m., die Goldgrube. Osv.
1880., Lpř. Děj. I. 32., 51. Písma to jsou
z-lové, ale potřeba v nich dolovati se snahou,
s pílí, s rozjímáním a s modlitbou. Sš. J.
94.

Zlatodrahý, theuer wie Gold. Pl.

Zlatoháv, u, m., goldene Rüstung. —
Z., goldgesticktes Seidenkleid. Látky hed-
vábné a zlatohávy. Ddk. III. 257. Cf. Zlato-
hlav.

Zlatohávový. Z. látky, goldgestickte
Kleiderstoffe. Ddk. III. 256.

Zlatohávý, mit Gold gekleidet. Z. po-
meranč. Čch. Bs. 26., 156.

Zlatohlav, u, m. = blána hedvábná, zlatem
protkaná, Goldstoff, m., goldener Brokat.
Ros. l je vsuvka, háv = oděv. Cf. Zlato-
hlavový. Obvlečena bě vsia v zlatohlavě.
Rkk. 46 Kniha v z-vu vázaná. Troj. Řasný
z. Kká. Žena, ješto z-vy děláše. ZN. Člověk
jeden bieše bohatý a obláčieše sě v zlato-
hlav a v bielé plátno. Hus II. 237. Na svini
by i z. vstrčil, přece sviní zůstane. V., Č.
— Z. = nach. Z-vy, purpura. BO., Br. —
Z. = zlatohlávek, bylina, lilium martagon.
KB., Dch. Vz FB. 18., Slb. 201., Schd. II.
270. — Z., a, m. = člověk s rusými vlasy.
Hdk. Děd. 10.

Zlatohlavec, vce, m. = zlatohlav, a, m.
Hdk. — Z., Rübenzahl. Exc.

Zlatohlávek, vka, m. = ptáček, regulus
cristatus, das Goldhähnchen; der Feigen-
fresser, Goldfink, Gimpel. V., Frč. 354., Sl.
les. Z. červenohlavý, r. ignicapillus. Vesn.
prázdn. 11. — Z. = chrobáček, chroustek
bedruňkovitý, lesknoucí se, der Gold-, Rosen-
käfer, Goldschmied. Kom., D. Z-ci, cetonia,
listorožci bejložraví. Z. obecný, cetonia
aurata. Vz Frč. 187., 188., Schd. II. 508.
Z. hnědý, c. marmorata, Brm. Živ. zv. IV.
107., největší, c. speciosissima, rudolesklý,
c. aenea, kovový, c. metallica, chlupatý, c.
hirtella. Kk. Br. 192.—194. — Z., vku, m. =
zlatohlavá lilie, m., wilde Lilie, die Gold-
wurz, rostl. Vz Rstp. 1583, Čl. 146., FB.
18. — Z., vka, m., os. jm. Šd.

Zlatohlávkový = od zlatohlávka atd.,
Goldfink-. Koupíš mi šaty ušité z křídel
zlatohlávkových. Němc. I. 149.