524

Zlatušov, a, m. Vz Sdl. Hrd. III. 178.

Zlatý (zastr. zlat, a, o), zlatičký, zla-
tinký, zlaťoučký, zlaťounký = ze zlata
udělaný, von Gold, golden. Z. peníz, řetěz
prsten, nádoba, ozdoba, Us., drát, D., žezlo,
V., koflík, Kom., ostruha. Na zlatou udici
ryby lapati (mála mnohem dobývati). V.
Na zlatou udici snadno ryby lapati. Č., Rb.
Zlatá čelka, goldenes Stirnband. Dch. V zlaté
rakvi červů dosti. Shakesp. Tč. Ja tvôj
prsteň nosím, prsteň zlatý s bielym očkom,
čo si mi dal pod oblôčkom. Sl. spv. III.
86. Z. tele. Bibl. Podvoj z. (u stolice). BO.
Už po teba ide zlatá kolimaha (krytý koč)
Dbš. Sl. pov. II. 39. Pri zlatom voze sa
vše najde zlatý klinec a pri drevenom len
drevený. Pořek. Zátur. Těžkoť i v zlaté
kleci slavíku. Lpř. — Z. = z větší neb
i menší části zlata dělaný, golden. Zlaté
hodinky, bulla (se zlatou pečetí), Us., zlatá
bulla Karla IV. ze dne 10. ledna 1356., Pal.
Děj, II. 2. 151., čepec (zlatem vytkaný);
Opice zůstane opice, by na ni třebas zlatý
řetěz dal. V. Zlaté peníze u Řekův a Ří-
manu. Vz Vlšk. 299., 304. Z. struny, z. harfa
Čch. Divá sa junáci, jak na hlave zláten
skví sa šišák. Hol. 104. Svině zůstane sviní,
by na sobě zlaté sedlo měla. Prov. — Z. =
pozlacený, zlatem ozdobený, golden, vergoldet,
mit Gold verziert. Z. makovice na věži:
z. vůz; z. kniha; z. prst. Us. Obraz na zlaté
půdě; Z. ořízka na knize, der Goldschnitt
Dch. Dvanácti sokoli, sokolovia Tatier,
jakoby jich bola mala jedna mater; jedna
mater mala, v mlieku kúpavala, zlatým po-
vojníčkom bola povíjala. Btt. Sp. 7. A kdeže
ten junák, ta tvář pekná, biela, to oko
ohnivé, jako božia strela; čo v tej zlatej
zbroji po horách si chodil, a Čo y každom
boji predok vám závodil? Č. Čt. I. 261.
Z uzda nepřidává dobroty koni. Seneca.
Ani z. uzda nečiní koně lepším ani přední
místo hlupáka moudřejším. Sb. uč. Těžkoť
i ve zlaté kleci slavíku, zdravěji mu po ze-
lenem lesíku; Z. lůže nemocnému nepomůže.
Bž. exc. — Z. = zlato v sobě zavírající,
Gold-. Z. písek, důl, V., ruda, složení, D.,
žíla, couk, kov, Us., hory. Jel. Slibuje zlaté
hory (doly i. e. mnoho). Mus. Z. báně (na
Slov. zlatá baňa), rýže (kde zlato z písku
zlatého se dobývá), kyz, prach, pramen. Vys.
Z. sejpy, die Goldseifen. Dch. Má fara není
zlatý důl (mnoho z ní nemám). Šml. Osv.
1880. 136. Má z. měšec. Dl. Řemeslo je zlatá
baňa (má zlaté dno). Slov. Zátur. Kdo zlaté
hory slibuje, ani olověné nedá. Hkš. —
Z. = blýštící se jako zlato, glänzend wie
Gold, golden. Z. slunce. Hdk. Z. lenka =
světluška. Na Slov. Hdk. C. Luny zlaté
paprsky. Vrch. Z. prasátko = světlá skvrna
na stěně povstalá odražením paprsku od
zrcadla, která všelijak po stěnách a po stropě
běhá, pohybujem-li zrcadlem. Us. Smrd.
V Česku menujú dietky odblesk slnečný
v zrkadle zlatým prasiatkom. Phld. III. 3.
278. Dětem se říká o štědrý den, aby ne-
chtěly jisti, že uvidí večer z. prasátko,
budou-li se po celý den postiti. Us. Ne-
udělám to, ani kdyby mi platil, ani za ne-
beské království, ani za modré s nebe, ani

za nevím co, za zlatý prase. Us. Hnšk., Kšť.
Má zlaté prasátko = je opilý. U Litomyšl.
Bda. — Z. = zlatu barvou podobný, dem
Golde an Farbe ähnlich, goldgelb, golden.
Z. vlasy, nach. Us. Z. pokosť, Goldfirniss,
m., barva. Nz. Z. rouno (drahocenná kůže
z berana, jejž Nefele v Boeotii darovala
svým dětem Frixovi a Helle). Cimrhnz. Myth.
273. Aj si mě položíš, jak si mě obložíš?
Oblož mě zlatejm kvítí, ať na mě slunce
nesvítí. Sš. P. 394. Z. kadeř. Čch. Bs. 29.
Lísteček zlatušký. Sl. ps. Šf. I. 54. S plačom
vykládala: Ach keby toto moja mamička
vedela, že sa ja na tejto kope trasiem a
moje zlaté vlásky česem. Dbš. Sl. pov. I.
233. To je krása, sedmikrása! zlaté vlasy
až do pása! Btt. Sp. 74. — Z. = drahý,
drahocenný, höchst schätzbar, vortrefflich. Z.
věk (ještě nepokažený). Čas jest zlatý. Tam
jsme měli zlaté časy (dobré). Z. pane; z.
paní; z. dítě; můj zlatý; má zlatá. Zlaťounká
matičko! Z. propověď, déšť, žeň (V.), svatba.
Z. zdraví, když ho Pánbůh dá; Z. střed,
die goldene Mitte, z. stezka, goldener Steg.
Zlatí lidé! Du meine Güte; K dítku něžně:
Hlavičko zlatá. Dch. Zlatá slovanská Praha.
Dr. Černý. Z. volnost'! Hol. 55. Ukrojte si
ještě, ukrojte, takového chleba doma ne-
máte, tento je ze zlaté lopaty (= cizí, z da-
leka). Sk. (Kom. 1880. 547.). Ta žena má
z. zoubek (kousavá mluvka). Us. Vrů. Z.
flatr (lidské lejno namazané na plátně ja-
kožto prostonárodní lék na podebraniny).
Us. Mý. Z. prut (úrodné krajiny při Labi).
Us. Pdl. Má zlatá Mařenko! Čes. ps. Rečou
sa ľud učí, šľachtí, vzdelávajú jeho mravy,
jazyk jeho je kľúč zlatý, ktorým są mu
zámok svätý otvára osvety, slávy. Č. Čt.
L 154. Sloboda je zlatá, ale služebnost pre-
klatá. Sl. ps. Šf. II. 141. Jest u něho v zlaté
knize zapsán. Šml. Z. věk. Us. Duša moja
zlatá. Dbš. Sl. pov. VIII 24. Ty môj zlatý
holúbok. Dbš. Obyč. 43. Z. srp. Ib. 49, Plece
k plecu, dobuďme si volnosť zlatú. Slov. Btt.
Syt. Tab. 365., Btt. Sp. 179. Z. baba (u sta-
rých Slovanů dobrá bohyně přírody). S. N.
Z. bába = bohyně léta (nikoli porodu);
byla snad bohyni země vůbec. Šmb. S. I.
298. Ty zůstaneš starou pannou, ty nebudeš
zlatou babou. Kol. ván. 158. Z. mše (rorate).
Sl. let. II. 150. Rannia hodina, zlatá hodina.
Zátur. Lepší slaměná shoda nežli zlatý proces.
Polsky. Zlaté časy — mladá léta. Bž. Kdo
se se zlatými kopími potýká, ten vyhraje a
kdo ze stříbrných děl střílí, ne brzy se
chybi. Lb. Dokud prosí, zlatá slova nosí a
před pláci záda obrací. Tč. exc. Kdo již
z mládí rád pracuje, zlaté stáří si připra-
vuje. Sb. uč. Stavěti nepříteli zlaté mosty
(platiti, aby odešel). Zlatý orel všude doletí
(peníze vše zmohou). Koll., Rb., Č. Zlaté
zámky stavěti. D. Z. dům Caligulův. Vz
Vlšk. 104. Stříbrná klec a zlatá svoboda.
Lpř. Zlatý klíč všecky zámky otevře —
i pekelný, ale nebeský nemůže. Č. — Z.
žíla = krvavíce, nemoc, die Hämorrhoiden.
Tok zlaté žíly; z. žíla teče; z. žíla tekutá.
Slepá z. žíla (netekoucí). Ja., Us. — Z. be-
druňka, z. chroust, zlatohlávek, scarabeus
auratus, der Baumkäfer. Sl. les. — Z., v bo-