525

tanice. Z. květ (= zlateň, vz Rstp. 903),
Chrysanthemum leucanthemum, die Hunger-
blume; traňk (Kom., Slb. 433., conyza squa-
rosa, die Dürrwurz); kdoule (Ros.), chryso-
melum, goldfarbige Quitten. Ros. Z. kráska,
krasavice = belladonna. Na Slov. Hdk. C.
— Z. řez v geom. = rozdělení přímky v po-
měru vnějším a vnitřním. Pdl. exc. — Zlatý,
ého, m. i. e. peníz, ein Gulden, Guldenstück.
Za jeden z. 30 groší počítajíc. Gl. 387.
Zlatí jak zplacováni býti měli. Vz Zř. z.
Jir. Q. 8. O z. penězích vz Zř. z. Jir. 486.
Zlatý činí nyní 100 krejcarů. Dostal pět
zlatých. Z. ze mzdy, der Lohngulden, ber-
ničný, der Steuergulden. Šp. Měla za sto
zlatých radosti. Šml. Nevzal bych za to
moc peněz, tisíc zlatých, stovku, desítku,
ani nevím co. Us. Hej sto zlatých — pekný
groš pre sedliaka! Dbš. Sl. pov. VIII. 38.
Od pěti zlatých toho nedám (unter fünf
Gulden). Us. Brt. Zlatý uherský za krále
Vladislava II. v Čechách asi nynější císařský
dukát. Pal. Děj. V. 1. 251. Jeden zlatý =
rybička. Na Hané. Bkř. Toho ona od něho
přijíti nechce a žádá zlatých červených
podlé zněnie listu; Prosil sem ho, aby mi
čtvrté zlaté (čtvrtý zlatý) půjčil a on nechtěl
mi půjčiti. NB. Té. 14., 224. Rýnské zlaté.
Dač. I. 264. Pak o bratřích, kteříž ležie
v Rakúsiech, tuším že zlatí přinesení tomu
cestu najdú, k kterému konci ta věc má
přijíti; Zaplatiti polovici červenými zlatými;
Všecko zlatými uherskými, dobrými, červe-
nými na zlatu i na rázu pravými. Arch. IV.
101., 329., V. 539. Drží mi tisíc zl. dobrých
červených; 300 zl. uherských červených.
Půh I. 369., II. 310. Dvacet čtyři zlaté po
třidcíti groši českých rázu pražského za
zlatý čtouc a za každý groš sedm peniez
bílých v této zemi obecně berných. List.
Hrad. 1520. Groš v domě lepší než zlatý
na cestách; Groš drž, aby ti zlatý neutekl.
Hkš., Šd. Lepší jeden grejcar tvůj nežli cizí
zlatý. Tč. Kdo nedrží groš, zlatého se ne-
dočká; Lepší častý grajciar ako neskorý
zlatý (o šetrnosti). Zátur. Ukradený zlatý
má též 100 krejcarů. Hnš. Nezaloží ani
zlatým, by ho prosil Bohem svatým. Vz
Lakomý. Prov. — Z. krůpěj = měď. Šm. —
Z. ústa = Chrysostomus. Z. ústa praví. Gl.
386. — Zlatý Jindřich. Tk. V. 264. — Z.
Olešnice, ves u Vysokého. Obyvatelé slují
smetaňáci. Sbtk. Krat. h. 137. — Z. Koruna,
Goldenkron, ves u Krumlova. Vz Blk. Kfsk.
793., 798., Tk. III. 72., Sdl. Hrd. I. 304.,
KP. I. 156. Z. Studně, osada u Boskovic.
Z. Slunce, Goldene Sonne, sam. u Plaňan.
Z. Kopec, Goldberg, dvůr u Brandýsa n.
L. Z. Potok, Goldenfluss, ves u Rudy na
Mor. Z. stoka. Sdl. Hrd. I. 132. — Z. Pole.
Blk. Kfsk. 996. — Z. Kůň, hora u Koněprus.
Krč. — Z. Potok, v severových. Čech. Krč.
— Z. Mlýn, die Goldmühle, mlýn u Hor-
ního Města na Mor. Tč. — Z. Jelen, Golden-
hirsch, myslivárna u Heršpic na Mor. Tč. —
Cf. S. N.

Zľátý = vy-, rozlitý, ausgegossen, ver-
gossen. Zľáte jak náhle opadnulo vodstvo.

Zlatýšovice, dle Budějovice, zaniklá ves
v Budějovsku. Blk. Kfsk. 350, 352.

Zľava = z leva, von links, linkerseits.
Slov. Phld. IV. 254. Hrozne potom sa šijou
a krkom z. na pravo už sem už zase tam
zmítá. Hol. 98.

Zlaz, i, f. = co leze, hmyz, das Reptil,
Ungeziefer: had, žába atd. Na úsluní neb
v nečistém bytě je mnoho zlazi. Na Ostrav.
Tč. Vz Zlez, Hmyz (dod.). Na mor. Laš.
Brt.

Zlaziti = zlézti, durchkriechen, durch-
stöbern. — co. St. skl. V. 189., Žk. 266.
Všecky hory z. Ostrav. Tč.

Zľažení, n. = slehnuti, die Niederkunft.
Slov. Kralovna bola už na samom z., keď
tu kráľovi prisnilo sa, že naozaj bude syn.
Dbš. Sl. pov. VIII. 18.

Zle, kompar. hůřeji, hůře, hůř, superlat:
nejhůřeji, nejhůř(e). Zle, lokal. Vz Bž. 127.
— Z. = nedobře, nedokonale, übel, schlecht.
Z. a málo slyší. V. Zle viděti, seděti, Bern.,
Hleděti, Kom., mluviti, psáti, hráti, Us., zníti,
D.; z. na nohy býti. — Z. = proti vůli,
proti mysli, proti žádosti, nešťastně, psotně,
bídně, übel, unglücklich, schlecht, elend,
der Absicht, dem Willen, dem Zwecke zu-
wider. Nemaj nič, zle je, a maj čo, ešte
horšie. Phld. V. 141. Z. se zvéstí; z. do-
konati, komu posloužiti, sobě učiniti. V.
Zle se ti povede; z. pochoditi. D. Zle pad-
nouti. V. Zle se mu vede; zle stojí; z. jest
s ním; z. mu jde. Us. Zle mu sedlo. Ros.
Z. se míti. V., Br. Jest mi z. (těžko). Us.
Věc z. se daří; z. si naběhnouti, si utržiti,
uhoniti, posloužiti; z. voliti. Us. S tou věcí
je zle; v tom jest se mnou zle; s tvým
otcem je zle. Bern. Zle vykládati, obstáti.
Us. Je v tom n. na tom zle šp. m.: je s ním
zle, vede se mu zle, jest mu zle, má se zle,
jest o něm zle. Brs. 2. vyd. 102., Brt. S. 2.
vyd. 84. Vz tam více. Cf. předcházející. Je
mi z., nemohu se ani narovnať; Teď je ve
světě z.; S námi z., Noth an Mann!; Až
bude nejhůř, potom . . .; Ještě mi nejhůř
není; Z. dopadnouti; Zle si dal; Milý sousede,
zle je, když se z mála přede. Dch. Všeckým
je dobře, len mne z. Ht. Sl. ml. 216. Není
hůř, jako když je zle. Us. Msk. Teď ve
svátky jí bylo zase z. Us. Vk. Už jim (ne-
mocnému) je zle. Us. Šd. Tomu ani v pekle
nebude z. (o šťastném). Us. Msk. Odešel,
By z. mu dělal (špatně s ním nakládal). Mor.
Šd. Královna hned věděla, že je o ni z. a
odešla. Šd. Exc. Ještě není z., má díru do
prdele (o rozmazleném nemocném). U Ži-
rovnic. Vck. Strnádka, čo tak zpieva: Zle,
zle, zle bez detí, keď vychováš, uletí. Slov.
Hdž. Čít. 175. Zle, mamičko, zle, mamičko
zle, mamičko zle! Brandeburci, Brandeburci,
Brandeburci zde: majú černé kabáty, po-
berú nám dukáty, zle, mamičko zle! Sl.
spv. 47. Zle je, keď už jasle za statkom idú.
Poř. Mt. S. I. 99. Ešte nieje (nie) tak z.,
žeby horšie byť nemohlo. Mt. S., Dbš. Pověz,
a lebo s tebú z. bude; Z., Janíčku, zle
s námi, černá mrakva nad námi; Esli ti je
z., naprav sobě. Sš. P. 137., 171., 229. Zle
užívati, cf. Zneužívati. Bž. 52. Jak se máte?
Odpověď: Tu z., tam z., když není v uzle.
Na Zlínsku. Brt. Ako že sa máte, duše moje ?
Jaj z., jaj z., velebný pane, že už ani horšie