Předchozí (524)  Strana:525  Další (526) |
|
|||
525
|
|||
|
|||
tanice. Z. květ (= zlateň, vz Rstp. 903),
Chrysanthemum leucanthemum, die Hunger- blume; traňk (Kom., Slb. 433., conyza squa- rosa, die Dürrwurz); kdoule (Ros.), chryso- melum, goldfarbige Quitten. Ros. Z. kráska, krasavice = belladonna. Na Slov. Hdk. C. — Z. řez v geom. = rozdělení přímky v po- měru vnějším a vnitřním. Pdl. exc. — Zlatý, ého, m. i. e. peníz, ein Gulden, Guldenstück. Za jeden z. 30 groší počítajíc. Gl. 387. Zlatí jak zplacováni býti měli. Vz Zř. z. Jir. Q. 8. O z. penězích vz Zř. z. Jir. 486. Zlatý činí nyní 100 krejcarů. Dostal pět zlatých. Z. ze mzdy, der Lohngulden, ber- ničný, der Steuergulden. Šp. Měla za sto zlatých radosti. Šml. Nevzal bych za to moc peněz, tisíc zlatých, stovku, desítku, ani nevím co. Us. Hej sto zlatých — pekný groš pre sedliaka! Dbš. Sl. pov. VIII. 38. Od pěti zlatých toho nedám (unter fünf Gulden). Us. Brt. Zlatý uherský za krále Vladislava II. v Čechách asi nynější císařský dukát. Pal. Děj. V. 1. 251. Jeden zlatý = rybička. Na Hané. Bkř. Toho ona od něho přijíti nechce a žádá zlatých červených podlé zněnie listu; Prosil sem ho, aby mi čtvrté zlaté (čtvrtý zlatý) půjčil a on nechtěl mi půjčiti. NB. Té. 14., 224. Rýnské zlaté. Dač. I. 264. Pak o bratřích, kteříž ležie v Rakúsiech, tuším že zlatí přinesení tomu cestu najdú, k kterému konci ta věc má přijíti; Zaplatiti polovici červenými zlatými; Všecko zlatými uherskými, dobrými, červe- nými na zlatu i na rázu pravými. Arch. IV. 101., 329., V. 539. Drží mi tisíc zl. dobrých červených; 300 zl. uherských červených. Půh I. 369., II. 310. Dvacet čtyři zlaté po třidcíti groši českých rázu pražského za zlatý čtouc a za každý groš sedm peniez bílých v této zemi obecně berných. List. Hrad. 1520. Groš v domě lepší než zlatý na cestách; Groš drž, aby ti zlatý neutekl. Hkš., Šd. Lepší jeden grejcar tvůj nežli cizí zlatý. Tč. Kdo nedrží groš, zlatého se ne- dočká; Lepší častý grajciar ako neskorý zlatý (o šetrnosti). Zátur. Ukradený zlatý má též 100 krejcarů. Hnš. Nezaloží ani zlatým, by ho prosil Bohem svatým. Vz Lakomý. Prov. — Z. krůpěj = měď. Šm. — Z. ústa = Chrysostomus. Z. ústa praví. Gl. 386. — Zlatý Jindřich. Tk. V. 264. — Z. Olešnice, ves u Vysokého. Obyvatelé slují smetaňáci. Sbtk. Krat. h. 137. — Z. Koruna, Goldenkron, ves u Krumlova. Vz Blk. Kfsk. 793., 798., Tk. III. 72., Sdl. Hrd. I. 304., KP. I. 156. Z. Studně, osada u Boskovic. Z. Slunce, Goldene Sonne, sam. u Plaňan. Z. Kopec, Goldberg, dvůr u Brandýsa n. L. Z. Potok, Goldenfluss, ves u Rudy na Mor. Z. stoka. Sdl. Hrd. I. 132. — Z. Pole. Blk. Kfsk. 996. — Z. Kůň, hora u Koněprus. Krč. — Z. Potok, v severových. Čech. Krč. — Z. Mlýn, die Goldmühle, mlýn u Hor- ního Města na Mor. Tč. — Z. Jelen, Golden- hirsch, myslivárna u Heršpic na Mor. Tč. — Cf. S. N. Zľátý = vy-, rozlitý, ausgegossen, ver-
gossen. Zľáte jak náhle opadnulo vodstvo. Zlatýšovice, dle Budějovice, zaniklá ves
v Budějovsku. Blk. Kfsk. 350, 352. |
Zľava = z leva, von links, linkerseits.
Slov. Phld. IV. 254. Hrozne potom sa šijou a krkom z. na pravo už sem už zase tam zmítá. Hol. 98. Zlaz, i, f. = co leze, hmyz, das Reptil,
Ungeziefer: had, žába atd. Na úsluní neb v nečistém bytě je mnoho zlazi. Na Ostrav. Tč. Vz Zlez, Hmyz (dod.). Na mor. Laš. Brt. Zlaziti = zlézti, durchkriechen, durch-
stöbern. — co. St. skl. V. 189., Žk. 266. Všecky hory z. Ostrav. Tč. Zľažení, n. = slehnuti, die Niederkunft.
Slov. Kralovna bola už na samom z., keď tu kráľovi prisnilo sa, že naozaj bude syn. Dbš. Sl. pov. VIII. 18. Zle, kompar. hůřeji, hůře, hůř, superlat:
nejhůřeji, nejhůř(e). Zle, lokal. Vz Bž. 127. — Z. = nedobře, nedokonale, übel, schlecht. Z. a málo slyší. V. Zle viděti, seděti, Bern., Hleděti, Kom., mluviti, psáti, hráti, Us., zníti, D.; z. na nohy býti. — Z. = proti vůli, proti mysli, proti žádosti, nešťastně, psotně, bídně, übel, unglücklich, schlecht, elend, der Absicht, dem Willen, dem Zwecke zu- wider. Nemaj nič, zle je, a maj čo, ešte horšie. Phld. V. 141. Z. se zvéstí; z. do- konati, komu posloužiti, sobě učiniti. V. Zle se ti povede; z. pochoditi. D. Zle pad- nouti. V. Zle se mu vede; zle stojí; z. jest s ním; z. mu jde. Us. Zle mu sedlo. Ros. Z. se míti. V., Br. Jest mi z. (těžko). Us. Věc z. se daří; z. si naběhnouti, si utržiti, uhoniti, posloužiti; z. voliti. Us. S tou věcí je zle; v tom jest se mnou zle; s tvým otcem je zle. Bern. Zle vykládati, obstáti. Us. Je v tom n. na tom zle šp. m.: je s ním zle, vede se mu zle, jest mu zle, má se zle, jest o něm zle. Brs. 2. vyd. 102., Brt. S. 2. vyd. 84. Vz tam více. Cf. předcházející. Je mi z., nemohu se ani narovnať; Teď je ve světě z.; S námi z., Noth an Mann!; Až bude nejhůř, potom . . .; Ještě mi nejhůř není; Z. dopadnouti; Zle si dal; Milý sousede, zle je, když se z mála přede. Dch. Všeckým je dobře, len mne z. Ht. Sl. ml. 216. Není hůř, jako když je zle. Us. Msk. Teď ve svátky jí bylo zase z. Us. Vk. Už jim (ne- mocnému) je zle. Us. Šd. Tomu ani v pekle nebude z. (o šťastném). Us. Msk. Odešel, By z. mu dělal (špatně s ním nakládal). Mor. Šd. Královna hned věděla, že je o ni z. a odešla. Šd. Exc. Ještě není z., má díru do prdele (o rozmazleném nemocném). U Ži- rovnic. Vck. Strnádka, čo tak zpieva: Zle, zle, zle bez detí, keď vychováš, uletí. Slov. Hdž. Čít. 175. Zle, mamičko, zle, mamičko zle, mamičko zle! Brandeburci, Brandeburci, Brandeburci zde: majú černé kabáty, po- berú nám dukáty, zle, mamičko zle! Sl. spv. 47. Zle je, keď už jasle za statkom idú. Poř. Mt. S. I. 99. Ešte nieje (nie) tak z., žeby horšie byť nemohlo. Mt. S., Dbš. Pověz, a lebo s tebú z. bude; Z., Janíčku, zle s námi, černá mrakva nad námi; Esli ti je z., naprav sobě. Sš. P. 137., 171., 229. Zle užívati, cf. Zneužívati. Bž. 52. Jak se máte? Odpověď: Tu z., tam z., když není v uzle. Na Zlínsku. Brt. Ako že sa máte, duše moje ? Jaj z., jaj z., velebný pane, že už ani horšie |
||
|
|||
Předchozí (524)  Strana:525  Další (526) |