526

býť nemôže! Zátur. Priat. I. 13. Tvoja mať
dobre sa má? Aj dobre, aj zle. Ntr. V. 61.
Jak ti tam bude z., zavolaj. Čes. mor. ps.
266. Na mú kušu, už je mnú z., nemám kúska
haleny a juž je mraz šedivý! Kol. ván. 146.
Má se z. co mlynářova slepice (= dobře)!
Bl. 297. Nemůže tak z. býti, by k něčemu
dobrému nebylo. Ctib. Cimb. Hád. Ať jest
nyní z., ne hned tak vždycky bude. Vš. IX.
10. Pakli jsi v hřieše smrtedlném, tehdy kde
jsi vždy i s Bohem z. jsi. Hus I. 319. Již jest
velmi z. o tobě. Anth. I. 74. Anoť z. bude;
Ajistéť jest,neostaneme-li všech jiných pánov
jemu protivných, z. naše věc! Št. Kn. š.
10., 19. Kde nikdy z., nikdy dobře. Č. M.
217. Z. mu idú kolesá (nevede se mu dobře);
Ešte raz bude z. a potom nikdy lepšie (a
potom nikdy dobre); Ani by sme nevedeli,
čo je dobre, keby sme najprú nevedeli, čo
je z.; Kdo v čas líha, v čas stáva, z. sa
máva; kdo v čas líha, neskoro stáva, horšie
sa máva (o lenochu); S planým mužom je
z. a bez neho ešte horšie (planý = ničemný);
Chudobnému je všade len zle; Ak ho pán
Boh tak rád vidí ako ja, zle je s ním (nerád
ho vidím); Keby pán Boh tak nakladal
s námi, ako človek s človekem, z. by bylo.
Na Slov. Zátur. Netrať naděje, když se ti
z. děje. Poř. Šd. Z. se měj, o posměch se
nestarej. Dch. Ne vždycky z., aby nebylo
zas dobře. Vz Neštěstí. Lb. — Z. = proti
zákonům, proti spravedlnosti, proti slušnosti,
schlecht, böse, arg. Z. a nepravě dělati,
činiti, živ býti s kým. V. Z. něčeho užívati,
s někým nakládati. Us. Z. dobyté zboží
nedědí. Když ... jest dobře útok vložil, by
pak list byl zle napsán, není to původoví
k škodě. Nál. 214. Kdo z. činí, také z. smýšlí.
Us. Kdo z. myslí, ten vždy ztratí. Mst. v.
103. Ktož z. miení, ten vzdy ztratí. Alx.
1104. Ktož sú dobře činili, pojdú do života
věčného a kto zle, do věčného ohně. St.
Kn. š. 15. Vrátiec cizí neb z. dobyté. Ib.
30. Co z. bývá nashromážděno, toho neužívá
třetí koleno. Vz Cizí. Lb. Kdo z. činí, nechť
podobné očekává. Exc. Zle dobyté hůř od-
byté. Z. dobyto, hůř odbyto, wie gewonnen,
so zerronnen. Dch. Z. bývá odbyto, co z. bývá
nabyto. Zle dobytého statku nedočká třetí
koleno. Kdo z. činí, bojí se světla. Kdo z.
hrá, zisku nepozná. Prov. — Z. = neužitečně,
škodlivě, nerozumně, unnütz, schlecht, übel.
Z. čas mařiti; práci svou z. vynaložiti. V.
Vidíš, vidíš, rekla vtedy stará, z. mládeš
narídenia starých slepo kárá. Zbr. Báj. 13.
Zajac nevie, že zle robí, keď v zime stromky
obžierá. Slov. Zátur. Zle mu idú kolesá.
Mt. S. I. 99. Kto z. robí, sebe z. robí. Č.
Čt. I. 2. Nač bych se mezi ně dral, když
mi tak z. dělají? Dch. Než cožť se dlí, z.
se dlí tomu pánu. Arch. II. 149. Lečť by
vám dobří lidé ukázali, žej' z. napsáno. Št.
Kn. š. 2. Radšej menej a dobre ako moc a
zle. Slov. a Mor. Šd. Hlúpy zle kúpi. Č. Čt.
I. 3. Po smrti sa je z. (neskoro) modliť a
na starosť vandrovat (je zle). Zátur. Z. jest,
když jazyk před rozumem ubíhá. Prov. Šd.
— Z. = nechvalně, špatně, schlecht, übel,
nicht löblich. Z. o někom mluviti; z. o sobě
slyšeti. V. Zle mysliti, se zachovati. Us.

Zle domnělý (verdächtig). CJB. 409. Keď
sä mi pridalo z. urobiť niečo, to mi srdce
obádalo. Hdž. Čít. 107. Z. rozuměti písmu.
Št. Kn. š. 2. Kdo každého poslouchá, z. činí
a kdo nikoho, ještě hůře. Prov. Tč., Šd.
Nemyslí to tak z.; S někým z. obskakovati.
Dch. J. Jak. Bellioza jak z. na slovo vzatý
jest, dobře se ví. Bck. II. 1. 413. To se
Nám také velmi zle líbí, že lidi nejzname-
nitější naší strany od úřadů zavrhl. Pal.
Děj. III. 3. 258. — Z. = nepříjemně, od-
porně, nemile, den Sinnen, der Empfindung
unangenehm. Z. to chutná. Nevoní to zle.
Něco z. přijmouti. Z. vypadati. To by bylo
zle, aby nepřišel (abych to nedovedl)!; Bylo
mi z., že bych byl upadl; Z. mi od žaludku,
jako bych byl na ruby; Z. mu to svědčilo,
es bekam ihm schlecht; Z. mu z toho bylo.
Us. Dch. Súseda! vody, vody! ach, zle mi,
zle prichodí! Btt. Sp. 105. Ale kráľ vša-
kovak okolo nej i s peknými rečmi i zle
nedobre; A začali ho z. nedobre obracať.
Dbš. Sl. pov. I. 203., 204. Leteli do tej
vojny. Tam z. nedobre bolo. Ib. I. 246.
Veľký a huňatý Dunaj (pes) by nás z. pri-
vítal, keďby ho neudobrili; Keby smrť
bola taká náhlivá (ako si ty), z. by bolo;
Ak mu je tam dobre, nebude sa mu chcieť
sem prísť; ak zle, nepustia ho (praví se,
když někdo povídá, že se mu zjevil duch
zemřelého); Z. se kosí, ako by starú strechu
(= došky) rezal; Starého vola je z. učiť.
Slov. Zátur. Kdo sobě z., komu dobře? Vz
Zlý. Lb. -- Z. = velmi, náramně, sehr,
übel, scharf. Z. se do sebe dáti. D. To jej
bude z. hnísti; z. koho mrskati. Sych. Na
někoho z. se hněvati, z. rozhořčen býti.
Z. hromovati. Us. Dch. A toť mi se zle líbí.
Arch. II. 6. Pakliby se kto tak otporný a
z. statečný nalezl; Lidé z. opatrní proti
dobrých spravedlivému uvázání kladú. Vš.
Jir. 303., 307. Nám prezle posloužil. BR. II.
628. a. Zvláště aby se z. nehněval na své
protivníky. Hus I. 167. — Z. = nedostatek,
Noth, f. Letos je z. o peníze, Us., Dch.,
o ovoce, o vodu, o píci, es ist Noth daran,
Mangel. Dch. — Ne zle = dobře, ovšem,
nicht übel, nicht schlecht. Ne z. se mi líbí.
Kom.

Zlé, vz Zlý.

Zlebavělý = ošumělý. Mor. Šd.

Zlebavěti, ěl, ění = ošuměti. Kabát už
celý zlebavěl. Mor. Šd.

Zléceti, el, en, ení = poléknouti, auf-
stellen, Schlingen legen. — co: osidla. V.,
Hus. Aniž tolik osidla svá zlécel jest ale
i lepem nastražil jest. Hus III. 119. — co
jak. A tak chytře ďábel po nenáhlu zlécel
jest sieti, že najprve vedl jest zlé lidi na
to, aby dobré mordovali; A zlécel jest
(ďábel) všudy osidla svá v zlatě, v střiebře
a v jiných věcech, abychom jich neřádně
požívali a tak v jeho osidlách zvázli. Hus
II. 174., III. 119.

Zlect = svléci. Slov.

Zléčení, n., die Heilung. Vz Zléčiti.

Zléčený; -en, a, o, geheilt. Z. rány. —
kým. Kristem z-ný. Výb. II. 20.

Zlečiněnec, nce, m. = zločinec, zastr.
Ctib. Hád. 48.