527

Zlečitelnosť, i, f., die Heilbarkeit. Z.
dny. Rostl.

Zlečitelný, heilbar. Z. nemoc.

Zléčiti, il, en, ení = zhojiti, heilen. —
koho, co. Z. koho. Pass. Není na světě té
strany, kde bys zléčil duše rány. Us. Šd.
Z. rány. Troj. — koho z čeho: z ran.
Troj. 378. — se. Troj. Až sě zléčichu (zho-
jili). BO. — co čím: léky. — se jak. Neb
rany otvorené zaceľá sa a od seba zľéčá.
Hol. 83. — se čeho. Tu byl s nimi, až se
ran svých zléčil. St. skl. V. 33.

Zlednatělý = zledovatělý = v led obrá-
cený, vereist. Krok.

Zlednatěti = zledovatěti, zledněti, ejí, ěl,
ění, zu Eis werden, vereisen. Bez slunce
země by zlednatěla. Srdce její zlednatělo.
Jg. Sníh z-těl, der Schnee vergletscherte.

Zlednati = zlednatěti. Tepličníky nikdy
nezlednajú (nezamrznou). Na Ostrav. Tč.

Zledněti, ěl, ění, vz Zlednatěti.

Zledniti, il, ěn, ění = v led obrátiti, zu
Eis machen. — se = zledněti. Nej.

Zledovatělý = zlednatělý. Z. sníh, Kos.
v Km., ruka. Špaňh. Má ruce už celé z-lé,
eiskalt. Us. Šd.

Zledovatěti = zlednatěti. Šd. Celý z-těl.
Us. Šd. Voda z-la. Us. Tč. Z-li jsme, nejsme
pro vlasť tak rozehřáti, jako naši staří vla-
stenci. Šd. — komu. Srdce mu z-lo. Us.
Tč. — kde. Tvá krev mladistvá by v tobě
z-la. Shakesp. Haml. I. 5. Tč.

Zléhaný, vz Zléhati. Mnohé jsem od
tlumačú obtěžkané a z-né viděl. Ler.

Zléhati, zlíhati; zležeti = zprzniti, be-
schlafen, missbrauchen, schwängern. — koho:
pannu (porušiti, zmrhati, přehlídnouti, pod-
skočiti). V. Královú zléhal. BN. Žeby ji
prve z-li, než jeho jměla. NB. Tč. 230. --
koho kdy. Nebo ji zléhali v mladosti její.
Br. — Vz Zprzniti.

Zlehčení, n. = ztenčení, zmenšení, die
Verminderung, Entwerthung, Herabwürdi-
gung, Verringerung, Verkleinerung. Z. pe-
něz. Z. na cti = potupa, die Herabsetzung,
Verkleinerung, Injurie, Devalvation. Z. rodu.
Zlob. Nebrati k svému z. a hanbě. V. Přišlo
boží slovo na z. Sych. Z. cti a dobré po-
věsti. Er. Z. na minci, die Gehaltsvermin-
derung der Münze. Zř. F. I. W. XV. Z.
soudu, Vl. zř., stavu panského. Zř. F. I.
A. X. 5. Z. (odcenění) peněz, Nz.; z. (ubý-
vání) ceny, hodnoty, die Werthverminde-
rung. Šp. K z. přijíti. Kos. Ol. I. 43. Ve z.
a pomluvy lidské přišel. Mus. 1880. 230.
Mince přišla r. 1621. k takovému z., že
10 zl. v těchto penězích srovnáno v ceně
s jedním říšským tolarem. Mus. 1880. 35.
Já v křik a řeči lidské, má pak psaní k z.
přicházejí. Žer. 339. Lidem se škoda a právu
zemskému z. děje. Vš. Jir. 315.

Zlehčený, vz Zlehčiti. Mince je z-ná,
když hodnota kursovní jest menší hodnoty
nominalní. Kaizl. 150. Z. peníz, devalvirte
Münze. Nz. Z. děti. Msn. Or. 87. — kde
čím. Mince dlouhým užíváním na-váze
z-ná. Kaizl. 151.

Zlehčeti, el, ení = lehkým se státi, zpla-
něti, otupěti. Kšch. 13. 10. Vz Listy fílol.
X. 89.

Zlehčilý = lehký, lehkomyslný, leicht-
fertig. V. Z. otrokyně. V. — Z. = uskrov-
nělý, verjüngt (v déle). — kde: v dělovině
z-lý. Čsk.

Zlehčitel, e, m., der Verkleinerer etc.
Vz Zlehčiti.

Zlehčiti, il, en, ení; zlehčovati = lehčím
činiti, leichter machen, erleichtern; zmaliti,
zmenšiti, verringern; potupiti, oškliviti, nic
nevážiti, schänden, verunehren, verkleinern,
entehren, verachten; zkypřiti, lockern. —
co, koho: něco těžkého, Us., peníze, něčí
česť, slávu, D., zem (zkypřiti), Ros., úřad.
Ms. Z. dobrou pověsť, herabsetzen, cenu,
entwerthen, úvěr (zviklati, erschüttern),
J. tr. Mnozí Čechové sami proti svým cizí
fedrovali a sebe zlehčovali. Dač. I. 238.
A on jest panské slovo zlehčil podávaje se
na vyšší právo. NB. Tč. 87. Svou česť zleh-
číte. BN. A tak je zlehčil, že jiné rukojmie
přijal. NB. Tč. 136. Jestližeby zákon pře-
stoupil, zlehčil a svým výkladem zfalšoval;
Bližního svého zlehčuje; Dôstojnosť králov-
skou když by kdo zlehčil, královskou ve-
lebnosť zlehčuje. BR. II. 21. a., 22. b.,
23. b. — co komu: ránu. Gníd. Panně ho
zlehčoval, er setzte ihn in den Augen der
Jungfrau herab. Němc. V. 219. Túto (cestu)
by si zľahčil, takový spev začne vydávať.
Hol. 334. S jakým svědomím menších hříchů
svých bližních vyhledáváš a své větší sobě
zlehčuješ?; Nemyslete, že by vás sobě zleh-
čoval ; Kázeň církevní sobě zlehčoval (sich
erleichtern). BR. II. 31. b., 584. a., 614. a.
— co, koho čím: slovy. Jel. Ty nezlehčuj
svým slovem mého úřadu. Msn. Or. 128.
Znenáhla zlehčována byla hřivna přiměšo-
váním jiného lacinějšího kovu k zlatu a
stříbru. Ddk. VIII. 212. — co, kde. Zleh-
čím na summě půl kopy (zlehčím cenu o půl
kopy). Osv. 1984. Wtr. — kdy. Za jeho
panování (česká mince) zlehčila se velice.
Pal. Děj. II. 2. 203. — jak. Právo toto
svaté zlehčuje pod zástěrou služby. Žer.
Záp. 92. Lidské pokolení na nejvyšší zleh-
čoval a tupil. Vod. — co v čem: v ceně.
Dch. — V., Br., Žer., Sych., Th. — co,
koho na čem: minci na zrnu, někoho na
cti, D., na poctivosti. Reš. — sobě co,
koho = nevážiti. Žena i jeho pobožnosť
i jeho samého sobě zlehčila. Br. Dítě, na-
vykáš-li je záhy choditi, snadno si může z.
(seslabiti, schwächen) nožičky. Us. Č.

Zlehčování, n., vz Zlehčení. Z. nábožen-
ství, die Herabwürdigung der Religion.
J. tr. Jak to činil? Z-ním řeči otce ne-
beského. BR. II. 15.

Zlehka, zlehky, zlehoučka, zlehýčka, zle-
houčky, zlehounka, zlehýnka = ne spěšně,
pomalu, zvolna, sachte, langsam, leise. Po
zlehoučku jíti; zlehoučky. V. Zlehka něčím
hýbati. Kom. Z. něco vysloviti. D. Vzal to
zlehka (o povinnosti), er nahm's leicht. Dch.
Neber tak veliké věci zlehka. Us. Tč. Z.
se zachvěl. Šml. I. 14. Hore vŕškom zľahka
stúpa. Sldk. 50. Neb zlehka k tomu sněmu
sám přijede; Dnes jedu do Mostu a zlehka
tu také p. Mikuláš bude Hassisteinský. Arch.
II. 13., IV. 391.