Předchozí (526)  Strana:527  Další (528) |
|
|||
527
|
|||
|
|||
Zlečitelnosť, i, f., die Heilbarkeit. Z.
dny. Rostl. Zlečitelný, heilbar. Z. nemoc.
Zléčiti, il, en, ení = zhojiti, heilen. —
koho, co. Z. koho. Pass. Není na světě té strany, kde bys zléčil duše rány. Us. Šd. Z. rány. Troj. — koho z čeho: z ran. Troj. 378. — se. Troj. Až sě zléčichu (zho- jili). BO. — co čím: léky. — se jak. Neb rany otvorené zaceľá sa a od seba zľéčá. Hol. 83. — se čeho. Tu byl s nimi, až se ran svých zléčil. St. skl. V. 33. Zlednatělý = zledovatělý = v led obrá-
cený, vereist. Krok. Zlednatěti = zledovatěti, zledněti, ejí, ěl,
ění, zu Eis werden, vereisen. Bez slunce země by zlednatěla. Srdce její zlednatělo. Jg. Sníh z-těl, der Schnee vergletscherte. Zlednati = zlednatěti. Tepličníky nikdy
nezlednajú (nezamrznou). Na Ostrav. Tč. Zledněti, ěl, ění, vz Zlednatěti.
Zledniti, il, ěn, ění = v led obrátiti, zu
Eis machen. — se = zledněti. Nej. Zledovatělý = zlednatělý. Z. sníh, Kos.
v Km., ruka. Špaňh. Má ruce už celé z-lé, eiskalt. Us. Šd. Zledovatěti = zlednatěti. Šd. Celý z-těl.
Us. Šd. Voda z-la. Us. Tč. Z-li jsme, nejsme pro vlasť tak rozehřáti, jako naši staří vla- stenci. Šd. — komu. Srdce mu z-lo. Us. Tč. — kde. Tvá krev mladistvá by v tobě z-la. Shakesp. Haml. I. 5. Tč. Zléhaný, vz Zléhati. Mnohé jsem od
tlumačú obtěžkané a z-né viděl. Ler. Zléhati, zlíhati; zležeti = zprzniti, be-
schlafen, missbrauchen, schwängern. — koho: pannu (porušiti, zmrhati, přehlídnouti, pod- skočiti). V. Královú zléhal. BN. Žeby ji prve z-li, než jeho jměla. NB. Tč. 230. -- koho kdy. Nebo ji zléhali v mladosti její. Br. — Vz Zprzniti. Zlehčení, n. = ztenčení, zmenšení, die
Verminderung, Entwerthung, Herabwürdi- gung, Verringerung, Verkleinerung. Z. pe- něz. Z. na cti = potupa, die Herabsetzung, Verkleinerung, Injurie, Devalvation. Z. rodu. Zlob. Nebrati k svému z. a hanbě. V. Přišlo boží slovo na z. Sych. Z. cti a dobré po- věsti. Er. Z. na minci, die Gehaltsvermin- derung der Münze. Zř. F. I. W. XV. Z. soudu, Vl. zř., stavu panského. Zř. F. I. A. X. 5. Z. (odcenění) peněz, Nz.; z. (ubý- vání) ceny, hodnoty, die Werthverminde- rung. Šp. K z. přijíti. Kos. Ol. I. 43. Ve z. a pomluvy lidské přišel. Mus. 1880. 230. Mince přišla r. 1621. k takovému z., že 10 zl. v těchto penězích srovnáno v ceně s jedním říšským tolarem. Mus. 1880. 35. Já v křik a řeči lidské, má pak psaní k z. přicházejí. Žer. 339. Lidem se škoda a právu zemskému z. děje. Vš. Jir. 315. Zlehčený, vz Zlehčiti. Mince je z-ná,
když hodnota kursovní jest menší hodnoty nominalní. Kaizl. 150. Z. peníz, devalvirte Münze. Nz. Z. děti. Msn. Or. 87. — kde čím. Mince dlouhým užíváním na-váze z-ná. Kaizl. 151. Zlehčeti, el, ení = lehkým se státi, zpla-
něti, otupěti. Kšch. 13. 10. Vz Listy fílol. X. 89. |
Zlehčilý = lehký, lehkomyslný, leicht-
fertig. V. Z. otrokyně. V. — Z. = uskrov- nělý, verjüngt (v déle). — kde: v dělovině z-lý. Čsk. Zlehčitel, e, m., der Verkleinerer etc.
Vz Zlehčiti. Zlehčiti, il, en, ení; zlehčovati = lehčím
činiti, leichter machen, erleichtern; zmaliti, zmenšiti, verringern; potupiti, oškliviti, nic nevážiti, schänden, verunehren, verkleinern, entehren, verachten; zkypřiti, lockern. — co, koho: něco těžkého, Us., peníze, něčí česť, slávu, D., zem (zkypřiti), Ros., úřad. Ms. Z. dobrou pověsť, herabsetzen, cenu, entwerthen, úvěr (zviklati, erschüttern), J. tr. Mnozí Čechové sami proti svým cizí fedrovali a sebe zlehčovali. Dač. I. 238. A on jest panské slovo zlehčil podávaje se na vyšší právo. NB. Tč. 87. Svou česť zleh- číte. BN. A tak je zlehčil, že jiné rukojmie přijal. NB. Tč. 136. Jestližeby zákon pře- stoupil, zlehčil a svým výkladem zfalšoval; Bližního svého zlehčuje; Dôstojnosť králov- skou když by kdo zlehčil, královskou ve- lebnosť zlehčuje. BR. II. 21. a., 22. b., 23. b. — co komu: ránu. Gníd. Panně ho zlehčoval, er setzte ihn in den Augen der Jungfrau herab. Němc. V. 219. Túto (cestu) by si zľahčil, takový spev začne vydávať. Hol. 334. S jakým svědomím menších hříchů svých bližních vyhledáváš a své větší sobě zlehčuješ?; Nemyslete, že by vás sobě zleh- čoval ; Kázeň církevní sobě zlehčoval (sich erleichtern). BR. II. 31. b., 584. a., 614. a. — co, koho čím: slovy. Jel. Ty nezlehčuj svým slovem mého úřadu. Msn. Or. 128. Znenáhla zlehčována byla hřivna přiměšo- váním jiného lacinějšího kovu k zlatu a stříbru. Ddk. VIII. 212. — co, kde. Zleh- čím na summě půl kopy (zlehčím cenu o půl kopy). Osv. 1984. Wtr. — kdy. Za jeho panování (česká mince) zlehčila se velice. Pal. Děj. II. 2. 203. — jak. Právo toto svaté zlehčuje pod zástěrou služby. Žer. Záp. 92. Lidské pokolení na nejvyšší zleh- čoval a tupil. Vod. — co v čem: v ceně. Dch. — V., Br., Žer., Sych., Th. — co, koho na čem: minci na zrnu, někoho na cti, D., na poctivosti. Reš. — sobě co, koho = nevážiti. Žena i jeho pobožnosť i jeho samého sobě zlehčila. Br. Dítě, na- vykáš-li je záhy choditi, snadno si může z. (seslabiti, schwächen) nožičky. Us. Č. Zlehčování, n., vz Zlehčení. Z. nábožen-
ství, die Herabwürdigung der Religion. J. tr. Jak to činil? Z-ním řeči otce ne- beského. BR. II. 15. Zlehka, zlehky, zlehoučka, zlehýčka, zle-
houčky, zlehounka, zlehýnka = ne spěšně, pomalu, zvolna, sachte, langsam, leise. Po zlehoučku jíti; zlehoučky. V. Zlehka něčím hýbati. Kom. Z. něco vysloviti. D. Vzal to zlehka (o povinnosti), er nahm's leicht. Dch. Neber tak veliké věci zlehka. Us. Tč. Z. se zachvěl. Šml. I. 14. Hore vŕškom zľahka stúpa. Sldk. 50. Neb zlehka k tomu sněmu sám přijede; Dnes jedu do Mostu a zlehka tu také p. Mikuláš bude Hassisteinský. Arch. II. 13., IV. 391. |
||
|
|||
Předchozí (526)  Strana:527  Další (528) |