528

Zlehknúť, knul a kl, utí = lehčím se
státi, leichter werden. U Rožn. Kld. I. 234.
— Z. = státi se lehkomyslným. Na Zlínsku.
Brt. Na Mor. Bkř.

Zlehkomyslněti, ěl, ění, leichtsinnig wer-
den. Lpř. Sl. 1. 81.

Zlehky, vz Zlehka. BN.

Zlehnouti se, zlíhnouti se, hnul a hl,
utí = vylíhnouti se, sich erzeugen, entste-
hen. — se komu. Zlíhly se mu vši, hnidy.
Us. Šd. — se kde. Mol v šatech se zlehne.
Br. Kde se kdo zlíhne, tam se i tíhne. Č.

Zlehnutí, n. = vylíhnutí. Vz Zlehnouti.

Zlehoučka, vz Zlehka. Nad dunajem
znizučka letěl ptaček zlahučka. Sš. P. 546.
Podúvaj vetríčok, podúvaj zľahúčka. Ntr.

III. 164.
Zlehoučky, vz Zlehka.
Zlehounka, vz Zlehka. Počal napřed z.

a čím dále, tím důrazněji na ni dotírati,
aby mu pověděla. Nár. poh. 134. To mi jde
zlehúnka. Sš. P. 544.

Zlehýčka, vz Zlehka.

Zlehýnka, vz Zlehka. Mor. Šd.

Zlech, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

Zlechov, a, m., Zlechau, ves u Uher.
Hradiště. PL., Tk. II. 554., III. 121., 171.,

IV. 746., V. 121.

Zlechovec, vce, m. Z. Jan. Tk. I. 446.

Zlechovský mlýn u Štěchovic na Mor.
Tč.

Zlechtati = zlektati.

Zlejčín, a, m., Slečin, ves u Hostivic.
PL.

Zlekaný, erschreckt. S tváří z-nou. Dch.

Zlekati, vz Zleknouti.

1. Zleklý = polklý, zalklý, leklý, abge-
standen. Z. ryba. Ros., Šd., Tč.

2. Zleklý = uleklý, erschrocken.

1. Zleknouti, zelknouti, knul a kl, utí =
zalknouti, zcepeněti, pomříti, sterben, ab-
stehen. — komu kde. Všecky ryby v ryb-
níce mu zlekly. Ros. Ve vodě z továrny
vycházející ryby zleknou. Us. Tč.

2. Zleknouti, knul a kl, utí; zlekati =
polekati, erschrecken. Tys mne zlekl. Us.
Vck. — se = polekati se, uleknouti se, er-
schrecken. Zlekaly se ovce (zplašily se).
Ros. Cikánka stála na síni, tak jsem se
zlekla (že už snad něco ukradla). Us. Šd.
Zavolala jsem na jméno boží, jak jsem se
zlekla. Mor. Slez. Šd. Jdi, nestraš, celý
jsem se zlekal! Us. Šd. Ona sa zľakla a
skryla sa za pec do kúta. Dbš. Sl. pov. I.
17. Nezľaknite sa, drahá matko, uslyšíte
vest (zvěsť) ohromojúcu. Zbr. Hry 61. —
koho čím. Us. Pdl. — se nad čím. Ale
tým viac zlaknul sa nad touto zprávou.
Lipa 202. — se čeho. Té zářné velkosti
čí zpěv se nezleká? Kká. K sl. j. 4. Zlekal
se psa. Us. Šd. Ludmilka se ho zľakla.
Syt. Táb. 325. Skoro som sa tej hroznej
zbrane zľakla. Phld. IV. 415. — se jak.
Neměla jsi se tak z.! Us. Stará sa hrozne
zľakla, vidiac Jurka jako vymeneného. Phld.
IV. 338. Marienka sa ľahko i zajaca zľakne.
Klčk. V. 131. Vz Lekati.

Zleknutí, n., der Schreck. Bern.
Zleknutý; -ut, a, o, erschrocken. Bern.
Zlektati koho, abkitzeln. Vz Lektati.

Zlelkovati, lelkuje zhlédnouti, ergaffen,
aufgaffen. — co. Ros.

Zlemyslně = zlomyslně. Na Slov. Bern.

Zlemyslnosť, i, f. = zlomyslnosť. Na
Slov. Bern.

Zlemyslný = zlomyslný. Na Slov. Bern.

Zlenavyklý, verwöhnt. Dch.

Zlenění, n., das Faulwerden, retardatio.
Us., Nz. lk.

Zleněný; -m, a, o, faul geworden, retar-
lirt, torpid. Nz. lk.

Zleněti, zlenivěti, ěl, ění = líným se
státi, faul, träge werden. V. — abs. Vše-
cken zlenivěl. Ros. — kdy: po hodech.
Hlas. — kde. Aby ten rádce v nás nezle-
něl. Byl. — od koho. Jiní se od něho
rozmaří a zlenějí. Reš. — Jg.

Zlenice, dle Budějovice, Zlenitz, dvůr
u Dnespek. Cf. S. N., Arch. III. 487.

Zlenilosť, i, f. = lenosť, die Trägheit.
Ničemnost a z. V.

Zlenilý = líný, träge, faul. Z. tělo. Byl.

Zleniti, il, ěn, ění = lenivým učiniti,
faul machen. Cf. Zlenošiti.

Zléniti se, il, ěn, ění = kůži svléci, sich
abhäuteln. Zlénil sa = shodil se sebe oděv,
jako had, když kůži (lenisko) shodí. Slov.
Němc. VII. 232. -- se jak kdy. A v tom
okamžení zlénil sa jarabý had na krásného
muža. Dbš. Sl. pov. I. 58.

Zlenivělý = zleněný. Kká. Nemôžem
vystáť krv z-lú. Čjk. 122.

Zlenivění, n. = zlenění. Bern.

Zlenivěný = zleněný.

Zlenivěti = zleněti.

Zlenochovati, zlenošeti = zleněti. Ros.

Zlenošelý, zlenošilý = kdo zlenošel,
faul, träge geworden. Kram.

Zlenošeti, el, ení = zleněti. — kde.
Jenom jdi, doma bys celý z-šel. Us. Šd.

Zlenošilý = zlenošelý. Ty zlenošilá Ro-
zýnko malá, staň z postélky. Brt. P. 174.

Zlenošiti, il, en, ení, faul machen. —
se = zlenošeti, faul werden, ein Faulenzer
werden. Šd. Povídala, že jen hrá s hříbě-
tem a že se z-ší. Kld. I. 71. — se kde:
u koho. Tč.

Zlep, u, m. = lep, maz, die Pappe, der
Kleister. Na Slov. Bern.

Zlepancovati, abohrfeigen. Vz Polopan-
covati. — koho. U Olom. Sd.

Zlépati, durchprügeln. — koho jak.
Zlépal ho po hlavě, až mu v uších znělo.
Mor. Šd. — čím: pěstí. Mor. Tč.

Zlepení, n., die Verpappung, Verklei-
sterung, Zusammenleimung. Bern. Vz Sle-
pení.

Zlepený; -en, a, o = slepený. Bern.

Zlepiti = slepiti. Bern., Št. Kn. š. 167.

Zlepovati = slepovati. Vz Slepiti.

Zlepověstný, berüchtigt. Dch.

Zlepšená, vz Zlepšený.

Zlepšení, n., die Besserung, Verbesse-
rung, der Vortheil, die Melioration. Z. statku
(meliorace, vz více v S. N.), V., svobod. Kom.
Každý k z. souseda svého stavěti může,
k horšímu nemůže. Pr. měst. Z. platu, die
Aufbesserung, spisu, die Ameliorirung. Dch.,
Mus. 1880. 465.