529

Zlepšenina, y, f. = zlepšení. Ros.

Zlepšenosť, i, f., meliorace, die Verbes-
serung. Ros.

Zlepšený; -šen, a, o, gebessert, verbes-
sert, meliorirt. Z. statek. Ros. Na zlepšenou
někomu něco dáti. Šm.

Zlepšitel, zlepšovatel, e, m., der Ver-
besserer. V. Z. kapesních bodni. Sl. let. I.
270.

Zlepšitelka, zlepšovatelka, y, zlepšitel-
kyně, zlepšovatelkyně, é, f., die Verbesserin.

Zlepšitelství, n., das Melioratiouswesen.
Dch.

Zlepšiti, il, en, ení; zlepšovati = lepším
učiniti, napraviti, ver-, aufbessern, empor-
bringen, korrigiren, melioriren, bessern,
besser machen. — co: věc, důchody, V.,
stravu, Šp., obchod, hory. J. tr. — co
komu: sobě statek. — co čím: pole hno-
jem, hlinou. — co jak. Na 1000 zl. ten
statek zlepšil. Us. — co v čem. V. — co
po kom. Po Bohu něco z. Br.— kdy. Po
vyslyšené a zmařené při žádná strana se
zlepšovati nemůže. Pr. měst. Postavení Vla-
dislava II. polského bylo se od výpravy,
kterouž Kunrat v jeho prospěch byl pod-
nikl, spíše zhoršilo než zlepšilo. Ddk. III.
162. — se oč. Oč se zlepšíte (= co při-
dáte)? Us. v Kunvald. Msk.

Zlepšovací, Meliorirungs-. Z. banka. Dch.

Zlepšování, n., vz Zlepšení.

Zlepšovatel, e, m., vz Zlepšitel.

Zlepšovatelka, vz Zlepšitelka.

Zlepšovati, vz Zlepšiti.

Zleptati, ptám a pci = leptaje vyžrati,
auffressen, aufbeizen. — co. Med.

Zléskovati koho = leskovým prutem
zbíti, mit einem Haselstock durch liniren.
Mor. Šd.

Zlesnatělý, waldig geworden. Šm.
Zlesnatěti, ěl, ění, waldig werden. D.
Zleš, e, m., os. jm. Mus. VI. 67.
Zlešice, dle Budějovice, ves v Písecku.
Blk. Kfsk. 154.
Zlétati, vz Zletěti.

1. Zletěti, zlétati = slétati. Vz Slétati.

2. Zletěti, ěl, ění; zlétati; slétnouti, zlí-
tnouti, tl, utí; zletovati = vzletěti, aufflie-
gen. — jak. Kdybych byla ptáčkem, zlítnu
vlaštovičkou, snášela bych se vám nad vaši
světničkou. Er. P. 220. — kde. Nemůže
ostřížek zlétnouti v povětří krom jeho
uložení. V. — čím. Myslí zhůru zletěti.
Jel. — kam. Zletúval som ponad kraje,
abych povyjasnil oko; ale smutno tam v do-
line, všetko vo snách spí hlboko. Čjk. 27.
Zleť ty so mnou k stranám zrúbanej dú-
bravy. Slov. Té. — proč. Hej, je to za
kraj, Bože môj milý! od krásy dobre ne-
zletí. Btt. Sp. 66.

Zletilost, i, f. Z. jest stav člověka, v němž
nabývá vycházeje z moci otcovské aneb po-
ručnické, plného práva vládnouti i osobou
svou i svým jměním, die Volljährigkeit, Mann-
barkeit, Majorennität, Mündigkeit. Právo
z-sti či věku. V. K z-sti přijíti. V. Člově-
čenstvo pod zákonem.....Kristem z-sti

došlo; Doba z-sti; Věrou v Krista dochá-
zíme z-sti. Sš. II. 5., 42.

Zletilý = starý, hochbejahrt. Má zetě
již zletilého. Sych. — Z. = léta právní
mající, voll-, grossjährig, mannbar, mündig.
Z. = z poručenství odrostlý. Sš. 202.
Z-lí slovou mládenci, dospělí jinoši. Kom.
Z., jemuž přes 14 let. V. Dnes z. jest, komu
24 léta. V. Soud ho vyhlásil za z-ho. Us.
Šd. Prohlásil syna svého, krále Jindřicha,
té doby do 17 let dospěvšího, za z-ho; Ne-
zletilé té doby ještě děti Otovy; Zemřel
dne 15. března zůstaviv po sobě dva syny
nezletilé. Ddk. II. 115., 317., 432.

Zletinkovati = tetinku dostati, zkaziti
se, jako pivo, verderben (vom Bier).
Zletnění, n., die Verjährung. Const.
Zletněti, ěl, ění, verjähren. To právo
již zletnělo. Jg.

Zletniti, il, ěn, ění = lety právními na-
dati. Const.
Zlétnouti, vz Zletěti.
Zletnutí, n., das Aufliegen, der Aufflug.
Veleš.
Zletovati, vz Zletěti.
Zle užívati něčeho, missbrauchen. Zle
u. své moci. Dch. Cf. Zneužiti.

Zlev, u, m., die Welle. Až sa všetky
rozvlnily razom morské zlevy; Ktož nám
teba, pevče slavný, vzbudí? Aj kto duši
našej uleví? Kto skrotí búrne žitia zlevy,
keď tvoju lebku hniloba hubí? Ppk. I. 27.,
53. Val za valom (na Dunaji) spíchá, za
vlnou vlna hýbe a prední zlev stihaný zad-
ním stále sa tiskne zlevom: tak mnohoná-
sobná sa mu rúcala práca na prácu. Hol.
403.

Zlévačka, y, f. = polévání dívek vodou,
když ponejprv na trávě byly. Cf. Polévaěka.
Zlévati, vz Zlíti.

Zle věřící, ungläubig. Proti zle věřícím
Čechům. Pal. Děj. IV. 2. 314.
Zleviti, vz Sleviti.

Zlevněti, ěl, ění, milder werden. Zima
z-la, liess nach. Us. Tč.

1. Zlez, i, f. = zlaz, žúžel, hmyz. U Hro-
zenkova na Mor. Brt. Vz Zlaz.

2. Zlez, u, m. = slezení, die Ersteigung.
Zlob.

Zlezač, e, m., alcio, zastr. Židk.

Zlézati, vz Zlésti.

Zlezení, n., die Ersteigung, Erstürmung.
Z. vysokých věží, Jel., zámku. Vš. Pokus
o z. Prahy. Pal. Děj. IV. 1. 108.

Zlézti, zlezu, zlez, za (ouc), zl, en, ení;
zlézati = vylézti na horu, ersteigen, erkrie-
chen, hinauf kriechen. — co: vysoké hory.
Hlas. Z. město, klášter (dobyti). V. Z. zeď.
Čsk. Táborští a Sirotci chtěli město Prahu
z. Dač. 1. 16. Z. hrady. Pč. 21. a j. Neob-
meškali města z. Har. I. 60. O městu Kri-
stovu nedbají, když zloději a lotři je zlezú,
aby lúpili netoliko na zboží ale i na duši.
Hus I. 458. — co komu. Že p. Pernštajnský
panu Šenkovi hrad jeho zlezl. Arch. I. 280.
co jak (kde). Chtíce skrze lesť a pod
příměřím hrad jeho z. Star. let. 127. Do
příkopu vskočili a přistavivše žebříky na
valy, útokem je z. usilovali. Pal. Děj. III.
3. 256. Bůh naše tvrz, v jehožto silném
jménu teď zlezme hradby jejich kamenné.
Shakesp. Tč. Městečko v Bechyni zradú

323