530

zlezli. Pč. 41. Jakož jest JM. na mě túžil
pánóm českým, žeťbych soběvolně v Ra-
kúsích hrad zlezl. Arch. I. 281. — co kdy.
Táboří zlezli město v noci. V. — Ostatně
vz Slézti.

Zleželý = ležením zkažený, verlegen, ver-
stockt, mürbe, teige. V. Z. jablko (u hni-
liček). D.
Zležený = zležělý.

Zležeti se, el, ení = ležením se zkaziti,
verrotten, verstocken, sich verlegen. Zboží
se zleželo. — Z. se = poležeti sobě, poho-
věti si, liegend ausruhen. Ctib. Vz Zléhati.
— si co: hřbet, sich den Rücken wund
liegen. Na Ostrav. Tč.

Zležice, dle Budějovice, Zležitz, ves u Vo-
lyně. PL.
Zležičko, a, n., hospoda u Volyně. PL.
Zlhostejnělosť, i, f., die Gleichgiltigkeit,
Unempfindlichkeit. Sk.

Zlhostejnělý, gleichgiltig geworden. Z.
cikánka. Špaňh.
Zlhostejněti, ěl, ění, gleichgiltig werden.
Zliahnúť = vylíhnouti. Na Slov. — se
komu. Húsky moje, túžby moje, načo ste
sa vy mne zliahly? Btt. Sp. 163.
Zliať = slíti. Slov. Loos.
Zliatina, y, f. = slitina. Slov. Loos.
Zlíbati, vz Slíbati.

Zlibek, Žlíbek, bka, m., ves v Písecku.
Blk. Kfsk. 1201.

Zlíbenec, nce, m. = zlíbený bratr, der
Wahlbruder. Rk.

Zlíbený; -en, a, o = zalíbený, volený
z lásky, Wahl-. Z. bratr, der Wahlbruder.
Nazval ho před lidem bratrem z-ným. Tract.
15. stol. Takového hříchu se dopouští, kdožby
obýval se sestrou z-nou. Lom. Kup. Vz Zlí-
benec.
Zliběvěti, zastr. = zlibivěti.
Zlíbezněti, ěl, ění = líbezným se státi,
liebenswürdig werden. Počasí z-lo. Us. Tč.
Zlíbezniti, il, ěn, ění; zlíbezňovati, lie-
benswürdig, lieblich machen. — co. Č. —
co komu kde: pobyt na venkově. Us.
Zlíbezňovací, hypokorystisch. Nz.
Zlíbiti, il, en, ení; zlibovati = počíti lí-
biti, zamilovati, lieb gewinnen, lieben; se
= zalíbiti se, gefällig werden, gefallen. —
koho (zamilovati). Hlas. — se komu. Zlí-
bilo se mu to. Us. Zlíbilo se Bohu. V. Nemohu
čekati, až se mu zlíbí, bis es ihm beliebt.
Dch. Jak a kdy se jim právě zlíbí. Ht.
Přijde do školy, kdy se mu zlíbí. Us. La-
hodně přijdeš k němu chtě se mu z. Jir.
Ves. čt. 28. Pravil, že půjde do hospody,
kdy se mu zlíbí. Sk. Nechť zlíbí se tvé mi-
losti ; Aby na místě, kdež jemu samému se
zlíbí, měli spolu tajnou rozmluvu. Ddk. II.
327. Z-la se ta řeč králi. BO. Rada dceřina
z-la se otci. V. — s inft. I zlíbilo se jíti.
Ros. Liturgie slovanská, kterouž papeži
z-lo se nazvati daremnou lehkovážností.
Ddk. II. 355. Z-lo se jim položiti obecný
sněm. V. — se komu kde. Z-la se mi
v srdci. Lpř. Sl. I. 87.

Zlibivěti (zastr. zliběvěti), ěl, ění = lí-
bivým (netučným) se státi, mager werden. —
čim. Tělo churavostí zlibivělo. Boč. — abs.
Tučnost masa zlibiví (marcescet). BO.

Zlibovati, vz Zlíbiti.

Zlice, e, f. = zlá ženština, zlá saň, ein
böses Weib, Teufelsweib, die böse Sieben.
D.

Zlícený, vz Zlítiti. Z-ným mečem drtí
vrahy. Hdk. Lum. V. 258. — čím. Z. útratou
rodných statků. Msn. Or. 83.

Zlicko, a, n. = krajina česká, zastr. =
Kouřimsko. Dal. Jir. 38.. 47., 48, Tk. I.
46. Ze Zlicka Brikcí. Vz Tf. H. 1. 58 , 59.,
Šb. H. 1. 310.

Zlickov, Zlicov, a, m., zastr. = Kouřim.
St. skl., Dal. Jir. 131. Vz Zlicov.

Zlický. Vz Zlicko. Z. kníže. Dal. Jir.
47., 55., 114., 131.

Zlicov, vz Zlickov. Z. byl župní hrad
Zličanů. Šmb. I. 312.

Zlicovati = na mušku vzíti, aufs Kom
nehmen. — koho: zvěř. Us. Tč.

Zličané byli kmen Čechů bydlící jižně
od Charvatů západních a východně od
Čechů. Šmb. S. I. 312. Vz Zlicko.

Zliče, Zlitsch, ves u Skalice. PL., Blk.
Kfsk. 530.

Zlíčený; -en, a, o = zbarvený. V. Vz
Zlúčiti.

Zlíčiti, il, en, ení = sčísti, spočítati, auf-
zählen. — Z. = vysvětliti, přednésti, vor-
tragen, herzählen; zbarviti, schminken. —
co: při. V. — co čím: čelo mýdlem. Dh.

— co kde. Podlahe (na podlaze obrazu)
však na samej umelecká zlíčíla štětka, jak
večný Boha syn ľud a hladné zástupu množ-
stvo čerství. Hol. 65. — se = skutečně se
státi, zastr. Jir. — se jak. To sě v krátce
zlíči. Výb. I. 142. Dle Ht. (Alx. HP. XXI.)
chybně m.: slíči.

Zličko, a, u., něm. Zličko, ves u Ná-
choda. PL., Blk. Kfsk. 530.

Zlidnatěti, zlidněti, ěl, ění, volkreich
werden. Město zlidnělo (nabylo mnoho lidu).
Proch. — kdy jak. To město za těch 10
roků velice z-lo. Us. Tč. — čím: Praha
obchodem z-tí. Pal. Děj. V. 1. 348. Prisťa-
hovánim osada zľudnatela. Phld. IV. 330.

Zlidnatiti, zlidniti, il, ěn, ění = lidna-
tým učiniti, volkreich machen, bevölkern.

— co čím. Město novými obyvateli z. Č.,
Krok, Ráj.

Zlidněti, vz Zlidnatěti.

Zlidniti, vz Zlidnatiti.

Zliepky, pl., f. Tu z chlapca sa stal
hodný corgoň a ešte nic nevedel len po
zvyškách po zliepkách za vtačkami sa dria-
pať. Dbš. Sl. pov. I. 541.

Zligať sa = zaligotati sa. Slov. Keď na
obzore se zligá. Phld. IV. 10.

Zligotati (sa) = zatřpytiti se, zablesk-
nouti se, aufschimmern, aufleuchten. Slov.
Ažby sa len zora z-la, opachu tú zabijeme.
Sldk. 554. — kdy. Jak keď sa v šeru zli-
goce žiara. Lipa II. 134. — kde. Na zá-
pade hviezdy z-ly. Ppk. I. 22. Meče na
ňom (na mesiaci) sa zligocú a kopie a ši-
šáky. Č. Čt. I. 197.

Zlihati, zluhati = selhati, lügen; fehl-
schlagen; versagen. Roztiahla obrvy vyva-
liac oči, ako to býva, keď človek luže (lže)
alebo chce zlihať. Na Slov. Phld. IV. 143.
Druhá rána mu zlihala. Syt. Táb. 268.



	530

	zlezli. Pč. 41. Jakož jest JM. na mě túžil pánóm českým, žeťbych soběvolně v Ra- kúsích hrad zlezl. Arch. I. 281. — co kdy. Táboří zlezli město v noci. V. — Ostatně vz Slézti. Zleželý = ležením zkažený, verlegen, ver- stockt, mürbe, teige. V. Z. jablko (u hni- liček). D. Zležený = zležělý. Zležeti se, el, ení = ležením se zkaziti, verrotten, verstocken, sich verlegen. Zboží se zleželo. — Z. se = poležeti sobě, poho- věti si, liegend ausruhen. Ctib. Vz Zléhati. — si co: hřbet, sich den Rücken wund liegen. Na Ostrav. Tč. Zležice, dle Budějovice, Zležitz, ves u Vo- lyně. PL. Zležičko, a, n., hospoda u Volyně. PL. Zlhostejnělosť, i, f., die Gleichgiltigkeit, Unempfindlichkeit. Sk. Zlhostejnělý, gleichgiltig geworden. Z. cikánka. Špaňh. Zlhostejněti, ěl, ění, gleichgiltig werden. Zliahnúť = vylíhnouti. Na Slov. — se komu. Húsky moje, túžby moje, načo ste sa vy mne zliahly? Btt. Sp. 163. Zliať = slíti. Slov. Loos. Zliatina, y, f. = slitina. Slov. Loos. Zlíbati, vz Slíbati. Zlibek, Žlíbek, bka, m., ves v Písecku. Blk. Kfsk. 1201. Zlíbenec, nce, m. = zlíbený bratr, der Wahlbruder. Rk. Zlíbený; -en, a, o = zalíbený, volený z lásky, Wahl-. Z. bratr, der Wahlbruder. Nazval ho před lidem bratrem z-ným. Tract. 15. stol. Takového hříchu se dopouští, kdožby obýval se sestrou z-nou. Lom. Kup. Vz Zlí- benec. Zliběvěti, zastr. = zlibivěti. Zlíbezněti, ěl, ění = líbezným se státi, liebenswürdig werden. Počasí z-lo. Us. Tč. Zlíbezniti, il, ěn, ění; zlíbezňovati, lie- benswürdig, lieblich machen. — co. Č. — co komu kde: pobyt na venkově. Us. Zlíbezňovací, hypokorystisch. Nz. Zlíbiti, il, en, ení; zlibovati = počíti lí- biti, zamilovati, lieb gewinnen, lieben; se = zalíbiti se, gefällig werden, gefallen. — koho (zamilovati). Hlas. — se komu. Zlí- bilo se mu to. Us. Zlíbilo se Bohu. V. Nemohu čekati, až se mu zlíbí, bis es ihm beliebt. Dch. Jak a kdy se jim právě zlíbí. Ht. Přijde do školy, kdy se mu zlíbí. Us. La- hodně přijdeš k němu chtě se mu z. Jir. Ves. čt. 28. Pravil, že půjde do hospody, kdy se mu zlíbí. Sk. Nechť zlíbí se tvé mi- losti ; Aby na místě, kdež jemu samému se zlíbí, měli spolu tajnou rozmluvu. Ddk. II. 327. Z-la se ta řeč králi. BO. Rada dceřina z-la se otci. V. — s inft. I zlíbilo se jíti. Ros. Liturgie slovanská, kterouž papeži z-lo se nazvati daremnou lehkovážností. Ddk. II. 355. Z-lo se jim položiti obecný sněm. V. — se komu kde. Z-la se mi v srdci. Lpř. Sl. I. 87. Zlibivěti (zastr. zliběvěti), ěl, ění = lí- bivým (netučným) se státi, mager werden. — čim. Tělo churavostí zlibivělo. Boč. — abs. Tučnost masa zlibiví (marcescet). BO.	Zlibovati, vz Zlíbiti. Zlice, e, f. = zlá ženština, zlá saň, ein böses Weib, Teufelsweib, die böse Sieben. D. Zlícený, vz Zlítiti. Z-ným mečem drtí vrahy. Hdk. Lum. V. 258. — čím. Z. útratou rodných statků. Msn. Or. 83. Zlicko, a, n. = krajina česká, zastr. = Kouřimsko. Dal. Jir. 38.. 47., 48, Tk. I. 46. Ze Zlicka Brikcí. Vz Tf. H. 1. 58 , 59., Šb. H. 1. 310. Zlickov, Zlicov, a, m., zastr. = Kouřim. St. skl., Dal. Jir. 131. Vz Zlicov. Zlický. Vz Zlicko. Z. kníže. Dal. Jir. 47., 55., 114., 131. Zlicov, vz Zlickov. Z. byl župní hrad Zličanů. Šmb. I. 312. Zlicovati = na mušku vzíti, aufs Kom nehmen. — koho: zvěř. Us. Tč. Zličané byli kmen Čechů bydlící jižně od Charvatů západních a východně od Čechů. Šmb. S. I. 312. Vz Zlicko. Zliče, Zlitsch, ves u Skalice. PL., Blk. Kfsk. 530. Zlíčený; -en, a, o = zbarvený. V. Vz Zlúčiti. Zlíčiti, il, en, ení = sčísti, spočítati, auf- zählen. — Z. = vysvětliti, přednésti, vor- tragen, herzählen; zbarviti, schminken. — co: při. V. — co čím: čelo mýdlem. Dh. — co kde. Podlahe (na podlaze obrazu) však na samej umelecká zlíčíla štětka, jak večný Boha syn ľud a hladné zástupu množ- stvo čerství. Hol. 65. — se = skutečně se státi, zastr. Jir. — se jak. To sě v krátce zlíči. Výb. I. 142. Dle Ht. (Alx. HP. XXI.) chybně m.: slíči. Zličko, a, u., něm. Zličko, ves u Ná- choda. PL., Blk. Kfsk. 530. Zlidnatěti, zlidněti, ěl, ění, volkreich werden. Město zlidnělo (nabylo mnoho lidu). Proch. — kdy jak. To město za těch 10 roků velice z-lo. Us. Tč. — čím: Praha obchodem z-tí. Pal. Děj. V. 1. 348. Prisťa- hovánim osada zľudnatela. Phld. IV. 330. Zlidnatiti, zlidniti, il, ěn, ění = lidna- tým učiniti, volkreich machen, bevölkern. — co čím. Město novými obyvateli z. Č., Krok, Ráj. Zlidněti, vz Zlidnatěti. Zlidniti, vz Zlidnatiti. Zliepky, pl., f. Tu z chlapca sa stal hodný corgoň a ešte nic nevedel len po zvyškách po zliepkách za vtačkami sa dria- pať. Dbš. Sl. pov. I. 541. Zligať sa = zaligotati sa. Slov. Keď na obzore se zligá. Phld. IV. 10. Zligotati (sa) = zatřpytiti se, zablesk- nouti se, aufschimmern, aufleuchten. Slov. Ažby sa len zora z-la, opachu tú zabijeme. Sldk. 554. — kdy. Jak keď sa v šeru zli- goce žiara. Lipa II. 134. — kde. Na zá- pade hviezdy z-ly. Ppk. I. 22. Meče na ňom (na mesiaci) sa zligocú a kopie a ši- šáky. Č. Čt. I. 197. Zlihati, zluhati = selhati, lügen; fehl- schlagen; versagen. Roztiahla obrvy vyva- liac oči, ako to býva, keď človek luže (lže) alebo chce zlihať. Na Slov. Phld. IV. 143. Druhá rána mu zlihala. Syt. Táb. 268.