535

Zlodějstvovati = zlé činiti, nepravosti
páchati, übles thun. — kde. Ľuďom nie
dosť z. v domoch, na ulicach, námestiach,
v úradoch: nesú zlosti svoje i k oltárom.
Zbr. Lžd. 37. Pokud jedon bude z. v zemi
ruskej pohan, nevloží na hlavu venec Boris.
Zbr. Lžd. 54.

Zlodějůvka, y, f., jm. lesa u Bílovce ve
Slez. Šd.

Zlodělenec, nce, m., aspicarpa, rostl.
Rostl. I. b. 218.

Zloděloha, y, f., die Brutstätte des Bösen.
Myšlénky zlé se v obraznosti co v zloděloze
zplozují a zarozují. Sš. II. 93.

Zlodenství, n. (šp. m.: zlý den). Vký.

Zlodij, ěja, m. = zloděj. Na Ostrav. Tč.

Zlodruh = dobrodruh, der Abenteuerer.
Množství dobrodruhů či raději říci zlodruhů ;
Z-hové potáhli nemálo lidu za sebou na poušť.
Sš. Sk. 262., 265. — Z. = zločinec, zlosyn,
der Bösewicht. Jg. Slov. Služebník tento z.
(jiný rukopis má: zlosyn) sáhl rukama svýma,
aby mne podávil. Mus. 1862. 213.

Zlodruhyně, ě, f., die Uibelthäterin.
Opustil děvky a jiné služebnice a ženy z-ně.
Mus. 1862. 213. Puch.

Zloduch, a, m. = zlý duch, běs, der böse
Geist. Ráj., Č, Šml., gnab. S. I. 304., Tč.,
Čch. Dg. 692. Z-cha máš; Kristus sám o své
vlastní mocí a síle nade z-chy vítězoslavil;
Z-chy vyháněti, vymítati, vyvrhnouti; Z-cha
se odříci, sprostiti; Moc ta vymítati z-chy
v církvi po všecky časy se udržela; Sklíčený
útoky, nástrahami a pokušeními z-cha; Opro-
štění koho od z-chů; Šalba a zloba z-cha;
vláda z-cha. Sš. J. 123., II. 214., L. 96.,
113., 114., Sk. 59., 96.. 195., 204. Hejna celá
z-chů na pomoc tudy k bráně hrnou se. Sš.
Sm. bs. 163. — Z. = zlosyn, der Bösewicht,
üibeltbäter. D.

Zlodušný = zlého ducha. Z. motovidlo.
Slez. Šd. Pomník z. v priepasť nemoty sa
prepadol. Sldk. Mart. 13.

Zlodušství, n., das Wesen des bösen
Geistes. Z. svého nevyznati. Sš. Sk. 195.

Zlohati = selhati. Slov. Plk.

Zlohlasničný, übellautend. Z. rým: hlas

— vás. Vz Zlohlasný. Puch.
Zlohlasnosť, i, f. = zlý hlas, nehlas, der

Uibellaut. D.

Zlohlasný (ne: zlohlasičný), übellautend.
Šm.

Zloch, a, m. = zlý duch, der böse Geist,
Dämon. Ty zlochu! Mor., slez., slov. Šd.
Nejdarebnější z., nequissimus daemon. Conc.
trid. Pán jim (židům) nějakého zlocha za
otce přiděloval. Sš. J. 150. Kristus cestou
pokání lid vykoupiti zamysliv odpovídá
zlochu. Sš. Když z. již měl ze skály valný
kus zdi vysekaný a hodlal dále zeď tu po-
tokem vésti, tu vypustila máť onoho kohouta.
Sš. P. 479. — Z. = zlý člověk, ein böser
Mensch, der Bosnickel. Měst. bož., Škd.
Mezi zlochy nezachováš ctnosti trochy. Sš.
J. 276. Veškery národů zlochy. Sš. I. 44.

— Z. Václ., právník. Vz Jg. H. 1. 658.
Zlochtíč, e, m. = zlý, hříšný chtíč, die

böse Begierde. Z-če své přemáhati. Sš. L.
88. Posedlost víme býti obrazem zabředlosti

a zahřezlosti v zlovášních a zlochtíčech a
zvláště v nečistotě. Sš. Mr. 24.

Zlochylnosť, i, f., die Neigung zum Bösen.
Sv. Pavel tu pochotnosť a z. nazývá zákonem
našich údův. Sš. O. 145.

Zlojovatěti, ěl, ění = lojovatým se státi,
talgig werden. D. — kdy. Po déšťu velkém
kobzole zlojovaťá. Mor. Tč.

Zlokati = shltati, zusammenschlabbern.
— co. Viziž, ať smrť tebe nezloká. Sš. Snt.
75.

Zlokniha, y, f., das böse Buch. Načež
mnozí z-hy spálili. Sš. Sk. 220.

Zlokon, u, m. = zločin, das Verbrechen.
Krok I. d. 7. Rozumí zlými myšleními zvláště
ta myšlení, jenž ve z-ny vycházejí. Sš. Mr.
32.

Zlokotný, böses gebährend. A od východu
tiahne z. chmára Antikrista. Sldk. 111.

Zlokovarný, y.axo^x^avo^- Z. rozepře.
Vký. Lépe: zlostrojný, záhubný. Lpř. Slov.

Zlokřivedlný = nepravý, zlý. Z. syn.
Ž. kap. 88. 23.

Zloktiti se, il, ěn, ění. Prkno se zloktilo
(zvrhlo, zbortilo, warf sich). Us.

Zlolajce, e, zlolejce, m. = kdo rád zle
laje, der Flucher, Schelter, Schmäher, Lä-
sterer. V., Bž. 93.

Zlolajcnosť, vz Zlolajicnosť

Zlolajcný, vz Zlolajicný.

Zlolajec, jce, m. = zlolajce. Bern.

Zlolajicnosť zlolajcnosť, i, f., zlo-
lajství, zlolejctví, zlolejství, n. = zlolání,
das Fluchen, Lästern, die Flucherei, Läste-
rung. V.

Zlolajicný, zlolajcný, zlolejský = zlo-
lající, klející, hanlivý, fluchend, lästerisch.
Z. jazyk, V., řeč, Sych., člověk, V., žena.
Štelc. — Vz Zlolajný.

Zlolajný = zlolajicný. Z. mluva, Msn.
Or. 66., čarodějka, Tč., pokřikování, Us.,
hlas. Pal. Děj. V. I. 368. Trestán pro z-nou
hubu. Pk.

Zlolajství, n., vz Zlolajicnosť.

Zlolání, n., vz Zloláti. Bart. 345. 24.

Zloláska, y, f. = zlá, hříšná láska, die
Böse, sündhafte Liebe. Vyluč z-ku světskou
ze srdce. Sš. J. 143.

Zloláti, laji, lál, án, ání = zle láti, klíti,
fluchen. Msn. Or. 18. — na koho, nač. Jg.

Zlolejce, e, m. = zlolajce. BR. II. 272. b.

Zlolejkyně, ě, f., die Flucherin, Läste-
rerin. D.

Zlolejský = zlolajicný. Jg.

Zlolejství, n. = zlolání, zlolajicnosť. Bart.
311. 20.

Zlolesť, lsti, f., die List, Arglist, Schlau-
heit. Světská bledla z., temná vin mrákota
zašla. Sš. Sm. bs. 116. Cf. násl.

Zlolestný = obmyslný, arglistig, schlau.
J tr.

Zlolidé, böse, sündhafte Menschen. Něco
zlolidů po sobě potáhl; Z. u věčné smrti
ostanou. Sš. Sk. 65., J. 108.

Zlolidstvo, a, n. = zlé, hříšné lidstvo.
Sš. L. 192.

Zlom, u, m. = zlomení i co zlomeno, die
Brechung, das Gebrochene, der Bruch. Jg.
Z. světla. Astr., Mj., hory, vrstev. Krč. A čo
len dve nohy malo na zlom grgy k nemu