541

něco zlostně učiniti, etwas boshaft thun. Ps.
ms. - - se = hněvati se, sich ärgern. böse
sein. L. Zlostí se. Mt. S. I. 111. Viděla, že
se marne zlostí. Phld. V. 61. — se na koho,
s kým, proč. Zlostil se na samého seba.
Phld. IV. 146. Nebudem sa s tebou ani z.
Slov. Šd. Zlý chlapec sa zlostí len zo samej
zlosti. Hdž. Šlb. 40.

Zlostivě = zlostně. Ps. ms.

Zlostivec, vce, m. = člověk zlostivý, zlý,
der Gottlose, Bösewicht. Ž. kap. 118. 115.
Osud je z., který z bôľov tichých duší žije.
Lipa II. 387.

Zlostivěti, ěl, ění = zlostivým býti, bos-
haft sein, zastr. Ps. m.

Zlostnice, e, f., ein boshaftes Weib. Dobn.

Zlostivosť, i, f., die Bosheit. Jg.

Zlostivý; zlostiv, a, o =zlý, zlostný, böse,
bösgesinnt, boshaft. Vzmodlichu sě Bohu
žalostivo, by je spásal sich Tater zlostivých.
Rkk. Drahomíra chovala jest druhého syna
Boleslava zlostivého. Pulk. Ruka z-vá (ne-
faria). BO. — Z. = hněvivý, zornig, grimmig.
— v čem. Buď své chudině milostiv, v jich
vinách nebuď zlostiv. Smil. Rd. zv.

Zlostlivosť, i, f. = zlosť. Bern.

Zlostlivý = zlostní. Slov Bern.

Zlostně, boshaft. Škoda našej lásky, že
sa nám tak tratí, kto nás z. rozlučuje, nech
mu Pánboh platí. Sl. spv. II. 60. — Z., zornig.
Jestli něco z. děláš proti nevinnému, proti
sebe Boha voláš k zničemnění tvému. Na
Slov. Tě.

Zlostnice, e, f. = zlostná zena, ein zor-
niges, böses, boshaftes Weib. Jg. Slov. Co
se tak vzpínáš z-ce? Kom. To by nebolo
tak zlé, že sa tá z-ca pominula. Dbš. Sl.
pov. VIII. 83.

Zlostnictví, n. = zlostivosť, die Bosheit.
Měst. bož. V. 100.

Zlostník, a, m. = zlostný člověk, nešle-
chetník, ein Boshafter Mensch, Bösewicht.
V. O koho proti z-kům se zasaditi. Br.
K nám z-kům přístupu nedej. Kom. Chválu
dobrých lidí z. Nenávidí. Mor. Tč. Zastihá
z-ka spravedlivá pomsta boží. Proch. Abyste
mohli všechny šípy z-kovy ohnivé uhasiti.
Sš. II. 140. Ve čas spravedliví jsú zatměni
mezi z-ky, ale v súdný den budú se stkvieti.
Hus I. 323. — Z. = hněvivý člověk, ein
zorniger Mensch. Berg. — Z. = zlý duch,
ďábel, der böse Geist, Teufel. V. Zlostný z.
z pekla. Chlpk. Sp. 35. Což vám ďábel
vnuká, to s chutí mluvíte i činíte a toho,
že jste z z-ka, jako onen Kain, dokazujete.
BR. II. 334. a j.

Zlostniti, il, ěn, ění = zlobiti, zum Zorne
reizen, böse machen. — se, böse sein, zürnen.
Ros. — se nač. Němci, kteří na náš jazyk
vždy se zlostní. Arch. III. 213. Husit. manif.
1420. Pal. Děj. III. 1. 358.

Zlostnosť, i, f. = zlosť, nešlechetnost, die
Bösartigkeit, Boshaftigkeit, Bosheit. Ros.

Zlostný — zlostiplný, nešlechetný, boshaft,
bösartig, lasterhaft. Z. člověk (lotr), Ž. wit.
9. 15., V., úmysl. Troj. He, to zlostná Ježi-
baba. Zbr. Lžd. 113. Dobrí sa zlostných ne-
boja. Č. Čt. I. 241. Z. jazyk rád zlé mluví.
Na Mor. Tč. Těm pak odporni jsou lidé
zlostní. BR. II. 19. a. — Z. = hněvivý, zornig.

Us. Je z. jako morák. Slez. Šd. Z-mu se
pomalu rány (boláky) hojí. Pověra. U Kr.
Hrad. Kšť. — Z. = jízlivý, škodný, zornig,
bös, unwillig. Ten pryskýř není tak zlostný.
Sal. Z. cesta. Ž. wit. 118., 29.

Zlostranně = na zlou stranu, übel. Z.
mluviti. Lom.

Zlostranný = na zlou stranu se chýlící,
zlomyslný, böse.

Zlosvědomý, wer ein böses Gewissen hat.
Mrcha strach je tomu, kto má dušu z-mu.
Na Slov. Hdž. Šlb. 40.

Zlosvět, u, m. = zlý svět, die böse Welt.
Odlučování se od z-ta; Pán na z. a na ďábla
věčný odsudek vyjadřuje. Sš. Sk. 73., J.
205.

Zlosyn, a, m. = nešlechetník, zlostník,
zločinec, padouch, der Bösewicht, Schurke,
Hundsfott, Uibelthäter, Lotterbube. Z-ny
potupil. V. Dobře tak na toho z-na! Us.
Dch. A tak pod jmenem Kristovým, jsúce
zlosynové přikrytí, hledají zisku svého a ne
zisku Jezu Kristova; Nuž kto vinen byl, ti
z-vé čili sv. Loth?; Bylo by lépe, by nás
dobrých bylo málo, než z-nóv všudy plno.
Hus I. 168., 195., +48. Obecné to zdání:
z-nu sluší uprání. Č. M. 357. Bázlivý z. má
své oči vždy na hůl obraceny (bojí se, že
bude bit). Exc. Z. leká se stínu svého. Kmp.
Č. 129. Kdo z-nům promíjí, dobré ubíjí. Šd.,
Pk., Bž. Zlosyn najde zlosyny a dobrý ne-
bude bez družiny. Přísl. od r. 1467. — Z. jest,
když měštěnín nebo sedlák jest nemaje
svobodství, pojme kurvu z nevěstek a potom
má s ní syny; co jich jmíti bude, to všechno
jsou zlosynové. 1644. Pam. arch. 1876. 615.

Zlosyně, ves u Veltrus. Blk. Kfsk. 930.

Zlosynice, e, zlosynka, y, f., die Uibel-
thäterin, das Lotterweib. D., Pulk.

Zlosynka, vz Zlosynice. D., Jrsk.

Zlosynnosť, i, f. = nešlechetenství, die
Lasterhaftigkeit, Hundsfötterei. D.

Zlosynný = nešlechetný, lasterhaft, schur-
kisch, hundsföttisch. D. Z. žena. Us. Rjšk.

Zlosynský = zlosynný, böse, gottlos,
lasterhaft. Troj., Ojíř., Lpř.

Zlosynství, u., zlosynstvo, a, n. = zlo-
činství, nequitia, die Uibel-, Misse-, Gräuel-,
Unthat. Z-stvo. BO., V. Z-ství. Sš. I. 30.,
BO. Z z-stva koho obviniti. Záv. Z. něčí
zkrotiti. Pulk. — Zlosynstvo = mnoho zlo-
synův, die Missethäter, Schurken. Ros.

Zlosynstvo, vz Zlosynství.

Zlošklebný, höhnisch. Z. tupení. Tč.

Zloškodník, a, m. = zlý škůdce, der
Bösewicht, der Schaden anrichtet. Zlob.

Zlošťastný = šťastný na zlo, vom Un-
glück verfolgt. Kamar.

Zloštěrník, a, m. Kacíř a z. Žžk. 15.

Zlot, a, m., Zlotec, tce, m. Ako boh slnka
preobrazený na besa volal sa Zlot, Zlotec
a zapríčiňoval vichre, zimu, mrazy. Slov.
bajesl. Paul. Tóth I. 73. Kto by takého
Zlotcu bol mohel stvoriť? Ib. I. 72.

Zlota, y, f. = zlost, die Bosheit. Na
Slov. — Z. = nešlechetnosť. Cnosti ukázati
vlastní její tvář, zlotě vlastní její obraz.
Shakesp. Tč. O vykonaných skutků dobrotě
nebo zlotě. Sš. I. 38. — Z. = špatné po-
časí, schlechtes Wetter. Po několikadenní